Eleanor-ka
komentáře u knih
Dějiny loupežnictva
Jindřich Francek
Kniha byla moc hezky stylisticky napsaná a četla se docela dobře, ale místy mi přišla zbytečně až moc natahující. Na druhou stránku, je v ní spousta užitečných fotografií a druhá polovina knihy je obohacena zajímavými příběhy.
Cikáni
Angus Fraser
Na první pohled se může zdát zbytečně moc dlouhá, ale kniha je dobře a chronologicky uspořádána, člověk, který se chce trochu hlouběji věnovat tématu, zde nalezne hodně užitečných informací.
Pro mě zde bylo i dost nových informací, ačkoli bych měla mít přehled z první ruky.
Kniha je zpestřena fotografiemi a fajn je i nezaujatý pohled autora. Za mě spokojenost. :)
Bezectní lidé: O katech, děvkách a mlynářích
Richard van Dülmen
Přehledné, plné informací, bez zdržovaček. Děkuji autorovi za skvělou pomůcku při psaní seminární práce.
Pláž v Chorvatsku
Julie Caplin
Moje první zkušenost s touto sérií. Vypůjčila jsem si jí z knihovny, pro případ, kdyby se mi nelíbila a musim říct, že jsem udělala dobře.
Už jen obálka mě lákala, když k tomu přičtu i všudypřítomnou chválu na knihu a celou sérii, musela jsem sáhnout po některé. Naštěstí na sebe knihy nenavazují, takže mi nic nebránilo v tom se začíst.. teoreticky. Ve skutečnosti mi trvalo, než jsem se začetla a kniha mě zaujala aspoň natolik, abych ji dočetla. Přišla mi taková nijaká, příliš předvídatelná. Žádná zápletka, žádná akce. Postavy neumí zaujmout a konec příliš kýčovitý. Popravdě jsem se nemohla dočkat až knihu dočtu.
Na ostatní díly se chystám. Uvidíme, zda budou lepší nebo na stejné bázi.
Nejvlivnější osobnosti naší doby
Roberto Mottadelli
Moc pěkně zpracovaná kniha o osobnostech minulého století. Musim přiznat, že bylo pár jednotlivců, které jsem před přečtením neznala, ale jinak valnou drtinu z nich bude znát každý. :)
Čtení není nikterak obtížné, spíš takový všeobecný přehled, doplněný forografiemi. Nutno tedy říct, že ty černobílé mají zkrátka větší kouzlo, než-li ty barevné.
Nejsem mrtvá
Anne Frasier (p)
Zpočátku jsem nevěděla, co si o knize popravdě myslet. Všechno se zdálo tak přeefektované, hlavní hrdinka měla působit nevěrohodně. Skoro celou dobu se nic moc nedělo, nikdo neřešil, co za tím může být a na Jude nikdo pořádně nebral zřetel, protože byla podle ostatních psychicky mimo. Na detektivku byla kniha docela tenoučká a tak jsem si říkala, že už mě nemá čím překvapit. Ale ke konci jsem se nedokázala odtrhnout. I když upřímně, celou dobu čtenář tuší, kdo by za tím mohl stát. Vypětí na konci bylo fajn, ale moc mě odhalení pachatele nepřekvapilo.
Uvidime, co přinese další díl. Určitě se do něj pustím.
Kdyby to bylo tak snadné, dělal by to každý
Petra Hülsmann
S autorkou už jsem měla zkušenost a tak jsem čekala, že mě kniha nadchne alespoň stejně tak, jako Čokoládový průšvih. Bohužel se tak nestalo. Nedokázala jsem se vůbec začíst, do čtení jsem se vždy odhodlávala a nakonec jsem teda ani nedočetla. Přitom téma mi přišlo milé, i když poněkud všední. Hlavní hrdinka však na pěst, moralistka, která vidí jen svoji pravdu. Začátek vypadal slibně, nakonec zbytečné natahování a pasáže o ničem. Zatimco Čokoládový průšvih vtáhl okamžitě, tady bylo všechno špatně.
Sen, který se naplnil
Luca Di Fulvio
Jde poznat, že je to psáno chlapem, protože tak autenticky a krutě, dokáže psát jenom chlap. Nutno podotknout, že Sen, který se naplnil, je moje první zkušenost s autorem. Určitě však ne poslední.
Ovšem, jsem ráda, že jsem knihu dočetla. Občas jsem se při pasážích s baronem a z Choriza, musela přemlouvat číst dál a tak se mi kniha zdála nekonečná. O to víc jsem byla napnutá, co bude dál a zda si odporný prase baron a ďábel Amos dojdou pro svůj konec a jestli hlavní trojka konečně zažije svůj happyend.
Kniha je psaná skvěle, byť zpočátku jsem se nemohla začíst. Mrazí mě při představě, že obchod s masem se v Argentině tou dobou skutečně odehrál a že to i dnes může být někde pořád aktuálním tématem.
Sen, který se naplnil, je kniha, která vás jistojistě nenechá chladným. Vyvolala ve mě směsici pocitů, které nedokážu úplně setřást. Ale podruhé bych se do knihy už určitě nepouštěla.
Nelži mi
A. V. Geiger
Přiznám, že jsem nedočetla. Oproti druhému dílu výrazně slabší a to i Sleduj mě byla už hodně průměrná YA.
Do posledního dechu
Robert Bryndza
(SPOILER) Tak tohle bylo trošku netradiční, než na co jsme u Roberta Bryndzy zvyklí. Narozdíl od Dívky v ledu a Temných hlubin, je tento příběh podle mě opravdu děsivý a místy mě i mrazilo při pomyšlení, že se tohle skutečně běžně děje. Ne že by mě předešlé příběhy nešokovaly, tady mi chybělo rodinné tajemství, které vyústilo ve vraždu/zabití. Zde od začátku víme, kdo je sériový vrah a netrpělivě čekáme, až na něj spadne klec. Bohužel v tomto případě Erika a ostatní moc neváleli, vrah byl vždy o krok napřed a nebýt jeho pochybení, nikdy by na něj ani nepřišli a to mě mrzí. Protože zrovna tohoto parchanta jsem si strašně moc přála "vidět" viset!
Nicméně, jako vždy autor nezklamal. Jakmile se začtete, už se od knihy neodtrhnete.
Sleduj mě
A. V. Geiger
Přiznám se, že kdybych oba dva díly nevyhrála v soutěži od Knihy Dobrovský, záměrně bych si ji asi nekoupila ani nepůjčila. Vím, že ohlas to nemá zdaleka tak velký, jak se říká a tak mě to trošku odrazovalo. Knihu se nesmí ale soudit podle obalu, takže.. i když zrovna Sleduj mě má krásnou přední stranu. :)
Teď k samotnému obsahu. Kniha byla až do konce taková nijaká. Žádná akce, žádný spád, ani napětí.
Příběh o popovém zpěvákovi pro náctileté, který má na twitteru obrovský fanklub bláznivých fanynek. To se mu příčí a proto si založí fejk účet sám na sebe, aby na sebe naházel špínu a zúžil tak počet jeho obdivovatelů. Začne si přitom psát s jeho největší fanynkou Tessou, která o něm píše fanfikce. Zapomene při tom dodat, že je její největší idol. Nikdy se neviděli, neposlali si fotku, nezavolali si přes videohovor a přesto si den před setkáním řekli, že se milují. Trošku přitažené za vlasy, nemyslíte?
Závěrečná akce mi taky nepřipadala moc akční, konec takový neúplný a jediný plus na tom bylo navnazení na přectení si dalšího dílu.
Hodnotím standartně jenom proto že nelze dát 2,5 hvězdy. Čtivé, ale hooooodně průměrné.
Civilizace starověkého Středomoří
Jan Burian
Pro mě vcelku špatná stylistika, mnohdy se špatně četla. Obsahově velmi bohatá, ačkoli o starověku nejsou zrovna mnoho potvrzených zdrojů. Svůj účel splnila.
František Ferdinand d´Este: Následník trůnu
Jan Galandauer
Pěkně psaná, přehledná monografie, doplněná portréty. Za mě super. Skvělá pomůcka při psaní seminárky.
Valdštejn: ani císař, ani král
Josef Polišenský
Povinně přečtená kniha, kterou jsem místy nebyla s to dočíst. Byť je Valdštejn pokládán v historii za jedno z nejlepších témat, pro mě to bylo jen vynucené čtení. Hodnotím standardně za přehlednost a krátké podkapitoly. Plus také zohledněno vůči mému rodnému Českolipsku a Liberecku.
Tři temné koruny
Kendare Blake
Nerada knihy odkládám, ale tady jsem jinak nemohla. Od knihy jsem hodně očekávala, ale bohužel docela zklamání.
Kniha má opravdu potenciální námět, který láká jak dějem, tak obálkou. Ve skutečnosti je však příliš zdlouhavá, neskutečně moc postav, nevýrazné hlavní postavy a pomalý rozjezd. Plno blábolů okolo, když už si říkáte, že teď to přijde, tak opět čtěte jen bezduché pasáže, kde se nic neděje.
Do poloviny jsem se nemohla začíst a poté jsem to vzdala. Je to škoda, protože se do podobných knih vždy ráda ponořím a nejsem s to se od nich odtrhnout.
Karel V. – Císař a reformace
Ferdinand Seibt
Ufff, musím říct, že kdybych si knihu přečíst nemusela, tak se do ní ani nepouštím. Na to, že Seibt píše vcelku čtivé monografie, z téhle jsem nebyla nějak obzvlášť chytrá. Informací tam byla fůra, to přičítám k dobru, avšak určité skutečnosti byly zmiňovány víckrát v navazujících kapitolách, což mi ani tak nevadilo, jako nepřehlednost v časovém intervalu. Přišlo mi, že autor psal na přeskáčku. Hodnotím spíš standartně.
To nejlepší v nás
Colleen Hoover
Do knihy jsem se pouštěla s jistotou, že to budu mít za víkend přečtené a příběh mě pohltí a donutí mě nad ním ještě chvilku přemýšlet, protože jsem s autorkou už zkušenost více než jednou měla a většinou vždy super oddechové počtení.
Příběh mě zde nezklamal, naopak za mě možná nejsilnější příběh z autorčina pera, avšak mě zde trošku zarazil konec. Nevím, možná jsem čekala trošičku jiný happyend, ale konec dobrý, všechno dobré.
Každá z nás by chtěla mít po boku muže, jako je Graham, ale obávám se, že on je přesnou ukázkou pouze knižního ideálu.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
Příběh Temných hlubin mi přišel mnohokrát zajímavější než příběh Dívky v ledu. Přišel mi daleko víc zamotanější a zkrátka temnější. Podobně, jako první díl, i tento vás okamžitě vtáhne a po chvilce vám uvízne v hlavě.
Závěr mě překvapil, ale dávám dolů jednu hvězdu za to, že mi už od samého začátku přišla Laura podezřelá.
Mě ty "Bryndzoviny" jednoduše baví. :)
Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
Kniha byla velmi čtivá, člověk se začetl prakticky hned a četla se moc hezky. Příběh byl také zajímavý, ale přikláním se k tomu názoru, že místy poněkud naivní. Z historického kontextu v knize nebylo zmíněno nic navíc, co by každý z období 2.světové války nevěděl. Byly zde i jisté nedostatky, které se nedaly přehlédnout. Proto spíše považuju toto čtení za oddechové. Největší průser byl dle mě happyend. Zde bylo opravdu cítit, že knihu psal americký autor.
V závěru však hodnotím pozitivně, kniha mě bavila.
Nikdy jsme nebyly
Lara Prescott
Mám poněkud smíšené pocity. Kniha byla zpočátku velmi čtivá a působila velmi zajímavě. Až do poloviny mě bavila, ale poté mi to přišlo celé takové zmatené. Styl psaní mi nevadil, jen mi zde vadily menší mezery, které nebyly tak úplně dovysvětleny. Spíš mě víc bavily pasáže z východu. Ty části ze západu mohly být zpracovány přece jen o něco víc záživněji. Musím hodnotit spíš průměrně.