Habana komentáře u knih

Opět jsem nadšená z dalšího pokračování. V nové knize sledujeme dvě dějové osy. Vyprávění bývalého krále je daleko zabavnější a napínavější než královny, což je celkem novinka. :) Ale více se dozvíte v recenzi Čteme české autory. :)

1 14.01.2021

Knihu mohu jen doporučit. Za mě je neuvěřitelně čtivá, napínavá a některé scény vám neuděljí moc dobře. Co si myslím, že autor zvládl na jedničku je vžití do ústřední postavy a tedy do holčičky, která popisuje svůj pohled na to, jak se věci staly.

5 14.01.2021

(SPOILER) Na knihu jsem se těšila, neboť draci jsou přece super, ne? Začneme pozitivně. Autorka má příjemný styl psaní, je znát, že ví co dělá. Kniha se čte jednoduše, rychle a plynule, ale jsou tu negativa, která hodnocení snižují. Jedná se o nelogičnosti, které se v titulu objevují. Postavy občas vyskočí ze svých rolí a chovají se podivně, nelogicky k nastalým situacím. Často je i na hlavu chování organizace Řádu.
Celkem mě pobavilo, když se nejvyšší hlavouni této sekty vydali na milost a nemilost nejobávanější příšeře v zemi... Proč ne, že? Pyrotechnici taky střihají drátky stylem buď a nebo, bez osvědčeného postupu. Pokud to nevybuchne, tak je v pořádku si vzít bombu dom... to dá rozum.
Svět je anonymní, pointa zápletky vysvětlena na koci v jednom rozsáhlém monologu. Hlavní postavy se pořád hádají a chtějí se pozabíjet a vlastně ani nevím, proč to neudělali. Asi bude složitější odpravit draka, ale drak byl celej žhavej trhat, byl by klid.
Celkově mi to přijde příběhově děravé. Na druhou stranu je to napsané kvalitně a má to mnoho potenciálu. Tak z toho zůstávám pořád dost rozpačitá.

3 01.11.2020

Hunger games má jednu velkou vadu. Že je často zkratkovitá a neposkytuje více prostoru pro seznámení se světem, ve kterém se čtenář nachází. Co však na této knize či sérii je velice neobvyklé v a jedinečné je zpracování politiky, emocí a machinací.

Krom hlavní postavy Larisy, mohu říct, že se jedná o Štefkovo nejlepší dílo a dokonce bych řekla že i nejlepší dílo celého nakladatelství Golden dog. Jedná se o surový detektivní thriller, kam pro gore scény nechodíte moc daleko. Hlavní hrdina je sice jako robot, ale čtenář si jej velice jednoduše oblíbí!

8 27.05.2020

Dítě tmy je celkem jednoduchý horor, který je více atraktivní svou nehororovou částí. Ač to zní podivně, tak Pech umí psát běžné lidksé situace, postavy mají logické charaktery a vše se čte jednoduše a člověk se zasměje. Horor, gore scény zde byly a neříkám, že by nebyly dobré, ale neměly moc logičnosti. Spíše taková slepenina, amulet, krev, bestie a úchyláci. Raději bych viděla více propojenosti a informací.

3 27.05.2020

Iluze pravdy je jednoduché čtení s jasnou detektivní zápletkou a jasným cílem. Hlavní linka neodbočuje, děj má hlavu a patu. Přestože je téma celkem zajímavé, čekala bych od něj víc. Přeci jenom závěrečné, ani ne rozuzlení, plkání bylo jako: "Hm, tak fajn, tak čau." Ten příběh se připravoval na něco světáckého a finiš celkem zklamal. Trochu mi to připomínalo (trochu vzdáleně) jednodušší verzi knihy - Muži, kteří nenávidí ženy.
Co mi děsivě překáželo byla každodenní informace o tom, že je potřeba chlastat a jíst.

Takže vlastně co?
Jako klady bych brala, že knihu přečtete za odpoledne. Nemá hluchá místa a ani žádné křižovatky dějových linek. Autor umí psát a ví co chce napsat, zároveň nese i varování.

Negativní je, že úvod do děje je křečovitý a nevěřím mu, stále se tam pije a jí a nakonec se z tématu dalo vytřískat víc.

Kniha neurazí ani si u ní neokoušete nehty. Chtělo by to asi více napětí.

Habana

01.03.2020

První díl Ilusie byl pro mě velice rozpačitý. Na stránky se nám nahnal nový svět, dost divný chlapi ze Severu a maniodepresivní Sarai. Vše to bylo protkáno samou akcí a autorka si se mnou pinkala sem tam a zase zpátky. Čtení prvního dílu bylo mnohdy až úmorné a tedy druhý díl jsem rozhodně nechtěla. Byla jsem nervózní z toho, že bych něco podobného, řemeslně nedotaženého, měla číst zase a rovnou přes 600 stran.
Ale shodou jistých náhod se mi Ilusie dostala do rukou v prosinci 2019 a řekla jsem: "Ok, kniho, voníš hezky, tak uvidíme." (Pokud patříte mezi čuchače knih, je to fakt totální bomba!)
Autorka mě velice překvapila. Chyby z jedničky se vytratily. Jako bych četla text od úplně jiného autora. Je pravda, že mnohdy spisovatelka ujíždí na nehodících se scénkách, které jsou spíše trapné, ale eliminovala je natolik, že seveřané jsou velice sympatický a dějové linky vtahují tak rychle, že Ilusii těžko opouštíte. Největší klady vnímám hlavně u charakterů postav. Jsou neuvěřitelně zpracované a fandím tomu, když se autor nebojí odhalit jejich slabiny, klady, zápory a více méně vše, co je běžné u ne - románových lidí.

Vážně smekám a doufám, že Ilusie si ponechá stále stejnou tvář, kterou předvedla.
Děkuji za příjemné čtení.
Habana

3 01.03.2020

Rozhodně daleko lepší, než jednička. Nyní i postavy jsou takové krotké a vážnější. Je fakt, že kniha o minulosti všech postav byla svým způsobem i místy nudná a nepřehledná, ale... pořád měla větší logiku, než jednička. Je škoda, že na tak malém prostoru se autor snažil vysvětlit problémy zemí, rodin, klanů atd... Často se v tom jeden plácal jak ryba a mnohdy ubíjelo, neboť podstatné pro děj to nebylo a nové informace to taky nepřineslo. Taková dlouhá výplň. Je škoda, že minulost si autor vybral tímto stylem. Lépe a příjemněji zapadala právě v prvním díle u Vipera. Jsem zvědavá jakou cestou se budou ubírat další díly. Zda se autor přikloní k odpočinkové jedničce a nebo vážnější dvojce. U Štefka totiž jeden neví. Je celkem nevyhraněný v žánru. :)

Habana

23.02.2020

Agentura je celkově jedna velká vykrádací akce od dalších jiných akčňáků a seriálů. Ale to přece nevadí. Tenhle žánr, kde jsou nadpřirozené schopnosti, katany, krev, Náckové, Valkýry a jeblý lidičkové, to se dá číst pořád a pořád dokola. Agentura je místo, kde si autor fakt dělá co chce. Když potřebuje potěšit své ego, tančí nám přes stránky Japonky - školačky (protože prostě vždycky to musí být školačky) , které mají buď ostrou katanu, pusu nebo všechno najednou. Škoda, že Štefko postavy hrozně přepálil. Buď mu odpuštěno vše, ale Katharine... ta se mu odpustit nedá.

No ale, takto... uvidíme co bude dál. Chtělo by to zfackovat hrdiny, přidat špetku logiky a já si Kill Billa, X - meny a boj proti Němcům, ráda užiji znovu. :)
Habana

2 16.02.2020

Ať už je otec autora literární super hvězda, Hill ho tímto dílem i celkem dobře přesahuje. Synáček píše více úderněji a nemá prostor pro odskakování od děje. Vánoční říše má skvěle vystavené postavy, které zaujmou a hlavně se dobře pamatují. Slušně mi tahle kniha připoměla Osvícení a to nejspíše "darem" které postavy berou často jako prokletí.

2 20.01.2020

Zlatá rukavice je taková sonda do ne zcela skvělých sociálních poměrů. Pojednává o vrahovi, který má vlastní svět a svá pokřivená měřítka. Styl psaní v er - formě je surový jak jen může být a mnohdy svou tvrdostí připomíná 120 dnů sodomy.
Čtenář zde rozhodně nemůže očekávát, že mu příběhové linky budou servírované v bavlnce. Pokud máte slabý žaludek, není to vhodné čtení. Jedná se o lidské dno a tam není prostor pro růžovou barvu ani slitování.
Mrzí mě jedna věc. Prostor hlavního hrdiny, tedy vraha, se nezajímal o jeho psychologii, nýbrž to byl jen rychlý náčrt toho, jak se věci udály a vše dopadlo.
I přesto, je to druh literatury, která vám ukáže, přesně taková místa, na která se nechcete dostat.

4 20.01.2020

Může obsahovat SPOILER
Protože je autor plodnej v povídkové tvorbě, celkem jsem se těšila na jeho hororový román Mízožravci. První stránky, které nás uvedou jsou... hodně, hodně poutavé a tak se jede jednoduše dál. V příběhu se proplétají hlavně dvě časové roviny a nedá se říct, že je pokaždé jasné, kde se čtenář nachází. Často je to v textu jako PRÁSK a jinej rok. Nevadí... s velkým množstvím zeleného čaje není problém pokračovat. Nejzábavnější počteníčko je z dětských let hlavních hrdinů a jednoduše se připomene kniha TO od Krále. Co už je na románu slabší....
Pan Boček má bohatou slvoní zásobu. Někdy je až tak bohatá, že některá přirovnání jsou úsměvná. Kniha se nečte lehce ani hladce. Za to může velká míra popisování okolí, pohybů, myšlenek. V hororovém žánru spíše preferuji přehlednost a více místa pro bubáky a strašení. Což u Mízožravců prostě není. Některé pasáže jsou až přebytečné, což se týká hlavně vrcholu knihy.
Nemohu říct, že by mě kniha svou hlavní dějovou linkou nebavila, zajímavé to rozhodně je. Ale troufám si říct, že Mízožravci jako povídka, by byla více údernější.

5 29.10.2019

Celý svět může jen prasknout knižními thrillery. Ve většině případů je píšou ženy a předhánějí se v tom která bude lepší a bude mít více munice na šokování. Jen si vezměte všechny ty tituly nesoucí název "Dívka".
Ale k věci. Kniha v Náručí kanibala, byť se jedná o autorku z Čech, má velice dobře nakročeno k tomu, aby se stala tím thrillerem, který osloví velkou skupinu čtenářek. Obálka je skvělá, jméno zavání cizokrajně a tedy už je to jen na příběhu.
Příběh je vedený v ich osobě a je celkem čtivý. Sloh je jednoduchý, autorka úplně neoplývá velkou slovní zásobou, ale hlavně je její styl psaní takový moc vysvětlující. Takové blbinky o tom, jak moc emancipovaná nebo nekanibalská je její hlavní hrdinka je omílané pořád dokola, ale důležité věci stěžejní pro příběh, ty už tam vysvětlované nejsou i když je to dost nutné.
NYNÍ SE OBJEVUJÍ SPOILERY!
Já nevím zda autorka někdy navštívila popisovanou destinaci a zajímala se o přítomné kmeny a jejich život nebo si jen něco načetla - tvrdím spíše to druhé. V příběhu o kanibalském kmeni, který je cca 15 km od civilizované vesnice, je děr jako v ementálu. Jedinej fakt o tom, že to jsou kanibalové, je to, že sežerou každého na koho přijdou. Způsoby chování a řešení jednotlivých situací tito domorodci řeší podivně. Dokonce i vztahy tam jsou namontované hodně špatně. Díky trhlinám o způsobu života a jejich pravidel je to tak umělý, že silikony jsou proti tomu vážně pravé. Kdyby si autorka vybrala sektu odříznutou od světa, udělala by lépe. Pak by se nemusela lopotit ohledně charakteru náčelníka kmene kanibalů, který se brání před svou bílou manželkou jako malá holka a zase o moment dále je z něj tyran, který si fackami vynucuje respekt.
Hlavní hrdinka je hodně nesympatická fúrie. To se jí stane jakmile se začne vzpamatovávat ze své amnézie. Dokonce je maniodepresivní a ke všemu její empatie je na bodě mrazu. Anetu, po kanibalsku Atenu (přejmenování vzniklo jen kvůli tomu,že to neuměli vyslovit... a to se náčelníkův syn jmenuje Ahmed) netankuje ani to, že jejích dalších pět kámošů sežrali nebo umučili. Prostě je to na pohodku a je třeba se více zabývat myšlenkami o tom, že se nudí, její domorodý manžel jí nerespektuje nebo že je také kanibalka, přestože lidské maso jí jen tehdy kdy jí k tomu donutí.

Asi takhle. Šmrnc světového thrilleru to ztratilo ve chvíli, kdy se Atena opět ocitla ve stopách své minulosti. Tam začala autorka lepit svůj zbrusu nový kanibalský kmen na úrovni doby kamenné, bez vysvětlení a s věcmi, které se prostě přidaly aby do příběhu seděly.

Rozhodně knihu nevnímejte jako dobrodružství do pralesa, je to spíše na informace nedotažený román. Rozhodně to své čtenářky najde, bohužel ne takové, které potřebují uvěřitelné základy, aby mohly číst naplno.

Habana

4 15.10.2019

Co je úchylné, to je moje a s tím se můžu po večerech mazlit. Ne, že bych se chtěla mazlit s autorem... (je nějakej divnej) ale jeho tvorba má něco, co mě dokáže rozpálit. Všeobecně se nebojí psát o tom o čem se v dnešní době ani nemluví. Protože, kdo o tom mluví je taky divnej.
Ke knize... má skvělou obálku. Snad nejlepší obálku, kterou E. Pocha někde vyhrabal nebo zvolil. K anotaci... je super. Čekala jsem tedy více toho jupí efektu v knize, ale no, anotace je fakt hezká. To že máme na Jihu něco děsivého jako Branišovský les... no světe div se. Díky hororu se naučím i zeměpis.
A po všem to mazlení hurá na krvavou jízdu do knihy. Líbí se mi styl psaní. Je to rychlý, čtivý a obrazný. Postavy jsou uvěřitelný, ujetý a někdy zralý na pěst. Dějové linie jsou také fajn, ale snad bych řekla že jednotlivě by fungovaly o něco lépe. Zase tolik toho prostoru tam nebylo, aby se vše pořádně rozjelo. Největší prostor v knize měli bankovní kravaťáci na výletě. Kde nejlépe ztvárněná byla jejich šéfová Adel. Její poslední vystoupení v knize bylo naprosto úžasný!!
Zároveň velké klady dávám dějové linii profesora a jeho dcery... Tady si myslím, že udělal autor kus práce. Dá se říci, že v této lince nebylo moc prostoru pro humor a nadsázky, která je Pochovi vlastní. Dokázal vytvořit onu nepříjemnou temnotu, která se čtenáře dotkla a hlodala a hlodala.
Nejslabší byla parta bývalých narkomanů a holky pro všechno. Jejich prožitky před "párty" v lese byly vlastně úplně k ničemu, bohatě by stačilo, kdyby přiběhli na scénu až ve chvíli, kdy se setkali se skupinou Slováků.
A pak přišel vrchol knihy... a za humny je ... Vojtíšek. Co tenhle tam dělá? Vlastě co tam dělají všechny ty berličky v podobě odkazů na hudbu, knihy a jiné autory? Předpokládám, že si dokážu představit montérky/kombinézu i pod názvem montérky, než připodobněním v čem vystupují Slipknoti. Pak mi tam místo zajíce v montérkách stále lítal v představách Craig Jones... a ten má ke králíkovi dost daleko. Možná opečenej králík po útoku hřebíkovačky.
Chápu že závěrečnej masakr byl na místě, ale nemyslím si že byl pro knihu tak důležitej. Spíš to pak byla nuda. "Všichni jsou mrtvý, Dave..." (když už připodobňujeme, víme?).
Mark E. Pocha jel a stále chce jet ve vyvražďovačkách, ale sem tam mi přijde že smýšlí i nad trochu jinými možnostmi, než všechny rozje*at na sra*ku. Ne, špatně vyjádřeno. Ať to dělá, ale nějak lišácky. Protože pak se to čeká a ten talent je tak trochu ve škarpě.

U mě dobrej průměr. Sice je snaha na konci příběhu ukázat, že to zlo v lidech je už takové a že dílo má hlubší myšlenku... ale sorry není to Ketchum. To by se muselo trochu přitlačit na místa, které lidi hodně pálí. ONI jsou dobrá četba, ale není to k tomu se nad tím zamyslet, spíše se mazlit s obálkou.

Habana

4 07.04.2019

Kniha se čte velice zvolna, postarádá napětí, ale zase je nabitá mezilidskymi vztahy. Anotace se úplně vyhnula obsahu knihy a pro hlavní linii zbylo až žalostně málo místa. Hrdinku Bianku jsem kvůli jejímu robotimu jednání moc nemusela. Nebyla neuvěřitelná. To spíš Tomas byl skvěle uchopená postava. Dávám 2 hvězdičky.

23.03.2019

Druhé pokračování mě vážně bavilo. Už se nenacházíme jen v okénku chatu, ale v příběhu, který má co říct. I přesto, že tohle není má cílová skupina literatury, jsem naprosto spokojená a těším se na další tvorbu autorky.

01.03.2019

Ke knize jsem se dostala díky projektu Podporujeme České autory (recenze). Musím vážně říct, že autorka dokáže zaujmout a především zvolená forma chatu táhne i ty, kdo neradi čtou rozsáhlé beletrie. Dávám velké plus a ráda bych někdy tištěný titul :)

01.03.2019

Je těžké dostat se k autorovi, tak, aby z toho byl jeden moudrý. Ale když už se to stane a jeden se začne orientovat, je tohle dílo vážně něco.

3 01.03.2019

Facebookový život knihy, totálně zdemoloval dílo. Možná není dobré dělat mnoho povyku pro tak málo. Když vezmu v úvahu kolik let se mělo dílo vyvíjet, určitě nemůžu hodnotit kladně. Kniha nevypovídá na první pohled vůbec ničím. Jen, že se jedná o tajemství, které si přečteme na stránkách. Pak je trochu problém, když ani tam to není jednoznačné. Fakt je nutné to halit do takového tajemna? Asi ne. V nastalém zmatku do kterého se dostanete se nevymotáte až do konce knihy. A pozor možná budu trochu spoilerovat.
Jsem otevřená všemu, co zaujme... vždyť jsem zmákla i Nahý oběd... Šílenství, jen na to pomyslet. Ale tady je to až smutné. Čtete, děj s vámi mlátí od podlahy až do stropu, víte kulový a pak přijde vrchol knihy.
Ultramegakilerské bytosti, které mění realitu a šoupou planetou ve vesmíru (bože dej, ať jsem si to vydedukovala ze slov správně) udělají tak děsně hustou věc a to... exploze rachejtlí... pošle tupého lidského policajta obvinit z vraždy hlavní postavu (taky dle popisu bývalý terminátor). To jako proč? On je chce zničit a nechá je zabásnout? A to byla zase jako jaká kniha? Proč takový frajer, který má pod palcem spoustu nabušených démonů, tohle udělá?
***
Představa: Terminátor jde po Connorovi a pak si prostě sedne a řekne:,, No co, vyšlu proti němu mého milého mazlíčka králíčka Boba. Sice ho fakt chci dostat, ale Bob to určitě vyřeší."
***
Co kniha nabídne? Nástin temného světa, nějakého děje na pozadí, ale ve skutečnosti si domýšlíte příběh až na základě informací, které nastíní autoři na facebooku. Možná, že kdyby si tehdy řekli. "No, hele tak psát nás baví. Vykašleme se na to, co jsme psali jako první šuplíkovku a dáme tomu fakt koule." Každej začínající autor má narvanou krabici nebo počítač totálníma hovadinama... každej. Dokonce i profi autor odmítá vydat klíč od šuplíku kde má své první pokusy. Protože to k tomu není. Velké zklamání je u reakce autorů na postřehy, nebo ne na zcela příjemné kritiky. Ale proč? To k tomu přeci patří. Jinak bychom se nikdy nikam neposunuly. Tak snad příště.