heavy66 komentáře u knih
Frederick Forsyth® - dokonalá znalost prostředí a detailů, napínavý děj od začátku do konce!
z knih Jo Nesbo na mě Norsko dělá dojem veliké vesnice plné feťáků a alkoholiků, kde se všichni znají s Harrym, který chlastá první ligu. V Července je zajímavá dějová linie norských dobrovolníků SS, v Norsku zřejmě dodnes hodně citlivé téma!
Asi v polovině knihy jsem tušil, kdo je pachatelem, ne pro nějakou geniální úvahu, ale protože jako výrazná postava nebyl vůbec podezřelý, tak je to,milý Watsone! Příběh je zajímavý, Harry má problémy s ženskými, chlastem a latentní homosexualitou a pronásleduje vraždícího fantoma jak z románu Edgara Wallace. Zdá se, že modus operandi si vypůjčil Stephen King do svého Lunaparku.
"under the spreading chestnut tree, I sold you and you sold me" - poprvé jsem četl 1984 v roce 1987 jako cyklostylovaný samizdat na strahovské koleji. Takovou knihu dostal člověk na 24 hodin, četlo se v noci s občasným pohledem ke dveřím, zda nevchází Velký bratr. Odměnou za přečtení mohlo být i ukončení studia. Prostě atmosféra k nezaplacení!
POZOR Spoiler
Norové mají citová a sexuální traumata z chlastu, tmy a zimy a řeší je pomocí chorvatského nájemného vraha, který bez peněz a oblečení běhá v mrazu po městě pronásledován celým policejním sborem. Nakonec se po vzoru Šakala schová u teplého barmana, ale nezabije ho, i když má dobrý důvod. Přitom o pár stránek dál nám autor předkládá k uvěření, že hodí Brunhildu do odpadové šachty, ačkoliv žádný důvod nemá. To není fér takhle podceňovat čtenáře! Když už zabiják nemůže, schová se prostě v bytě vrchního komisaře, který mezitím chlastá s jeho starou matičkou. A k tomu policejní šéf, který vede válku proti feťákům, pod laskavými perutěmi Armády spásy. Až do konce napínavá pohádka, včetně kouzelných hodinek, a cimrmanovského "všichni mi lhali" v poslední kapitole. Jako bych četl další díl Mamlasů a Mizerů, kteří ostatně vznikli jenom o malý kousek jižněji.
Pěna dní je surrealistickou smrští, něžným polibkem věčného příběhu o lásce, dveřmi do třinácté komnaty, ve které najdeš všechno utrpení lidského bytí! Na konci cesty jedenáct slepých děvčátek ze sirotčince svatého Julia přináší milosrdenství!
A hle, spatřil jsem koně sinavého a jméno toho, který na něm seděl, bylo Smrt a peklo kráčelo za ním!
temný, mrazivý, až naturalistický příběh z historie kmenů Dálného severu.
Výborný román o prehistorii naší země, vymyšlený, možná nepřesný, ale velmi čtivý a působivý. Setkání s Věstonickou Venuší v Národním muzeu bylo pro mě magickým zážitkem. Přes nekonečnou propast času jsem viděl pravěkého lovce Njana, jak z hlíny vytváří podobu své mrtvé ženy. A otisk prstu dítěte na zadní straně Venuše je zcela jistě ruka Kopčemova.
Skvělý příběh z období třicetileté války. Vesnický chasník od Mělníka Jan Kornel je násilím odveden do císařské armády. Prožije a přežije jednu z nejvýznamnějších bitev sklonku války, bitvu u Jankova, kde císařská armáda utrpěla těžkou porážku od Švédů. Dezertuje z armády a toulá se zničenou Evropou, na konci války se setká s biskupem Jednoty bratrské Komenským a ve zdraví se dožije podpisu Vestfálského míru. Jeho dobrodružství ale nekončí, intrikami zlého nepřítele se dostává jako vězeň na galéru, se kterou přepluje oceán až na karibské ostrovy...Díky štěstí a dobrým přátelům se po mnoha letech vrací zpět domů.
Dobrodružný příběh o hledání legendárního zlatého království Eldorádo v amazonské džungli výpravou, kterou vedl španělský conquistador Francisco de Orellana.
Příběh lásky španělského šlechtice Blase k mladé Indiánce se prolíná s drsnou realitou kolonizace indiánských kmenů Jižní Ameriky ve jménu Boha a zlata.
"Pro lásku boží" - tak tahle věta mě napadla už o stránku dříve - prostě Mistrova inspirace Edgarem Alanem Poe byla víc než jasná!
Ostatní povídky jsou fajn, je to dobře zvolený výběr.
Oblíbená kniha mého mládí. Vikingové na Marsu a Češi jsou u toho!
Nádherné, působivé, dojemné, kruté, filozofické pojednání o živočišném druhu Homo sapiens, o to působivější, že se na sebe sama můžeme podívat z nadhledu obyvatel planety Mars. Otázkou zůstává, kdo je vlastně mimozemšťan?
Výborný příběh, s postupně budovaným napětím, který mě na několik hodin přikoval ke knize.
Vynikající román na čelném místě mého Top Ten! Když jsem ho četl poprvé, svět pro mě přestal existovat, šel jsem hlubokými lesy až na mikmacké pohřebisko, kde mrtvé probouzí Wendigo.
Vynikající historický román, plný bohatého děje a desítek postav smyšlených i skutečných osobností českých nebo zahraničních, které ovlivnily naše dějiny počátku 17.století! Například hrabě Buquoy.
Na osudech rodu Buquoy v Čechách lze dobře demonstrovat údajnou nespravedlnost Benešových dekretů. Karel Bonaventura Buquoy, císařský generál, terorizoval v čele loupeživé soldatesky (jak popisuje Kaplický) v letech 1618-1620 jižní Čechy. Císař ho za jeho služby odměnil konfiskovanými majetky rodu Švamberků. Karel Bonaventura padl v boji v roce 1621, ale jeho rodina v Čechách zůstala, a postupně vlastnila rozsáhlé majetky v jižních a severních Čechách. Protože se Buquoyové hlásili k německé národnosti, byl jejich majetek konfiskován v rámci Benešových dekretů v roce 1945, a poslední hrabě Buquoy, Karel Jiří zemřel ve vězeňské nemocnici. Československý stát nevrátil konfiskované majetky rodu Švamberků, protože Švamberkové vymřeli po meči již v roce 1664. Pravděpodobné je, že i kdyby v roce 1945 žili, nic by nedostali, nicméně konfiskace podle Benešových dekretů byla v tomto případě spravedlivá, protože napravila 300 let starou krádež, spáchanou rakouským císařem. To jsou paradoxy!
těžká kniha, kterou nelze číst pro zábavu večer před spaním. Jakob a Heinrich ji ani nenapsali k zábavnému čtení.
Ale tento citát se mi vážně líbí..."Rovněž jsme četli o jistém svatém muži, který jednou našel ďábla v podobě zbožného kněze, jak káže v kostele, a protože věděl, že to je ďábel, kdo sídlí v jeho duchu, sledoval jeho slova, aby zjistil, zda učí lid dobře nebo špatně. A zjistil, že je bezúhonný, a že útočí proti hříchu, přišel k němu na konci kázání a zeptal se ho na důvod tohoto. A ďábel odpověděl: "Kážu pravdu, protože vím, že na světě jsou pouze posluchači, a ne vykonavatelé, a že tím je Bůh více uražen a můj zisk je větší."
Bylo mi sotva 17, když mi řekl Mick Jagger "pleased to meet you, hope you guess my name!" Požádal jsem nejchytřejší holku z naší třídy, aby mi tu knihu půjčila. Řekla mi "but what's puzzling me,is the nature of your game?!"
Ale půjčila mi ji a já se do ní zamiloval (do knihy, ne holky), a čtu ji pořád znovu a znovu!
Rockový hit Sympathy for the devil od Rolling Stones mě přivedl k Mistrovi a Markétce. Poprvé jsem román četl v roce 1983 a byl pro mne živou vodou. Všechny ty pitoreskní střety Wolanda, Korovjeva a Kňoura s utrápenými dialektickými materialisty, kontrast lásky Mistra a Markétky a slizkých, přízemních postav zlodějů, podvodníků a práskačů, typických představitelů toho "nejspravedlivějšího" světového řádu! Gala ples u Satana a scéna s kapesníkem jsou pro mě vrcholem románu. Když Woland a jeho suita opouští město, bylo mi smutno za všechny Moskvany, že zůstanou v té komunistické šedi sami, že nemají šanci svůj život změnit a prožít něco krásného a svobodného....