hrusisek komentáře u knih
Opravdu krásná série, která si získá jak mladší, tak starší čtenáře. Není to nic těžkého brutálního, na dlouhé zimní večery skvělé počtení. Na to, že je Flavii jedenáct, tak pěkně válí.
Přelouskla jsem to se zatajeným dechem. Takový konec snad nikdo nečekal. Městečko Pines je určitě jednou z mých nejoblíbenějších sérií, je to prostě masakr. Z konce jsem pěkně zmatená a napnutá jako kšanda, tak teď ještě přečíst třetí díl, který to završí.
Úžasná knížka, přelouskala jsem jí už na střední, teď jsem si pro zopakování pustila audioknihu a vrhnu se na druhý díl.
Knížku jsem si koupila před pár lety za 79kč, švédská detektivka a za pár kaček,...no nekup to, když je to tak levné! Musím ale říct, že se skvěle vyrovnala všem ostatním detektivkám, které jsem doposud četla a které jsou v dnešní době drahé až hrůza.
Z počátku chvíli trvá než se zorientujete v ději, ale pak to nabere na obrátkách a nemůžete se odtrhnout (jak už psal marek1278). Björn Hagman, ten mě bavil, dobře vloupnutá postava, která to trochu okořenila.
Jinak je natočen i film, kdyby někdo neměl dost.
Mě ten "předěl" v polovině knihy moc nepotěšil. Chtěla jsem se dozvědět víc, a najednou je tam skok o osm let. Takže jsem rychle musela dohltat zbytek knihy, abych věděla, jak to dopadlo. Povedená detektivka.
Tak konečně dočteno. Kniha nebyla nejhorší, a ten konec mě vážně rozsekal.
Kapesník jsem sice použít nemusela, ale musím přiznat, že mě příběh hluboce zasáhl. John Green je velmi kvalitní autor s brilantním humorem a myšlenkami, proto jeho knihy hodnotím pozitivně, i když optimisticky nekončí. A právě možná v tom je to kouzlo. Knihy nemusí končit happy endem, aby byly dobré. A to tato kniha je.
Přesto musím dát čtyři hvězdičky. Poslední část knihy se mi zdála nezáživná, jako kdyby autor nevěděl, jak dál pokračovat. Postava Hazel Grace se mi přestala líbit, i když, kdo ví, jak bych se zachovala já v její situaci. Určitě ale ještě jednou kouknu na film pro srovnání :)
Příběh sám o sobě špatný nebyl, jen jsem v knize nenašla jedinou postavu, která by na mě působila pozitivně, příjemně. Konec knihy se však už rozjel a já byla napnutá, jak to dopadne, takže jsem ji prostě dočíst musela.
Poté, co jsem si přečetla Běh o život, byla jsem Kingem zklamaná. Protože je ale považován za jednoho z nejúspěšnějších amerických spisovatelů současnosti, dala jsem mu ještě šanci. Musím ale bohužel říct, že ani tato kniha, Právo nálezce, mě nezaujala. Nápad dobrý, to ano, ale do paměti se mi nejspíš nezapíše. Jak by řekl Jimmy Gold- "Sračky jsou hovno"...
První kniha od Arneho byla Zlá krev, po jejímž přečtení jsem nelitovala a vrhla se na další jeho knihu. V knihovně měli zrovna tento díl, takže jsem se do něj netrpělivě pustila. Uběhla dvoustá stránka a kniha mi zůstala pár týdnů ležet na stole. Pořád jsem nenacházela souvislosti, pak jsem se tedy dokopala ji dočíst. Musím uznat, že konec byl hodně překvapivý. Často jsem se ztrácela, nápad dobrý, ale samotnou knihu hodnotím spíš jako průměrnou.
"Nesuď knihu podle obalu". Ale stejně se skoro vždycky nechám strhnout ke čtení právě díky obalu. V tomto případě to nebylo jinak. Po prvních pár stránkách jsem pořád vyčkávala, co se bude dít a netrpělivě vyhlížela "pravý severský mráz", který se u mě ale bohužel nedostavil. Další díly u nás nejsou k sehnání, a nejsem si úplně jistá, jestli toho lituji nebo ne. Sice mi zatrnulo, když se Lumikki ocitla v kufru auta a ...a dál to víte ;) I tak jsem od toho očekávala víc.
Nesbø je zkrátka klasika. Tím ale nemyslím nic průměrného, právě naopak. Syn je jeden z jeho dalších mistrovských kousků, a rozhodně ne kniha, kterou si po druhé nepřečtete. Palec hore :D
Ve třetím díle Tudorovců nebylo moc akce, ale přesto se mi líbil nejvíc. Mrzela mě jen smrt královny Jany a nebyla mi moc příjemná Kateřina Howardová, ale jinak knihy doporučuji, četli se dobře a se zaujetím. Na seriál se určitě taky někdy podívám.
Knihu jsem si přečetla po zhlédnutí filmu a musím přiznat, že mě zaujala mnohem víc. Líbil se mi originální autorův humor a přirovnání a samozřejmě samotný námět. Hlavní postavy mě ale už tak nezaujaly. Ničím nespoutaná Margo ani zamilovaný Quentin, který pořád tak nějak tápe ve tmě, hledá Margo a přitom zjišťuje, že nezná ani sám sebe. Chce ji ale tak moc najít, že se do ní zkouší vtělit, ale nakonec mu přeci jen dochází, že Margo nikdy neznal a nikdy znát nebude. Je to takový snílek, který běhá po lese a ani neví, jestli se odsud chce dostat. Tak na mě Q působil. Taková je v podstatě i Margo, která se ale už z lesa dostala a teď prchá. Možná do dalšího lesa.
Jinak je to pěkné počtení, proto doporučuji. :)
První kniha od tohoto spisovatele, Přízrak, mě moc neupoutala, možná proto, že jsem zrovna dočetla Memento, a tak jsem svou dávku energie, věnovanou drogám, vyčerpala. Přesto jsem se nevzdala a půjčila si tuto knihu. Moc se mi líbila, měla nečekaný konec. A i když jsem se dozvěděla několik spoilerů od mého otce, který si ji přečetl přede mnou, pořád jsem tápala, kdo je Červenka, Uriáš, stařec,... Také jsem čekala, co se stane s Tomem a Ellen jsem si též oblíbila, ale nevadí...
No, zkrátka, mě kniha velmi zaujala, a tak doporučuji. :)
Byla to moje první kniha od Kinga a musím říct, že docela zklamání. Samozřejmě věřím, že má i propracovanější díla, a rozhodně ještě jeho jinou knihu z knihovny vytáhnu.