Galadwen komentáře u knih

Knihu jsem si koupila hlavně ze zvědavosti, co asi na ní všichni vidí, od autorky jsem nikdy dříve nic nečetla. A opravdu musím přiznat, že je to mimořádně dobrý román, vyprávěný s citem, čtivě a tak poutavě, že je těžké se odtrhnout. Zaujal mě i nechronologický způsob z perspektiv více postav, takže se na konci drobné střípky nashromážděné během celé knihy pěkně poskládají dohromady. Připadalo mi, že děj je spíše o volbách, náhodách a lžích, které mohou nedozírným způsobem zasáhnout do osudu člověka, než o holocaustu. Sám o sobě je celkem jednoduchý, zarazila jsem se i nad některými drobnostmi, které by se asi ve skutečnosti odehrály jinak (třebas dům Karáskových zůstává neuvěřitelných deset let neobydlený, aniž by do něj MNV nasadil nájemníky), ale to jsou věci nedůležité. Právě sugestivní způsob autorčina vyprávění a důraz na osobní prožitky a pocity aktérek příběhu, takže se do nich lze snadno vžít (až příliš snadno - dokonce se mi o tom v noci zdálo, což nebylo nic příjemného), je myslím to, co dělá knihu tak zajímavou.

29 30.05.2019

Knížka a příběh jsou samozřejmě hrozná "ptákovina", což ale nic nemění na tom, že jsem se u nich nasmála a pobavila. Text právě tak dlouhý, aby se mi líbil až do konce a deníkový styl nezačal nudit. Milé oddechové čtení, které má spád.

20 29.01.2024

Takhle má vypadat historický román popisující válečné události. Dobře vybalancovaný poměr lidských příběhů a vylíčení průběhu obléhání Nových Zámků, vedlejší téměř detektivní zápletka, dostatečně "subjektivní" pohled na hrůzu války a násilí, který v některých historických románech chybí, takže spíš připomínají kapitolu z učebnice dějepisu. Za textem je vidět obrovské množství práce a nastudovaných informací. Fantasy prvek je tu v podstatě jenom jeden, byť důležitý, takže lze doporučit i těm, kdo obvykle fantastiku nečtou. Pravda je, že pro slabší povahy tento román není, krev (a další věci) opravdu teče proudem. A jsem ráda, že autor neukončil tuhle skvělou sérii po sapkowsku (tj. se všemi hlavními a většinou vedlejších postav pod drnem nebo zahranými do autu), což by bylo možná realistické, ale příliš depresivní - takovýto konec mi vyhovuje lépe.

16 29.10.2018

Kniha navazuje, kde první díl skončil, a dovede události na Kostce od března až na práh léta. Komu se líbil první díl, bude se mu líbit i druhý, styl i humor jsou podobné - ve skutečnosti se divím (i s ohledem na malý stránkový rozsah), že oba díly nevyšly dohromady. Nejvíc mne asi pobavily části s cestou do Karlových Varů a školními výlety.
Jinak mezi jednotlivými díly bych asi doporučovala dávat si pauzu a číst něco úplně jiného, hltat sérii celou na jeden zátah by asi mohlo po chvíli být trochu monotónní nebo v horším případě otravné. Přesně tak hodlám postupovat - styl i absurdní příběhy rodiny Kostkových se mi líbí, ale musím si je dávkovat, takže si teď dám před třetím dílem delší pauzu.

15 10.02.2024

Pěkně napsaná kniha - v knihovně sice byla v detektivkách, ale jde spíše o společenský román s tajemstvím sahajícím do historie a jedním náhlým úmrtím. Napětí buduje autorka postupně, vyústění mi připadalo uvěřitelné. Líbilo se mi, že vesnice v předhůří Šumavy je sice svérázná a plná neviditelných temných proudů ve vztazích mezi usedlíky, ale přitom svým způsobem místo, kam se člověk vrací vlastně rád (na rozdíl třeba od alternativní verze Šumavy - hnusné a odpudivé - v Pramenech Vltavy jiné současné české autorky).

15 25.11.2023

(SPOILER) Příjemná kniha, vlastně románová kronika jedné rodiny zasazená od doby 1. světové války do 90. let 20. století. Autorka vypráví příběh tří generací žen a jejich často tragické osudy s lehkostí a poměrně jednoduchým stylem, který se dobře čte, ale na rozdíl od Hany se mě kniha příliš emocionálně nedotkla. Popravdě nejsilnější místo pro mě bylo na samotném konci, kdy se Alžběta konečně setká s dědicem věcí po minulých majitelích svého bytu.
Trochu mě překvapila podobnost osudů většiny postav v knize, skoro každému zemře partner za tragických okolností. Už mi to připadalo jako příliš mnoho náhod na jednu rodinu. I některé další drobnosti nedávají smysl - Boženka žijící ve smíšeném manželství, nadto s nezvěstným mužem, určitě nemusela odcházet do Německa (tito lidé zpravidla nebyli do Německa odsunuti vůbec a majetek minimálně českému partnerovi zůstával), a zvláště ne takto brzy po konci války, kdy si sudetští Němci ještě ani nedovedli představit, co se na ně chystá (její a Hermannových rozhodnutí je vyloženě divné, i když chápu, že kvůli ději to autorka potřebovala). Také dvě klíčová rozhodnutí Anežčina mi nešla na rozum, ale zase: bez nich by se děj neposunul. Budu to brát tak, že lidé pod tlakem občas dělají neuvěřitelné hlouposti.

15 15.08.2021

Promyšlená detektivka odehrávající se na jižní Moravě, i přes tři vraždy fungující bez přehnaných nechutností či psychopatů na straně vrahů a/nebo představitelů zákona (obojí je dnes v knihách běžné). Dobře se čte, vysvětlení i motivace postav dává smysl. Pachatele a jeho důvody jsem neodhalila, byť jsem uvažovala správným směrem.
Kromě samotného příběhu oceňuji i prostředí - sama mám ráda ptáky, i když se v nich vůbec nevyznám, a držím palce projektům ptačích luk, z nichž jedna hraje v příběhu velkou roli.

14 17.02.2024

Na knize nejvíc oceňuji zajímavé prostředí - hornický kraj, který znám leda z Bezruče a z televize, jeho jazyk a dobu, kdy se starý způsob života nenávratně mění v něco nového. Na vyprávění v přítomném čase jsem musela přivyknout, úplně mi nesedí. Co se týče příběhu a postav, přiznávám, že mě vtáhla spíš první polovina do Barčiny svatby, část kolem války a poválečných změn mi přišla nějak nedotažená, jenom nakousnutá a konec. Celkově hodně zajímavý román, i když k dokonalosti mu ještě kousek chybí.

13 04.02.2021

Stein se vypravuje do svého (a mého) rodného města v době, kdy se nakrátko stalo hlavním městem habsburské monarchie. Chvíli jsem se obávala, že zase zůstane bez Barbariče, ale naštěstí dorazil i on a připadalo mi, že vztahy a špičkování mezi nimi fungují snad nejlépe z celé série. Zajímavý je posun postavy seržanta Jaroše nečekaným směrem na konci knihy, též bych se nedivila, kdyby i on dostal časem sólovku.
Příběh má výbornou, stupňující se dynamiku, nic mu nechybí. Snad jenom k rozřešení záhady je málo vodítek, ale tak už to chodí i ve skutečných kriminálních případech.

13 04.11.2020

Vyloženě starosvětská detektivka připomínající klasickou britskou školu - bez potoků krve a množství nechutných detailů, vyřešení případu je hodně založené na znalosti lidí, všímání si drobností i intuici. Působí dojmem "starých časů", takže mě vždycky překvapilo, když se odněkud vynořil mobilní telefon nebo podobná moderní vymoženost. Podobně "své" vraždy řeší třeba Poirot nebo slečna Marplová. Jediné, co mě zarazilo, je, že se detektivové nedostali okamžitě po podezřelém úmrtí do domu oběti. To snad není možné ani v Kanadě?

13 09.11.2017

Moje první kniha od autorky a velmi dobrá! Překvapilo mne, že se odehrává v cizině, myslela jsem, že paní Klevisová píše z českého prostředí, ale to vůbec nevadilo. Zajímavá zápletka i prostředí, dobře charakterizované postavy, důmyslně umístěná vodítka k vrahovi. Určitě si přečtu další díly.

12 05.11.2023

Dobrý historický román, kterému ovšem podle mě k dokonalosti něco chybí.
Klady: Celkem čtivý styl, zajímavé prostředí, docela propracované postavy, velká zběhlost autora v záležitostech poutnictví, středověkého lékařství, židovských, muslimských a obecně blízkovýchodních tradic, přičemž všechno z toho umí náležitým způsobem zužitkovat a podat čtenáři v uvěřitelné formě. Zápletky se neopakují, a i když je příběh místy drsný, nepůsobí nějak drasticky, vyznění je vlastně optimistické.
Zápory: Zarazily mě některé věci hlavně týkající se Anglie 11. století: vzdělané ženy, gramotný chlapec z řemeslnické rodiny - opravdu byli Angličané tak daleko před českým prostředím? Některá klišé - smrt hrdinovy matky při porodu je snad už v historické literatuře povinnost. Místy příliš mnoho náhod - znovushledání Roberta s Mary na mě působí uměle. Vzhledem k celkové délce románu určitá nevyváženost - poměrně dlouhá expozice versus divně useknutý nebo nedotažený závěr poté, co děj opustí Persii. A na několika místech mi připadalo, že nějak drhne překlad.
Celkově doporučuji, zajímavé čtení.

12 08.06.2021

Tahle zatím poslední část série je jiná než předchozí díly (už formou vyprávění v první osobě), jde spíš o komornější a klasické detektivce bližší příběh, ale Barbarič rozhodně nezklamal. Je vidět, že bez Steina se obejde, bez Jaroše ne :-). A jsem hodně zvědavá, jak se bude jeho postava dál vyvíjet s ohledem na novou osobní situaci... 4,5 hvězdy.

12 27.05.2017

Upřímně nechápu, jak se tento text mohl stát takovým hitem, bestsellerem a románem roku (tuším 2015). Postavy šmahem všechny nesnesitelné, dvě třetiny knihy jsem umírala nudou a konec mi připadal nějak psychologicky nevěrohodný. Za mě teda NE.

11 22.03.2023

Podle zdejších hodnocení jsem čekala víc.
Když srovnám srovnatelné, mnohem víc se mi líbila Jana Eyrová. Větrná hůrka je vleklejší, postavy vesměs strašně nesympatické. Zajímalo by mě, nakolik je to skutečný obraz anglického venkova přelomu 18. a 19. století (což by bylo dost smutné) - odpovídá realitě množství psychicky nevyrovnaných jedinců (u žen bych přímo řekla hysterek), mizerná naděje na dožití, podivný právní systém, opakované sňatky mezi velmi blízkými příbuznými? Zvláštní mi přišel i způsob vyprávění v první osobě, do něhož je vloženo vyprávění jiné osoby v první osobě - o hlavních postavách knihy se celou dobu dozvídáme přes dva prostředníky, a oni též vlastně zvenčí hodnotí jejich motivace a rozhodnutí.
Nemyslím, že bych se ke knize vracela.

11 03.03.2022

Knihu jsem si koupila ze zvědavosti poté, co jsem náhodou viděla v nějakém TV pořadu rozhovor s autorem. Cílová skupina nejsem.
Porovnání s foglarovkami z reportáže i propagace knihy trochu pokulhává - ano, je tu městská čtvrť řídící se vlastními pravidly a rovněž předčasně zemřelý geniální vynálezce, ale to je víceméně vše. Na rozdíl od Foglara je důraz kladen na jednu akci za druhou a protivníky ústřední dvojice jsou dospělí - i Prašina sama. Spíš bych příběh zařadila do městské fantasy. Romantická linka mě trochu rušila, myslím, že ve dvanácti letech hrdinů je trochu předčasná. Občas kulhá logika a část krizí řeší deus ex machina.
Naopak musím vyzdvihnout temnou atmosféru Prašiny, čtivost a rozřešení, které část nesrovnalostí v ději osvětluje, takže do sebe jednotlivé indicie nakonec zapadnou.
Pochválit musím i krásné ilustrace - v dětských knihách se rozmáhá nešvar rádoby "dětských", obvykle dost ohavných malůvek, jaké bych svedla i já lépe, tady mají obrázky opravdu atmosféru a zjevně je jejich autorem nadaný výtvarník.
Dětem staršího školního věku v každém případě doporučuji.

11 12.01.2021

Naprostá spokojenost. Zločin je poněkud běžnější a jeho šetření přímočařejší, než v plzeňském dílu, ale to rozhodně není na škodu. Děj pěkně odsýpá, četlo se jedním dechem, oceňuji také posun Jarošovy postavy novým směrem i jeho větší úlohu při řešení případu. Identitu Pavího oka jsem ke své spokojenosti správně odhalila, okolnosti vraždy nikoliv. Nakonec nechybí ani apokalyptická scéna hodná akčního filmu.

10 30.10.2021

Čtivě napsaná, napínavá a místy i docela strašidelná oddechovka. Doporučuji jen čtenářům, kteří netouží po originálním ději, protože zde jsou namíchané všechny klasické přísady hororového guláše: osamělá mladá žena bez příbuzných i prostředků, dědictví po neznámé příbuzné, starý dům se špatnou pověstí stojící na samotě i příšerný dávný zločin, jehož tajemství je nakonec odhaleno. Čili nic překvapivého, ale čte se to dobře.

10 03.08.2021

Kroniky prachu jsou jednou z nejkrásnějších knih, které jsem kdy viděla. "Viděla" je bohužel klíčové slovo - obálka je opravdu nádherná, ale obsah mne zklamal.
Příběh mě nechytl, připadal mi nezajímavý a předvídatelný, bez pořádné zápletky, a ani hrdinka mi k srdci nijak nepřirostla. Její vyvolený je o něco lepší, nicméně takových a zajímavějších panů Reedů už jsem v knihách potkala víc než dost. Atraktivní prostředí staré knihovny bohužel nehraje tak velkou roli, jakou by mohlo - a zkrácení by knize nepochybně prospělo. Možná je můj dojem daný tím, že je kniha primárně určena o generaci mladším a naivnějším čtenářkám (i když young adult občas čtu a některá díla mne opravdu zaujala).
Také mne zarazilo prostředí, v němž se příběh odehrává. Knihu jsem začala číst v domnění, že jde o viktoriánskou Anglii - ale zjevně nikoliv, protože mnoho věcí mi nějak (spíš v drobnostech) nesedí. Nedovedu si třeba představit, že by dívka z lepší rodiny (byť svobodomyslná a s tolerantními rodiči) odešla bydlet v podstatě na "svobodárnu" bez garde, a neztratila pověst. I jiné detaily jsou zarážející - třeba když jedna z postav cestuje meziměsto parním omnibusem, ale ve "skutečné" viktoriánské Anglii by nepochybně jela vlakem (jsou v tomto světě vůbec vlaky?). Některé věci mi připadaly chronologicky divně posunuté, ale hlavně atmosféra je tak trochu "jiná", než u ostatních knih zasazených do konce 19. století, které jsem četla. Na druhou stranu na steampunk je kniha prostě nějak málo steampunková, takže nevím, co si vlastně myslet.
Dávám tři hvězdy - ale ta třetí je výlučně za vnější vzhled románu. Komu je dvacet a méně nebo má hodně rád červenou knihovnu a nevadí mu určitá naivita, může přidat ještě jednu.

10 25.04.2020

Jednou za čas zkouším, čím to, že má autor od komentátorů a čtenářů takové skvělé hodnocení. A pokaždé si říkám, že tohle bylo naposled. Tak teď už opravdu asi bylo. V Nitře se vraždí ostošest, ale v knize jsem přitom nenašla jediný motiv, který už by autor někdy nepoužil. Vrahové se chovají jako cvoci, v polovině jsem věděla, kdo to bude. Zápletka překombinovaná tak, že by se mohly stydět i ty nejbizarnější zápletky všech existujících detektivek a rodokapsů dohromady. Nevěrohodné. A dost jsem se nudila. V okamžiku, kdy Ota a po něm i Oldřich z Chlumu zaplatí groši o 30 let dřív, než se v Evropě začaly razit (a to nemluvím o zaplacených částkách - za cenu požadovanou za lahev medoviny by ve skutečnosti Oldřich dostal ve 14. století krávu, a ještě by zbylo), jsem si začala říkat, že autor, údajně historik, by neměl vrátit jenom diplom, ale pravděpodobně i maturitní vysvědčení. Ať se na mne nezlobí, ale člověk, který má tak obrovský vliv na čtenářskou obec (nedělejme si iluze, že povědomí o historii nemají lidé skoro výhradně z filmů a románů), by se měl vyvarovat takhle zásadních chyb. A prosím spolučtenáře, aby nepsali, že u detektivky na takových věcech nesejde a mám si raději přečíst odbornou studii - asi by nám taky bylo trochu divné, kdyby strážmistři v Četnických humoreskách platili eurem a jezdili ve Škodě Octavii. Nebo v trabantu.

10 28.09.2019