Žhář
Torkil Damhaug
V Lillestromu řádí během Velikonoc nelítostný žhář. Je posedlý očistnou silou ohně a chce ji využít ke zničení všeho, co mu připomíná mládí. Někdy v této době se osmnáctiletý Karsten zamiluje do spolužačky Jasmíny, ale tento milostný vztah vzbudí až agresivní nelibost v její muslimské rodině. Karsten se bojí výhružek Jasmíniných mužských členů rodiny, a aby se ochránil, připojí se k tajnému spolku starších mladíků. Brzy mu však dochází, že tato skupina může být mnohem nebezpečnější, než si vůbec dokázal představit. O Velikonocích Karsten záhadně zmizí. A už se nikdy nevrátí. Prestižní ocenění Rivertonprisen za nejlepší norský krimi román roku 2011.... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , Jota
Originální název:
Ildmannen , 2011
více info...
Přidat komentář
Velice kvalitní detektivka. I když jsem si později musela občas ujasňovat, kdo je kdo. Zajímavé vykreslení psychologie postav. Samozřejmě nechybí ani gradující napětí. Kniha mne opravdu chytla a zaujala.
Stejně jako Slepá skrvna je i tento román spíše o psychologii postav, než aby to byla klasická skandinávská detektivka. V této knize se opět vyskytuje kriminalista Roar Horvath a novinář Dan-Levi (opět ale spíš jako postavy v pozadí). Čte se to lépe než předchozí kniha utora a i počet překlepů a nedoklepů není tak drastitcký jako v předchozí knize. Proto dávám o hvězdičku víc. Velmi slušný psychologický thriller.
Díky zmínce o získání Rivertonovy ceny „nejlepší norský krimiromán roku 2011“ (rok, kdy např. Jo Nesbø napsal Pentagram) jsem do knihy vkládal poměrně velká očekávání. Počátkem knihy jsem se však prokousával a na krátký čas ji dokonce odložil. Na styl psaní autora, který je dost odlišný od pro české čtenáře známějších severských autorů, jsem si musel nejprve zvyknout. Kniha se hodně zaměřuje na psychologii postav, na jejich niterní uvažování. Autor evidentně uplatnil své znalosti ze své psychologické / psychiatrické praxe (zajímavé zmínky o myšlenkové mapě). U kriminálních románů mne vždy zajímá práce policie jako zásadní prvek celé knihy. V tomto případě jsou však policie, vyšetřovatelé jen v roli náhodného kolemjdoucího. Torkill Damhaug se zaměřuje především na „zmrzačené osobnosti“ hlavních postav. Téma rozdílnosti a konfliktu náboženství a kultur, patologického chování a zaměření se na více postav v jedné knize je hodně těžký úkol.
Zajímavé a napínavé. Je pravda, že jsem se začetla stěží, ale nelituju. Do poslední stránky netušíte, kdo je žhář a kdo je vrah, i když si myslíte, že je to více než jasné. A když si myslíte, že už se nemůže nic stát, dojde k zásadnímu zvratu a začnete děj hltat ještě víc než doposud.
Mě ten "předěl" v polovině knihy moc nepotěšil. Chtěla jsem se dozvědět víc, a najednou je tam skok o osm let. Takže jsem rychle musela dohltat zbytek knihy, abych věděla, jak to dopadlo. Povedená detektivka.
Rok před touto knihou jsem četla i Slepou skvrnu. Pokud bych měla srovnávat, Žhář měl sice méně poutavý námět, ale kupodivu mě bavil více, celkově mě mile překvapil, ovšem pořád pouze lepší hezký průměr. Od chvíle, kdy jsem najela na 2. část mě čtení bavilo o něco méně. Chvílemi jsem už jen počítala stránky, kdy bude konec, ten to ale celé zachránil. Žhář neurazí, celkově dost slušná četba.
Zajímavá kniha. Četla jsem už Slepou skvrnu a ta mě navnadila na další knihu. U obou je styl velmi podobný. Musíte prostě číst dokud nepadnete. Přece jen tato kniha byla taková jiná. Vyprávění nikoliv očima detektiva, ale žháře a osob kolem něj mělo spád, pořád se něco dělo a já nechtěla přestat. Celé rozuzlení příběhu trvalo až do poslední stránky. Ale ze začátku jsem si omylem spojila se žhářem jinou postavu a když jsem si to uvědomila, měla jsem v tom trochu zmatek.
Kniha mě neskutečně bavila. Příjemná změna po "klasických" severských detektivkách (Nesbo, Kepler, Bjork). Byl jsem z ní nadšený, přečtená byla během týdne. Určitě doporučuji všem a těším se na Slepou skvrnu.
Skvělá detektivka! I když to vlastně, podobně jako u Slepé skvrny, úplně detektivka není, spíš psychologický román s detektivní zápletkou. Ve Žháři policie hraje úplně okrajovou úlohu, pátrání se ujmou novinář a sestra jedné z postav. Asi je lepší víc neprozrazovat předem, protože děj je opravdu těžko předvidatelný a o to lepší je číst, aniž by člověk tušil, kam ho zanese.
Kniha, která nás neustále drží ve střehu, jak bude děj pokračovat.
Nepředvídatelný příběh jako u Slepé skvrny.
Rozhodně stojí za přečtení (pokud máte rádi severské krimi) i přesto, že se jedná spíše jak již Fravra zmiňoval o psychologický román než kriminálku.
Posledních pár stránek jsem nemohla odložit....
Doporučuji.
(PS: pro mne nejhorší u obou knih bylo pročíst se úvodem - hořící stáj a u Slepé skrvny kočka - tohle prostě nedávám)
Knihy od Torkila Damhauga nejsou ani tak kriminálky (z marketingových důvodů jsou tak inzerovány) jako spíše mnohovrstevnaté psychologické romány, kde si můžete být jisti, že nikdo není takovým, jakým se na první pohled zdá, přesto po dočtení knihy musíte uznat, že děj dává smysl a nejsou v něm žádná hluchá nebo násilně roubovaná místa. Popisovaná témata jsou navíc ožehavá, takže je autor i tak trochu provokatér.
Autor patří mezi mé nejoblíbenější, protože jeho knihy zůstanou v mysli ještě dlouho po přečtení. Škoda, že vydal knih tak málo!
Výborné severské krimi, mající vše. Napětí, akci, spád, i nečekané rozuzlení. Začátek knihy působí poněkud zmateně, ale vše spěje k nezadržitelnému konci, který se zdá být tak očekávaný, ale nakonec překvapující. Jediná výtka k této knize z mé strany je, že autor sází hodně na duchovno, které se celou knihou proplétá. To mi do tohoto žánru moc nezapadá, oproti náhodám, které jsou běžné u všech autorů. Zápletka se během čtení může zdát až moc komplikovaná a pohnutky některých postav bez reálného opodstatnění, ale jak je tomu zvykem vše se vykrystalizuje v závěru knihy. Pro čtenáře, kteří mají rádi tento žánr plný napětí a zvratů mohu jedině doporučit.
No já teda byl touhle knihou zklamaný. Opravdu jsem se nemohl začíst do děje a hned po deseti minutách jsem netušil o čem to vlastně bylo. Knihu jsem odložil a nedočetl, třeba ji někdy dám druhou šanci.
Knihu jsem četla s přestávkami, protože sem neměla moc čas, ale i tak se mi moc líbila a dokázala jsem se vždy rychle začíst. Ze začátku jsem byla trochu zmatená ze všeho, ale postupně to vše do sebe zapadalo. Bylo zde hodně zajímavých postav a některé z nich mě dost překvapovali. Děj byl dost nepředvídatelný, vůbec sem nevěděla, co se bude dít dál. Skoro až do konce jsem nevěděla, kdo stál za Karstenovým zmizením, bylo to pro mě velké překvapení :). Některé postavy sem si dost oblíbila, a tak mě dost mrzelo, když jedna z nich zemřela. Tato kniha byla opravdu velice dobrá, že během čtení a hlavně na konci si pomyslíte jenom \" WAU\", tak to sem nečekala :).
Knihu jsem zakoupila za 66,- Kč v levných knihách a byla jsem mile překvapena dějovou linií, která pro mě měla spád, při čtení jsem se ani jednou nenudila a až do konce jsem neodhalila původce Karstenova zmizeni, který podle mě ke všemu přišel tak nějak ne úplně vlastním rozhodnutím.
Mne osobně na rozdíl od Slepé skvrny toto zklamalo. Nebyla jsem schopna se začíst do děje a v půlce jsem přeskočila na posledních 50 stran...
Štítky knihy
norská literatura muslimové žhářství severská krimi norské detektivky uprchlíci
ŽhářKniha Žhář je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 97x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 96x |
| Chystám se číst | 38x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 2x |
První část byl popis situace a děje, než se stane, co je poté vyšetřováno v druhé části. V podstatě bez policejní pomoci dokáže sestra zjistit, co se stalo. Trochu mi trvalo než jsem se začetla, ale především druhá část mi šla od "ruky" až moc rychle.