hnatlubo komentáře u knih
Rozhodně zajímavá knížka avšak v té spoustě jmen se čtenář lehce ztratí.
Velmi zajímavá práce, která je napsána strohým akademickým jazykem, proto se hůře čte. Zato je nabitá cennými informacemi.
Tahle knížka se mi hodnotí celkem těžce, téma se mě dost dotýká. Nejen že ČSA mám hodně rád, ale jistou dobu jsem pracoval v Českém Aeroholdingu a část mé práce byla i pro ČSA, navíc jsem se s Václavem Vaškem setkal. Vážím si ho jako člověka, který toho o letectví ví opravdu hodně. Vašek je hlavní autorem knihy, který si vzal na starosti úvod a závěr. Největší část pak tvoří osobní vzpomínky/analýzy nejrůznějších bývalých zaměstnanců ČSA. Velkým problémem knihy je, že do nich Vašek nezasahoval. Ne každý má totiž dar svůj příspěvek napsat čtivou formou, tak jako Václav. Takže číst foneticky přepsaný rozhovor s Radomírem Lašákem (bývalý prezident ČSA) nebo závěrečnou více než třicetistránkovou zprávu o úpadku aerolinií je prostě utrpení. Na druhou stranu knížka bez obalu pojmenovává viníky současného stavu, kdy jsou ČSA v insolvenci.
Samostatnou kapitolou je tristní zpracování knihy. Překlepy či dokonce opakující se odstavce jí čest rozhodně nedělají. Korunou všeho je absence základních typografických pravidel ve výše zmíněném rozhovoru.
Tohle bylo hodně drsné čtení. Nejděsivější bylo, že mnoho z těch, kteří prošli lágrem a jeho hrůzami zůstalo kovanými komunisty. Také z výroku "za socialismu o všem rozhodovala strana a my se nemuseli o nic starat, ale teď nevíme, co máme dělat" mi běhal mráz po zádech.
Skvěle odvedená práce, bez bulvárního patosu. Kniha se věnuje pouze hudbě a tak to má být,
Fascinující, drsná kniha. Nejvíc mě ovšem dostala jedna citace ze samého závěru, který je věnován soudnímu procesu se Světlanou Alexijevičou. Jakýsi člověk zde říká: "Náš stát se rozpadl, ztratili jsme Německo, Polsko a Československo, za to by měli Gorbačova soudit", z toho mi běhal mráz po zádech. Velmocenské myšlení se Rusů nezměnilo, ostatně to potvrzují i dnes na Ukrajině.
Obsahově nejde o špatnou knihu, ale trpí neuvěřitelně špatným překladem. Projevuje se to hlavně v názvosloví, které je strašně zmatené. Peruť je zde nazývána Letkou, Letka Rojem, Roj týmem atd. Zmatek panuje také v označování letadel. Jednou se uvádí Me 109 po druh Bf 109. Pan překladatel by měl dostat doživotní zákaz činnost. Publikaci nepomáhá ani chudá fotopříloha. Zkrátka: kdyby tato kniha vyšla v devadesátých letech zaslouženě by vzbudila pozornost. Dnes je svým zpracováním zcela nedostatečná.
V dnešní době jde o potřebnou knihu, která rozšiřuje obzory.
Výborné čtení, v kontextu dnešního vývoje na Ukrajině až mrazivé.
Zajímavé, ale místy dost těžké čtení. Určitě to není kniha vhodná pro ty, kteří o tématu ještě nic nečettli.
Zajímavě napsaná hudební biografie od uznávaného hudebního novináře, sráží ji však naprosto otřesné zpracování českého vydání.
První polovina knihy mě příliš nenadchla. Dle názvu jsem očekával analýzu historických událostí dvacátého století. Místo toho jsem četl eseje o osobnostech, které buď vůbec neznám, nebo znám jen velmi málo. Druhá půlka byla o něco lepší, přesto se nejednalo o snadné čtení. Nicméně díky monumentálnímu dílu Poválečná Evropa budu už navždy Tonyho Judta obdivovat.
Nevadil mi autorův názor na sovětskou techniku, která byla opravdu o mnoho horší než ta americká. Co mi však vadilo byla roztěkanost knihy. Se samotnou půjčkou souvisela asi polovina publikace. Zbytek byly popisy bojů, které patří jinam.
Halfordova biografie je co se týče hudebních informací nad míru zajímavá. Jsem celoživotní fanoušek Judas Priest a vím o nich dost, přesto jsem se z knížky dozvěděl věci o kterých jsem dosud neměl ani páru. Co mně však vadilo byl příliš detailní popis jeho sexuality. Ne, nevadí mi že je Rob guy, ale to, že mu jeden jeho milenec dal na památku spodky jsem opravdu vědět nepotřeboval. Taky popis sexu na benzínových pumpách mi nepřipadal vhodný, ale přetrpěl jsem to. Jinou věcí je tristní překladatelská a jazyková úroveň knihy, což je v této edici hodně častý jev. To opravdu nemají u Volvoxu na kvaitního korektora?
Knížka mně velmi zklamala, dle názvu i obalu jsem čekal čtení o starých civilizacích. Místo toho šlo o jakýsi soubor autorových esejí, které byly každý pes jiná ves. Další publikace od pana Bárty číst nebudu, mohlo by se stát, že název bude slibovat cosi o egyptských pyramidách a obsah bude pojednávat o chovu Tuleňů v podmínkách rovníkové Afriky.
Knížka přináší reálný obraz komunistické Číny z kterého mrazí. Mrzelo mě však, že z ní občas bylo cítit autorovo přebujelé ego.