gigi77 komentáře u knih

Hodnotím pouze první příběh, neboť je v klasickém duchu celé série. Děj je záhadný a napínavý, podstata dost nereálná, příběh celkově uspěchaný a v porovnání s předchozími díly krátký. Další dva příběhy považuji za tzv. "vycpávku", co zbylo v šuplíku. Poslední příběh jsem už nečetla. Přestože nehodnotím nijak kladně, mám tuto sérii velice oblíbenou a už se těším na další díl.

13 20.04.2024

Kniha vystihuje všechny pozitivní i negativní komentáře čtenářů. Ale je opravdu dobrá a stojí za přečtení!

21 09.03.2024

Sérii jsem začala číst druhým dílem, který jsem zcela pohřbila. Přesto jsem si po dlouhé odmlce přečetla i první díl a musím uznat, ze mi tento psycho-thriller nyní tak akorát sedl. Za mě zajímavé téma, dobře nakombinované scény a neuspěchaný závěr.

24 05.02.2024

Tak tohle bylo NAKONEC HODNĚ DOBRÉ !!! Ikdyž v první pětině jsem tvrdila naprostý opak.
*
Osobně jsem dlouho váhala, téma domácího násilí se mi zcela příčilo, ale ono to v drsnosti Aljašky tak akorát zapadlo a celkové drama zcela vyvážila nádherná romantika.
*
Tento román má pro mou duši obrovský dozvuk, mám mnoho myšlenek a mnoho vět, které bych k němu ráda napsala. Ale to by bylo zdlouhavé. Tak jen shrnu ostatní recenze:

ANO - začátek je tak utahaný a příšerně plochý, že knihu vážně hodláte odložit. Jenže pak nabere neuvěřitelný dech, který vydrží až do konce.
NE - červená knihovna to opravdu není, jedná se o román, ne dobrodružnou výpravu, zde je romantická linka zcela namístě.
NE - žádný přestřelený závěr. Byl přesně takový, jaký jsem si přála.
ANO - slzy citlivější jedince nejspíš neminou
*
Číst tento román je jako loupat cibuli - ze začátku suchá slupka, ale pak Vás rozslzí a jídlu dodá úžasný šmak. Někdo však tu cibuli měl už asi nahnilou :-)

32 01.09.2023

Zajímavý a netradiční román, který Vás buď nadchne nebo zcela naopak. Za mě velmi zdařilý. Čtení jsem si vskutku užívala neboť autorčiným perem obdivuhodně ožívá příroda bažin a mokřin, její rozmanitost a barvy. Nějaký čas bude rezonovat mými pocity a myšlenky.
*
Ostatní velmi dobře vystihuje anotace.

47 24.08.2023

Konečně kniha s velkým K, psaná s velkou láskou. Příběh má duši a cit, nechybí napětí a můj oblíbený happy-end. Doporučuji všem, kteří hledají pěkné a troufám si říct kvalitní čtení.
*
Nechte se unést do Americké přírody oblasti Kentucky 40. léta 20. století. Postavu Alice, vrtošivé Angličanky, si hned oblíbíte. Vrtošivá a impulzivní? Ne, jen toužící po životě.
*
Dovolím si zde citovat z knihy jakožto ukázku údělu ženy:
(dopis matky adresován dceři)
Osobní štěstí není v životě to hlavní. Důležité je plnit své povinnosti a nalézat spokojenost v tom, že děláme, co je správné. Doufali jsme, že se naučíš trochu krotit svou impulzivnost, ale jak sis ustlala, tak si musíš lehnout. Možná že až budeš mít dítě, poskytne Ti to životní naplnění a nebudeš se takovými problémy tolik zaobírat.
Kdyby ses ovšem rozhodla vrátit domů bez svého muže, považuji za nutné Ti sdělit, že bys u nás už nebyla vítána.
Tvá milující matka
*

33 20.08.2023

Autorka tentokrát začala neobvykle podprůměr. Kdybych nečetla recenze ostatních, které slibovaly pozdější rozjezd, ve třetině bych knihu odložila. A to by byla škoda. Připravila bych se o poměrně tklivé téma - sekty, manipulace s lidskou myslí a její důsledky.
*
S každou knihou se vždy určitým způsobem zosobňuji, v tomto tématu jsem však zcela bez bližších či vzdálenějších osobních zkušeností. Je až zarážející, jak zneužitelní jsou lidé trpící ztrátou svých blízkých. A přiznejme si, kdo si ze svého dětství nenese jedinou byť jen maličkou křivdu? Do jaké míry bychom sami byli ovladatelní?

28 17.08.2023

Autor nám naservíruje hned v úvodu mix brutality, zkratek a poetismu. Ten se tedy nezdá. Co tohle bude za knihu? Scény barvité a dynamické, má představivost si chrochtá blahy. Strmý rozjezd však záhy zpomalí a přestože ostatní recenzisté slibují skvělý závěr, v polovině to vzdávám. Pomalé tempo mi obvykle nevadí, zde dávám za vinu styl psaní, který mi zcela nesedl.

23 12.08.2023

* Michael Robotham umí hrát na mou strunu.
* Za mě 100%. Vraha se nedaří odhalit ani tušit až do samého závěru. Je to sice špetku natahované, ale čtivé, napínavé a s nabombeným závěrem.
* S každým dílem profesora Joe O'Loughlina prožívám osobně personifikovanou realitu lidského bytí, ironickou a krutou, se záchvěvy nadějného štěstí o jemnosti motýlých křídel, jenž odráží mé emoce v různorodých grimasách, spíše těch napjatých a nelichotivých. Závěr knihy smáčím slzami.
* Své plány do dalších let přehodnocuji v uvědomění neočekávaných situacích _ chci věřit, že se mi vyplní _ ano, jsem ve věku hlavních postav a ano, dotklo se to mých citů !!!

26 11.08.2023

Otevřela jsem knihu a našla další poklad s pravidelně vysokým stupněm vytříbené interpretační kvality, který mě jako vždy nadchl nevšedním tématem.

Autorovi opět smekám a sděluji:_Ne, Vy nevyčpíte!_,jakožto reakci na jeho prolog k teto knize:

_ Pokaždé, když dopíšu román, pomyslím si, že to je konec - že už mi došly nápady, postavy, zvraty i hlášky.
_ Co děláš?
 Něco mě napadlo.
 Myslela jsem, že jsi jen prázdná skořápka, vytěžená lidská bytost.
 To bylo předtím.
 Sleduji tě je můj devátý román a slova mě naštěstí stále neopustila.

23 07.08.2023

Tento romantický skvost jsem vytáhla o dovolené z kufru mé dcery. Doslova jsem hltala stránku po stránce. Četla jsem v originále (v angličtině) a udělala jsem dobře. Překlad do jiného jazyka často nevyjde nejlépe a v případě této autorky to platí dvojnásob, neboť Odvrácená tvář lásky v češtině mi přišla zcela fádní.
Takže další její knihy budu číst už jen v originále.
*
"Though Lovers be lost, love shall not."
*
"Love is sacrifice, sacrificing your own happiness for another.
When youre willing to give up the things that mean the most to you just to see someone else happy, thats real love."

16 04.08.2023

Jako vždy Michael Robotam nezklamal, se svým psaním si kvalitně pohrál a mě citově rozsekal: Nejenže hlavní hrdina je stejně starý jako můj bratr a stejně nemocný, ale i my měli labradora!!!
*
Dovolím si zde spíše pro sebe uložit a zapamatovat citace ze závěrečného epilogu:
*
Rodičovství je hodně jako balancování na visuté hrazdě, musíte vědět, kdy povolit a nechat svoje dítě, aby se samo zhouplo vzduchem a chytilo se vlastní hrazdy. Můj úkol je být tady, až se zhoupne zpátky, být připravený ji chytit a znovu ji vyhoupnout do světa.
*
Došel jsem k závěru, že vychovávání dětí je mnohem smutnější, než by se dalo čekat. Koukáte se, jak šťastně a čile rostou s vědomím, že každý rok přináší novou várku věcí, které se dějí naposledy. Když jsem svou dceru houpal na houpačce. Když jsem hrál vílu Zubničku nebo Santa Clause. Když jsem naposledy četl pohádku na dobrou noc.
Kdybych mohl svým dcerám dát jen jednu radu, řekl bych jim, ať si všechna svoje poprvé užijí na maximum první pusu, první rande, první lásku, první úsměvy svých dětí
Poprvé může být vždycky jen jedno.
*
PRAVDA PRAVDA
kdo má 16-ti letou dceru jako já, dá mi zapravdu

29 19.07.2023

Tato kniha mi dala velký díl pochopení, ale to objasním až v závěru svého komentáře. V úvodu mě šokovala krutost popisovaného zločinu, jehož vyšetřování se ujala Kim svým obvyklým stylem. Současně se odehrává druhá dějová linka, kdy Kimin bývalý kolega Penn uzavírá svůj případ u soudu. Tak nějak mě to ruší - Proč autorka prokládá hlavní vyšetřovací linku jinou? Má to snad souvislost? Ne, nemá. Čtu dál, oba případy mají dobré tempo a překvapivá rozuzlení.
*
Kniha ve mě probudila dost osobních pocitů a otevřela staré rány, kdy jsme přišli o výjimečného kamaráda. Charakteristiky osobností popsané v knize jsou velmi autentické. Urputní rodiče existují, výjimečné děti v dospělosti často trpí a nakonec se rodičům pomstí tím nejhorším trestem. Dlouho jsme mu to nikdo nechtěli odpustit. Teď ho více chápu.

28 13.07.2023

Zneužívání dětí a mladistvých, poznamenaná hlavní postava s výjimečnými schopnostmi, vysoce postavení a politicky angažovaní záporáci, sympatický investigativec ať už novinář nebo psycholog - scénář jenž vystřelil i Milenium na přední příčky. M. Robotham jakoby se inspiroval trilogií S. Larssona, jen své čtenáře ušetřil rozsáhlých politicky orientovaných pasáží a čtenářský zážitek tak odlehčil.
*
Tleskám a těším se na třetí díl.

32 08.07.2023

Jedním slovem PECKA.
*
Psychothriller plný narušených nešťastných lidí a přitom prosycený takovou nadějí.
*
Tento autor mě nikdy nezklamal, umí skvěle psát, tahat za nitky a napínat naši bezednou zvídavost.

30 01.07.2023

Bryndza opět nezklamal a napsal další ze svých rychlíkových thrillerů, nic pro náročného čtenáře, po delší pauze se však docela dá, pozdržím se tedy další kritiky :-)
*
Navzdory tématu stále věřím a doufám, že co čtu, je víceméně fikce a že skutečný svět není tak zlý (3 tečky) právě jsem nechala svou náctiletou dceru přes noc ve víru velkoměsta (3 tečky)!
*
Závěrem osobně dávám plus nové postavě Igora a jsem zvědavá, jak jej autor rozvine v dalším díle.

31 24.06.2023

Tentokrát jsem měla rozečteno na dlouhou dobu a nelituji. Hektický čas jsem si po špetkách kompenzovala krásnou oddychovou romantikou. Občas i v jednoduchosti lze nalézt uspokojení …

28 06.12.2022

Přátelství ... Víte jak pevný vztah to může být a k čemu všemu se zavazuje?

Celá ta série je naprosto skvělá, jak stylem tak prostředím, ve kterém vznikají neotřelé životní příběhy. Přestože mi tento díl přišel poněkud kostrbatý v úskocích mezi časovými linkami a malinko pokulhával za předchozími dvěma díly, opět jsem si příjemně početla.

39 11.10.2022

Chatrné střípky vzpomínek dementního starce, který svou přítomnost již jen obtížně vnímá, pomalu odkrývají klíčové tajemství.

Už první díl této trilogie byl napsán s hlubokým citem, kterým autor ani v druhem díle nešetří. S dávkou empatie donutí čtenáře pochopit myšlení člověka postiženého pokročilou stařeckou demencí a bravurně vykresluje prostředí, ve kterém se děj odehrává.

Pro někoho snad zdlouhavé popisy, pro mě zážitek, při kterém jsem neustále jedním prstem v mapách. Autor je skvělým průvodcem, díky jehož vyprávění získáte možnost poznat blíž skotské ostrovy.

51 29.09.2022

Kniha plná bolesti a žalu, ale tak skvěle napsaná. Se sklíčeností a obrovskou dávkou sentimentu a při tom citlivě vyprávěny příběhy tvrdého života na ostrově.

Autor je skvělý nejen v námětu a úsudku, ale i jako “Vypravěč”. Tak poklidně a lidsky dokázal sepsat jak detektivní zápletku, vyšetřování, pocity zlomeného srdce, tak i citlivé vzpomínky na dětství. Věrohodně zachytil charaktery postav i prostředí. A ty dialogy! … živě jsem si vše představovala a zcela mě to vtáhlo.

O hlavní postavě Finovi se nedá jednoznačně říct zda je či není sympatická, ale během čtení jsem si ho oblíbila. Fin je komplikovaná osobnost stižená nejednou životní katastrofou. Po letech se vrací pracovně do míst svého dětství a chtě nechtě bilancuje nad svými vzpomínkami, které dávno pohřbil.

„Poslouchej, teď ti to tak nejspíš nepřipadá, ale tohle je magické místo. Problém je v tom, že ho neoceníš, dokud na nějakou dobu neodjedeš. A když neodjedeš a zůstaneš tu celý život, pohled na svět se ti může pokřivit.“

53 25.08.2022