Jacck komentáře u knih

Tohle bylo docela dobré. Můj první Kundera. Proč toužíme být nesmrtelní a jak se dá nesrmtelnosti dosáhnout? Jaký je rozdíl mezi malou a velkou nesmrtelností? Co když naopak dáváme přednost tomu, abychom byli vymazáni a nezapamatováni? Kniha o tom, jak vnímáme sami sebe, jak nás vnímají druzí, jak se druhým snažíme vnucovat a prezentovat sebe sama atd. Je těžké nějak smysluplně popsat Kunderův román. Je to takové napůl filosofování protkané volným příběhem několika osob, spousta sexu, milostné trojuhelníky, hluboká psychologie postav. Je tam dějová linka v minulosti týkající se Goetha a Betiny, která se skrze Goetha chtěla stát nesmrtelnost a chtěla kontrolovat co se o něm bude vyprávět po jeho smrti. Ústředním tématem románu je však skutečně nesmrtelnost, taková že i po své smrti žijeme ve vzpomínkách druhých

6 24.08.2021

Skupina sedmi poutníků Hegemonie (hvězdné říše lidstva ve 27. století) putuje na okrajovou planetu Hyperion, aby se setkali se Štírem, tajemnou nevyzpytatelnou bytostí, a cestou si vzájemně vypráví příběhy, které je na tu cestu přivedly. Musím říct, že tato anotace mne od knihy odrazovala, protože moc nemám rád povídkové knihy, ale dobře že jsem knihu nakonec přečetl. První díl Hyperionu patří možná do top10 scifi knih, jaké jsem kdy přečetl. Úžasný svět, úžasná autorova fantasie, výborné postavy, všechny příběhy jsou zajímavé a zapadají do sebe. Kniha končí pěkný cliffhangerem, kdy poutníci vstoupí do Údolí časových hrobek.

6 18.03.2020

První půlka knihy byla trochu nudná. Od časového skoku 200 let do budoucnosti to však začalo být velmi napínavé. Osobně mi na té knize vadí nejvíc různé logické nesrovnatelnosti, např celé chování trisolaranů. Kdyby se svou technologií chtěli, tak mohli lidstvo vyhubit dávno. Např. jim nedělalo problém navrhnout biologickou zbraň specifickou pro Luo Ťiho genom, proč potom lidstvo nevyhubili nějakým virem a nepřiletěli si jen vyzvednout prázdnou planetu? Apod. Radši na tím moc nepřemýšlet.

6 02.04.2019

Nedávno jsem znovu prečetl pár knih z této série a napíšu svůj dojem z celé série. Nejlepší je prvních 5 knih (jako nejlepší bych viděl Vzpomínky ledu), poslední 2 považuju naopak za velmi slabé. Ke konci ságy je děj neopodstatněně natahovaný, člověk čte stovky stránek popisů o tom, jak nějaká armáda pochoduje z bodu A do bodu B a stovky stránek se de facto nic neděje. Vyprávění skáče mezi desítkami různých postav, z nichž většinu zná člověk přílis krátce na to, aby o ně nějak stál (všichni ti Smíšci, Krátkonosové, Koryci, Polibti a Sladkyšpeci), navíc autor zabředává v neúnosné míře k pseudofilosofování. Pokud jde o samotný závěr: pochybuju že Erickson to měl takto plánované od počátku, spíš improvizoval. Spousta postav se zcela měnila v průběhu ságy, např. samotný chromý bůh z vychytralého arcizlouna v oběť, Tavore z bezcitné pobočnice Laseen na nové vtělení Krista. Celé dějové linie byly zapomenuty a vyšuměly do ztracena: co se stalo s Malazskou říší a Laseen a Mallikem Relem? Prvních pár dílů to vypadalo, že se série bude točit hlavně kolem trůnu malazské říše a nakonec autor v posledním dílu ságy vytáhne jakési pitomé Forkul Assail. Stejně tak neuspokojivě bylo vysvětleno, kdo nebo co je Ben, celá Icariova linie měla neuspokojivý konec, protože na počátku slibovala zápletku kolem časově aspektovaných azatských domů, jen aby tam nakonec azathy nehrály žádnou roli a vůbec nijak dál nebyly vysvětleny atd. Takže na rozdíl od většiny hodnotících tady nemám pocit, že Erickson měl celou knihu dokonale promyšlenou, spíš myslím že improvizoval jak se dalo, pořád vymýšlel nové postavy, nové kontinenty, nové dějové linky, až už to nakonec nebylo možné nějak se ctí ukončit, protože vepsal sám sebe do koutak. Takže v rámci možností ten konec nebyl špatný, ale nadšený z něj nejsem.

6 03.12.2018

Neuromancer je stežejní dílo kyberpunku a časem získal kultovní status. Je zajímavé, jak svěže dílo působí i dnes, přestože bylo napsáno v roce 1984 a zabývalo se technologiemi, které tenkrát byly v plenkách (internet). Samotné slovo cyberprostor pochází tuším z této knihy. Stejně tak kniha předpovídá nástup globalizace, nadvládu mocných korporací, rozvoj umělé inteligence, kyberimplantáty, virtuální reality, orbitální stanice ovládané umělými inteligencemi atd. Popis kriminálních slumů Tokya taky nemá chybu, neony z 80. let, všudypřítomné drogy, virtuální reality...
Po přečtení komentářů níže a stížností na překlady jsem knihu četl anglicky a chápu, že přeložit něco takového je dost těžké - spousta novotvarů, používání slangu atd. Obtížné je taky sledovat přeskakování děje a tendenci autora nevysvětlovat nové technologie nebo pojmy, prostě je na čtenáří, aby si sám dovodil, o co se jedná.

Kultovní je už první věta, kerou neuromancer začíná: "The sky above the port was the color of television, tuned to a dead channel...."

6 25.02.2018

Zajímalo by mě, pro jaké cílové publikum Twain tuto novelu psal. Na jedné straně se to tváří jako pohádka, na druhé straně to je založeno na přesných historických reáliích a obsahuje to popisy středověké spravedlnosti jako popravy a mučení. Myslím si, že je to spíš psáno pro dospělé a je to možná satira světské spravedlnosti? Těžko říct, co a komu tím Twain chtěl sdělit. Každopádně se to četlo dobře

6 17.01.2018

Tak jsem tento čtenářský Mount Everest taky po asi 6-ti týdnech zdolal a své dojmy jsem popsal v blogu
https://www.databazeknih.cz/blog/joyceuv-odysseus-8853
Podle mého názoru to není žádný "kreténský interpretační a desinterpretační labyrint" jak to nazval čtenář níže. Ta kniha dle mého nemá žádné skryté hluboké smysly ukryté za kryptickými náznaky a pokud je tam člověk bude hledat, tak pak knihu nebude chápat. Ta kniha je spíš o hravosti, básnickosti, zvukomalebnosti jazyka. Je to takový impresionisický pokus popsat lidské vědomí a prožívání do nejposlednější myšlenky a emoce.

6 14.10.2017

Pro všechny milovníky záhad ve style Dänikena. Souček byl fenonemální osobnost s fotografickou pamětí. Na konci života zmizel beze stopy, proslýchá se, že jej unesli mimozemštané :-)

6 05.08.2017

tyto klasiky mají něco do sebe. Romantický román, kde je všechno přepáleno do černobíla - klaďas Jean Valjean, přísný Javert, lidské hyeny Thénardierovi, čistá láska Cosetty a Maria. Je to skvěle napsaná pohádka pro dospělé, navíc odehrávající se ve Francii na počátku 19. století, kdy začínala industrializace

6 28.07.2017

Autobiografická kniha. Drsný život lidí, kteří se stali otroky heroinu. Jedna z knih, která člověku po přečtení uvízne v paměti na celý život.

6 27.07.2017

Feynmanův pokus vysvětlit laikům jednu z nejhlubších, nejtěžších a taky nejkrásnějších teorií, jaká kdy byla vytvořena - teorii kvantové elektrodynamiky, za kterou Feynman dostal nobelovu cenu a která popisuje veškerou elektřinu, magnetismus i světlo na kvantové úrovni. Většina populárně naučných knih nestojí za moc, protože dodávají laikům iluzi pochopení a nejdou vůbec do hloubky, nejdou k podstatě daných jevů a pohybují se pouze po povrchu. Místo vysvětlování fyziky zaplácávají stránky historií, životopisy vědců a tisíckrát přežvýkanými anekdotami. Toto není taková kniha. Feynman se opravdu snaží vysvětlit skutečnou podstatu kvantové teorie světla. Jde mu o fyziku a nic jiného.

6 26.07.2017

Klasika žánru scifi. Užil jsem si celou tetralogii (Ocelové jeskyně, Nahé slunce, Roboti úsvitu, Roboti a impérium) a za celou sérii dávám jasných pět hvězd. Země je přelidněná a lidé žijí v obrovských ocelových městech (proto ocelové jeskyně). Naproti tomu vesmířané, tj. bývalí kolonisté ze země, co žijí na jiných planetách, mají dost prostoru, dokázali se zbavit nemocí, prodloužit lidský život. Elijáš Baley je detektivem na zemi. Poté co je zavražděn jeden vesmířan na zemi, je pověřen vyšetřováním. Partnerem v tomto vyšetřování se mu stává robot Daneel Olivaw. Vypátráním pachatele končí první díl. V knize je skvělě zpracovaný vztah mezi Elijášem a Daneelem, kdy od počátečního odmítání robotů se z nich stanou přátelé. Další díly se pak odehrávají na planetách kolonistů, kde Asimov popisuje jiné formy uspořádání společnosti. Celé dílo je nadčasové a nejde na něm vůbec vidět, že bylo psáno před mnoha desetiletími.

6 26.07.2017

Na střední škole, na internátě, ještě před existencí internetu a volně dostupné pornografie, jsme to četli jako erotickou literaturu. Kniha je však víc než to. Je to živelné líčení bohémského života naprosto nonkomformního člověka. Sonda do života umělce, bohéma.

6 23.07.2017

Nejlepší román od Kinga a nejlepší hororová kniha, jakou jsem doposud četl

6 23.07.2017

Jsem dlouhodobý student Krišnamurtiho učení. Krišnamurti je jedním mála tzv. guru, který skutečně mohl být osvícený podobně jako třeba Buddha, Kristus atd. Za ta léta jsem toho od něj spoustu přečetl a spoustu i přeložil. Tato jeho knížečka je považována za vstup či seznámení se s jeho učením. Nejsem schopen se vyjádřit ke kvalitě překladu, protože jeho díla jsem četl vždy jen anglicky a kvalita spousty jeho překladů mi přišla pochybná. "Freedom from the known" je přeloženo jako Volnost, která neví. Toto už je na můj vkus docela volný překlad, na druhou stranu chápu, že přeložit to doslovně by neznělo moc dobře. Každopádně doporučuju každému se zájmem o duchovno, a nejen toto, ale cokoliv od Krišnamurtiho

6 21.07.2017

Toto je dle mého nejslabší ze 4 knihy Kantosu Hyperionu. Děj se posune o 270 let do budoucnosti a hlavním hrdinou je Raul Endymion, jehož úkolem je ochraňovat 11-ti letou dívku Aeneu, která je vyvolenou a je potomkem kybrida Johna Keatse a jedné z původních poutníků ke Štírovi Brawne Lamii. Celý děj se skládá z toho, že putují branami (přenašeči) z jedné planety na druhou a všude je honí Pax (budoucí katolická církev) a Technojádro (umělé inteligence). Děj je slabý a hlavní hrdina celkem nesympatický.

5 18.03.2020

Můj druhý román od Stephensona (po Snow Crash) a opět z toho mám trochu smíšené pocity. Na jednu stranu obdivuju jeho úžasnou fantasii a vizi budoucího světa pod vlivem nanotechnologické revoluce, na druhou stranu mi tam vadí míchání určitých prvků minulosti s budoucnosti. Tak jako v Snow Crash do toho zapletl sumerskou mytologii, tak tady do toho zapletl viktoriánskou kulturu Anglie. Zápletka i připomíná román od Charlese Dickense, kdy malé děvčátko z chudých slumů náhodou získá jistou čítanku/učebnici ovládanou umělou inteligencí, a pod jejím vlivem se dostane až na samý vrchol matrixu. Stephenson samozřejmě řeší o filosofická a sociální témata a zamýšlí se nad možnými formami budoucích společností. Takže celkové dojem - bylo to dobré, ale něco mi ten výsledný dojem trochu kazilo.

5 11.12.2019

Nevím jak to hodnotit, váhám mezi třemi, čtyřma nebo pěti hvězdama, a tak udělám kompromis. Co musím vyzdvihnout je Liouův literární styl, dokáže psát poutavě, a dále jeho fantasii, na druhou stranu si myslím, že tady byl placen od stránky. Celá tato kniha je opravda epická, hlavní hrdinka skáče pomocí hibernací neustále do budoucnosti, což autorovi umožňuje představit možný budoucí vývoj lidstva, a děj končí až zánikem vesmíru. Na druhou stranu celá kniha je velmi depresivní a nihilistická. Zažijeme totální zničení trisolaranů, pak totální zničení lidstva, pak totální zničení sluneční soustavy a nakonec totální zničení celého kosmu. Celý ten koncept temného lesa je bizarní a depresivní. Popis cestování mezi dimenzemi je naprosto nevěrohodný. Ve skutečnosti by žádná hmota ve 4D existovat nemohla, protože např. silové zákony by tam působily uplně jinak. Všechny postavy i civilizace se v knize chovají nevěrohodně. Např. celé přesídlení lidstva do Austrálie nedává absolutně žádný smysl, stejně jako nedává smysl mít jen jednoho meditátora, nebo vyslat na hon loď s gravitačním vysílačem Gravity. Celé ty 3 pohádky, do kterých je zákodován návod k novému pohonu, jsou průhledné a trisolarané by je bez problémů rozšifrovali. Ten křivoprostorový pohon nejspíš vychází z Alcubierrova pohonu (warp drive). Takže celkové silný potenciál a bohatá fantasie, ale dolů to sráží spousta nelogičností a nevěrohodností a taky silný nihilismus. Poselstvím je nejspíš ukázat nicotnost a bezvýznamnost lidstva v porovnání s velikostí a trváním vesmíru.

5 09.04.2019

Výborná populární kniha o geologické historii Země od jejího zrodu z hvězdného prachu až po zamyšlení nad jejím koncem 4 miliardy let v budoucnosti. Kniha se zabývá vznikem měsíce, zrodem kontinentů, stěhování kontinentálních desek, vznikem života a jeho provázaností s geosférou, dobami ledovými a dobami tepla, rizikem srážek s meteority, zamyšlením nad globálním oteplováním atd. Doporučeno.

5 21.03.2019

Výjimečná kniha hned v několika ohledech. Autor asi o 200 let předběhl dobu, když v 18. století napsal postmoderní román. Asi nejzvláštnější na celé knize je novátorský způsob vyprávění, kdy vypravěč neustále odbočuje a odbíhá od tématu. Vypravěčem příběhu je fiktivní hrdina Tristram Shandy, který v knize vypráví svůj humorný životopis. Ten životopis začne plozením a teprve v polovině knihy se Tristram dostane k porodu. Krom Tristrama jsou hlavními hrdiny Tristramův otec - podivínský a nepraktický filosof, dále strýček Toby, vysloužilý voják a jeho sluha kaprál Trim, Tristramova matka, Obadiáš, vdova Wadmanová, doktor Slop atd. Celá kniha má zvláštní filosofický inteligentní humor. Nejvíc mne z celé knihy rozesmála církevní klatba na Obadiáše a pak ten anticestopis po Francii v 8mé knize

5 02.03.2019