Gerda: Příběh velryby

Příběh velryby psaný poetickým jazykem. Nejlepší je předčítání rodičem s přednesem.

Nádherně ilustrované a velmi citlivě napsaná. Dceru (4 roky) kniha moc baví a čteme velmi často.

Myšlenka děti zaujala, ale to podání je příliš neoslovilo. Možná je to vhodnější pro menší děti (těm mým bylo 5 a 7), každopádně ilustrace lze vychválit, ty za to stály.

Gerda se podle anotace zdála jako zajímavé dílo pro děti, tak jsem to chtěla vyzkoušet. Ale bohužel nejsem úplně nadšená.
Začnu ale pozitivně. Tahle kniha je nádherná po grafické stránce - to musím jednoznačně vychválit na maximum, moc se to povedlo. Ale úplně mi neseděla ta textová část. Rozumím tomu přesahu, který se kniha snaží předat. Nicméně zdá se mi, že ty jednotlivé kapitoly jsou až příliš jednoduché, poněkud osekané - jako by z nich byly vytrhané některé věty a my četli jen torzo nějakého příběhu. Jako text mi to nepřijde moc soudržné, jednotlivé pasáže jsou na sebe dost našroubované. Jako by tam prostě něco chybělo. Nějak mi to při čtení prostě drhlo.
Jasně, rozumím, lze určitě namítnout, že nejsem cílová skupina pro tuto knihu - dětem to možná bude sedět víc. To nic ale nemění na tom, jaký dojem na mne kniha dělala. Moc mi to nesedlo.

Nás příběh nezaujal. Ilustrace jsou krásné, ale text byl pro děti (5 a 2,5 let) příliš rozvláčný, abstraktní a poetický. Závěr byl jaksi zrychlený a nedotažený, pointa příběhu nám unikla.

Nádhera. Syn je z ní úplně unešený a já vlastně taky. Ilustrace? Pohádkově kouzelné. Text? Krásný, jemný, citlivý, a přitom dětem srozumitelný. Má to hlubší myšlenku, ale nijak násilně podanou. Prostě krásný příběh o odvaze, ztrátě a naději – taková ta pohádka, kterou chcete mít doma a číst pořád dokola. Děkujeme, Gerdě.

Příběh malé velryby Gerdy, která ztratila svou rodinu a vydává se sama na dlouhou cestu až do severských vod. Poznává barevný a obrovský podmořský svět, překonává nástrahy a doufá, že najde svého bratra Larse. Díky narvalovi připlouvá do Rajské zátoky velryb a tam se konečně setkají…
Příběh je trošku smutný, ale barevné ilustrace to krásně vyvažují.
Poselství - nebát se překonávat překážky, vyrovnávat se s případnou ztrátou, poznávat svět a jít za svými sny.

Nádherně ilustrovaná kniha z prostředí oceánu s melancholickou atmosférou.

Téma smrti je u nás doma s dcerou otevřené, ale přiznávám, že tady nás mrtvá maminka a opuštěná Hilda zarazila. První čtení provázely slzy a stesk. Mám pocit, že příběh byl hodně po povrchu a zvlášť po tak silném začátku jsem čekala víc.

S tříletou Aloisií už jsme nějakou dobu čekaly, až na knihu přijde ten správný čas. To se stalo po návštěvě oceanária během dovolené, kdy nás příběhy mořských tvorů vtáhly.

Doporučuji si po přečtení udělat čas na obejmutí, utěšení a zpracování emocí. Když už víme, do čeho jdeme, číst budeme znovu.

Kniha s krásnými ilustracemi seznamuje čtenáře s velrybou Gerdou a její rodinou. Jednoho dne se Gerda ztratí, a tak se vydává hledat a svůj domov z maminčiny písně. Zažívá různá dobrodružství, seznamuje se s obyvateli oceánu i pevniny, kterou oceán obklopuje.

Knížka se vyjímá opravdu krásnými ilustracemi. Příběh je vhodný pro citlivější čtenáře, dětem se na něm dá spousta věcí dovysvětlit. Vnímavé děti ho určitě budou mít rády, i když je tam trochu toho smutnění. Ale poselství je jasné! :)
Knížku bych doporučila dospělákům, které baví předčítat dětem s přednesem, protože tahle kniha si o to vyloženě říká... A pak to je dojemné i pro ně. :)

je to velmi hezká knížka

Moc krásné, ilustrace naprosto úžasné.

(SPOILER) „Nezáleží na tom, jestli se na první pohled zdá, že se věci nemohou povést. Stačí jen překonat strach a dokážeme mnohé.“ (kap. 7)

Knížka čtená dceři. Příběh velryby Gerdy jsem měla v merku už delší dobu a Adrián Macho je můj oblíbený ilustrátor, takže když jsem na knihu narazila v knihovně, volba byla jasná. Kniha je určena dětem od čtyř let, obsahuje dvanáct mini kapitol a je bohatě ilustrovaná. Příběh mě bohužel zklamal, jde hodně jen po povrchu a potenciál příběhu není vůbec využitý. Gerda se po ztrátě rodiny (maminky, tatínka a bratra Larse) vydává do vzdálených severských vod, aby tam našla odpovědi na své otázky a snad, jak doufá, i svou rodinu. Setkává se s několika dalšími tvory - kosatkami, chobotnicí, racky, tučňáky, ledním medvědem a narvalem. Podle mého je v textu pro malé děti příliš (možná až zbytečných) květnatých popisů prostředí na úkor dialogů a větší dějovosti. Jednotlivé kapitoly na mě působily „useknutě“ a celé to bylo takové…plytké, což je škoda. Plus dávám za to, že se dcera naučila nové živočichy (narval, běluha a vorvaň), opravdu velké plus za ilustrace, ale celkově hodnotím jen třemi hvězdičkami.

Nádherně ilustrovaná kniha, obrázky jsou opravdu krásné. Příběh hezky podaný.

Přestože vím, že je kniha hodně oblíbená, tak u nás moc ohlas nenašla. Podle mě jsou ilustrace daleko lepší než příběh.

Za mě krásná knížka plná nádherných ilustrací. Jasně že dcerka ( 4 roky ) většinu věcí nepobírá a má spoustu otázek, ale dle mého názoru se povedla.

Nádherná kniha, přiznám se, že mě příběh lehce dojal. Těším se, až budeme číst se synem, ale nemyslím si, že je to pro malé děti úplně vhodné čtení. Tím chci říct, že pohádka je to opravdu krásná a ilustrace jsou překrásné, jen si myslím, že dětská hlavička takový příběh ještě zcela nepochopí (od 4 let).
Pokud bych to tedy měla přirovnat, tak to poselství s přesahem mi připomíná Malého prince. Prostě tomu rozumíte, až máte nějaké životní zkušenosti. Ale rozhodně jak to bude možné, tak budeme se synem číst společně, ilustrace jsou opravdu krásné a možná se i pak malé dítě víc ptá, zajímá a chce vysvětlení, ale to ještě nemohu posoudit.

Na knihu jsme se těšili, slibovala příběh, kde potká nové kamarády. No nemám z toho pocit, že by k tomu došlo. Myslela jsem, že se dozvíme při jejím cestování i něco o těch, které potká, ale bohužel. Příběh je velmi krátký a trhaný. Asi chápu, co měla předat, ale dalo se to udělat zajímavější formou. Jediné, co je na knize pěkné jsou ilustrace a to je málo. Lituji, že jsem za ty peníze nekoupila jinou knihu.

(SPOILER) Na knihu sme natrafili v knihovne v nemocnici. 4letaka moc nezaujal, hezky u ni usnul. Ja jsem na konci pak zustala zmatena. Jako dospela, zvyknuta na ruzne fantasmagorie z filmu, jsem pribeh pochopila tak, ze pri lovu zahynula cela rodina vcetne Gerdy, nic si nepamatovaka, jeji dusicka zrazu byla sama a hledala bajny raj z pisnicky, a pak kdyz ho nasla, velryby tam zili v miru vsechny na jedne kope, nasla tam i sveho brata (dusu mrtveho??) a na konec vers z pisne me v tom utvrdil ale nikde jsem tuto interpretaci nenasla, tak asi jen ma fantazie. Asi by tam ve “velrybim nebicku nasla i rodice. A nebo umreli jen deti a rodice zili? Hmm proste.. Ilustrace krasne!