Dresia komentáře u knih
Je mi líto, že naruším všeobecné nadšení, ale mě to nebavilo. Styl jako z čítanky pro druhý stupeň základních škol.
"Každý den jsem prožila podle svých představ a byl to dobrý život. Věděla jsem, co mi chybí, ale zároveň jsem si vážila toho, co tu je."
Torie je hrdinka, o které byste si chtěli číst každý den. Moc hezké.
Nádherné, silné, kouzelné, hluboké. Nevěřila bych, že mě, starého cynika, ještě něco dokáže takhle dojmout. Nakonec se to podařilo ani ne třicetileté Francouzce. Letos jsem byla poprvé ve Francii a tu zemi jsem si okamžitě zamilovala, rozhodně musím i do Pyrenejí, popisy krajiny a vesniček v knize byly čarokrásné. Je mi trochu líto, že moje cesta s Joanne a Émile skončila, ale bylo to úžasné setkání a myslím, že na tento příběh nikdy nezapomenu. Okamžitě si jdu stáhnout druhou autorčinu knihu ;).
Krásný příběh, z celé série mě zasáhl nejvíc, možná i proto, že moje dcera jako malá trpěla selektivním mutismem.
Výborné shrnutí mysli a praktik psychopata posedlého mocí. Cítím hroznou bezmoc, když sleduju předvolební výsledky, které mu opět nahrávají.
Překrásný příběh. Něčím mi připomíná Jane Eyrovou. Romantický, ale ne prvoplánově. Při čtení jsem často brečela, je uměním skloubit vážné věci s radostnými, aby osudy hlavních hrdinů chytly za srdce, ale zároveň dávaly příslib lepších zítřků. A to se podle mě autorce povedlo.
Nevím, no. Asi už mám až moc načteno, aby mě něco takového zaujalo.
O Rusku mám dost načteno, něco jsem i překládala, byla jsem tam ... Tohle není autentické, je to napsané především na efekt pro anglosaské publikum.
Perfektně vystavený děj, žádná zbytečná omáčka, takhle má vypadat dobrý psychothriller. Ne že by to bylo reálné, ale dobře se to četlo. Doufám, že se dočkáme dalších překladů od této autorky.
Tak mně se naopak tahle kniha líbila víc než předchozí, která byla na můj vkus až moc tragická. Přišlo mi to víc ze života, i když samozřejmě drsné.
Knihu jsem četla ještě za totality a musím si ji přečíst znovu, protože přesně takhle to bude na Zemi vypadat, jestli vrchní hrdlořez zmáčkne červené tlačítko.
Skvělá Coleen Hooverová?! Tak to je zase pro mě pokleslá "literatura" :))
Tři hvězdičky za zajímavé téma. Mně to bohužel přišlo až příliš emocionálně ploché - asi mě mělo varovat pozitivní hodnocení od Aleny Morštajnové, s níž to mám podobně. Řemeslně skvěle odvedená práce, jen bohužel nejsem cílová skupina.
Skvělé! Doufám, že autorky zase brzy něco napíšou!
To byla jízda! Bavily mě polské reálie, osvěžující změna po všech těch amerických s.ačkách. Snad autorka brzy zase něco napíše!
Původně jsem chtěla dát jen 4 hvězdičky, protože mi konec připadal nereálný. Ale nakonec to vidím na plný počet, protože to bylo skvěle napsané. A když jsem si přečetla doslov, autor mě dojal ještě víc. Susan jsem moc fandila, věřila jsem jí její bolest, ale přitom to nebylo plné patosu, byla to prostě sympatická bojovnice za spravedlnost. A pohádkové konce mám ráda.
Za mě zklamání. Chápu, že dispozice k alkoholismu je dědičná. Přesto ve výpovědi postrádám sebereflexi. Všichni se rozhodujeme sami za sebe. Autorka obviňuje okolí, manžel je po celou dobu vykreslován jako hajzl, když se od ní odpoutá, najednou je pro ni nepostradatelný ... pro mě dost manipulativní jednání, jak ho získat zpět. Každopádně autorce moc fandím, aby vydržela.