Tušení stínu
Ludvík Souček
https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/8279/bmid_tuseni-stinu-ycV-8279.jpg
4
247
26
V dávné minulosti lidstva nacházíme jisté pozoruhodné skutečnosti naznačující existenci ztracených civilizací, podivných a nám vzdálených. Znamená to tedy, že vývoj lidstva je delší a složitější, než jsme se dosud domnívali, nebo došlo ke kontaktu s obyvateli jiných světů? Ludvík Souček vychází ve své knize z vědeckých objevů nejrůznějších disciplín (astronomie, biologie, geologie, archeologie aj.), učiněných zejména v posledních letech, seřazuje je osobitým systémem, přesvědčujícím čtenáře o existenci "bílých míst" čili tušení stínu. Vysvětluje zároveň tzv. indicie, ať jsou to hmotné nálezy nebo nepochopitelné znalosti dávných civilizací, v jejichž hodnocení je však kritický a obezřelý, sám věnuje kapitolu vyvracení mýtů a vysvětlování záhad, jež záhadami nejsou.... celý text
Přidat komentář
Bylo těžké přetěžké podobnou knihu dostat na pulty tehdejšího Československa. Věřím tomu, že kdyby ji Souček vydal o deset patnáct let později (čímž by na čtivosti nijak neztratila), mohl by z ní v klidu vypustit veškeré odkazy na Marxe a Lenina, které v ní evidentně sloužily jen jako zastírací manévr pro stranickou cenzuru. Jak je trefně napsáno o tři recenze pode mnou, Souček dští síru na Danikenovu záhadologii a naoko ji ubíjí citacemi sovětských vědců, aby poté, co je cenzor již upokojen a dává do formuláře vytoužené schvalovací razítko, rozjel danikenovskou jízdu v plné parádě. V kontextu podobné literatury vůbec nejde o špatnou kompilaci, právě naopak. Uvědomme si, že v době vzniku této knihy neexistoval internet a zahraniční literatura byla obtižně dostupná a zdroje težko ověřitelné. Přejímání některých nepravd nebo spekulací je tedy pochopitelné, stejně jako víra v rychlý pokrok lidstva, který nás dostane už v 80.letech na Mars. To byla prostě atmosféra doby a dnes je to nejinak (viz. nesmyslné kampaně Muska a podobných). Lidé prostě chtějí snít a stejně tak chtějí věřit, že některé události v lidské civilizaci nelze vysvětlit jinak, než působením tajemna či zásahem shůry.
Na takových sci-fi jsem vyrůstal, proto nesnáším některá dnešní rádoby sci-fi, kdy se skáče z planety na planetu na kterých je všude dýchatelný vzduch, létá nadsvětelnou rychlostí do jiných galaxií a zpět, nehledí se na pojem času a spousty dalších nesmyslů.
Prastará, záhadologická kniha našeho, dnes už mýty opředeného autora. Knihu jsem poprvé četl ještě jako náctiletý a po desítkách let jsem se k ní vrátil. Ústředním motivem jsou mimozemské civilizace ve vztahu k naší planetě a lidstvu. Nejvíce se mi líbily kapitoly věnované dávným a ztraceným pozemským civilizacím, méně pak ty spekulující o vzhledu možných nepozemšťanů. Některé pasáže jsou velmi vědecké, což může působit mírně nezáživně. Některé teorie jsou dnes už možná zastaralé, ale čtivosti to neubírá. Na závěr ještě pochválím obal z roku 1974, jehož barvy mě vyloženě uchvátily.
Citace: Mimochodem podotkněme, že klasik science fiction Lovecraft založil celé své rozsáhlé a dnes neprávem zapomínané dílo na existenci vesmírných inteligencí, pro něž je naše Země zapomenutou. odloženou zkumavkou, a lidé naprosto nezajímavou plísní v ní ...
Knížka začíná slibně - vyvrácením naivních a dnes už částečně opuštěných tvrzení Ericha von Danikena. Po přečtení prvních dvou kapitol jsem věřil, že mám v rukou knihu přistupující k záhadám a nevysvětlitelným artefaktům z hloubi času z racionálního pohledu. To mi vydrželo zhruba do třetiny, kdy Ludvík Souček popustil uzdu fantazie a plynule se zařadil po bok tvořivého Švýcara. Jeho teorie, nebo lépe řečeno jeho fantazie ovšem není tak atraktivní, ani tak ucelená. Kniha samotná je pak zmatená, druhá polovina postrádá čtivost a občas je vyloženě ubíjející. Málokterý text mě takhle uspával.
Takový český Däniken, jehož mám hodně rád. Takže kniha byla přečtena jedním dechem a vzešla samozřejmě řada otázek, které se mě stále drží.
Taky nemyslím, že by bylo třeba plýtvat superlativy na tuto knihu, i když má své nesporné klady. Zajisté má i své STINNÉ stránky a já to tak trochu TUŠIL.
Jistě že ve své době a v daném místě se jevila velmi zajímavou. Ale to bylo proto , že v československu se takové knihy (od zahraničních - západních - autorů) nepěstovaly.
Autor zde dává svou okázalostí najevo kolik má načteno, to se nedá upřít. Jistě musel něco přizpůsobit, aby zalichotil komunistickým vydavatelům. Ale jeho styl je velmi nezáživný a zbytečně komplikovaně psaný, což zbytečně mnoho čtenářů odradí.Jeho za každou cenu logické vývody leckde samotnou logiku postrádají a přemýšlivý čtenář by jistě našel různé argumenty , které by jeho myšlenky vyvrátily. Ale to je věc diskuze. Některé věci zbytečně složitě rozpitvává , ale nemá to kýžený efekt. Kniha postrádá linii, která je jen zdánlivě naznačená , ale jinak je to snůška různých všelijakých záhadností a průzkumů splácaných dohromady.
Mám dojem , že celý humbuk kolem jeho knih je zbytečně nafouknutá bublina. I když je to částečně způsobeno i tím dlouhým časovým odstupem z jehož úhlu knihu hodnotím.
Omlouvám se všem fanouškům , ale na mne to tak zapůsobilo.
Oveľa lepšie ako Daniken a podobní. Autor má celkom prehľad a vzdelanie a inteligenciu. Ale niektoré jeho vývody sú až príliš pritiahnuté za vlasy ????
S ohledem na předchozí komentáře a doporučení,jsem očekával víc.Prostě mi to nesedělo,proto hodnotím průměr.
Úplné nadšení tedy sdílet nemůžu, rozvětvený styl autorova psaní často způsoboval to, že jsem se v některých pasážích hodně ztrácel. Na druhou stranu při kapitolách věnovaných např. pyramidám, megalitům a obřím sochám jsem zase docela rychle ožil....K dílům p. Součka se postupně dostávám až teď, takže i z tohoto pohledu zatím hodnotím velice střízlivě nehledě na to, že pohled na dost věcí o kterých autor píše, už je dalším zkoumáním dávno někde jinde. Ale někde stín stále zůstává....a to je asi to co mě na tom bavilo nejvíc.
Knížka je racionální odpovědí na různé dänikenovštiny a biblické atomovky, které je dobré mít předtím trochu načtené (autor je dokonce sám překládal), ale tam kde takovou odpověď nenachází, vzbuzuje další tajemné otázky, a to i tam, kde bych bez znalosti uvedených faktů záhadu neviděla. Lépe číst s internetem po ruce a moci vyhledávat obrázky. Také je zdrojem otázek a faktů, jakými zahrnovat okolí: Věděli jste, že?.... Tak já například myslela, že soch na (dost malém) Velikonočním ostrově je pár desítek, ale ne zatím nalezených 750 (EDIT: Teď už skoro 1000).
Autor používá dost zábavných přirovnání, kolikrát se u toho pousměju. Vzhledem k datu vydání již některé záhady byly vysvětleny (kapitola o Marsu), ale i tak knížka na mě působí novější, než je.
Když jsem se po hodně dlouhé době do Součkovy knihy zase začetl, byl jsem překvapen, kolik jím předkládaných vysvětlení se ještě nepodařilo jednoznačně objasnit nebo vyvrátit.
Dänikenovská témata pojata nedänikenovsky. Souček se tu zaobírá minulostí, bájemi, pověstmi, stavbami, které by neměly být, ..., zkrátka dänikenovská témata. Souček však vše nehází na "malé myslivce" (zelené mužíčky), ale nastiňuje různá jiná vysvětlení. Používá zde vědecké poznatky, teorie a hypotézy z fyziky, astronomie, ale i sociologie a jiných věd. Vše se snaží porovnat s nám jediným známým světem, se Zemí, zkrátka nedänikenovský přístup. Negativum je tu časté používání dlouhých a někdy i zbytečných vsuvek v závorkách. Proto je čtyři hvězdičky.
Pro všechny milovníky záhad ve style Dänikena. Souček byl fenonemální osobnost s fotografickou pamětí. Na konci života zmizel beze stopy, proslýchá se, že jej unesli mimozemštané :-)
Kniha, ktorá ma kedysi dávno učila premýšľať a dávať udalostiam a skutočnostiam iný význam a zmysel. Nemusí byť všetko také, aké sa nám javí, alebo ako je predstavované väčšinovým názorom. Klobúk dole pred pánom Součkom, pred jeho zanietenosťou a schopnosťou písať.
Co by vzniklo za díla a myslenky, kdyby mohl pan Souček psát a badat v dnešní dobe...
Neviem prečo som si myslela, že pôjde o beletriu podobnú Prípadu jantárovej komnaty. Nebola som naladená na iný typ textu, možno aj preto ma Tušenie tieňa nebavilo. No v každom prípade sa v knihe dá nájsť zopár zaujímavostí. Občas má však čitateľ pocit, že šlo skôr o rozvetvený list Danikenovi, v ktorom si Souček zgustol a "dokazoval" nie práve obľúbenému kolegovi, že "veci" sú inak a že sa mýli. Menej záživná forma Tušeniu tieňa tiež nepridáva. Nehovoriac o slabom vypointovaní celého textu.
Štítky knihy
delfíni pyramidy záhady telepatie sopky Velikonoční ostrov požáry dějiny civilizace fakta a mýty megality
Autorovy další knížky
| 1979 |  Tušení stínu |
| 1980 | Tušení souvislosti |
| 1964 | Cesta slepých ptáků |
| 1983 |  Bohové Atlantidy |
| 1970 | Případ jantarové komnaty |
Kniha Tušení stínu je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 377x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 245x |
| Chystám se číst | 65x |
| Chci si koupit | 17x |
| dalších seznamech | 3x |
Vzhledem k tomu, že jsem četla poprvé až nyní, rok 2004, nemůžu dát více než 4 hvězdy. Ve své době to ale určitě byla bomba.
Víc se mi líbila první polovina soustředěná na pradávné civilizace. Kapitoly popisující vývoj života a vesmíru už zabředávají do těžko stravitelných detailů.
Závěrem: Jsou věci mezi nebem a zemí, které nejsme schopni logicky vysvětlit (např. megalitické mnoha tunové stavby, ale třeba i pyramidy či namátkou Pumapunku).