Gugu komentáře u knih
Tak já nějak nevím, byo to čtivé, to ano, ale...celá pointa, ten závěr...ušité horkou jehlou, mi přišlo. Vztah ústřední dvojice neobjasněný, motiv vraždy tak nějak nepodložený...anebo mi něco uniklo. Ta "intermezza" vkládána mezi kapitoly pro mě bez nějaké přidané hodnoty... No, celkový dojem spíš rozpačitý, ačkoliv jsem knihu přečetla velmi rychle.
Čtivé, oddechové, úsměvné...ze života. U knížky si odpočinete a budete se rádi k ní vracet. Všechny postavy jsou "sousedky od vedle", které i nejspíš potkáváte. S knihami Patrika Hartla mám trochu problém, že si po letech málo pamatuju, o čem knihy byly, o jaké zápletky šlo apod. Ale to nic neubírá na tom, že se u knížky pobavíte nad problémy, které mnozí z nás řeší stejně tak.
Yrsa umí psát tak, že vás to chytne a nepustí, dokud nedočtete poslední stránku. Ale...některé situace mi přišly nepravděpodobné/nereálné/nelogické (nevolat policii, ačkoliv se mi někdo očividně potuluje po domě? Nenainstalovat kamery? Divné...a na tom je v podstatě celá zápletka postavena). Ve finále i celkové rozuzlení na mě působilo rozpačitě. A za to dávám hvězdu dolů. Jinak jako napínavé čtení pro oddech doporučuji.
Velmi čtivé, ačkoliv s absencí přímé řeči, resp. jejího uvození, ale dalo se na to zvyknout. Příběh v podstatě obyčejný, jedna rodina, jejich starosti, radosti, vyprávění členů rodiny z jejich úhlů pohledu. Příjemná kniha.
Dala jsem čtyři hvězdičky primárně za čtivost, ale celkový dojem nějak ani nevím. Příběh odsýpá, to ano, překvapení na konci, o kterém jsem tolik četla, se aspoň u mě nekonalo, dalo se tušit, kam příběh směřuje. Vulgarismy, sex apod...přijde mi, že pokud toto dnešní autor nezahrne, kniha jakoby nebyla... V tomto případě toto byla nutnost, jinak by zmizela podstata dějové linky. Sleduju RT na instagramu a hned mi splynula s Daisy. Zda je to dobře nebo špatně... Ani si nejsem jistá, zda kniha stojí za přečtení, zda obohatí nebo jen prosvištíte jedním neautobiografickým příběhem.
Takový spíš rozpačitý dojem z knihy mám. Začátek vypadá zajímavě, střídavé vyprávění manželky a milenky, každá ze svého úhlu pohledu. Ale postupně kniha ztrácí dynamiku, všechny tři postavy mi připadaly vlastně zbabělé, iritující...navíc s otevřeným koncem, takže si ve finále říkám, že to bylo jen takové "vykládání" bez nějakého zajímavého děje nebo vyústění.
Prostě, dobře se to četlo. Oddechovka s trochu předvídatelným dějem a zápletkou, ale neodložila jsem, dokud jsem nedočetla. Předpokládám, že kniha si neklade ambice aspirovat na cenu Magnesia Litera, takže pak svůj účel plní skvěle.
Takhle - asi jo, sice jsem to četla s přestávkami, ale dalo se to. Na druhou stranu jsem tak nějak očekávala víc, i když vlastně nevím, čeho nebo co víc. Na debut bych řekla, že docela dobrý. Ze začátku, jak už psal někdo níže, zbytečně moc erotiky, jakoby se dneska knížky bez toho nemohly obejít. Výsledný pocit spíš rozpačitý, ale třeba příští počin bude zase o něco lepší.
Naprosto skvělá Petra Dvořáková! Četla jsem od ní Chirurga, Dědinu i Vrány, žádná nešla odložit a Zahrada se k nim již také řadí.
Byť s málem dialogů, děj má od prvního momentu rychlý spád a dynamiku, monology hlavní postavy Vás ihned vtáhnou, úvahy o Bohu přimějí se zamyslet, k tomu všemu vykreslení psychologie člověka, který dojde k tragickému poznání a kterému držíte palce, aby na to všechno přece jenom nebyl tak sám, a se zábleskem naděje na konci. Třešničkou je pak samotná práce s jazykem. I když těžké a smutné téma, Petra Dvořáková "vyrobila" (alespoň pro mě) knižní klenot.
Čtvrtá kniha v pořadí a mě už to nějak nebavilo. Vlastně mi to přijde pořád na stejné brdo - Martin, který dělá nelogické kroky, jako policajt ví, že by neměl, ale udělá, Hirtmann, kterej je naprosto dokonalej, vše dělá bezchybně, takže si na něj vůbec nikdo nepřijde, stále podobné situace (vlezu někomu do baráku, majitel se samozřejmě za chvíli vrací, já se někam schovám a jak se teď dostanu ven, ale dostanu se ven, protože jsem hlavní hrdina...). Četlo se to dobře a rychle, vyprávěním to odsejpá, ale obsahem už to lehce nudí. Přemýšlím, jestli dám šanci dalšímu dílu, teď si dám chvíli pauzu.
První kníha Jany Bernáškové byla pro mě příjemným překvapením, takže jsem šla i do knížky druhé. Ale u té se moje nadšení už tolik nekonalo. Zdá se mi, že je v knížce všeho nějak moc - moc sexu a detailního popisování, moc drsných výrazů, moc zdrobnělin (a v divných situacích), moc pitvání a moralizování, moc překlepů a chyb.... Z mého pohledu autorka příliš zatlačila na pilu, nejspíš v důsledku úspěchu první knihy. Ano, dobře se to čte, oddychovka, kterou zvládnete za víkend. Ale to je tak všechno... něco navíc tomu chybí.
Jako celek se mi to líbilo, občas vyprávění trochu zmatečné, stejně jako hrdinka sama. Byly pasáže, které mě oslovily hodně, jiné zase málo, vplétání politiky do děje v závěru knihy mi trochu vadilo. Nicméně, jako zamyšlení nad stářím a stárnutím, úvahy ženy v tomto věku se mi kniha líbila.
Třetí kniha série a ačkoliv zase skvěle napsaná a čtivá, tak jsem v první půlce knihy byla trochu zklamaná určitými nelogickými kroky jedné z hlavních postav. Opravdový spád kniha nabrala, když na scénu v plné polní přišel Servaz. Závěr opět strhující, překvapivý, celkově jsem si knihu užila, neodložila, dokud jsem nedočetla. Určitě sáhnu po dalším díle.
Krásná kniha. Klidné, snové vyprávění, kde poselství je vždy mezi řádky. Opět jsem se - jako u prvního dílu - zasnila a nechala se unášet vyprávěním. Ano, člověk už tak nějak po prvním díle ví, o čem to bude, ale mně osobně to na zážitku neubralo. A v dnešní stresující době podobné knížky vítám. Doporučuju.
Skvělá kniha, skvělý příběh, i když ke konci mi to už přišlo příliš natahované, klidně by mohla být kniha o třetinu tenčí. Ale i tak jsem si to užila a neodtrhla se. Výborná krimi, napínavá, čtivá.
Moje druhá kniha od J. Caplin po Čajovně v Tokiu a opět jsem si příjemně odpočinula...a opět jsem měla chuť okamžitě se zajet podívat do Švýcarska. Naprosto skvělé odpočinkové čtení, které nemá ambice být "zásadní" literaturou" vašeho života a taky si na to nehraje. Je to útěk od běžných denních starostí a rozhodně k němu není potřeba "přiblblý úsměv" (jak je v komentáři níže :)). Příběh je čtivý a téměř vše je v něm takové pěkné a ideální, prostě pohádka. Ale kdo si mnohdy rád pohádku nepřečte? Určitě sáhnu po další knize této autorky.
Za mě takový průměr, příběh zajímavý, lehce předvídatelný, ale stylisticky mi na tom něco vadilo, možná občas naivní myšlenky, preskakování v úvahách...dočetla jsem, ale přirovnání této knihy k autorkám jako je K. Lednická nebo A. Mornštajnová, jak jsem kdesi četla, mi přijde dost mimo. Něco tomu prostě chybělo.
Já osobně jsem lehce rozpačitá, už mám dost načteno, takže vraha jsem tušila zhruba od půlky. Souhlasím s předchozím komentářem, že celou knihou se line naivita hlavní postavy a její nelogické chování, a to na celkové kvalitě ubírá. Každopádně dávám hvězdy za čtivost, za spád děje... Knihu jsem přečetla za den. Ale po další od této autorky nejspíš nesáhnu.
Taková pohádka pro dospělé, jak životní ztroskotanec ke štěstí přišel a klid a rovnováhu nalezl. :) chvílemi je to opravdu trochu naivní a příliš ideální, ale příběh je psán svižně a čtivě a kdo z nás nedoufá ve šťastný konec. Takže jako odpočinkovou literaturu, která mi přiblížila prostředí a přírodu Krušných hor, doporučuji.
Zase skvělý thriller, nedal se odložit, i když tentokrát mi přišel závěr lehce překombinovaný a ne úplně uvěřitelný, ale to Yrse odpustíte, protože jinak jsou příběh, téma a styl vyprávění skvělé. Po Jo Nesbovi další autorka, kdy víte, že si čtení užijete, i vzhledem k pravidelné tloušťce jejich knih.