holomex komentáře u knih

Ze začátku jsem byl úplně nadšen. Říkal jsem si: "tak tohle je úkaz!". Pak jsem se asi unavil, nebo tomu kleslo tempo, kdo ví, a málem jsem knihu odložil. Naštěstí jsem ale krizi překonal a knížku pak už bez potíží dorazil. Přátelé, čtenáři - toto je gejzír. Kombinace fantazie, magie, faktů i bohapustých výmyslů, jemného i přímočarého humoru, lechtivosti, krutosti, napětí. Pro českého čtenáře navíc zatraktivněná tím, že se točí kolem husitství. Pro mě osobně je také inspirující v tom, že ve mě vzbudila zájem o dovzdělání. Pořád hledám: fakt existoval tenhle chlap? Je tohle místo vymyšlené? Týjo, tam se musím podívat...Doporučuji a vrhám se na druhý díl.

11 21.03.2022

Normální cash grab. Ryzí účelový průmyslový produkt. Sepiš nějakou rádoby moudře znějící vatu, dej tomu provokativní název, vono se to bude prodávat.

7 22.04.2023

Byl to boj. Některé pasáže považuji za velmi jiskrné. Jsou tu dobře vyjádřené myšlenky o životě, mládí, stáří, smrti..., u kterých se člověk musí zastavit, protože potřebuje chvilku, aby jejich sílu plně vstřebal. Bylo tu pár momentů snad až s nádechem geniality. Vyhovuje mi i spousta historických informací. Například vyprávění o libereckém krematoriu mě zaujalo tak, že jsem se tam jel podívat. I celkový koncept knihy se mi líbí. Co mě ale unavuje, jsou ty repetitivní pasáže. Chápu, že to je autorův záměr, třeba to pěkně zdůrazní, jak je Winterberg protivnej, když dlouho mluví. Ale IMHO to přehnal. Když máte za sebou 100 vět (teď taky přeháním, ale jen trochu:), které všechny začínají "Vyprávěl, že....", tak už míníte vyletět z kůže a vodletět raketou na měsíc nebo prostě daleko. Tenhle styl způsobil, že ke konci už jsem fakt nemohl a těšil jsem se, až bude hotovo. Nakonec jsem knihu dokázal dorazit. A vlastně je mi líto, že její krásu a komplexnost musím shodit kvůli stylu, který mě ubíjel.

6 15.04.2023

Tuto knihu mi jen tak mezi řečí doporučila manželka. A přestože čtu obecně úplně jiné věci než manželka, tentokrát se to nějak sešlo, útlá knížka tam vyzývavě ležela...tak jsem po ní nakonec sáhl a věnoval jí jednu neděli. Jednotlivé kapitoly jsou krátké, knížka nemá ani 200 stran. A to je dobře, delší by se to nedalo vydržet. Styl je takový útržkovitý, strohý, je to spíš skládačka střípků než rozmáchlý příběh. Takhle je to akorát, a hlavně ženská linie vyprávění dovede vtáhnout. To, co hlavní hrdinka prožívá v práci, mě fakt zaujalo jako celek. Celou dobu je jasné, že se obě linie vyprávění na konci nějak protnou. Což se opravdu stane. A myslel jsem si, že to bude trošku jinak, nicméně, jak teď ve mně kniha doznívá, mám už pocit, že právě takhle to protnutí bylo "správně" a realisticky v duchu knihy. Ani později, ani jinde pro mě znamenalo intenzivní čtenářský zážitek a přináší mi chuť někdy v budoucnu od autorky ještě něco zkusit.

6 21.03.2022

Opět výborně. Jakkoli se mi po prvním prolistování zdálo, že tam vlastně nic moc není, opak je pravdou. Už jsme s manželkou za krátkou dobu vyzkoušeli řadu receptů a chystáme se na další. Knížka nejen pro potěchu oka (protože je opět graficky příkladná), ale i pro hojné praktické využití.

5 13.12.2022

Tématicky 100%. Tak proč jenom 3 hvězdy? Protože Marian Kechlibar není ještě jako beletrista vypsaný. A tak je to vyprávění často kostrbaté a dialogy škrobené, nepřirozené. Zatím je to tak, že autorovu faktografickou nebo názorovou publicistiku považuji za výrazně zdařilejší než tento soubor povídek. Přesto ale knížečku doporučuji. Je útlá, zvládnete ji hned a stojí za přečtení. Velice si cením odvahy jít s kůží na trh a zpracovat takové téma.

5 21.03.2022

Další nápaditý a zábavný gejzír. Snad ještě lepší než úvodní Narrenturm. uvažoval jsem zas o čtyřech hvězdách, ale pak jsem si řekl, že bych knize křivdil. Co chtít v daném ranku lepšího...takže plný kotel

4 27.07.2022

Odnesl jsem si dva základní dojmy. Že nemám chuť na maso, protože je to zdechlina. A že kniha je bohužel taková intošská slátanina. Přiznávám jí pár jiskrných momentu, ale převládaly ve mně pocity předvídatelnosti a rozpačitosti.

4 29.04.2022

Takhle. Napsaný je to dobře. Ale je to natolik úchylný, že se přes to nedokážu přenést.

3 27.07.2022

četl jsem knihu již před docela dlouhou dobou, ještě dřív, než jsem si tady zařídil profil. A její hodnocení sem dodávám proto, že mi jednoduše pořád leží v hlavě. Fakt se mi vracejí některé momenty a dojmy. Pro mě velice poutavě vylíčená "kariéra" lučištníka, různé okolnosti a události doby a jakoby mimochodem také technické detaily zbraní i jejich ovládání. A samozřejmě, což já miluju, četba člověka mnohokrát přinutí, aby hledal detaily o některých místech, lidech, událostech...Paráda. Pět nedávám jen proto, že některé beletristické prvky mě úplně nenadchly. Ale možná jsem až moc přísnej. Jednoznačně doporučuji.

3 27.07.2022

Jako teenager jsem hodně hltal Součkovy Otazníky nad hroby. Ale vlastně nic jiného z jeho tvorby jsem nezkusil. Tak jsem to po letech napravil. Téma Jantarové komnaty je pro mě přitažlivé, nicméně tady o komnatě téměř nic nebylo. Na druhé straně tu bylo hodně UFO a otrlý nacista za každým bukem. Ve výsledku i po letech celkem čtivá detektivní fikce. Jen jsem se musel smát, jak si tam českoslovenští redaktoři a výzkumníci volně cestují po kapitalistické cizině, což jistě muselo čtenáře zavřeného za železnou oponou nesmírně těšit. Ale jak říkám, je to fikce:)

2 25.06.2023

Název knížky vlastně všechno dobře vystihuje. Už mapy samy o sobě jsou fascinující. Díky průvodním textům si člověk uvědomí, že se na kartografii může dívat také jako na svého druhu zprávu o vývoji světa. V krátkých doprovodných textech jsou vyzdviženy dobové okolnosti, vývoj poznání, osobnost a přístup kartografa (pokud je znám), dozvíte se i detaily (třeba, že daná mapa byla vytvořena na telecí kůži). Kochat se a poznávat se s touto knihou dá opravdu dlouho. Navíc je krásně provedená a je jí kus:)

2 15.04.2023

Z četby mám mnoho dojmů, takže budu možná roztěkaný. Ha, přesně takový, jako je ta kniha. Je psaná hodně úsečným stylem (já jsem si ho nazval Novákovským, protože mi připomíná styl knihy Zatim dobrý). Krátké, úsporné, jakoby střílené věty přinášejí v některých pasážích naprosto strhující dravý proud. Skvěle fungují třeba v závěru knihy (kde je mimochodem skvěle začleněn i dojemný Mašínův dopis dětem). Ale v jiných chvílích způsobují, že se ztrácíte. Fakt se mi stávalo, že nevim, kde jsem, kdo to je, proč to je... Do značné míry to ale může být způsobeno faktem, že jsem knihu vlastně nečetl, ale poslouchal. A při poslechu, bez vizuální kontroly se já osobně ztrácím snáz. Mimochodem audiokniha byla načtena p. Matáskem velice dobře.
Další postřehy: Cloumala mnou zloba vůči těm okupantskejm dobytkům (dobytek je v knize docela často a vhodně používané slovo). Chovám neskonalý obdiv k odbojářům. A to nejen těm "elitním", ale (hlavně) k té spoustě docela obyčejných bezejmenných rodin, které podstupovaly absolutní riziko. A často taky zaplatily absolutní cenu. Ta dusná atmosféra z knihy vyzařuje dobře, na čtenáře působí intenzivně. No a ještě jeden úkol teď pro mě vyvstal. Obejít někdy při výletu do Prahy pár těch míst, která byla v příběhu důležitá, třeba v Nuslích. A třeba někam položit kytičku. Prostě to tak teď po přečtení téhle knihy cítím.

2 23.04.2022

Soubor střípků a myšlenek ze života. Většina mě příliš neoslovila, ale oceňuji, že se autorce v závěru v poslední čekárně podařil udělat jakýsi spojovací oblouk, který přecejen dal pojetí celého dílka jakýsi smysl. (Chci tu ještě speciálně podotknout, že autorku i knihu jsem poznal a přečetl díky Databázi knih, protože je zde ke stažení zdarma. Takže jsem ji hned zařadil do čtenářské výzvy. Číst něco, po čem bych jinak nesáhl, mi přijde jako ryzí naplnění výzvy.)

2 16.04.2022

Tohle je nakonec kuchařka, podle které opravdu vaříme. Což si myslím, že je pro knihu v daném segmentu to nejvyšší ocenění a naplnění. Oceňuji také grafické pojetí, které na mě působí vzdušně a čistě.

2 21.07.2021

Obrazově velice krásná kniha. Není na jednorázové přečtení, spíše na takové to opakované listování, kochání se obrázky a postupné nasávání informací o tajemných zednářích. Praktickým nedostatkem pro mě je, že je zvoleno dost malé písmo a blbě se mi to čte, zvláště některé popisky kurzivou na podtisku.

1 15.04.2023

Je tu spousta podnětných tipů, jak upravit konkrétní suroviny. Samozřejmě mnohé z nich u nás nejsou tak běžně dostupné, jako kdybychom bydleli třeba v Řecku nebo v Itálii. Každopádně autorka neopovrhuje ani třeba konzervovanými rybami nebo luštěninami, takže rozhodně to není kniha jen na prohlížení, ale dá se prakticky využít. Pro mě osobně je cenná i v tom, že podává výklad "filozofie" středomořské stravy jako nezbytné součásti zdravého a radostného života. Myslím, že jíst středomořsky může být pro nás velmi přínosné. Třeba i pro zhubnutí, což jsem si osobně minimálně dvakrát s úspěchem vyzkoušel. (pak na to vždycky zapomenu, začnu se ládovat průmyslově a... momentálně utíkám ke středomořské kuchařce jako spáse potřetí, doufám, že zase úspěšně:) Ještě ke grafické stránce knihy. Je celá taková světlá, což působí velmi hezky a stylově, bohužel to sebou nese i tenký tisk písmen, která i když celkem velká, se obtížněji čtou.

1 27.09.2022

Hakla jsem vždycky měl rád, ale tahle mi nesedla. A ještě nevím proč. Až na to přijdu, tak to sem napíšu.

1 27.07.2022

Panebože, já toho Chalandona znám. On je schopnej vás kolébat a uspávat a najednou do vás z ničeho nic navalit takovej těžkej kalibr syrovosti a surovosti, že musíte nechat čtení a jít to rozdejchat. Na rozdíl od různých severských detektivek tady pro mě to násilí není samoúčelné a navíc vychází z událostí, které se opravdu staly. Je celkem zjevné, pro koho více plane Chalandonovo srdce, přesto se snaží sekat na všechny strany. Ostatně, jak rozhodovat o vině tam, kde si řežou hlavy navzájem od nepaměti. A jak tu spirálu násilí zastavit? To už odbočuji. Dílo se točí kolem divadelní hry, což mě zpočátku moc nesedělo, ale na postupně se tato spojnice autorovi povedla dobře využít a v závěru pak až excelentně. V Libanonu jsem byl jen jednou, a zřejmě už se tam nikdy nepodívám - škoda. Ale i tak jsem chuť a vůni té země nasál a zanechala ve mě velké dojmy. Takže i některá místa z knihy osobně znám, což je samozřejmě vždycky příspěvek k hlubšímu prožití četby. Abych to shrnul. Za mě těžká četba jazykově i emocionálně, ale rozhodně absulotorium.

1 23.04.2022

Velice zdařilé. Tohle byla knížka, u které jsem měl pocit, že i cítím, jak to tam smrdí. A že tam teda rozhodně má co smrdět.

1 07.09.2021