Ema22 komentáře u knih

Nesmírně zajímavá kniha, pro mě zejména kapitoly o stresu, aktivním pohybu, stárnutí a umírání. Přiznám se, že jsem pár otázek ohledně péče o sportovce a jejich léčby přeskočila.
"Hluboký pád přivodí často největší štěstí." Shakespeare
"My totiž žijeme v nereálných představách, kdy smrt přijde, proto myšlenky na ni stále odsunujeme dozadu. Až příliš lpíme na tom, abychom byli silní, spokojení a pořád mladí. Člověk by si ale měl nastavit svůj život s vědomím toho, že tahle otázka jednou doopravdy přijde a že by ho neměla vyděsit ani zaskočit. Pokud to dokáže, nejspíš udělá určitou revizi svých aktivit. Najednou si totiž uvědomí jiný smysl a úplně jiné hodnoty."

5 20.07.2023

(SPOILER) Sice je to teprve moje druhá kniha od Aleny Mornštajnové, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jsem "to" už někde četla, stejně jako pasáže z koncentračního tábora v Haně. Čerpala z Orwella a Kantůrkové? A citát paní Karly na obálce znám od Arnošta Lustiga jen s malou obměnou: Život není to, co chceme, ale co máme a vydržíme. Na druhou stranu mě velmi zaujaly kapitoly z Magdina života v ústavu, byly mrazivé. Dost mě mrzí, že autorka prozradila pointu už v názvu kapitoly. Jsem vděčná, že nenastal 27. listopad 1989.

6 28.06.2023

(SPOILER) Děkuji za doporučení, Jasmíno. Kniha mě oslovila zejména velmi zdařilým překladem, krátké kapitoly naprosto vyhovovaly (e-kniha). Sice jsem trochu tápala v kompozici a časových skoků na mě bylo přespříliš, jinak jsem si četbu upřímně užila. Jsem ráda, že jsem po mapě a současných fotografiích města sáhla až po poslední stránce, město vypadalo v mé hlavě trochu jinak. Popisy domů, muzea a měst byly v celé knize velmi podnětné a díky Marii-Laure originální. Potěšil mě pohled obou válčících stran. Třicet let poté? Proč ne. Současnost už ne.
"Občas se přistihnu, že na něj zírám a zapomínám na svoje povinnosti. Zdá se, že je dost velké, aby se do něj vešly pocity všech lidí."
"Otevřete oči a dívejte se jimi, než se zavřou navždy."

14 26.06.2023

Styl V. Woolfové je na mě příliš chaotický. Ráda čtu knihy s více pohledy na jednu situaci, problematiku, ale tady jsem tápala příliš. Mnohem více mi vyhovoval Flush.

28.05.2023

Sledovala jsem seriál, který mi svou formou vyhovoval více. Ač jsem spíše minimalista, spoustu dalších věcí jsem vytřídila.

1 28.05.2023

Zhlédla jsem film a sáhla po knize. Okouzlila mě svou atmosférou. V podhůří jsem strávila přes dvacet let a neskutečně mi chybí. Ty daleké rozhledy a hlavně klid a pokora před jejich silou. Kniha ve mně zanechala mnoho otázek i odpovědí. Rozhodně doporučuji strohý a zároveň čtivý autorův styl. Pokud stojím u toku řeky, kde je vlastně minulost a kde budoucnost?

9 20.03.2023

(SPOILER) Poslechla jsem jako rozhlasovou hru a jsem nadšena. Opravdu nadčasový příběh, jenž mi některými motivy připomínal Karla Čapka, jinými Raye Bradburyho, George Orwella. Určitě se pustím do četby, protože postrádám některé detaily, které by příběh lépe propojily.

Ve stejný den přečteno jedním dechem. Ano, rozumím souvislostem, na rozdíl od hry je v knize paralelní kompozice mnohem zřetelnější. Dozvěděla jsem se mnohem více o letech do Vesmíru, o "slastech" a uspokojení různých tužeb. Neuvěřitelně nadčasová kniha, jak jsem již zmínila.

2 19.02.2023

I pro zkušeného čtenáře dnešní doby náročné texty. Jak po jazykové, tak syntaktické stránce. Nejsem s to rozklíčovat všechny postavy a jejich vztahy, proto jsem se dost ztrácela.

1 03.02.2023

Kniha je velmi dobře graficky zpracována. Přináší praktická cvičení a tipy, jak zlepšit vztah k sobě. Mnoho nového jsem se sice nedozvěděla, přesto mě potěšila.

07.01.2023

(SPOILER) Jak je možné, že se mi tato kniha dostala do rukou až nyní? Měla jsem dojem, že čtu hned několik románů najednou (Mistra a Markétku, Robinsona, Hrozny hněvu, Staříka...). Stránky plynuly a přitahovaly mou pozornost v každé volné chvíli. Hledala jsem souvislosti na internetu, hltala informace.
"Protože žena je krásná...pro muže. Je sladká jeho jazyku a voňavá jeho chřípí. (...) ona mu umí rozechvět duši."
"Jen duch sám přetrvá a pokračuje v budování sebe sama, jak se stále probíjí ke světlu prostřednictvím následných a nekonečných inkarnací. Čím budu, až zase ožiju? To bych rád věděl...Rád bych to věděl..."

21 04.01.2023

Diář jsem měla již loni a provázel mě jako deník celým rokem. Trochu mě mrzí, že jsou Aniny texty tak úsporné. Nečekala jsem sáhodlouhé úvahy, ale postřehy by na můj vkus mohly být delší. Ilustrace jsou opět skvělé. Haiku? A kde?

1 03.01.2023

(SPOILER) Stále jsem čekala, až se to stane. Naprosto zbytečná tragédie kvůli hysterické matce, která se k uzoufání lituje pro nic. Pokřivená výchova slabošského otce. A nejen to. Ani nechci myslet na to, kolik takových Barun a Katušek kousek ode mě žije. A možná je ani nenapadne, že je něco v nepořádku.

22 06.11.2022

Velmi čtivý text s překvapivou pointou a jistou dávkou naděje. Pohled z druhé strany na člověka, který mi byl svým způsobem sympatický. Obdivuji autorčin um vylíčit zahradu jako místo klidu, bezpečí, útočiště pro člověka, který vlastně ztratil vše.

10 30.10.2022

Poprvé mám nutkání napsat své dojmy už po několika stranách textu. Vypravěčem je sice muž, ale nemůžu se zbavit dojmu, že je to ženské vnímání situace. Žena by byla v totožné situaci mnohem uvěřitelnější. Líbí se mi cit pro detaily a plynulost myšlenek. Takhle bych uvažovala já. No právě...
Po přečtení mám dojem jiný. Mužského vypravěče jsem přijala.

4 23.10.2022

Příjemné, odpočinkové čtení před usnutím. Mnohdy jsem si užívala názorovou shodu. Podobné postřehy a náhled na to, co stojí za pozornost. Krásné ilustrace mě zaujaly na první pohled, hlavně ta potoční na straně 187.

6 15.10.2022

Na knihu jsem narazila náhodou. Četla jsem autorčin článek v časopise Psychologie Dnes a oslovil mě. Některé části knihy bych zestručnila, teorie osobnosti, temperamentu a charakteru. Velmi mě zaujala kapitola o manipulaci a praktické úkoly. Kreslila jsem, odpovídala na otázky, napsala si dopis. Uvědomila jsem si, co mi ztěžuje vztahy s blízkými, na čem můžu začít pracovat. Za to autorce upřímně děkuji.
Mám jen drobnou výtku, při korektuře občas unikla chyba v interpunkci, tvarosloví, chybělo písmenko.

2 11.10.2022

(SPOILER) Poslouchala jsem na Českém rozhlasu. Jako kulisa při práci dobré. Knihu bych asi nedočetla. Zajímavý byl vztah vypravěčky a tchána, postupné odhalování toho, jaký vlastně byl a proč. Forma rozhovoru posouvala retrospektivní vyprávění kupředu a rozhodně tématu prospěla.

4 16.08.2022

Hra plná romantického rozpolcení hlavní hrdinky. Elida nemůže zapomenout na dávný slib, hrůzu jako pocit děsu a touhy převáží jen možnost se svobodně rozhodnout. V hlavní roli s Janou Hlaváčovou pro mě tajemné, odpočinkové, ideální při přípravě nedělního oběda:)

3 07.08.2022

Po knize jsem sáhla po poslechu titulu Je hlína k snědku? První část jsem četla po chvilkách a užívala si autorčin styl. Nekomplikovaná souvětí a bohatou slovní zásobu. Včera jsem se opravdu začetla a stránky ubývaly jedna za druhou. Velmi mě oslovila stručnost dramatických momentů, spíš popisnost a konstatování než ufňukané litování. Zpětně si říkám, že těch dramat a ztrát bylo v Zuzanině životě přespříliš. Měly vyvážit její život v blahobytu před válkou?
Janovu linku v zahraničí bych vynechala úplně, podle mého stejně vyzněla naprázdno. Zaujal mě však tento moment: ...zatímco Zuzana v Holašovicích cvaká novými zuby, Jan na newyorském hajzlíku pláče.
Leitmotiv dechu ve mně rezonuje se Zuzaninou povahou, silou a odolností. Vzpomínka na matku, životní postoj.
Četbu jsem si opravdu užila, opět voněla, chutnala a hladila mé uši, zkrátka zaměstnala všechny mé smysly, ještě teď cítím sladkou chuť melasy na jazyku.

11 07.08.2022

Kdysi jsem četla Dobu jedovou. Se zájmem. Nyní jsem přeskakovala mnohé pasáže a z některých kapitol četla jen souhrn. Mám dojem, že se autorka dost opakuje, možná nejsem s to vstřebat všechny informace a chemické sloučeniny. Pár tipů si odnáším.

2 05.08.2022