iluliacross komentáře u knih

Kniha plná nááádherných myšlenek. Jako sběratelka krásných vět jsem si počmárala celý blok, protože jsem si musela všechny ty krásné úvahy napsat, jinak to nešlo. Protože jsem přibližně stejně stará jako hlavní hrdinové, docela jsem tu knížku prožívala. Hodně jsem nad tím vším přemýšlela, i když jsem zrovna nečetla. A to je prostě známka toho, že je to dobrá knížka! Ještě jsem nečetla ten jeho nej trhák (H. N. N.), ale i tak si myslím, že John Green prostě získává všechna ta ocenění za svá díla právoplatně. Je dobrý autor, dokáže zaujmout, dokáže strhnout, dokáže se nenápadně dostat pod kůži. Přestože mi pár věcí na příběhu vadilo (přišel mi nedotažený, takový malinko odfláknutý), tak autorův jazyk, a celkově myšlenka sebehledání, se mi velmi líbila. Vždyť celý život je o hledání nějakých Možná v labyrintu...

1 06.03.2015

To bylo takové české pohlazení po duši, taková jemná smetanka. Občas prostě sáhnu po Svěrákovi a vím, že mě nikdy nezklame. Trošku jsem přemýšlela, že bych chtěla, aby jednou takhle vyrůstaly i moje děti. Koně, seno, včely, vůně hlíny, pleskot holubích křídel, hry v písku, u potoka, na poli. Koncentrované Česko, vlastenectví, láska k vlasti, pravá česká vesnička. Svěrák je prostě Čech jak poleno a jenom kroutím hlavu nad jeho krásnou češtinou a úžasnou volbou slov. Pro mě je to učitel národa dnešní doby.

2 01.03.2015

Lidi, vůbec nevím co si mám myslet. Hrozně ráda bych potkala partu lidí s tak jiskřivým (intelektuálním) humorem, ráda bych potkala teenagery, kteří mluví v metaforách, citují klasiky, čtou poezii a snaží se v ní najít jeden druhého. Když odsunu do pozadí nepravděpodobnost tohoto příběhu, zůstane mi v rukou úžasná kniha. Najednou jsem přemýšlela, jaké by to bylo, kdybych se sbalila, odešla (na místo, které neexistuje), nechala po sobě jen pár stop. Jaké by to bylo porozumět poezii natolik, že bych byla schopná porozumět lidem, vztahům, světu. John Green něco hluboko schoval, zašil to pod zdánlivě obyčejný příběh maturujících puberťáků ale přesto Vás nechal se pod vrstvu banalit podívat. Zamyslela jsem se nad knížkou, jako dlouho nikdy. Chápu, není to pro každého, je třeba se malinko zamyslet. Velice zvláštní, neobvyklé. A protože jsem to zhltla jako hladová, a protože to bylo (z mého pohledu) neobyčejně čtivé a zvláštní, musím dát plný počet, protože John Green mě velice překvapil.

3 28.02.2015

Musím uznat, velice zvláštní knížka. Přiznám se bez rozpaků, trošku mi změnila můj kritický (konzervativní) pohled na homosexuály, transvestity, bisexuáli aj. Snad za to může Ich-forma, snad za to může fakt, že autor své postavy nestaví do špatného světla, ale naopak, vše je normální, tak to má být, vždyť láska může zahořet mezi lidmi jakéhokoliv pohlaví (a v různých kombinacích, že?). U americké literatury se postupně setkávám s faktem, že nerozumím dialogům a jisté situace mi nepřijdou normální, v "našem světě" by to takto lidé neřekli, nebo neudělali. Americká literatura mi prostě přijde zvláštní. Ale Irving mě překvapil a já jsem zmatená, protože nedokáži říct proč. Něco na té knize bylo.

27.02.2015

Velice milá knížka. Musím říct, že mám Jojo ráda více a více. Je úžasnou vypravěčkou, téměř jsem cítila tu vůni moře, vítr na tváři, slyšela jsem kejhání racků, šplouchání vln a sůl ve vzduchu. Velice uklidňující příběh, kterému nechybí pěkná zápletka, zajímavé postavy a nelehké lidské osudy. Zase jsem se nad nějakou knížkou mile potěšila a nechala se vtáhnout do děje.
Ještě nikdy jsem nečetla o velrybách, tak jestli Vás to zajímá a máte rádi nějakou tu uklidňující oddechovku, rozhodně doporučuji.
A rozhodně nemíním srovnávat Stříbrnou zátoku s jejími ostatními knihami. Všechny jsou bezvadné. Tato sice ne tolik, ale její spisovatelský talent je ohromující.

4 27.02.2015

Přiznávám bez mučí, bavilo mě číst o sexu. Samozřejmě že čtu i jinou literaturu, od historických románů po divadelní hry, ale občas má člověk náladu přečíst si nějakou tu sprosťárničku, něco s erotickým nábojem, trochu zvrhlého, ale hlavně pěkně popsaného, no ne?
Neskutečně mi drásá nervy ta nepravděpodobnost příběhu. Lezla mi na nervy naivita hlavní hrdinky. Ale je to tak neskutečně ČTIVÁ KNIHA, že se od ní prostě nemůžete odtrhnout. Nebaví mě neustále číst srovnávání s filmem, s ostatními díly, je to zkrátka trilogie, záměrem autorky bylo napsat 3 knihy, ne točit film. A tak tedy ještě naposledy opakuji, kniha mě bavila, nemusela jsem přemýšlet nad složitými metaforami a jinými literárními ozdobami a nechala jsem unést tou erotičností.
(Takže klid, Julie, vracíme se k povinné četbě do školy...)

4 23.02.2015

Lidi, skoro se bojím psát komentář. Ale dodávám si odvahu s myšlenkou, že každý máme právo na vyjádření svého názoru, nebo ne? Přikláním se k jedné i k druhé straně. Ano, je to brak. Ale podle mě celkem pěkný brak. Literárně nijak bohatá knížka. Ale jde o erotiku. Jde o sexuální náboj. Neřešila bych, komu je kniha určená. Prostě je pro lidi, co rádi čtou erotické romány. Neřešila bych strohost (omezenost) příběhu. Jde zkrátka o úchylky a erotické scény. Neřešila bych film. Prvotní je kniha. A já prostě budu vždycky preferovat erotickou literaturu před erotickými filmy. Raději si to přečtu a "zafantazíruji si", než bych si ty nemravnosti pouštěla. Nevím, proč je tato kniha tak propíraná. Rozumím, že se spoustě lidí nelíbí, chápu to. Ale ne všechna literatura musí být hlubokomyslná a složitá, filozofická, smysluplná. Já osobně čtu celkem široké spektrum knih, od všeho trochu. A tohle je prostě jednodušší nemravné čtení :-)

10 20.02.2015

Opět neobyčejně čtivá kniha. Jojo Moyes jsem zařadila mezi své nejoblíbenější autorky a to nejen protože, že píše zamilované románky, ale proto, že umí ovládat jazyk, umí čtenáře okouzlit. Z jejich knížek čiší lidská láska v několika podobách, hlavní hrdinové i hrdinky jsou různorodí, realisticky zobrazení a celkově jsou její knížky velmi přesvědčivé. Nedivím se, že získává jedno ocenění za druhým. Její styl je úžasný.

2 24.01.2015

Jednoduše, tenhle surový, hrubě opracovaný kus amerického špalku v podobě knížky, nesoucí název O myších a lidech prostě miluji. Je to asi jediná knížka (kromě mojí srdcovky Malý princ, toho totiž čtu neustál dokola), kterou jsem byla ochotná číst znovu. A neručím za sebe, nesáhnu-li po ní ještě někdy. Protože hned na první stránce na Vás dýchnou ranče, pot, tvrdá práce. A příběh George a Lennieho, jako by tam byl omylem. O to více Vás zasáhne.
Tuhle knížku můžou číst holky i kluci, mladí i staří. Je to taková "kultovka".Rozhodně doporučuji!!!

4 18.01.2015

Tak to bylo zvláštní. Silné, jakožto milovník psychologických románu jsem si po dlouhatánské době ohřála svou polívčičku a slízla smetanu, jak se tak říká. Čtení to není jednoduché, odstavce na mě působily strašidelně, svou tloušťkou a zdánlivou nekonečností. Ale tahle knížka byla prostě sám život. Lidé, jejich reakce, jejich postoje, jejich tolerance, nesmí chybět vztahy, nálady a osobnosti. Ocenila jsem především detailní popisy, neodfláknuté odstavce pečlivých popisů a perfektní autorovu slovní zásobu. Někomu by přišel Franzen hnidopišský, nebo šťouravý, já jsem v tom naopak shledala jeho kouzlo. Doporučuji zatnout zuby a přečíst. Co člověk, to originál.

10 06.01.2015

Chápu, že to pro někoho může být braková literatura, ale já jsem si to přečetla, je to zase něco jiného a nebylo to zas tak špatné. Akorát se mi nechce věřit, že by to byla autobiografie?

14.11.2014

Knížku jsem četla v originále, v Angličtině a musím říct, že jsem si to prostě užila. Malinko bych to připodobnila deníku Bridget Jonesové, taková střeštěná hlavní hrdinka, co má všechnu smůlu světa. Uznávám, že jsem se párkrát pochechtávala a celkově to bylo čtivé a napínavé, taková romantika :-)

12.11.2014

Já nevím, knížka to byla velmi čtivá, dala se zhltnout za pár dní, jen to fiklo. A myslím si, že se za to zasloužil nápad. Právě nápad, že oběti budou mít krku nasypaný popel mě nutil knihu číst dále a nepřestávat. Ale rozuzlení mě zklamalo. Ve směs se prostě nic nestalo. Jenom se dozvíte, kdo je vrahem (ne, zahradník to není),...ale že by nějaké překvápko nebo šok na konec? Bohužel. Ale přes to všechno hodnotím knihu kladně, protože severskou literaturu, tu já můžu :-)

3 07.11.2014

Tyhle knihy si nadále zakazuji číst. Jednak mě kazí a jednak je to málo pravděpodobné. A jestli by se to mohlo stát, můj život byl o něco ochuzen. Neměla jsem tu knihu číst :D
Chvílemi mi to přišlo moc škrobené. Takové to: pojďme tam dát něco žhavého, vždyť oni to chtějí číst, dáme tam toho pořádnou porci. Na mě už to potom bylo stereotipní a musím přiznat, že se stalo vždy přesně to, co jsem očekávala. Škoda...

02.11.2014

Velice zvláštní kniha. Přečetla jsem jí za dva dny, což dokládá o její čtivosti. Krátké kapitoly popohánějí ve čtení a celý román je něčím zvláštní. Ale čím? Jde o jiný pohled na lidi za dob druhé světové války, občas se vynoří Hitler ale autorka se podrobnostmi o válce nezdržuje. Celý román je o lidech, o životě, o hledání a vše plyne současně s dějinami...
Nějak mě při čtení přepadl pocit, že život je strašně krátký a za tu dobu člověka potká spousta starostí ať už žije ve válce, nebo ne. Klidně bych knihu doporučila.

2 01.11.2014

Jako jo, nebylo to špatné, ale čtení mě nijak nenadchlo a kdyby kniha nebyla povinnou četbou, rozhodně bych si jí nepřečetla.
Ale líbila si mi ta myšlenka flétny, která manipuluje lidmi. Jak by to dopadlo, kdyby někdo něco takového měl v dnešní době? Nechci si to raději ani představovat.
Když nad tím tak přemýšlím, takovéto knihy, klasika, legendy, by se snad neměly ani moc hodnotit. Takový základ, o kterém by měli mít lidé povědomí.

2 31.10.2014

Po velmi dlouhé době jsem přečetla knihu, od které jsem se nemohla odtrhnout. Chvílemi můj mozek přestával vnímat realitu a před očima mi běhaly živé obrazy, vše bylo tak skutečné, tak opravdové...Naprosto jsem přestala vnímat, že sedím v křesle a čtu. Netuším, jak to Jojo dokázala, jak dokázala napsat knihu tak čtivým způsobem?
Jsem jako přejetá parním válcem. Stránky ubývaly rychlostí světla a zase mi bylo líto, že kniha končí. Více méně tušíte, co se stane, jak kniha dopadne, ale čtete. Čtete dál, smrkáte do kapesníku. Já jsem si zase po delší době užila čtení. Utvrdila jsem se v tom, že svět knih je nádherný a život bez něj bych si nedokázala představit.
Ach jo...

5 28.10.2014

Po pravdě...nevím co si mám myslet. Nechci spoilerovat, ale konec mě prostě a jednoduše zklamal. Kniha není žádný přelom v literárním světě, podle mě jde o super oddechovku, jste-li někde na dovolené, nebo po sérii vážnějších knížek hledáte něco lehčího. Kniha mě neurazila, ani nenadchla. Žádný trhák. Anotace na obálce knihy slibuje napínavý příběh a neobvyklé rozuzlení. Asi jsem očekávala něco peprnějšího a to se nekonalo. Každopádně knihu i tak hodnotím celkem kladně, protože byla napsaná čtivě a to já ocením.

25.10.2014

Otřesné. Musím říct, že mě kniha dostala až nějaký čas po dočtení. Přemýšlela jsem nad tím více a více a stále se sebe utvrzovala, že tohle ne. Tohle prostě NE. Děti, takové nevinné duše, které za nic nemohou. Bože můj, to je taková nespravedlnost.
Knihu bych doporučila k přečtení, protože tohle je obecně lidské téma, které bude aktuální v jakékoliv době, bez ohledu na počasí. Bohužel.

24.10.2014

Úžasný obraz toho, jak perfektně drogy zamávají z psychikou členů rodiny, jak úžasně rozbourají rodinná pouta. Musím bohužel přiznat, že jsem druhou polovinu knihy nečetla pořádně, protože mi to přišlo potom stále stejné. Cítila jsem vztek na matku Davida a říkám si, že vlastně asi ani nechápu její vztah ke svému synovi. Byla na něm úplně závislá, posedlá. A to mi malinko nedává smysl. Každopádně, druhá polovina knihy mě prostě zklamala.

1 23.10.2014