Isew komentáře u knih

Dva manželské páry, alkohol tekoucí proudem a staré křivdy rámují jednu noc, kdy se odkrývají stará tajemství. Někdo problémy řeší napřímo, někdo je nechává "vyhnít" a někdo si musí pozvat do domu úplné cizince, aby je použil jako katalyzátor pro vyřčení krutých "pravd". Rozhovor, kdy pomalu a jistě ukapává jedna kapka jedu vedle druhé. Jízlivost a krutost je všudypřítomná a zasahuje do života všech zúčastněných. Patlání se v minulosti i přítomnosti všech aktérů nebylo nic příjemného. Za přečtení to však stálo. Je dobré vědět, kam až lidé ve své zhrzenosti z nenaplněných ambicí mohou dojít.

3 13.07.2023

Kdysi před mnoha lety jsem slyšela skvělou rozhlasovou dramatizaci a byla jsem nadšená. Napětí, zajímavý příběh a skvělé herecké výkony. Po dlouhých letech jsem se dostala k literární podobě. Sice to nemělo takový efekt, ale pořád dobré. Výhoda rozhlasové dramatizace je, že se může vynechat to, co v původním textu drhne. Zajímavý příběh, trochu rozvláčnější zpracování, ale rozhodně stojí za pozornost.

5 13.07.2023

Obsahově velmi silná kniha. Ačkoli má název Americká tragédie, tak podobných tragédií se po světě událo mnoho. S knihou jsem se seznámila před mnoha lety a zůstala po ní nechuť se do ní ještě někdy pustit. Ne proto, že by byla špatná, to rozhodně ne, ale pro ten těžký příběh, který končí tak jak končí. Přesto jsem si k tomuto románu opět našla cestu a znovu mám úplně stejný pocit, jako kdysi. Zůstává ve mě jakási pachuť té doby.

5 29.06.2023

Nepřítel lidu se nezařadí mezi mé nejoblíbenější "Ibsenovky", ale přesto si zaslouží pozornost. Další hutné a těžké téma, které Ibsen řeší. Čest, svědomí a pravda vs. "obecné dobro". Otázka zní, víme, že pobyt v městských lázních není blahodárný a může způsobovat zdravotní problémy, ale celé město na lázeňství profituje. Kde je hranice, co je dobré a co zlé? Dr. Stockmann má jasno a postaví se proti celému městu.
Ano, ano, můžete mne ovšem překřičet; ale nemůžete mi odporovat. Většina má moc bohužel ; ale právo nemá. Právo mám já a několik ostatních, jedinci. Menšina má vždycky právo!
Tento citát považuji za velmi disktutabilní. Je tomu opravdu tak? Kdo určí, že právo mám já a několik ostatních? Toto si mohou myslet všichni, že oni mají to právo a patent na rozum. Čím dál tím častěji jsme svědky, že právě ti, kteří ví a umí nejméně si osobují právo na cokoli a křičí to co nejhlasitěji do světa. Tohle je tenký led a takové tvrzení může být velmi problematické. Dr. Stockmann mi svou čestností imponuje, přesto přesně takové diskutabilní výroky mě nutí pochybovat. Jestli něco Henrik Ibsen umí, tak rozvířit stojaté vody a přinutit k zamyšlení.

1 28.06.2023

Pěkná obálka a avizované propojení s mou oblíbenou knihou mě nalákalo k četbě. První půlku se téměř nic nedělo. Nějakého děje jsem se dočkala až ve druhé polovině. Ale to bylo tak rychlé, že jsem párkrát mrkla a byl konec. Styl psaní autora mi příliš nevyhovoval. No, shrnu to. Ani průšvih, ani zázrak. Za tři hvězdičky s odřenýma ušima.
SPOILER Tak nevím, uniknout z hořící hranice plně popálený, tak popálený, že i provazy (sic!) na jeho těle shořely, utéct z hranice a ještě ujít mnohakilometrovou cestu, aniž by ho inkvizitoři chytili ...
řekněme si to upřímně, tohle zvládnout na pokraji smrti v podstatě uškvařený ... no, trošku mi to přijde přitažené za vlasy, ale kdo jsem já, abych meditovala nad nesrovnalostmi, že...

5 27.06.2023

Tak to jsem opravdu nečekala. Vždy, když jsem tuto knihu vzala do ruky a začala číst, do pár minut jsem začala klimbat. Ještě se mi to s žádnou jinou knihou nestalo, takže premiéra. Přemýšlela jsem proč. Těch slovních gagů tam bylo tolik, že to z mého pohledu bylo kontraproduktivní. Nebyla tam ani chvíle na něco normálního a na oddych. Naštěstí jsem se úspěšně po dvou týdnech proklimbala ke konci. Hurá. Sice bych ten konec nechala stejný jako ho zamýšlel autor, ale chápu, proč ho změnil. Mám stejné výhrady jako k předchozímu dílu. Marie se za rok v Čechách proměnila z příjemné a vtipné američanky v chamtivou, sebestřednou a nesnesitelnou češku. No, pokračování už nebude. Nedovedu si představit, že by se do další knihy podařilo dostat ještě víc a houšť dalších a dalších každodenních, každohodinových a každominutových krkolomných a vtipných příhod osazenstva Kostky.

4 18.06.2023

Jiří Adam z Dobronína mě moc baví. Jeho příběhy nejsou tak sebestředné jako Oldřicha z Chlumu. Toho smilstva bylo v této knize také poskrovnu a hlavně se tam nikde nemotal playboy Ota. Moc se mi líbilo, že všichni mrtví nebo podezřelí jezdili často do skal, byli tam skoro pořád, pořád se o skalách mluvilo, ale přesto Jiří Adam z Dobronína pronesl, že na skály sice nic neukazuje, ale on má přece jen tušení, že s tím budou mít možná něco společného. To se hned pozná, že je to nejlepší vyšetřovatel v českém království. Má tušení. A co byste řekli, tušení bylo správné. Jupí. Tak super. Záhada vyřešena, inkvizice zažehnána. Ale co, hezké to bylo. A ty Prachovské skály jako bonus...

3 04.06.2023

Hnůj a velikán antického Řecka. Co s hnojem, když je ho opravdu, ale opravdu hodně? Zadlužený hrdina Herkules kývne na nabídku Élidské selské republiky, kde občané umí počítat jen do tří a kde není král, ale jen prezident. Nabídka je lákavá. Sice bude chvíli trvat, než se zjistí konečná suma, protože je potřeba sečíst všechny trojky. Nevýhoda toho, když větší číslo než tři zkrátka Élidská rada nezná. Otázka zní, odhnojit či neodhnojit. Hnůj však nemusí být jen v chlévě, ale třeba i v hlavách. Další skvostná divadelní hra Friedricha Dürrenmatta.

1 21.05.2023

Dva mlýny - Nouzov a Závist. Příběh z dob dávno minulých, tak jak je u Vlasty Javořické zvykem. Dva mlýny poznamenaly osudy mnoha lidí. Pozitivně i negativně. Hospodařit a starat se o mlýn nebyl žádný med. Příjemný příběh zakončený naprosto věcným konstatováním, že potomci našich hrdinů na mlýnech už nehospodaří, neboť jim byly v rámci násilné kolektivizace znárodněny. Neskutečný pocit marnosti a zmaru. Málokterý majetek opečovávaný generacemi, přežil kolektivní socialistickou správu nýmandů.

6 01.05.2023

Zpočátku má tato detektivka velmi rozvážné tempo. Střípek ke střípku se skládala mozaika ze života Hermíny Kasalické. Spád tato kniha dostala, až se zatčením hlavního podezřelého. Po objasnění dávné sebevraždy kastelána zámku měla kniha skončit a dala bych vyšší hodnocení. Poslední část, která se vracela do doby zavraždění Otylie Vranské byla nadbytečná a přišla mi jako honba za senzací, která vůbec nebyla potřeba.

3 29.04.2023

Námět zajímavý. Zajímavé bylo i zapracování vzdělávacích prvků do textu. Ale například textu o netopýrech bylo příliš mnoho. Méně by bylo někdy více. Kniha je psaná zvláštním stylem. Ne příliš čtivým. Příběh hezký, ale zasloužil by si více rozpracovat.

2 28.04.2023

Oblíbené příběhy: Tajemná chata, Jezinka, Dívčí válka
Největší úlet: Na koupališti

2 23.04.2023

Pokud jste nikdy o Harry Houdinim neslyšeli, tak jako uvedení do iluzionistova života je tento komiks ideální. Ti, kteří o Houdinim už něco ví, tak se mnoho nového nedozvědí, ale jako připomenutí tohoto velmi všestranného a nadaného mistra úniků, to bylo velmi příjemné čtení.

2 22.04.2023

Čechov měl dar popsat realitu ruského venkova a absurditu zbytečných lidských životů, které se žijí jen tak ze setrvačnosti. Nudu a zmar bez vidiny lepších zítřků. Strýček Váňa to jen dokládá. Všeobecný pesimismus a neporozumění. V jeho hlavních dramatech se sice opakují motivy zbytečných lidských životů, ale každá hra je svébytná. Velmi oceňuji propracovanou psychologii postav, která je u Čechova standardem.

7 14.04.2023

Asi před deseti lety jsem objevila na Kladské strom, kterému se říká čarověník. Moc se mi líbil popis, který u něj byl: "V různých regionech se tradičně čarověníkům přisuzovala magická moc, přinášely jak štěstí, tak smůlu. Věřilo se, že vznikají po zásahu stromu bleskem, což v ojedinělých případech může být částečně pravda." No, takový krásný nejednoznačný popis. Nádhera. A tuhle rozpolcenost jsem cítila i z této knihy. Chvíli mě bavila, chvíli to byla strašná nuda. Příběh, než se hlavní hrdinové dostali do alternativního světa, držel pohromadě. Poté se začal rozpadat a už jsem jen čekala na závěrečný střet, který stále nepřicházel. Nakonec na něj došlo, ale stejně ve mě zůstává nejasný pocit, že se z magického tématu dalo vytěžit víc nebo něco úplně jiného.

3 13.04.2023

Adelheid je strhující a mnohavestevná novela. Divoké osidlování pohraničí, napjaté vztahy s německými obyvateli v Sudetech, pocit úzkosti a zmaru. Körner zkrátka umí i na malém prostoru rozehrát velké drama, i když se často odehrává v nitru.

8 11.04.2023

Tak tato kniha se povedla. Postav tam nebylo jak na Orloji, zápletka povedená a vyšetřující trojice sympatická. Velmi pohodová odpočinková četba.

4 11.04.2023

Jak jsem chválila ročník 1999, tak tento je takový neslaný, nemastný. Neurazí, nenadchne. Není zde žádný zapamatovatelný příběh, kromě jednoho. Ale ne v úplně pozitivním slova smyslu. Jmenuje se Jednorožec. Ve zkratce: Čtyřlístek pomocí videokamery objeví jednorožce, který je ve skutečnosti zakletá víla Albínka. Pánské osazenstvo Čtyřlístku je okouzleno a Fifi jde na vedlejší kolej. Stále se o kamarády stará, ale když zapomenou pro novou krásku i na její narozeniny, rozhodne se opustit Čtyřlístek a stát se jednorožcem. Pánům to ani moc nevadí. To se ale mění ve chvíli, kdy sedí u prázdného stolu a volají na vílu: "Je půl druhé, Albíno! A oběd nikde!" Najednou zjistí, že se nádobí samo neumyje, prádlo samo nevypere a Albínka jim odmítá sloužit. A tu si vzpomenou na Fifi. Vydají se jí hledat. Když ji najdou, Fifi jim odpustí a vrátí se. A hádejte co jako první udělá. Ano ... přináší jim bábovku. A zase se objevují srdíčka... Takže jsme se vlastně dozvěděli, že Piňda, Myšpulín i Bobík se kamarádí s Fifinkou jen proto, že jim vaří a uklízí. Hm, tak jo. Jak psal Jirka9453, až mi téměř stekla slza.

2 01.04.2023

Zatím asi nejlepší kniha ze série o kapitánu Exnerovi. I když neduhy předchozích děl měla také - upovídanost, příliš mnoho postav, které často a rádi mluvili, často úplně o ničem, ale ve výsledku to byla detektivka, která měla překvapivý závěr. Ale cestovat si každý rok do Francie a získávat bez problémů povolení k její návštěvě? V době vlády jedné strany? I v šedesátých letech se mi to zdá trochu podivné.

2 31.03.2023

Filosofické dílo, jak je u Karla Čapka obvyklé. Je jednoduché něco zničit, ale mnohem těžší něco vytvořit. Stejně tak, je jednodušší jen nadávat a stěžovat si, než něco skutečně udělat. Adam stvořitel je divadelní hra plná filosofických otázek, které lidstvo řešilo kdysi, řeší je i v současnosti a bude určitě řešit i v budoucnosti. Lidé se nemění a i kdyby bylo lidstvo vyhlazeno (tady kanónem negace), a znovu povstalo, tak se brzy znovu vrátí do stejných zajetých kolejí, protože lidé jiní být neumí. A to vystihli bratři Čapkové dokonale.

6 27.03.2023