Denika komentáře u knih

Důležitá, nadčasová, ale při čtení extrémně mentálně vyčerpávající kniha. Některé pasáže jsem musela číst několikrát, abych vůbec věty nějak rozebrala, pochopila a tím porozuměla celku. Určitě by jí prospělo podávat informace trochu stravitelněji. Z tohoto důvodu ponechám bez hodnocení.

Kniha pro mě určitě byla v mnohém přínosná a těším se, až budu znalosti moci více zapojit do praxe. Každopádně celá knížka je dost okecávací, spousta věcí by se dala seškrtat a poslední část byla vyloženě jen neustálé opakování předchozích kapitol.

3 29.10.2023

Kniha by nebyla špatná, nebýt v ní taková hromada gramatických chyb. I překlad z němčiny je celkově dost katastrofální. Velmi to ubírá na dojmu.

1 11.08.2023

Velmi krátká hra s předvídatelným dějem, nicméně dobrá! Chudák podvodník byl podveden :)

10.03.2023

Tohle bylo super! První drama, do kterého jsem se opravdu začetla a dokázala vcítit se do postav. Není to můj první kousek od Gogola a ráda se pustím i do dalsích.

10 10.03.2023

Konečně jsem se v rámci školního čtení dopracovala i k této klasice. A musím říct, že to nebylo zas tak špatné. Mírně zmatené (s čímž jsem počítala), nicméně podle mě stále aktuální - car, který nechce na trůn pustit právoplatného následníka, potlačená povstání poddaných… Tragédie je kratinká, proto čtení nejsou žádná velká muka.

1 26.02.2023

Děs. Zmatek, chaos, absolutně nevím, odkud se braly postavy hlavně v druhé části knihy. Kniha se mi nelíbila pravděpodobně hlavně proto, že fakt nemám ráda divadlo a ještě víc nerada čtu divadelní hry. Chápu, že ve své době to byla zřejmě senzace, ale dnes už je to jen suchý text se spoustou narážek na události a postavy, o kterých většina čtenářů nic moc neví.
Za mě velké NE.

20.02.2023

Nádherně zpracovaný příběh, který znají snad všichni. Nechtělo se mi číst její originální denikové zápisy a v knihovně jsem náhodou uviděla tuto “komiksovou” verzi. Ilustrace v knize jsou prostě nádherné - citlivé i vtipné, vhodně zvolené ke každé situaci. Líbil se mi i doslov autora adaptace, ve kterém trochu blíže objasňuje, podle čeho se s ilustrátorem rozhodovali při výběru pasáží, které se v knize objeví.
Doporučuji!

5 13.02.2023

Začátek slibný, ale pak jsem se začala ztrácet. Je poznat, že je knížka napsaná již před delší dobou, čtení bylo místy těžkopádné, popisy zbytečně přehuštěné - musela jsem se hodně snažit, abych si dokázala představit autorovu vizi.
Knížka má skvělou myšlenku, jen podání není úplně šťastné.

EDIT: Po přečtení doslovu od Františka Novotného (vydání nakladatelství Kniha Zlín z roku 2021) musím říct, že se můj názor na dílo značně změnil. Nikdy by mě při čtení nenapadlo, že se v knize skrývají prvky potlačených sexuálních tužeb, psychoanalýza apod. S těmito znalostmi by se kniha četla zcela jinak, takže se k ní možná ještě vrátím.

3 26.01.2023

Amélie mě v některých okamžicích až vztekala - jak můžou být holky tak hloupé a nechat se sebou takhle zametat? A to se ani nechci bavit a množství těchto psychopatických sebestředných maniaků, kteří dělají z holek nesvéprávné idioty. Knížka nejde moc do hloubky, téma by se dalo zpracovat i důkladněji, nicméně mi přišly fajn např. pasáže, kde Amélie probírala svoje problémy s psycholožkou - zrovna tohle by pro někoho mohlo být užitečné a přínosné.

27.12.2022

Nejsem fanoušek sci-fi ani fantasy, ale tahle knížka mě opravdu vtáhla a její myšlenka nadchla. Jenom doufám, že nás tahle budoucnost nečeká - a pokud ano, nechci v ní žít.
Rozhodně se podívám i na filmové zpracování.

8 12.09.2022

Nějak jsem nepochopila pointu a vůbec smysl těchto povídek. Nebyly vyloženě nudné, ale nebylo v nich absolutně nic poučného ani přínosného. Možná se k nim vrátím v budoucnu a zkusím to ještě jednou.

05.09.2022

Neuvěřitelná slátanina. Nesmyslné dialogy, čtenář neví, kdo zrovna mluví a o čem proboha mluví, seznam postav je delší než Lovosice, děj se téměř nehne a utrpení se stránka za stránkou akorát prohlubuje.

Opět jsem se utvrdila ve svém přesvědčení, že klasická literatura ≠ kvalitní literatura. A že pokud člověk toto všemi opěvované dílo nedokáže ocenit, nemusí to být nutně proto, že je nevzdělaný buran, ale proto, že je kniha jednoduše špatně napsaná.

Od Dostojevského si dávám pauzu, víc nedám.

3 25.07.2022

Nechávám v sobě doznít dojmy z knihy, než je zase přehluší každodenní shon a snaha co nejvíc odvést pozornost od toho, že na konci nás každého čeká… smrt. Člověk má neuvěřitelnou schopnost tento fakt dokonale vytěsnit. Jako by to bylo něco, co se týká všech ostatních, jen ne mě.

Otevřeně říkám, že závidím Irvinovi a jeho ženě vztah, který měli (pokud samozřejmě byl tak idylický, jak jej popisoval). Bohaté, přáteli a zážitky naplněné roky - jak těžké je opustit takový život? Každá stránka je naplněná nostalgií. Jak se dá rozumně a věcně přijmout fakt, že všechno, co bylo kdysi hmatatelné, plné emocí, tady a teď - je náhle pryč? Jak je možné, že to všechno žije jen ve vzpomínkách, které navždy odejdou spolu s člověkem? Kde jsou všechna ta setkání s přáteli, obědy, dovolené, večery u moře, okamžiky psaní knih, ty chvíle, kdy začínala studia na univerzitě, kdy byly děti malé, kdy život teprve začínal? Jak je možné to akceptovat? Odpovědí je - nijak. I psychiatr s více než sedmdesátiletou praxí je bezradný tváří v tvář konečnosti lidské existence. Nevím, jestli mě to uklidňuje nebo spíše znervózňuje.

…”ani ty, ani já už nebudeme existovat. Je to jen pohádka! Od svých třinácti let jsem nikdy nebral vážně žádné náboženské nebo duchovní představy o posmrtném životě. A přesto fakt, že já, zarytý skeptik a vědec, čerpám útěchu z pomyšlení, že se znovu sejdu se svou mrtvou manželkou, je důkazem mimořádně silné touhy po přetrvávání a důkazem strachu ze zapomnění, který my lidé máme.”

2 03.07.2022

Čekala jsem trošku více emocí, a neuškodilo by trochu méně popisů. Konec knihy je zvláštně neurčitý, zasloužil by si rozpracování.
Každopádně pokud bereme v potaz, že je to autorčina prvotina, všechna čest.

3 10.09.2021

Musím říct, že ačkoli nejsem fanoušek sci-fi, tuto knížku jsem přečetla téměř jedním dechem. Nutno podotknout, že autor opravdu výborně vykreslil zemi po válce a odlivu civilizace do vesmíru, měla jsem z toho neskutečně živý nepříjemný pocit. Snad nás nic podobného nečeká.

4 06.06.2021

Občas se děj mírně vlekl a je zcela zjevné, že autor rád všechno sáhodlouze popisuje :) nicméně je to fajn, oddechová knížka. Čekala jsem od ní trošku hlubší vhled do ruských dějin, který se však nakonec nekonal.

3 30.11.2020

Surovost Aljašky, dlouhé dny a noci, krutý mráz, fascinují a drsná příroda a spousta a spousta hvězd. A také jedna nenaplněná touha dvou starých lidí, která může být v konečném důsledku naprosto devastující a bezohledná. Krásná kniha.

6 20.10.2020

Další díl po Dopisech ztraceným byl stejně skvělý, ne-li ještě lepší a napínavější než první kniha. Do příběhu se člověk rychle začte a text ubíhá kosmickou rychlostí. Tentokrát se autorka podívala na zoubek modernějším tématům - nebezpečí sociálních sítí a závislost na hrách, ale také zneužívání a týrání. I přes těžší témata je kniha příjemná oddechovka s napínavým koncem. Doufám, že se brzy dočkáme dalšího pokračování.

4 12.10.2020

I když jsem si letos dala předsevzetí, že každou knihu dočtu do konce, opět ho musím porušit. Čekala jsem strhující příběh o lásce. Čekala jsem bohatě vykreslené dějiny Ruska. Čekala jsem, že mě to prostě sebere. No, čekala jsem marně.
Dostala jsem se maximálně na stranu 300 a knihu jsem odložila. Už potřetí. Mám pocit, že zkrátka nemám trpělivost číst o každém zavanutí větru, o každém posunutí mraku, o nesmyslných a nepřehledných debatách o všem a o ničem a do toho sledovat tisíc postav, které autor jednou nazve příjmením a podruhé jménem a “otčestvem”, takže ani není jasné, kdo to vlastně je a co tam vůbec dělá - pardon, ale tohle ne. Dám šanci ještě filmu, ale knihu jsem nadobro vzdala.
Ponechám bez hodnocení.