Isew
komentáře u knih
Chalupa
Pavlína Křivánková
(SPOILER) Dvě ženy, jeden muž. Ani s jedním z hlavních hrdinů jsem nenašla společnou řeč. Dokázala jsem pochopit jejich motivace, ale ... ne, asi vidím svět jinak a nesouzním ani s jedním z nich. Karel mi přišel jako zbabělec, který se nedokázal postavit situaci, kterou vytvořil. Mladá milenka věděla, že Karel je ženatý a přesto šla do vztahu. A manželka, workoholička, která neměla kromě práce čas na nic jiného, aby následně zjistila, že ji i přes její dřinu v práci bez problémů nahradí někdo jiný a mladší. Každý si svou cestu životem volíme sami.
Bedřich Smetana - Životopis
Pavel Kosatík
Nahlédnutí do neradostného života jednoho z našich nejlepších hudebních skladatelů. Konec 19. století byl plný inspirujících osobností, které tento národ obohatili. Bedřich Smetana byl jedním z nich. Neměl to lehké a vlastně od začátku své kariéry mu byly do cesty kladeny překážky. Možná i proto je jeho hudba tak úchvatná. Nejsem velkými milovníkem oper, proto je tolik neocením, ale jeho symfonické básně jsou úžasné. A i kdyby nenapsal nic jiného než Vltavu, zasloužil by si stát na národním piedestalu.
Až se ti zatočí hlava
Ondřej Štindl
Magor stalkuje magora, což vyústí v prapodivný výlet. Oba hlavní hrdinové jdou odpudivé existence, kteří vyvolávají konstantní pocit znechucení.
Nevíš dne, nevíš hodiny
Dominik Dán
Jak zajímavě se příběh rozběhl, tak vyzněl do ztracena. Trochu mě to mrzelo. Paralelní příběh o partě teenagerů, kteří to přeženou s alkoholem, protože opíjet se v této společnosti je přece normální, měl zajímavé vyústění.
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Nebylo to špatné, ale kniha, ke které bych se někdy chtěla vrátit, to není. Konec, ve kterém vlastně není jasné, jak to všechno dopadlo, také mému hodnocení nepřidal. V mém okolí jsem v minulých letech pozorovala zvýšený zájem o Japonsko. Upřímně nevím, čím to bylo způsobené, ale tento zájem v poslední době opadá. Kniha ale špatná určitě není a za přečtení stojí.
Ida
Helena Černohorská
Ne příliš rozsáhlá novela, která popisuje nehezký úsek kolektivizace vesnice a šikany těch, kteří nechtěli dobrovolně předat své rodinné majetky do rukou komunistů. Lid si to žádá, lid si to přeje byla jejich mantra. Hlavní hrdina se zeptal hlavního komunisty, kdo že je to ten lid, jestli je to on a jeho švagr? Teď si nejsem jistá, ale vlastně to vystihuje přesně to, že za lid se dá schovat všechno, zejména vlastní zájmy. Plně dávám za pravdu Františku Faitlovi: "Komunisté? Co slovo to lež, co čin to zločin."
Konec starých časů
Vladislav Vančura
Vladislav Vančura měl velmi specifický jazyk. Krásný, košatý, malebný. Nejen kvůli příběhu na vás dýchne kouzlo starých časů. Samozřejmě nelze nesrovnávat s výborným filmem. Kniha je jiná, ne tak uhlazená. Film je milý a nenáročný. V knize jsou pasáže, které jsou znepokojivé. Také je v knize víc postav a někdy je tam opravdu přelidněno. Při čtení mě stále napadalo, jak asi dopadli velkostatkář Stoklasa, advokát Pustina, Lhotovi, sedlák Charousek a další v poválečném uspořádání, kdy se k moci dostali komunisti. Který z nich by asi skončil v komunistickém lágru a který by se stal nadšeným komunistou?
Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
Nečekala jsem, že Goethe, ta ikona německé literatury, které jsem se tak dlouhou vyhýbala, mě tak překvapí. Čekala jsem nějakou hutnou, frázemi prodchnutou těžkou klasiku, která mě unudí. Ale ne, Utrpení mladého Werthera bylo všechno, jen ne nudné. Werther je člověk, kterého bych ve svém životě nechtěla. Nafoukaný a sebestředný mladý muž z vyšších vrstev, který očekává, že se všechno bude řídit podle něj. Srážka s realitou je pro něj tvrdá a ukáže se to, co probleskuje celou dobu, že je to pouze slaboch.
Aztécká říše
Sean Callery
Ze série mám přečtený Divoký západ a Starověký Řím. V rámci tématu to nebylo špatné, ale tento díl, to se opravdu nedá. Nejsem ani ve třetině a dočítat to už nebudu. Přehlídka zvráceností a nechutností v každé větě. V rámci duševního zdraví zavírám a nedočítám. Těšila jsem se na Aztéckou říši, která přinesla světu hodně zajímavého, ale autor se soustředil jen a jen na naprosté ohavnosti. Nerozporuji, že tomu tak bylo, ale číst to takto koncentrovaně je opravdu moc.
Nebe nezná vyvolených
Erich Maria Remarque (p)
Remarque patřil k mým nejoblíbenějším spisovatelům v době střední školy. Určitě bych tuto knihu v tom věku ocenila víc, než teď. Mrzelo mě, že děj i konec byl příliš předvídatelný. Přesto je to kniha, která stojí za přečtení.
Starověký Řím
Sean Callery
Podtitul této série jsou temné dějiny. A obsah tomu opravdu odpovídá. Pokud by nikdo nevěděl o starověkém Římu vůbec nic a tato kniha se mu dostala do rukou, tak nabyde dojmu, že starověký Řím byly jen vraždy, sebevraždy a ještě horší vraždy. Ne, že by to nebyla pravda, ale taky to byla poměrně vyspělá civilizace, na jejímž základě se svět rozvíjel. A to se čtenář v knize nedozví.
Poslední batalion
František Niedl
Téma se mi hodilo do čtenářské výzvy, ale musím upřímně přiznat, že období první světové války mi moc blízké není. Samozřejmě až na výjimky jako je Švejk a Na západní frontě klid. Ač mám knihy pana Niedla ráda, tato se mi líbila zatím nejméně. Zdá se mi, že autor sklouzává u svých hlavních hrdinů k určité šabloně. Tas z Boru, Wolfram z Olšové i Viktor Koutecký z Lichovic jsou si povahově podobní jako vejce vejci. Jen období se mění. Konec knihy mi nevadil, ale ta italská anabáze mi přišla trochu odbytá.
Vražda pro štěstí
Josef Škvorecký
(SPOILER) Stejně tak jako v seriálu, tak i v knižní mám tento úvodní příběh nejméně ráda. Děj byl chvílemi přeplněný postavami a byl nepřehledný. Doktor Pivoňka ve své pýše nespolupracuje s protřelým kriminalistou a jde si po svých (často mylných) stopách. Vrcholem je, že jde na schůzku s vrahem, o kterém ví, že zavraždil dva lidi, řekne mu, že to ví a asi očekává, že mu člověk, který už dvakrát vraždil vylije srdéčko, sám nastaví ručičky, aby mu nasadil pouta? Jak mi byl následných dílech doktor Pivoňka alespoň trochu sympatický (na Boženku Skovajsovou ani Ivo Zdeborského ale nemá), v tomto díle mi byl až nepříjemný. Pokud začínáte číst a tento díl by vás od četby dalších dvou odradil, nedejte se. Bude to lepší.
Ženy na pranýři
Naďa Horáková
Tak tohle byla naprosto úžasná středověká jízda. Čtivé, zábavné, napínavé. Dlouho se mi nestalo, že by mě nějaká kniha tak vtáhla a bavila. Zajímavý kontext je, jak se dívalo na práva ženy ve středověku. V době osvíceného panovníka Karla IV., neměly ženy práva téměř žádná a poté, co na ně ztratil právo otec, získal na ně právo manžel, který byl téměř nepostižitelný. Mohl se svou ženou nakládat velmi špatně, téměř beztrestně. V této knize to nakonec dopadlo dobře, ale jen proto, že týraná žena byla z jedné nejbohatší rodiny v Brně. Směšné rozsudky, které jsou za domácí násilí a sexuální delikty i na dětech v současné době udělovány, mají prapůvod v historii. Ještě nás čeká dlouhá cesta, než násilí páchané na dětech a ženách bude trestáno adekvátně provinění a nebudou zohledňovány žádné okolnosti, protože násilí na bezbranných si žádné zohledňování nezaslouží.
Byl jednou jeden život – kosti
Jean-Charles Gaudin
Podle mého názoru je takto kniha nejlepší ze série. Dověděla jsem se pár zajímavých informací. Kniha nedosahuje kvality seriálu, ale za pozornost určitě stojí.
Cesty rytířů
František Niedl
Poslední díl. Mrzelo mě, že byl téměř celý o Wolframovi a velmi málo o Benešovi, který mě celou sérii bavil víc. První část knihy se neskutečně vlekla. V polovině se vztekem Wolframa se konečně začalo něco dít. Takové zakončení série jsem nečekala. Pokud by se někdy pan Niedl nudil, mohl by těchto osm dílů zkrátit a napsat jednu obsáhlejší knihu. Ono by to ani nebyl takový problém, pokud by se ze všech dílů vyhodilo opakování dílů minulých, došlo by ke velmi podstatné redukci.
Jak jsem nebyla na Lvech a jiné příhody
Martina Preissová
Povídkám často chybí nějaká pointa, i tam, kde by se nabízela. Ale jako terapie k vypsání z běžných starostí běžného života, proč ne. Je znát, že Martina Preissová má ráda svého muže, svou rodinu a svou práci. Posloucháno jako audio načtené autorkou.
Jak se žilo v minulosti - V dobách dobývání Divokého západu
Jean-Louis Rieupeyrout
Oficiálně začalo dobývání Divokého západu založením osady Saint Luis. Začalo osidlování, vraždění, loupení, zlatá horečka, dostavníky, Pony express, stavba železnice a genocida indiánů... Romantické představy o dobývání Divokého západu, legendy s ním spojené ovlivňují vnímání historie. Takto kniha zmiňuje nejen romantický duch Divokého západu, ale také náročné podmínky, kterým čelili první osadníci v honbě za vysněnou budoucností. Velmi silná byla zmínka o tom, jak bizony, které si indiáni chránili jako zdroj potravy a nezabíjeli nikdy zbytečně, bílí osadníci pro svou zábavu vyhubili. Kontroverzní historie, která je popsána nejen z aspektů vítězů, ale i s ohledem na poražené.
Sejdeme se v pět
Vladimíra Černajová
Mám ráda čtenářské výzvy, protože se každý rok dostanu ke knihám, po kterých bych nespíš nesáhla. Kniha má podtitul úsměvné příběhy ze seznamky, které píše sám život. No, a to v té knize je. Čas od času jsem se usmála. Některé příběhy byly lepší, některé horší. Není to vysoká literatura a ani si to nedává za cíl. Za pár dní sice obsah knihy úspěšně zapomenu, ale na povrchní pobavení to nebylo špatné.
Zítra přijde Olah
Martin Sichinger
Znáte to, když nečekáte nic a dostanete hodně? Tak to je tato kniha. Dobu komunismu si pamatuji jako školačka. Autorovi se podařilo tu komunistickou zrůdnost popsat tak dobře, že se mi vrací nechutná pachuť té doby. Zpuchřelé, smradlavé masky, měření obličeje, pláštěnky, igelitové pytlíky na rukou a nohou a padání směrem od atomového výbuchu. Pracovní soboty a povinné průvody ať už na Prvního máje nebo VŘSR. Pionýrský kroj a červený šátek. I to stání čestné stráže u tanku v zimě, v létě a povinná "vděčnost" sovětským vojákům za "osvobození". Naštěstí ho babička přežila a doma nám vyprávěla, co tady - slovy babičky - ta zvířata z východu neboli komunistické zrůdy, prováděly obyčejným lidem. Všem, kteří volají po starých dobrých časech, i těm, kteří je nezažili a přesto po nich vzdychají, bych přála prožít strach, že se nedostanete na střední školu, i když máte samé jedničky, pokud rodiče nepodepíší vstup do KSČ. Fuj. Kniha výborná. Na malém prostoru, v průběhu pár dní, autor vykreslil atmosféru doby naprosto brilantně.