heavy66 komentáře u knih

Rok 1896 a další příběh policejního inspektora Lea, neohrožené novinářky Julie a podivínského hrobníka Augustina. Tentokrát autor přidal kouzelníky, fotbalisty, telefon, kinematograf, a spoustu panoptikálních figur ze zábavního parku Prátr, které mi opět připomněly Edgara Wallace. Kapitola o hrobníkově zálibě ve forenzní entomologii, to jest zkoumání hmyzu na mrtvých tělech, se mi trefila do obědové pauzy. Na chvíli jsem musel nechat jídla i čtení! Ale brzy jsem se vrátil zpět a dočetl dobrou detektivku do konce.

Nosné téma Patrikových románů je podobné - čím lépe se máme, tím hůř to snášíme! Různí lidé, jiná prostředí, odlišné situace a stejná pointa. Chceme prachy, sex, zábavu a mraky volného času. Pak nás depka na chvíli pustí, ale jen na malou chvilku, než zjistíme, co bychom si ještě mohli přát a nemáme to! A hlavně rychle, než si pro nás přijdou funebráci!
Ale čtivé jeho příběhy jsou, potřebuju vědět, jak to bude dál.

Neuvěřitelný příběh ženy, jejíž osudy by stačily na několik životů. O doktorce Kálalové by měl Barrandov natočit film, hrát by ji mohla Aňa Geislerová, kdo jiný! Na náhrobek svojí rodiny nechala vytesat latinský nápis "Zavražděni nadzvířaty národa německého", a nikdy už německy nepromluvila!

To je skutečná hrůza, a ještě horší chyby, kterých se tehdy dopouštěla policie a demokracie hned tří zemí najednou. Zlatý středověk a jeho hrdelní právo!
Napínavému příběhu dávám pět hvězdiček, i když za finální kapitoly, které popisují rozsudek, jídelníček a denní režim odsouzeného, by mohlo být o jednu méně. Za to ovšem nemůže Dominik Dán, ale jeden naivní prezident!

Všechna tajemství na ostrově pohřbí bezedný písek, ale bouře je může časem znovu odhalit. Podezřelých je víc než stálých obyvatel, a z místních jmen a složitých rodinných vazeb přechází zrak. Detektivka ve stylu Agathy Christie nemá akční zápletku a svoji roli hraje náhoda, která je nejlepším průvodcem po neznámých cestách. Nakonec se všechny příběhy protnou a uzavřou, tak jako slunce každý večer zapadá do vroucího kotle mořských vln na obrazech holandských mistrů.

Orwellovo 1984 je učebnicí totalitarismu, ale Jak chutná moc Ladislava Mňačko, to je přesná definice politika a jeho kariéry, od upřímné touhy pracovat pro blaho lidí na začátku, až po deziluzi a rozpad osobnosti, způsobený pocitem vlastní důležitosti, na samém konci. Platí to pro všechny režimy a politická uskupení, čestné výjimky jen potvrzují pravidlo. Postiženého jedince není možno léčit, jen trefit podrážkou boty do zadní části těla!

Vrátil jsem se ke knize po šesti letech a je stále stejně napínavá. Vždyť co může být děsivější než ztráta vlastních dětí! V dnešní době, kdy ICE, Trumpova tajná policie, zatýká lidi bez důvodu a odváží je na neznámá místa, získává příběh nový rozměr. Ten druhý díl by to vážně chtělo, Stuarte!

"Já nespím, probdím ráno i den
Jsem jiný, sebe se ptám
Stejný řád sdílíš, tak co bys chtěl
Jsi pouhým dílem očí a těl

Má rovnost není obojetná
říkám si uprostřed vás
Síla je řádem a bude dál
slabý jen vstává, aby se bál
Tak je to od věků
soudit nás člověku nepatří
džungle je životem v nás"

Ať si o jeho díle myslíme cokoliv, H.G.Wells byl vizionář! Zákon a dům bolesti, klasika v knize jako ve filmu. Má oblíbená adaptace je z roku 1977 s Burtem Lancasterem a Michalem Yorkem, v titulních rolích. Na rozdíl od knihy je film doplněn ženskou postavou, v podobě krásné Barbary Carrery.

Užitečné informace o bylinkách, akupunktuře a akupresuře, a moc hezká fotografická příloha s vyznačením akupresurních bodů. Jak se na ni podívám, hned se cítím být zdravější!

Odborně knize nelze nic vytknout. Zavádění penicilínu do klinické praxe, napínavé souboje s nemocemi, z kterých dnes naštěstí zbyla jen jména, čerpal autor internista z vlastní praxe. Politicky už to taková hitparáda není. Dobrý konec příběhu, datovaný 2.únorem 1948, musíme s odstupem osmdesáti let přejít s mírným pokrčením ramen!
Pro televizní zpracování z roku 1990 vybral režisér František Filip zkušené lékařské odborníky z Nemocnice na kraji města.

Byl jsem překvapen, jak poutavě napsaná ta kniha je. Zvláště kapitoly, kde se mladý následník trůnu urputně snaží získat svolení císaře ke sňatku s hraběnkou Chotkovou, navzdory intrikám císařského hofmistra, knížete Montenuovo. A také samozřejmě závěr knihy, v Sarajevu 1914.
O Járovi Cimrmanovi, který jak známo zásadně ovlivnil osudy Františka Ferdinanda, ovšem ani slovo!

Jak říká můj oblíbený uživatel razorek, hlavně žádnej Tvajlajt! Autorův sadisticko nekrofilní koncept doplněný zvrácenou erotikou, spolu s myšlenkou, že Rusáky je třeba zastavit, je mi mnohem bližší. Další díly jsem nečetl, alespoň zatím!

Klasická pohádka, jejiž podobu zná z dětství skoro každý! Málokdo ovšem ví, kterým budovám v Praze se přezdívalo Dlouhý, Široký a Bystrozraký?!
Stojí kousíček od stanice metra Vyšehrad. Grand hotel Prague Towers, dříve Corynthia je Dlouhý! Kongresové centrum Praha, dříve Palác Kultury je Široký! No a Bystrozraký, to je nedaleká budova pražského ředitelství Policie ČR!

Moje první Dánovka a hned trefa do černého! Struktura příběhu mi připomíná 87.revír. Dva kriminální případy v jednom díle, podobné postavy - džudista (Hal Willis) nebo tlusťoch, který pořád jí (Ollie Weeks). Napínavá je politická linka, únos syna slovenského prezidenta známe všichni, kdo pamatují Zlatá devadesátá! Jednu hvězdičku ubírám za nepřehledné a rozvláčné dialogy. V tom by se mohl autor u Eda McBaina inspirovat.

Není to první román, který dělá legendu z bandity a zloděje. Však z něj také bývalí příslušníci četnictva na Podkarpatské Rusi nebyli nadšeni. V dobách Nikoly Šuhaje jsme tamní Rusíny utlačovali my, Češi. Po druhé světové válce jsme je předali Sovětskému svazu. Moc si ti chudáci nepomohli!

Musím se postavit čelem k slabosti svého mládí a přiznat vám svoje pochybení. F.L.Věka jsem nedal! Prokousal jsem první díl, abych měl materiál na zápis do čtenářského deníku. Povzbuzen vlastním výkonem, pustil jsem se do dílu druhého. Když F.L.Věk zanechal studia a odcházel do kláštera, prchnul jsem ven do slunného odpoledne a nikdy se k tomuto kamennému základu české literatury nevrátil. Proto nemám právo hodnotit.
Promiň Jirásku, promiň Věku, promiňte vlastenci!

Povinná četbo, budiž pochválena! Příběh studentské revolty gymnázia v Litomyšli kvůli zákazu majáles. Povinná četba na gymnáziu v Chomutově, za komunistů, kteří oslavám majáles také nepřáli, viz zatčení a vyhoštění krále majálesu 1965, amerického básníka Allena Ginsberga!
Ale Jiráskův příběh za komunisty nemůže, je celkem dobrý, dá se číst!

Patrik Hartl mě vždycky vezme někam, kde jsem ještě nebyl. Neznám žádného otce samoživitele, který by pečoval o dvojčata, neznám ani žádného kadeřníka! Houslistku z Filharmonie znám jednu z YouTube. Slovy autora je to krasava, která by mohla románovou postavu Jeleny klidně hrát ve filmové adaptaci, ačkoliv nepochází z Chorvatska, ale z Austrálie.
15 roků lásky nevybočuje z jiných autorových textů, jako odpočinkové čtení nenudí, naopak nutí k otočení na další stránku!

„No já to věděl, že si Slavia odveze z Vídně nejmíň 4 kusy. Mám já nějakou radost na světě?! Nemám! Můžu já vůbec existovat?! Nemůžu!“
Hugo Haas jeden z mých oblíbených předválečných herců, hlavně v úloze slávistického fanouška pana Načeradce. Co by asi řekl na nedávné derby Slavie Sparta?! Hugo Haas uměl skvěle zahrát popletené staříky, ačkoliv byl v plné síle mládí, lev salónů a lamač dívčích srdcí. Po nejdůležitější roli svojí kariéry, doktora Galéna, musel utéct před norimberskými zákony do Ameriky, a naše kinematografie tak nenávratně přišla o výrazný herecký talent.

Mary Shelley, vizionářka, napsala román o stvoření umělé myslící lidské bytosti, před neuvěřitelnými dvěma sty lety! Nevydala se stejnou cestou jako Bůh, který stvořil člověka k obrazu svému, dal mu schopnost konat dobro, projevovat soucit, možnost volby a právo pečovat o svět. Mary vytvořila zrůdu, odmítnutou svým tvůrcem, zklamanou a frustrovanou, jejiž touha po lásce se změní v pomstu a nenávist. Dnes, v době umělé inteligence, se lidstvo blíží k podobné křižovatce. Kterou cestu si vybereme?