hanavka
komentáře u knih
Vzpomínky
Jiří Karásek ze Lvovic
Kniha o křehkých duších básníků a vydávání Moderní Revue. Velmi příjemné poslouchání na ČRo o velmi zajímavých osudech předních jmen české poezie na přelomu 19. a 20. století.
Tati, tobě přeskočilo
William Saroyan
Soubor krátkých úvah a rádoby deníkových/myšlenkových záznamů. Některé jsou za plných 5 hvězdiček, ale většina je nemastná neslaná. Nedařilo se mi číst na zátah, vždy jsem si před spaním přečetla jen pár příběhů.
V ráji šumavském
Karel Klostermann
Od boháče k chudákovi jen za malý krok.
Klostermannovy charaktery jsou navzdory časové propasti svou chamtivostí, chvástalstvím a hledáním těch nejjednodušších cest zcela reálné a skvěle zapadají i do moderní doby.
Zajímavá je linka odvrácení dětí od svých rodičů. Tolik oblíbené výroky "Tohle přece dříve nebylo", "Dřív k sobě byli lidé hodnější a drželi při sobě!" jak ukazuje i tato kniha, neplatí.
Svět Klostermannovy Šumavy je divoký, strašidelný, barevný, plný tajemství a životu nebezpečných mokřadů, líčení je poutavé a i přes některá zdlouhavá místa se o něm čte velmi příjemně.
Klostermann zkrátka patří k literární klasice, která je velmi hodnotná i dnes.
Afrika
Joyce Koster
Jako první seznámení s Afrikou ideální. Velké množství obrazového materiálu, menší množství nosných informací a textu. Podle této publikace cestu nenaplánujete, ale můžete najít hned několik zajímavých tipů.
Jako neználka mě překvapilo obrovské množství zeleně na fotkách.
Sapiens: Stručné dějiny lidstva
Yuval Noah Harari
Tato kniha ve mně po letech vzbudila touhu vrátit se do posluchárny na přednášky o světě, jeho historii, roli náboženství/víry a více či méně (ne)obyčejných lidech.
Audioknihu už poslouchám potřetí a určitě ne naposled. Je v ní tolik témat, že se ještě nějakou dobu neoposlouchá.
Dobrodruhům
Tereza Ramba
Kniha není cestopis a není pro dobrodruhy. Není o tom, co naplánuješ, jaká místa navštívíš a co vidíš. Není psaná chronologicky ani spisovně.
Tereza o knize řekla, že je to kronika lásky.
Je pro DobroDruhy, Druhy v Dobru. Je o tom, co při cestách nenaplánuješ. O místech, na kterých skončíš omylem a která nevypadají tak, jak sis je vygoogloval. Je psaná o tom, jak a co na nich cítíš. A jak to cítí všichni okolo. A taky o tom, jak jsou cítit všichni okolo. A že jídlo je všude super. Kromě Peru. A že nemoci jsou všude a když cestuješ, chytneš každou z nich. A že když cestuješ, tak chceš domů. A že když jsi doma, chceš pryč.
A taky o tom, že láska je.
A jestli myslíš, že tento komentář je od věci, nebo taky zmatenej, tak knihu nečti :)
Evropa - Inspirativní průvodce pro cestovatele
Nelly de Zwaan
Průvodce je hodně stručný, ale věnuje se opravdovým perlám a zajímavostem. Knihu jsem s sebou měla u počítače a pouštěla si ke jmenovaným místům videa, abych si buď připomněla ta, která už znám, nebo naopak mohla naplánovat nová dobrodružství. Podle knihy samotné by plánovat nešlo, slouží spíše k inspiraci. Publikace má velmi zajímavé a neotřelé fotky.
Písně kosmické
Jan Neruda
Fascinuje mě, co vše bylo o vesmíru známo už na konci 19. století. Doporučuji během čtení vyslechnout pořád na ČRo Písně kosmické s astronomem Jiřím Grygarem.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
(SPOILER) Takové pohádky já tuuuuze ráda :)
Objektivně viděno, zápletka čistě pohádková a stokrát vykradená. Do toho přidejme kromě Krásky a zvířete něco z Narnie, něco ze Zimní královny, baziliška z HP, trošku Hunger Games, hádanku formulujme úsměvně primitivní, až se glum za břicho popadá... JENŽE tenhle zatracený kotlík :) funguje tak skvěle, až stejně sedíte na zadku a čtete a čtete a říkáte si, že na té pohádce prostě něco je. Bláhově věříte, že tam někde venku je onen lepší svět, kde můžete tančit bosky na louce, pít jarní víno, koupat se ve světle hvězd a koukat na bludičky. Že šíření temnoty můžete zastavit, ačkoliv vás to stojí vaší lidskou duši. A že tu bolest z vás nějaká ctihodná, dlouhovlasá blond víla se smaragdovýma očima a tělem poloboha dočista vymítí.
Protože se ale o té víle dozvíme na můj vkus příliš málo, tak pátou hvězdičku si vyšetřím, doufejme, na další díl.
Dobrodružství hraběte Lydericha
Alexandre Dumas, st.
Pěkná pohádka se severskými motivy na silvestrovské dopoledne. Říct o knížečce, že se jedná o román je značně nadnesené, ale příběh je milý a plný mytologických schopností a rytířských ctností.
Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou
Josef Klíma
Jelikož sahám k podobným knihám poměrně často, vždy se snažím zaujmout velmi neutrální postoj. Ačkoli je pan Šlachta velmi přesvědčivý, je potřeba se nenechat strhnout a zapojit kritické myšlení. Samozřejmě je neoddiskutovatelné, že jde o pracovitého člověka, který do policejních řad patřil a je velká škoda, že proti zločinu momentálně nebojuje. Fakt, že si dovolil na Janu Nečasovou je v českých sférách nevídaný a úctyhodný. Škoda, že to soudnický aparát vnímá jinak.
Nicméně dušínovská rétorika, kterou o svých úspěších hovoří, je značně bigotní a nemá špetku sebereflexe. Neříkám tím, že za Šlachtu nemluví skutky, ale často za něj také mluví ublížené ego. Až úsměvné mi přijde, jak hluboce kritizuje restrukturalizaci, kvůli které přišel o místo, aby se záhy pustil (taktéž, jak sám přiznává, bez hlubší znalosti problematiky) do restrukturalizace celní správy. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem se nechala opravdu příliš strhnout a je čas udělat krok zpátky a přemýšlet nad předkládanými fakty zase v neutrálních tónech.
Další zajímavostí je, že audiokniha a ekniha se od sebe v různých pasážích mírně liší - sem tam chybí či přebývá odstavec, sem tam je či není uvedeno něčí jméno, ale je nahrazeno neutrální formulací jako např. "ředitel velké české firmy". To může být samozřejmě důsledek trestních oznámení a nebo také chybějícího důkazního materiálu a tím vzniklé spekulace.
Nemůžu se ubránit dojmu, že lidé jako pan Šlachta do politiky nepatří. Patří do policejních složek. Snad tedy ještě nastane příznivější politická situace, která mu to umožní.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Po 150 stranách jsem přešla na audioknihu. Věděla jsem, že kniha má co nabídnout, ale prostě se mi nedařilo se začíst. Jsem ráda, že jsem to nevzdala úplně, protože druhá polovina knihy se mi líbila velmi. Každý asi vypíchne to, co si umí nejlépe představit. Mně osobně nejvíce oslovil vývoj a popis vztahu mezi Liesel a jejím tátou a také skryté dobrodružství kolem Maxe. Také oceňuji, že válečné útrapy nebyly ústředním motivem, ale spíše nití, která se linula v pozadí celého příběhu.
Vrány
Petra Dvořáková
Paní Dvořákovou čtu ráda. Píše jednoduchým jazykem, díky kterému stránky letí a než se nadějete, je konec. Tady ovšem naprosto jednoznačně láme srdce.
Hysterická, pedantická matka, cholerický otec a sestra zvyklá být na výsluní. K tomu křehká duše s láskou k rodinou nepochopenému koníčku schovaná v mlčenlivé, tvrdé povaze a neštěstí je na světě.
Kniha je velmi jednoduše uvěřitelná a není těžké si představit, že příběhů, jako je tento, se kolem nás mohou dít stovky.
Parfém: Příběh vraha
Patrick Süskind
Myslím, že neznám jiného hlavního hrdinu, který by se vyznačoval tak nízkou mírou jakékoli emocionality. Jediné, co se v Jean-Baptistovi Grenouille občas vzbudí, je strach ústící v posedlost. Možná, cítíme-li všechny pachy světa, na emoce už nezbyde místo.
Kniha se mi líbila díky sugesci v každé sepsané větě. Je plně vykreslující, svádivá a děj díky ní uteče jako nic, přestože hlavní hrdina, a většina jeho "neveřejného" chování, je jednoznačně odpuzující.
Nežná je noc
Francis Scott Fitzgerald
Psychologie postav je vykreslena skvěle, ale děj je spíš unylý a poslední dvě kapitoly mi přišly vyloženě odflaknuté. Ke knize se nevrátím.
Strach a svoboda: Jak nás změnila 2. světová válka
Keith Lowe
Oceňují především snahu vykreslit dnešní události a společenské trendy v souvislosti s obdobím po 2. světové válce a zároveň příběhy lidí z mně částečně neznámého prostředí Asie či Afriky. Výklady některých skutečností jsou poměrně kontroverzní, takže je potřeba si zachovat odstup a nad předloženými závěry se kriticky zamyslet, nebo si, jako v mém případě, dohledat další informace.
Nejvíce mě zaujala kapitola o vzniku hnutí feministek a LGBT, nad kterými jsem se s ohledem na historický vývoj a světové události po 2. sv. v. nikdy předtím nezamýšlela.
Opuštěná společnost
Erik Tabery
Výborný souhrn úvah na téma češství a vztahu k politice a elitám. Knihu jsem četla neobvykle dlouho, protože mi z ní někdy bylo těžko a bylo třeba si zjistit ještě více souvislostí, jelikož některé uvedené kauzy se staly ještě v době, kdy mě víc zajímaly večerníčky než zprávy. Autorovi se nevědomky podařilo několik vizionářských předpovědí. Taktéž ale použil pár argumentačních faulů, takže je třeba, jak sám uvádí, zapojit kritické myšlení. Veskrze je ale kniha zdařilá a plná faktů, které už člověk pod vlnou nových a nových událostí zapomněl.
Milenec
Marguerite Duras
Takto si představuji moderní poezii v próze. Velmi intimní, chvílemi lyrická, chvílemi strhující novela rozsekaná do malých, opakujících se odstavců. Místy mi stylem připomíná moji milovanou Romanci pro křídlovku, po které jsem v rámci člení Milenců opět sáhla.
Téma lásky, nenávisti a neschopnosti mezi těmito dvěma emocemi rozlišovat je vyobrazeno velmi citlivě, ačkoli často přijdou na přetřes živočišné a v podstatě až násilné obrazy.
Čtenář si po přečtení odnáší celou škálu pocitů, ale málo reálných situací, do kterých by se mohl stylizovat. Pro milovníky poezie bude tato kniha jednoznačně požitkem.
Romance pro křídlovku
František Hrubín
K této knize se vracím aspoň jednou ročně, je moje nejoblíbenější a má čestné místo v mé knihovně. A přitom, pokaždé, když ji čtu, je něčím jiná :)
Sněžím! Deník bílé mafie
Radek Kedroň
Ten jejich gama nůž zachránil mé mámě život. V té době byl ještě Dbalý špičkový neurochirurg. Touha po moolah z něho ale udělala grázla, chce se mi psát, "nejvyššího kalibru". Jenže je tu ještě Rittig, že.
Řemeslně výborná kniha.