Dela111 komentáře u knih

(Audiokniha)
Tohle není první vydání blogových příspěvků, které vyšlo knižně, ale je první, které ve své kategorii získalo ocenění Magnesia Litera.
Blogové zápisky z hereckého prostředí překvapí upřímností, je to otevřená zpověď mladé herečky, místy lehce humorná, ale legraci si dělá jen sama ze sebe. Střídají se tu osobní zážitky s pracovními.
Já se sice o zákulisí hereckého řemesla moc nezajímám, ale coby nadšená divačka skvělého sitcomu Comeback jsem si tuhle sondu do mladé herecké duše nemohla nechat ujít a celé jsem si to poslechla načtené samotnou autorkou. Poslech mě bavil, což se odráží i na mém hodnocení.

59 10.10.2023

Po předchozích dvou slabších knihách přichází Gilly Macmillan s nápaditým thrillerem. Hlavní postavy tady tvoří skupina přátel, kteří se téměř všichni znají od školních let. Vědí o sobě vzájemně spoustu věcí, ale jak se ukáže o jednom víkendovém pobytu přece jen ne všechno.
Příběh začíná na jednom odlehlém místě na venkově, kde jsou první noc jen ženy. Hned s příchodem večera přichází pořádná bouře a první komplikace...
Děj je napínavý téměř od samého začátku, jsou tu mrazivé momenty a události, které jsou matoucí. Promyšlená zápletka je postupně odkrývána celkem svižným tempem. Výborný psychologický thriller, tohle je chytlavá jízda.
Hodnocení 4,5 *.

57 07.10.2023

Jednoznačně nejlepší thriller tohoto autora. Děj je skvěle vystavěný, zpočátku téměř čistá duchařina vede k nepředvídatelnému thrillerovému konci.
Baví mě příběhy, které jsou založené na tajemství místa, kde se děj odehrává a tady jsem si to užila vrchovatě. V centru dění je dům, ve kterém se odehrála spousta tragických událostí a který v sobě skrývá mnoho tajemného. Všichni jeho obyvatelé v něm postupně zažívali nevysvětlitelné jevy, hrůzyplné okamžiky i tragédie, takže temná a mrazivá atmosféra tady nechybí.
Děj knihy je v předchozích komentářích popsaný více než dostatečně, takže připojím už jen doporučení. Tenhle duchařský thriller s nečekaným rozuzlením mě hodně bavil, děj mě pohltil tak moc, že jsem zase jednou měla problém knihu odložit.

64 04.10.2023

Toto není historický román, ale biografie dvou ve své době význačných brněnských rodin napsaná velmi příjemným a poutavým stylem.
Úplný začátek, kde je vylíčeno historické pozadí té doby a vše jí předcházející, připomíná spíše hutnou literaturu faktu, ale je to nutné pro pochopení všech souvislostí a osudů obou rodin.
Jsou zde zachycené životní osudy členů rodin zhruba od konce první světové války do současnosti. O něco více než rodině Uxů se autorka později věnuje členům rodiny Tachovských. Z jejího vyprávění je cítit, jak moc měla ráda svoji babičku Vlastu Tachovskou, které říkala "bábu". Tato pragmatická žena bez naivních iluzí s velkým srdcem byla i pro mne nejsympatičtější postavou. Stála nohama velmi pevně na zemi, pro svoji rodinu byla takovým tím pevným pilířem a zároveň dokázala občas s klasickým suchým humorem pronést trefnou hlášku.
Ona je vůbec tato kniha místy napsána hodně vtipně, takže jsem se u ní několikrát i pořádně rozesmála. Dobře je vylíčené společenské a politické pozadí příslušné doby, je připomenuto mnoho z historie naší země.
Celé je to velmi lehce a poutavě napsané. Doporučím všem, ale nejvíce se bude líbit těm, kteří mají hezký vztah k Brnu. Já jsem to celé četla s nadšením a jsem ráda, že jsem se o známých místech opět dozvěděla něco nového.
Děkuji :-)

54 01.10.2023

Nabídka ubytování v luxusním bytě na prestižní adrese na Manhattanu na dobu určitou s tím, že neplatíte vy, ale naopak za každý týden pobytu vyinkasujete tisíc dolarů, by většině soudných lidí zněla podezřele. Hlavní hrdinka je však nejen ve velké existenciální krizi, navíc je to osoba pošetilá, takže bydlení přijme a na thriller je zaděláno.
Docela mě to bavilo, podmínky ubytování byly tak nesmyslné, až to bylo úsměvné, ale bez toho by nebyla tato kniha. Celým příběhem se vine mírné napětí, není to sice žádná akční jízda, ale i tak je to celkem chytlavá četba.
O rozuzlení se nedá říct, že bylo nějak moc překvapivé. Ono totiž od takové pestré směsice stálých rezidentů, jaká se tu vyskytuje - od na pohled solidního lékaře přes těžce nemocného člověka k téměř excentrickým podivínům - se dá očekávat naprosto cokoli. Já jsem dokonce počítala s nějakou pořádnou fantasmagorií.
Rozuzlení není špatné, ale přesně takové nemám zrovna v oblibě, což je samozřejmě jen můj problém. Při hodnocení mi nepomáhá ani ten méně reálný, ale spíše pohádkový závěr ohledně budoucnosti domu...
Tentokrát se v hodnocení tak úplně neshodnu s většinou, za mě jsou to takové silnější 3*.

58 01.10.2023

Kniha Zapomeňte na neděli je prvotina vynikající vypravěčky Valerie Perrin.
Hlavní postava Justine je zvláštní, nevede život jako většina mladých lidí. Pracuje jako ošetřovatelka v domově důchodců, je to těžká práce, ale odměnou je pro ni poslouchání životních příběhů starých lidí. Obzvlášť si oblíbila Hélène, jejíž život byl naplněný velkou láskou.
Justine vypráví i vlastní příběh, v němž postupně odhaluje vrstvy rodinného tajemství, které je překvapivé, ačkoli něco z toho jsem vytušila už během četby.

Zapomeňte na neděli je originální vyprávění o životních radostech i starostech, krásné a dojemné okamžiky se tu střídají se smutnými a tragickými.
Z knih Valerie Perrin mne tato upoutala a zasáhla sice nejméně, ale i tak je to úchvatná četba, která zaslouží 5* a doporučení.

56 28.09.2023

Poslední lež má zápletku, která mě vždy baví - tajemstvím opředený starý případ, který se nepodařilo vyřešit. Před patnácti lety se z letního tábora vytratily tři dívky a už se nevrátily. V současnosti se hlavní hrdinka Emma, která se událostí nikdy nepřestala trápit, vrací do tábora a snaží se zjistit, co se tenkrát vlastně stalo. Je to příběh plný nejistoty a pochybností, sama Emma občas působí nevěrohodně.
Tento thriller není postavený na svižném ději, ale spíše na atmosféře tábora u jezera obklopeného lesy a postupném odhalování dávného tajemství. Rozuzlení tohoto příběhu je skutečně překvapivé.
I přes místy pomalý děj mě to bavilo.

57 24.09.2023

(Audiokniha)
Podnětný rozhovor plný moudrosti, vlídnosti, pokory a životního nadhledu.
Mám ráda Járu Cimrmana a část vyprávění je samozřejmě o něm a já si vše kolem tohoto našeho úžasného českého génia ;-) poslechla ráda. Ani jsem nevěděla, kdo všechno se na jeho "zrodu" podílel.
Obdivuji s jakou otevřeností a upřímností pan Čepelka o všem vypráví včetně svého soukromí, myšlenek a pocitů. Je to takové milé vyprávění člověka, který má co říct. Moc krásné, děkuji.

61 23.09.2023

Osamělost a neschopnost komunikace sice nejsou originální témata, ale pokud o nich napíše někdo knihu stylem jako Paolo Giordano jsou označení bestseller a udělené literární ceny zasloužené.
To, co tady zažívají hlavní i vedlejší postavy, je takový koncentrát lidského trápení, ale brilantně napsaný. Je tu nekonečná spousta psychických traumat i lidského neštěstí, se kterými se postavy románu potýkají. Z knihy sice čiší beznaděj v každé kapitole, na každé straně, vlastně téměř v každé větě, ale zároveň si čtenář uvědomí, že za mnoho těchto věcí si protagonisté mohou sami a že někdy stačí málo a dá se z těchto situací najít cesta ven. Záleží pouze na člověku, zda to dokáže či ne, nebo zda to vůbec dokázat chce... I takový je život...
Literární lahůdka, doporučuji.

72 17.09.2023

Audiokniha
Na tuto knihu jsem se chystala dlouho, ale nějak stále nebyl čas, nakonec jsem zvolila audioverzi a poslechla si tuto většinou zajímavou zpověď "novodobých poustevníků" při jiné činnosti.
Zpovídaní samotáři mají rozdílné důvody ke zvolenému způsobu života. Někdo nechce žít ve společnosti a touží po klidu lesa, u někoho to vypadá, že nedokázal mezi lidmi a v práci obstát, takže spíš utekl, u někoho je diskutabilní jeho psychické zdraví. Přišlo mi, že naprosto srovnané v hlavě to měly obě zpovídané ženy a na rozdíl od některých mužů na mě jejich povídání působilo upřímně, bez snahy se vytahovat a vymýšlet si nějaké příhody, aby se udělaly zajímavějšími. Toto nemůžu říct o posledním zpovídaném, tam bylo toho chvástání a machrování tolik, že jeho výpověď jsem celou ani nedokázala poslechnout.
Je obdivuhodné s jakou otevřeností o svých životech samotáři mluvili. Náhled do životů těchto lidí byl většinou zajímavý.

65 16.09.2023

Tohle je skvělý psychologický thriller! Lucy Goacher napsala svůj první napínavý příběh a hravě strčila do kapsy některé své zkušenější kolegy/-ně. Sráz má výbornou zápletku, přiměřený počet potenciálních pachatelů a uvěřitelné rozuzlení.
Děj sice neuhání tempem závodních koní, ale stále se něco děje. Thriller je napsaný tak, že s hlavní hrdinkou procházíte veškerými jejími pocity jako je smutek, výčitky svědomí, nerozhodnost až k pochybnostem, co se vlastně její sestře stalo, posléze odhodláním dokázat, že závěr koronera o sebevraždě je chybný. Cítíte její bezmoc, když policie odmítá obnovit případ. Tady není krvavý děj, jde o postupné sbírání střípků důkazů a neúnavné pátrání v minulosti dalších mladých žen, jejichž smrt byla označena za sebevraždu.
Tohle mi sedlo, mám ráda příběhy dobře zpracované po psychologické stránce, navíc správně tipnout pachatele tady není jednoduché. Případné další knihy této autorky si musím pohlídat, má vyloženě talent na thrillery :-), doporučuji.

71 11.09.2023

Kniha napsaná mimořádně krásným poetickým stylem, spolu s úchvatnými popisy přírody je to nevšední čtenářský zážitek. Tady si zaslouží ocenění i výborný překlad. Na mne však tato kniha působila celá hodně smutně.
Hlavní hrdinka příběhu se musí vypořádat se ztrátou lásky i rodiny, několikrát ji opouští odhodlání jít dál, postupně musí přijít k poznání, že síla se skládá z malých vítězství, že po každém pádu se musí zvednout a udělat další krok a další a že vše potřebuje čas. A nakonec musí pochopit i to, co znamená být jako řeka...
Krásný styl, kterým je příběh napsaný, hodnotím 5*, ale znovu tuto knihu číst nebudu, leda bych někdy zatoužila po depresi. Je to velmi emotivně napsané, často srdceryvně a pro mne to byla dějem jedna z nejsmutnějších knih. Z toho důvodu ji za sebe nedokážu ani upřímně doporučit k přečtení.

73 11.09.2023

Tady jsem si po přečtení anotace v první chvíli myslela, že půjde o thriller, a proto jsem knihu hned po vydání koupila, ale nelituji. Tohle je působivý a poutavý román o nelehkém dětství i složité dospělosti, o vyrovnání se s minulostí.
Hlavní hrdinku Stephanii sledujeme ve dvou dějových linkách. V té z dětství je výborně vykresleno prostředí maloměsta, narušených rodinných vztahů, kamarádství, které je více o manipulaci než o přátelství a vše vrcholí tragédií. V lince z přítomnosti Stephanii tajemství z dětství komplikuje dospělost, její život je zatížený pocitem viny.
Román jde kupředu spíše pomalejším, ale vyrovnaným tempem se stále přítomným mírným napětím. Tajemství kolem dětství hlavní hrdinky vás nutí číst stále dál. Je tu několik dojemných momentů, které čtenáře lidsky hodně zasáhnou.
Rozkrytí celé události v dětství Steph je originální, nepostrádá překvapení a působí reálně. Mě tento příběh příjemně překvapil, můžu doporučit k přečtení.
4,5*

59 08.09.2023

Hlavní hrdinka Martha trpí od dětství blíže nespecifikovanou nemocí a přestože se děj točí kolem pocitů a nálad, které jí nemoc způsobuje, samotná nemoc není tím hlavním námětem. Tím je to, co v životě nemocného způsobí a jak moc zasáhne i jeho blízké.
Tento příběh je o přijetí a smíření se s nemocí, o pochopení, že s nemocí nežije jen nemocný, ale i jeho/její partner/ka. Kniha je plná smutku i naděje, lásky i nenávisti, trýzně a touhy, radosti i strachu, je to o vině, tohle je zkrátka citová smršť, přímo emoční horská dráha.
Příběh se nečte lehce, je z pohledu nemocné ženy a vhled do jejích myšlenek je depresivní záležitost. Kniha mě emočně zasáhla, ale jsem ráda, že jsem ji přečetla. Dokázala mě zastavit a přinutit k zamyšlení, jen tak na ni nezapomenu.
Asi to nebude čtení pro každého, doporučím ji především čtenářům silných psychologických příběhů a vztahových dramat.
4,5*

59 05.09.2023

Tohle je naprosto skvělé! Je to smyšlený příběh o tom, jaké to asi je, když si Češka "krev a mlíko" vezme potomka čerokézských indiánů a začne žít mezi nimi. Nejen že rychle vezmou zasvé všechny evropské standardy, na které byla zvyklá, ale život je najednou o něčem úplně jiném.
V tomto úchvatném vyprávění se mimo pouček, které mají usnadnit sžívání se s indiánskou kulturou, dozvíte také jak se rodí indiánské děti, jak vyděsit indiána, jak rozumět řeči zvířat, jak ochočit vlka a ženu, co děsí Čerokéze, něco o moudrosti stromů, jak si indiáni pomáhají, jak jiný je jejich přístup k příbuzným, jak jinak vnímají přírodu, zvířata a život vůbec a mnoho dalšího.
Toto není román a nikde jsem nenašla ani že by šlo o biografii, přestože to mnozí za ni mají, ale jde o smyšlené vyprávění různých příhod a pouček ze života indiánů humorně podané. Je to pohodové i dojemné počtení a také hodně vtipné. Tohle potěší i pobaví. Vřele doporučuji všemi deseti ;-).
Tady si neodpustím úryvek, nebudu však vybírat z těch mnoha krásných a laskavých částí, ale vyberu něco pro zasmání.
---
Když jsem se vdala za Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů, a začali jsme žít v Severní Karolíně, uprostřed hlubokých lesů, poblíž indiánské rezervace, děsila jsem se dne, kdy moji rodiče přijedou a svým českým temperamentem rozkošně oblaží citlivá a jemná srdce mých nových příbuzných.
Ten den nastal jednoho červencového dopoledne, kdy je Tammy přivezl z letiště a pak si mě vzal stranou, aby mi šeptem sdělil, že odchází na pár dní meditovat do lesa.
Moje matka ho na tajném odchodu bočními dveřmi do garáže chytila za tričko na zádech tak pevně, až se jeho elastické švy napjaly na nejvyšší možnou mez. Prudce si ho přitáhla k sobě a česky řekla:
"Ále, ále, kam bys táhnul, když jsme zrovinka teď přijeli. Jen pojď hezky zpátky, budou se loupat brambory a taky budeš válet těsto!"
Tammy, aniž rozuměl jediné slovo, okamžitě pochopil, o co jde, a zatvářil se vyděšeně. Podíval se s nadějí na mého otce a ten na něho povzbudivě mrknul.
"Já budu taky loupat, neboj."
Tammy se bezmocně usadil na židli u kuchyňského stolu a vyčítavě se na mě podíval.
Matka si umyla ruce ve dřezu a uvázala si zástěru kolem pasu.
"Já nevím, co to tady máte za chlapy. Nejradši by byli celej den někde v prdeli a nepomohli vůbec s ničím. Koukni na tátu, jak rád pomáhá." A ukázala na otce, který začal sklízet ze stolu.
Ten se zatvářil mrzutě a podíval se lítostivě oknem směrem k lesu a já pochopila, že by byl také nejraději celý den tam, kde matka zmínila.
"Nejdřív uděláme bramboráky se zelím a pak třešňový štrůdl s tvarohem," zavelela matka a ujala se kuchyně pevnou rukou. (...)
Tammy, dobře si vědom toho, že nikdo z mých rodičů neumí anglicky, řekl fikaně neutrálním tónem: "Myslím, že tohle už dlouho nevydržím. Mám pocit, jako by z našeho domu někdo vysál všechen vzduch."
"Ale bramboráky a štrůdl si dáš, co?" zasmála se od dřezu matka a já strnula, že rozuměla.
Pak se podívala směrem ke mně. "Určitě frfňá, že jo? Tohle mu utni hned od začátku, než si zvykne být budižkničemu."
"Nééé, nefrfňá. Říkal, že se na vás moc těšil. Že jo, Tammy?" podívala jsem se na svého muže a výhružně našpulila rty.
Tammy divoce zakýval hlavou. Matka před něj položila velký škopek s bramborami a škrabku. "Loupej!"
Otec se posadil vedle něho a společně, s výrazem vrahů v nejtěžším výkonu trestu, začali loupat brambory.
"Nejsem takhle šťastný. Potřebuju jít ven, do lesa. Jsem indián, a ne žádná kuchtička," zaškemral anglicky Tammy. (...)
"Co říká?" zeptala se matka.
"Prý nám jeho bratranci odpoledne přivezou maso z jelena. Kolem druhé," řekla jsem rychle.
"Tak tohle se mi tady vážně líbí. Toho jídla všude kolem. Udělám jelení gulášek a houskový knedlíky. Indiáni budou mlaskat, až budou mít boule za ušima."
---

60 02.09.2023

Když jsem sáhla po tomto thrilleru, přesně jsem věděla, co chci - po četbě minulé knihy jsem potřebovala jednoduchý napínavý příběh pro ženy a to jsem také dostala.
Hlavní hrdinka je poněkud zvláštní líná osoba, která o sobě tvrdí, že není blázen, že je jen trochu posedlá. Je stalkerka, závislá na Instagramu, kde ze sebe dělá někoho, kým rozhodně není. Deset let žije s pocitem křivdy a když potká tu, která podle ní zničila celou její rodinu, velmi rychle vymyslí plán pomsty. On tedy není vůbec dokonalý, spíš naopak, ale nenávist a touha po zadostiučinění se v tu chvíli pro ni stává tím nejdůležitějším.
Tohle bylo dokonce o něco lepší než jsem čekala, námět pomsty v tomto podání sice není nijak originální, ale ten příběh má spád, je čtivě napsaný a rozuzlení je překvapivé. Někomu se konec líbí, někomu ne, ale je přesně takový, jaký se u podobných thrillerů dá čekat.
3,5*

63 27.08.2023

Kniha o osudech volyňských Čechů obsahuje děj plný utrpení, velkého zklamání, bolesti a nekonečné dřiny. Tohle je o zmařených nadějích, bídě a nepředstavitelně těžkém životě, často ve strachu.
Příběh se odehrává v období od sedmdesátých let 19. století, kdy někteří Češi odcházeli na ukrajinskou Volyni za vidinou lepšího života do padesátých let 20. století, kdy se po druhé světové válce hodně z nich zklamaných vracelo zpět.

Kniha má velmi silný námět a takový je většinou spoustou čtenářů automaticky hodnocený 5*. Já námět samozřejmě oceňuji, kvůli němu jsem si knihu vybrala, ale hodnotím především zpracování, co jsem se dozvěděla, jak se mi příběh četl a zda byl poutavě napsaný - vždyť jde o historický román, nikoli o literaturu faktu.
Kniha není rozsáhlá, takže děj jde kupředu rychle, během pár kapitol je v další generaci rodiny a dalším století. Místy jsem měla pocit, že nečtu román, ale výňatek z nějaké kroniky. Informativní hodnota knihy je ucházející, poutavost byla pro mne bohužel občas nižší.
Přestože mám ke zpracování výtku, jsem ráda, že jsem knihu četla a doporučím ji všem, kteří chtějí získat reálnou rámcovou představu o nešťastných osudech volyňských Čechů.

59 27.08.2023

Kniha obsahuje rámcově zpracované osudy Lídy a Zorky, není to vyčerpávající biografie, zachycuje jen nejdůležitější životní zvraty obou sester. Důraz je kladen na vylíčení jejich vzájemných vztahů a na to, jaký zásadní a nakonec tragický vliv mělo chování Lídy na Zorčin život. Ačkoli byly sestry, povahou byly rozdílné jako den a noc.
O Lídě Baarové jsem se tady nic nového nedozvěděla, což je ale celkem pochopitelné, o životě této prvorepublikové hvězdy stříbrného plátna snad každý ví hodně. O Zorce Janů jsem se však dozvěděla spoustu nových věcí, o ní jsem vlastně četla (v tomto případě poslouchala), poprvé.
Adaptace knihy pro rozhlasovou četbu je velmi zdařilá, tohle se příjemně poslouchalo.

59 23.08.2023

Tento thriller si z mého pohledu víc jak 1* nezaslouží, přesto ale hodnotím 2*. Jednak je třeba uznat, že i přes ubohý děj jsem to dokázala dočíst a hlavně musím ocenit jistou originalitu rozuzlení a to v tom smyslu, že tak pitomé vymyslí skutečně málokdo :-o.
Jediné, co si z knihy odnáším, je rozladění ze ztráty času četbou takové hlouposti.

54 23.08.2023

Napsat komentář k této knize je pro mne neobvykle složité. Knihu mám přečtenou téměř týden a stále nejsem schopná popsat své pocity, většina děje byla sice skvělá, ale něco mi nesedlo a je pro mne těžké přesně pojmenovat co to bylo, váhám i nad hodnocením, ale pokusím se vyjádřit ;-).
Styl psaní Johna Harta mně naprosto sedí, jeho knihy jsou pro mne zárukou nadstandardně kvalitních thrillerů. I tento se mi líbil, přesto po dočtení nejsem tolik nadšená jako na začátku knihy.
Zavržený představuje vynikající napínavý thriller s výraznou psychologickou linkou a velkým přesahem. Příběh se odehrává v období vietnamské války, takže upozorňuje na to, jak moc válka její přímé účastníky nenapravitelně poznamená, ukazuje, jak těžko se vrací zpět do běžného života, tady navíc dokázala neskutečně pokřivit i rodinné vztahy.
V centru dění je rodina se třemi syny. Dva starší narukovali, jeden byl ve válce zabit, druhý se vrátil, ale nedlouho poté je podezřelý z vraždy ženy, kterou znal. Jeho mladší bratr ví, že má složitou povahu, dovede být chladný, násilnický a přezíravý, navíc ho změnila válka, přesto mu jako jediný věří a snaží se mu pomoci...
Příběh mě bavil a držel téměř po celou dobu, dlouho jsem si chrochtala nadšením nad skvělým propracovaným dějem. Až poslední kapitoly mě tak úplně nenadchly a to i přes to, že finále bylo skutečně grandiózní. Tady mi něčeho přišlo moc, naopak o vězni X bych ráda věděla víc.
Za mě je hodnocení 4,5*, oproti ostatním knihám tohoto autora, které jsem dosud četla, je tato pro mne trochu slabší (hlavně tím závěrem). Ovšem oproti jiným jednoduchým thrillerům je to sále nadstandard. Může však zklamat čtenáře, kteří mají v oblibě pouze povrchní thrillery s jednoduchou zápletkou.

60 17.08.2023