Zinkoví chlapci

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Afganistan je jedno z najhorúcejších miest na mape sveta. A nie je to len podnebím. Svetlana Alexijevič, držiteľka Nobelovej ceny za literatúru venovala Afganistanu jednu zo svojich kníh. Presnejšie – desiatim rokom sovietskej intervencie a krvavej sovietsko-afganskej vojny. Od knihy ku knihe sa Svetlana Alexijevič zaoberá jediným – zmenšuje veľké dejiny až na rozmery malého človeka. Vojna, impérium, tisícky mŕtvych – všetko sú to až príliš nepredstaviteľné veci. Ale chorľavý chlapec so samopalom, ktorý nemá rád popravy, to je už čosi skutočné. A rovnako aj vojačikovia s jazvami na tvári i matky, ktoré po smrti detí zaživa zomreli medzi zbierkami známok, fotografiami, nikdy neoblečenými vecami. Po prvom vydaní knihy Zinkoví chlapci sa na Svetlanu Alexijevič spustila vlna súdnych sporov, ktoré proti nej viedli hrdinovia tejto knihy. Skutočne je pravda až taká neznesiteľná? Aj tá vlastná? V tejto knihe sa nedozviete, prečo Sovieti intervenovali do Afganistanu. Pochopíte však, aká nezmyselná je každá vojna, keď z nej prilietajú lietadlá plné zinkových sarkofágov....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319024/big_zinkovi-chlapci-PmC-319024.jpg 4.6168
Žánr:
Literatura světová, Literatura faktu

Vydáno: , Absynt
Originální název:

Цинковие малчики (Cinkovyje malčiki), 1989


více info...
Nahrávám...

Komentáře (43)

Kniha Zinkoví chlapci

Deia
19.12.2021

Už som čítala aj iné autorkine knihy, tak som vedela, čo mám približne očakávať. Ale opäť ma to zasiahlo viac ako som čakala. Výpovede jednotlivých vojakov, ktorí šli do vojny a čakali, že sa vrátia ako hrdinovia. Ktorí tam videli umierať svojich kamarátov, videli ako ich devastujú rôzne choroby, ktorí boli neustále hladní. Ktorí čakali, že ich po návrate domov budú ospevovať, ale to sa nestalo, navyše o tom ani nemohli rozprávať. Boli vo vojne, ktorá bola zbytočná. Trpeli pre nič. Výpovede týchto vojakov sú skutočne srdcervúce. Hlavne tých, ktorí sa vrátili bez nejakej končatiny, ktorí ledva prežili. Tieto ich svedectvá sa mi čítali strašne ťažko a bolo mi ich veľmi, veľmi ľúto. Ešte horšie sa mi čítali svedectvá matiek, ktorých synovia, dokonca aj dcéry, sa rozhodli ísť do vojny a nevrátili sa. Teda vrátili... v zinkovej rakve. Napriek tomu strašnému obsahu som sa od knihy nevedela odtrhnúť. Chcela som čítať ďalšie svedectvá, a ďalšie, a ďalšie... Ale zrazu bol koniec. Skôr súd. Niektorí hrdinovia knihy sa totiž rozhodli Alexijevič zažalovať, vraj výpovede napísala nepravdivo. Musím priznať, že to som nečakala, popis knihy som si neprečítala poriadne a tak ma tento koniec dostal. Ale trochu aj nudil, útržky zo súdnej siene boli síce zaujímavé, ale to množstvo listov na podporu Svetlany ma už nebavilo čítať, hlavne keď som v hlave stále mala výpovede vojakov. Napriek tomu je to skvelá kniha.

Rilian
26.11.2021

Po přečtení druhé autorčiny knihy začínám dospívat k závěru, že vítězství ve druhé světové válce bylo požehnáním pro ty, kteří v ní bojovali, ale utrpením pro budoucí generace. Všichni se od malička učili milovat vlast a v případě nutnosti pro ní i zemřít. Jenomže válečná generace čelila jiným výzvám než generace 70. a 80. let. Když povolávali vojáky na pomoc v Černobylu, krmili je stejnýma pohádkama o slávě a službě vlasti. Stejně tak dopadla řada idealistických mladíků v sovětské armádě v Afghanistánu. Je děsivé, jak se jednotlivé výpovědi víceméně opakují. To sice může při čtení být unavující, ale to patrně to bylo záměrem celé knihy. V knize se zrcadlí typické nešvary sovětské armády jako diletantismus, elitářství důstojníků, korupce a neskutečný tlak na řadové rekruty. I přes všechen morální úpadek, mantra o velikosti vlasti vždycky v kolektivní mysli převládne. Proto autorku mnozí svědkové po publikování jejich výpovědí zažalovalo, ale tehdy ještě v Bělorusku se mohl člověk s velikou námahou dovolat svých práv.


ivcanem
29.10.2021

Že to bude drsná kniha jsem očekávala, v průběhu čtení jsem si říkala, jestli mám zapotřebí ji číst. Dočetla jsem a pořád o ní přemýšlím. Já o ní jen přemýšlím, co ti, kteří byli aktivními účastníky!

Bandini
18.05.2021

Skvělá ale hodně drsná kniha. Po tomhle už budu číst jen Méďu Pusíka...

MildeZ
09.05.2021

Opět paní autorka nezklamala!!

Katka2382
20.04.2021

Tohle je má třetí kniha od autorky a řekla bych že je asi nedrsnější.
Není nic horšího než zbytečně zmzačení lidé a zbytečná smrt člověka.
Moc si vážím paní Alexijevičové a přeji ji jen to dobré,ale zároveň se o ni bojím,protože v Rusku a i v Bělorusku nemají rádi lidi odhalující pravdu,píšící o pravdě a bojující za pravdu.
Co se týče soudního sporu kvůli této knize napadá mne jediné:Pro pravdu se lidé nejvíc zlobí.

Nejvíc mě "dostal" výrok jedné z matek u soudu:O sovětských hrdinech je třeba psát krásné knihy, a ne z nich dělat potravu pro děla.
Jenže na základě těch "krásných knih" se do války a do boje budou s romantickou představou vrhat další a další mladíci. Aby nakonec zjistili že válka je peklo na zemi a že není nic romantického na tom když se vám mozek nejlepšího přítele rozprskne po uniformě.
Sice těžká,ale velmi potřebná kniha.Doporučuji k přečtení.

majanka
18.04.2021

Ďalšie silné príbehy bývalých vojakov v Afganistane a tiež ich matiek. Nezmyselné obete (tí, ktorí neprežili aj prežili). Nepochopiteľný vojenský systém aj súd s autorkou knihy.

Karcoolka2210
31.03.2021

Podobne ako v Černobyľskej modlitbe, tak aj v tejto knihe podáva autorka veľmi silné a naozaj hrozné svedectvá vojakov, ktorí prežili, matiek a manželiek, ktoré prišli o synov a manželov, ... a k tomu ten záver, čím si musela autorka prejsť kvôli tomu, že mala odvahu napísať pravdu. Odporúčam!

1