DustinMind komentáře u knih

Poezie je krásná a těžká, ale v tomhle případě jsem se nudil. Nejsem žádnej tvor, kterej poezii zatracuje - naopak. Ale pokus to byl.

21.03.2012

Kdo mi teď, sakra, dokáže říct, na jaký hranici se dá absurdnost a snesitelnost obtížnosti takovéto knihy vůbec ještě snášet.
Odysseuse možná nezná každý, také ne každý čte knihy, proto tato velekniha bude noční můrou, ale taky jasným sluncem pro vášnivé a přemýšlivé čtenáře. Ať teď nebo dýl, každý to zkusí.

Tahle ,,kniha" je literární postrach všech knih a z daleka se s ní žádná nemůže srovnávat. Pokud se Vám jí podaří objevit ve Vaší knihovně, rozhodně to zkuste projet očima - možná Vás po chvilce začne bolet hlava. Rád bych zamachroval, že čtení zvládám, ale bohužel nikolivě. Začal jsem jeden pustej a osamělej večer, kdy jsem si dodal obrovského sebevědomí a ujistil se, že to můžu číst po částech, ale copak to šlo? Najednou jsem prosekal 60 stránek a za to jsem se pochválil. Řekl jsem si, že to zkusím i další den a pak příští vejkend. Stalo se a pokaždý se mí podařilo pokročit o nějakých těch 20 stránek, přičemž sem absolutně netušil, kde jsem to minule skončil, protože hádejte co. Ono to nedávalo smysl a navíc to taky nenavazovalo. Latinský fráze a občas rozebraná situace do morku kosti. Naposled jsem se k tomu dostal tak před třemi týdny a pochybuju, že přes veškeré úsilí, které se do toho snažím nějakým způsobem zabořit, se pročtu dál.
Odysseus mě děsně lákal a vlastně jsem ani nepochyboval o tom, že se s tím dokážu vypořádat. Během uplynulé doby s Joycem mě sváděly stranou od čtení blbosti, ale opravdu naprostý. Čtu si a co když je dole něco dobrýho v ledničce? No a takhle lehce se nechat porazit, to je ostuda. Ti, kteří se budou snažit o stejný boj, si možná všimnou také toho, že ten ,,ťulpas" se nám tu věčně bude, v tom svým klobouku a brejlích alá John Lennon, posmívat nad naší snahou.
Prej se jedná o parodii na Homérova odyssea, ale to bych musel nejdřív pochopit, co na tom paroduje. Že by další výstřelek s naší myslí?

Pro takovéto veledílo zůstaneme asi jednou provždy intelektově poddimenzovaní.

Nejvýznamější román tohoto století, díky kterému pro nás zůstane Joyceova fantazie a myšlenkový tok stejnou záhadou jako smrt dinosaurů.

Z celého srdce přeju hodně silných nervů a silných myšlenek pro příštího bojovníka. Nerad bych byl skeptik, ale stejně to zůstane 1:0 pro Jamese a to možná na dobu neurčitou.

10 19.03.2012

Srdcervoucí a naprosto skvostné dílo, které vám, možná, z očí vyhodí pár slz.
Láska pokrytá strachem z věčného skrývání před smrtí.
Naděje na světlou budoucnost a štěstí.

Za tuhle nádhernou četbu mohu poděkovat své babičce a její knihovně.

3 17.03.2012

Kniha, která mě naprosto potěšila a průběhem stránek začínala děsit.
Na začátku je to příběh o nevinnosti dětí na ostrově a o skotačení, koupání a jezení ovoce. Kdyby to zůstalo jen v tomto bodě, dokud nepřijede záchrana, děj by se nestal tak vtahovačným a možná by začal nudit. Můžem pouze a jen děkovat autorovi a jeho fantazii, která je ovšem v mnoha ohledech přímo ,,děsivě" skutečná.
Proto mnoho lidí bude druhá polovina kniha horror a začnou se bát co přijde a také mají proč, protože skutečný hon na lidi začne ve chvíli, kdy už hlavy prasat na kůlech nebudou dostatečným znakem divošství.

Dokonalá kniha s dokonalým dějem a dokonalou atmosférou zatahující do jádra ostrovu mezi opuštěné děti bez rodičů a pomalované divochy bez soucitu.

2 16.03.2012

Mistrovské dílo od velké ženy.
Po celou dobu čtení jsem se vracel k básničce vepředu a dával si všechno do kupy. Většinu času jsem na nikoho z nich podezření neměl, ale kde mohl být schovaný pan Namy? Veliká záhada.

Agatha Christie se teď určitě směje z výše mraků a je na sebe pyšná, že nám tak zamotala hlavu.
Jen počkejte, Agatho, při další knize na Vás vyzraju.

7 10.03.2012

Jednoduše bych začal tím, že bych pochopil lidi, kteří knihou pustěj, nebo jí přestanou číst už po 10-20ti stránkách. Ten styl psaní je peklo a né každýmu to sedne, jelikož ten Pygmej anglicky moc dobře neumí.
K čemu to, že opakuje prvky z Periodický tabulky nebo křuch-bum, Letící orel.

Pozn. Nechat si zlomit ruku při těláku - při vybíjený - jen kvůli zkoušení, to je teda pecka.

Pozn.č.2. Další Palahnikovka, která zabrala dva večery.

1 02.03.2012

Kniha, která zabrala pouhé dva večery, ale zábavu přinesla opravdovou. Nezatracuji tohle dílo ani proto, že je plné zvedlých ptáků, gang-bangu a taky je tam kyanid - tohle je prostě Palahniuk a s tím se čtenář, pokud se pustí do jeho knížek, musí prostě smířit.

Kniha by se dala přečíst za jednu noc nebo odpoledne, jak chcete, ale proč se o tu zábavu připravit hned v jednu chvíli? Je to krátké, ale bohatší než hrouda jinejch knih.

Fakt fakt.

3 02.03.2012

Nádherné a smutné. Oscar Wilde v plné kráse.

2 25.02.2012

Do třetice s panem Paynem a znovu s Nickem Twispem, Francoisem a Sheeni.

Nevím, ale mám to vždy tak krásně časově naladěný. Přečtu si Dostojevského, Palahniuka, Kerouaca a najednou mam zase tu hroznou chuť na Mládí v hajzlu. Je to taková sladkost, kterou si hrozně moc rádi dopřejete znovu a znovu. Dočtete a jste spokojeni, ale po několika literárních odbočkách se znovu vrátíte za Paynem a jste šťastní.

Jo a tenhle díl má navíc a překvapivě šťastnej konec, což jsem tedy, vzhledem k minulým dílům, moc nečekal.

24.02.2012

Zkouška klávesnice.
Qwertz. Oops.
Můj čtvrtej Pólanik, má čtvrtá extáze.
Tak jo.
Nejde jen o to, poslouchat Tendera, kterej nikdy neměl sex, z letovýho záznamníku linky číslo 2039.
Autorova nejlepší kniha?
Možná že jo. Jeho styl psaní se nemění a ty rysy, který zde pálí jako munici z kulometu - tyhlety rysy jsou tam nacpaný přes okraj a tečou ven.

Chcete mi snad říct, že jste knihu ještě nečetli?
Zabijte se.
Že se vám kniha nelíbila?
Zabijte se. Zabijte se. Zabijte se.

15 17.02.2012

Ach můj bože. Znovu jsem se dostal ke svému nejoblíbenějšímu a nejinspirativnějšímu spisovateli, jakého jsem kdy četl.
Jeho dílo, u kterého vám píše už na začátku je sprosté, až příliš sprosté a plné sexuálních zážitků a podrazů v restauracích.
Palahniuk si často vybírá prostředí, ze kterého během jediné chvíle dokáže udělat něco naprosto jiného - sahá do detailu a používá nejpozoruhodnější formu psaní, kterou to popisuje.
Jeho postavy jsou cynické, sprosté a jeví se jako opravdoví suchaři - vysvětlete si to jak chcete.

Jeho díla jsou zatracována a milována, což je mnohým z nás známo.

Když si čtu komentáře typu: první a poslední od tohoto autora, nemám ani nejmenší chuť plýtvat energií na facepalm nebo slovní komentář sám pro sebe.
Ano, chápu, že se jedná o nihilismus, vulgarismus a těžká sousta, která nestráví každej, ale hned kvůli tomu vynechat jeho jména v knihovně a obcházet písmeno P obloukem? Sorry, ale je akorát poznat, že autor je oproti spoustě z vás několikrát tak inteligentní.

Jediné, s čím by se dalo souhlasit je, že začít u něho rovnou s knihou Zalknutí, nebo Neviditelné nestvůry, to si žádá kuráž.
(Jako první Palahniukovu četbu bych spíše radil Klub rváčů) Pro mě je kniha, stejně jako ty minulé, něčím absolutně špičkovým, už jen kvůli té formě a vybranému slovníku, ve kterém užívá spousty lékařských slov, ve kterých se jeví opravdu inteligentně a mě osobně to často inspiruje, abych prolezl google a cpal si do hlavy nová odborná slova.

3 11.02.2012

Pokoušel jsem se to číst, ale bohužel jsem skončil na cca 70té stráně. Ani nevím, zda na to má vliv tématiky knihy - která se mi zdá originální -, nebo mi prostě jen v určitou dobu, kdy jsem knihu četl neseděla taková literatura. Nemůžu hodnotit, jelikož jsem to prostě jen oddálil a knihy si přečtu jindy.

Snad příště pane Irvingu.

Těžko se k tomuto vyjádřit, jelikož se jedná o duchovní téma a život svatého muže.

03.02.2012

Vzhledem k tomu, že hra je většinu času rozporná, hádavá a občas to vypadá, že se celá odehrává v průběhu jedné půlhodiny tak je zde také druhá stránka věci - jít na to do divadla, což já zatím neudělal - vzhledem k k obsazenosti východočeského divadla v Pardubicích. Po divadelní verzi - ke které se snad někdy dostanu - určitě hodnocení znovu přehodnotím :)

02.02.2012

Neskutečná krása a opravdu velkolepé, nadčasové a strhující dílo plné tužeb, cílů a hlavně citů. Karel Čapek poukázal na své roboty a na to, že s vývinem a konečným cílem rozmnožování přišli i jedinci, kteří měli city a dokonce pociťovali lásku.
Dílo mi připomíná film - Já, robot -, až na mnoho odlišných věcí, ale i přesto je tématika uhozená v podobném místě.
Přeci jen to byl Josef Čapek, kdo s tím začal a díky němu je toto téma v dnešní době velice běžné a do budoucna hodně vědecké.

3 02.02.2012

Literární skvost, který by si měl každý povinně přečíst. Dostojevskij Vás dokáže zatáhnout do reálného děje knihy a postavy se Vám začnou zdát opravdu živé.

,,Hej, Aleno Ivanovno, ty stará můro! Lizaveto Ivanovno, kráso nadzemská! Tak otevřete!´´

Zločin a trest je ukázka toho, že starší věci mohou být oblíbené i v nové době. Stále se sice najde i menšina, která knihu dostane k povinné četbě a stane se pro něj horrorem, ale pro lidi, které po knize sáhnout s chutí a budou se na jednotlivé stránky opravdu těšit, těm je opravdová Petrohradská zábava a drama na úrovni opravdu zaručeno.

10 28.01.2012

Takovýhle díla já prostě můžu :-)

23.01.2012

Má první droga Kingovka, kterou jsem měl v plánu číst až po jeho veleúspěšným TO. V tomto příběhu sem začal plavat už od samotného začátku. Díky stylu psaní a vyprávění do detailu se naprosto sžijete s prostředím a jede vám to před očima jako na plátně - což je perfektní. Všechno se tu hlavně - jak tu zmiňuje drtivá většina - schyluje pouze k jednomu konci a to čtenář tuší.
Nesou se s vámi pocitu strachu, melancholie, nostalgie po zesnulých a především jde o atmosféru.
Nemám zde nic, co bych chtěl vytknout a proto si tento příběh zaslouží naprosto a jedině pouze plný počet bodů.

Uvidíme se příště pane Kingu. Nejspíš při tísici stránkové sešlosti.

4 06.01.2012

,,Musim si dát jedno kafe a kapsli dexedrinu, abych se cítila aspoň přibližně nakrknutě, na cokoli.´´

Dokážu pochopit názory lidí, kteří tvrdí, že je to blbost nebo, že je to až moc chaotický.
Chaotický to je solidně dost. Děj nejede chronologicky, ale retrospektivně a Chuckův styl psaní je geniální. Občas se dostal k opravdu nechutným věcem (pucování, fisting), ale často taky trefil dobré postřehy, které mě okouzlily.

,,Chci vidět na tomhle posraným světě cokoli, co je takový, jak to vypadá!´´

2 06.01.2012

Povinná četba, kterou se dalo lehce projít. Lidé jdou za ptáky, aby jim navrhli postavit město v oblacích a sesadit tak bohy z jejich pozice. Kdo se s tímto dílem setká bude mít celkem rychle odbytou práci, na rozdíl od jiných děl z téže doby.

29.12.2011