fis.rena komentáře u knih
Ten ovocný koláč,jo. A čokoládová roláda. Jo,a taky vanilková omáčka!
Uživatelka Clara del Valle by se měla naučit číst...na str.66/67 je 190g smetany,ale zakysané! Je třeba číst pořádně,ano,abysme zbytečně neodradili někoho,kdo by si kuchařku rád koupil a číst umí :)
Recepty jsou opravdu skvělé, poctivé.
Pracovní sešit,který hodně naučí také díky tomu,že si do něj dítě samo vypracovává zadané úkoly. Je třeba vypracovat některé další části těla, buňky,domalovat potraviny dle zadané chuti...
Pěkné :)
Kocourek Mourek nás provází úžasně ilustrovanou knihou o přátelství v téměř každém odvětví zvířecí říše. Mně se propojení Mourkova vyprávění a encyklopedického vysvětlení líbí a vnímám ji jako plus pro čtení i staršími dětmi. Vědomosti jsou tu předkládány nenásilnou,pohodovou a milou formou,aby to děti bavilo. Co děti...já jsem taky učarovaná :) Na konci je testík na téma "Jaký jsi kamarád?",kde se ve výsledku dozvíme,jakému zvířátku jsme podobní.
Nádherné pokračování osudů Gerdy a Larse,kteří se tentokrát vydávají na dlouhou cestu na sever za polární září,aby tu našli zbývající sloky k velrybí uspávance,kterou jim kdysi zpívala jejich maminka. Cesta je dobrodružná,zase plná poučení, setkání a zjištění,že vlastně hledali něco,co měli v podvědomí odjakživa. Moc nás to baví s dcerou číst,je to naše společnice před spaním i s prvním dílem. A ty ilustrace...no kouzlo samo.
Když hvězdy vyjdou a k večeru se smráká,
nová cesta do dálavy tě láká.
Poznáš mnohé taje v mořském světě,
nebe k velkým dobrodružstvím zve tě.
...
Hele,já nevím...přišlo mi to takový hloupoučký a víceméně o ničem. Pro někoho to bude asi oddychovka,jiného zaujme,ale mě to nějak nepohltilo a ani moc nebavilo.
Nádherná knížka,ilustrace kouzelné,bezkonkurenční. Příběh se čte pěkně a vybízí dítě k otázkám směřující na rodiče,což je dobře. Nad obsahem knihy by se měl zamyslet i dospělý člověk,k čemuž mu dopomůže právě dítě svými otázkami proč a co to všechno je a z jakého důvodu se to velrybám děje. Prostě paráda,s dcerkou doporučujeme.
Já jsem uchvácena...kniha je velmi citlivá,milá,plná porozumění a tolerance,která je zosobněná v Grétě. Chvílemi jsem se přistihla,jak podvědomě tlačím na Grétu,aby se už konečně zeptala Einara/Lili na tohle a támhleto a ona pořád nic a mně tekly nervy :D Velký obdiv patří hlavně Grétě za to,jaká je a díky lásce k Einarovi je ochotna podstoupit vše proto,aby byla Lili sama sebou a tím,čím chce být. Příběh je velice poutavý,zajímavý a lidský.
Noční lov mě bavil víc než Dívka v ledu,ale opět velice jednoduché,ač čtivé čtení,u kterého se nálepka bestseller zase objevila omylem. V tuto chvíli očekávám od dalšího dílu pohyby osudů u detektivů,a doufám,že to bude pohyb vpřed.
I když jsem u knihy s úsměvem pokyvovala,a to z důvodu správného odhalení pachatele,jelikož pro mě to bylo celé dost okaté,čtení mě bavilo. Nikdo mi v knize nevadil a ani jsem se s nikým neztotožnila. Příběh je psán čtivě a uceleně,žádné kapitoly přeskakující na osoby či jinou dobu dění. Označení bestseller se tam ale zřejmě objevilo náhodou,protože do této kategorie podle mě rozhodně nespadá. Průměrný,čtivý detektivní příběh.
Jednání Maggie mi mnohdy přišlo zarážející a nějak jsem si říkala "jako vážně?" Ale to bude tím,že každý by danou situaci řešil jinak. Příběh plyne,je moc fajn a nenudila jsem se. Že je tam "moc psychopatů"...mno,řekla bych,že vzhledem k rozuzlení případu jich tam bylo tak akorát. Jsem spokojená,můžu doporučit.
Co kniha,to zážitek. Je úžasný,jak Tess dokáže ponořit do děje svého čtenáře všemi podrobnostmi a pikantnosmi,o kterých příběh vypráví...rozbor rostlin v bažinách,močály,vykopávky,krásná Káhira,mumifikace X krát jinak...jsem opět spokojená.
Perfektní thriller,u kterého mi místy bylo opravdu ouzko. Číst o mojí nejhorší noční můře a vlastně nejhorší noční můře každého rodiče je neskutečný zážitek. Dostala jsem se s Rachel na dno a pocítila to,co nikdy nechci cítit.
Krásné prostředí,zajímavá zápletka,atmosféra na mě dýchala a já si to skutečně užívala. Jediné,co mi vadilo,byly tiskové chyby,ale za to autorka nemůže. Celkově spokojenost a prima oddechové čtení.
Mno...musela jsem se smát,zcela upřímně. Takové velice naivní čtení,ve kterém se nenajde vůbec nikdo a je to skutečně jen pohádka,ve které mě nejvíc rozesmívalo stálé vykání hlavních hrdinů i přesto,že měli neustále své prsty v různých otvorech :D a ta neutuchající touha se stále "cítit" v sobě a u toho se tak upřímně nenávidět...ach ouvej.
Tak tady jsem vyzkoušela maďarský guláš a světe div se, dobrý! Masíruju si svaly na pelmeně a na mousaku. Jinak domácí tatarská omáčka a omáčka suprême jsou top.
Smažené,zapékané,naložené,plněné,pečené,grilované,omáčky, tataráky...no prostě všechno. Je to šlágr,hele. Zkoušela jsem kotlety na sladkokyselo a bramborové taštičky plněné masem a úplný koncert.
Tak úplně nevím...
Chvílemi jsem se u knížky nudila,protože opakované harcování a výhrůžky smrtí mezi dívkami z Birgittina dvora už byly ohrané. Joona vyšetřuje dál i přes zákaz kvůli internímu vyšetřování jeho samotného,ale i přesto,že zvládne všechny situace,tak to nikdo neocení a dělá se,že se vlastně nic nestalo? Celkově to mělo takové pomalejší tempo,mnohdy zbytečně vleklé popisy,které nám ve finále k ničemu nebyly.
Knihu máme již s dcerou přečtenou,ale nevracíme se k ní vůbec. Název mate...dítě se těší na Popelku z pohádky,jak už název napovídá a ejhle. Fotografie jsou totožné s filmovým zpracováním,ale příběh nikoliv. Čtete a samo dítě se hned hlásí,že to mají špatně,že je to přeci jinak a proč to takhle napsali,když Popelka tatínka neměla a tady píšou,že jim jel koupit látky na šaty na ples. Je to pro děti zmatečné a ani mě se to moc nelíbí. Škoda.
Četla jsem "Dvojí život",namlsala jsem se jím. Tím bych asi začala :D
Tato kniha má tajemství,má zápletku,má rozuzlení, usmíření, prolínání minulosti s přítomností...Riley a Lisa,sestry. Asi mi tam chyběla větší úpěnlivost a horlivost hlavní hrdinky v honbě za pravdou.
Je to takové nepřekvapující čtení,i když o překvapení nebyla nouze. Možná jich bylo až moc?
Psychiatrická klinika Svaté Patricie..."Svatá Psycho", to je prostředí pro knihu jako stvořené. Alespoň pro mě ano. Kniha je napínavá,provází nás životem všech aktérů i dění v samotné klinice,ale nijak násilně,nikterak do hloubky,pouze očima samotného Jana. Je to škoda,ráda bych nahlédla přes kamerový systém kliniky do jejího chodu a do symbiózy pacientů s personálem. Samotná myšlenka školky pro děti pacientů kliniky je zajímavá. Fungovalo by to vůbec v reálu?
Nicméně čtení mě bavilo,udrželo si mě,ačkoliv jsem tam postrádala trochu více "šťávy". Konec byl na mě takový "hrcprc" a nedostalo se mi úplného závěru,na který jsem čekala.
Ale jo,hele,líbilo se mi to,tak dávám čtyři zářivé.