danny_21 komentáře u knih
Průměrná sbírka dalších povídek HPL, Ultharské kočky a Ve zdech Eryxu jsou ty povedenější - 50 %
Pojednání o tom, jak se pokusit pochopit a číst tajemné vize a světy H. P. Lovecrafta - 50 %
Jedna z těch povedenějších sbírek povídek, u mě bodovaly především Hrobka a šepot ve tmě - 55 %
Po třetím setkáním s Rollinsem je asi už zřejmé, co od něj mohu očekávat. Po počátečním představení hlavních postav není složité odhadnout, jakým směrem a k jakému konci se bude děj ubírat. Ukrutně předimenzovaná akce místy až neuvěřitelných činů hrdinů v mrazivých podmínkách s nekonečným počtem zvratů mi nejednou pozvedla koutky do úsměvu a přinutila zavrtět nevěřícně hlavou. Snad se příště dočkám něčeho podobného jako v Amazonii, která u mě rozhodně vede, v tomto případě dávám lepší průměr - 60 %
Typická Foglarovka, která má všechno to, co jsme jako kluci milovali a chtěli prožít taky - dobrodružství v panenské zemi, tajemno, kamarádství, spravedlivé souboje s cizí partou ... jóóó to byly časy, v tomto případě lehký nadprůměr - 80 %
Tak konečně došlo i na legendární příběh stvoření monstra. Námět je to vousatý, nesoucí prvky romantismu té doby a proto je až s podivem to, že se do něj povedlo dostat hororové prvky a navíc ženou autorkou. Především prostřední část knihy popisující netvorovo poznávání všech stránek lidské osobnosti a následných činech je výborná a lidský rozměr novodobého Prométhea příjemně překvapil, zato samotný popis procesu stvoření prakticky neexistuje. Za mě se nejblíže samotné podstatě díla přiblížilo filmové zpracování Kennetha Brannagha s démonickým Robertem de Nirem, ve které byla pomsta monstra a jednání stvořitele ještě důmyslnější a osudovější. Tištěný originál hodnotím v lepším průměru - 65 %
Fantasy příběh dvou autorů, na který jsem se dlouho chystal, dokonce i několikrát rozečetl, ale až teď jsem byl schopný se jím prokousat do konce, i když tedy musím přiznat, že to nebylo s nadšením. Talisman má zajímavé prvky, hlavně v základní myšlence prolínání obou světů, nicméně poetika Teritorií mě nijak zvlášť neoslovila, příběh je často rozvláčný a až zbytečně popisný, dokážu si představit o pár set stran míň. Ve srovnání s Dračíma očima rozhodně pokulhává, za mě půměr - 50 %
Rozhodně povedenější dobrodružství, než zrod Farina a jeho paprsků života smrti. Čtivé, úplně jsem se v té stísněné gondole, prozkoumávající temné mořské hlubiny a čelící nástrahám tlaků a neznámých tvorů viděl - 80 %
Tak takhle sbírka vymyšleností a nepodložených autorem předkládaných fakt a lidských záhad, o kterých ( pokud si dáte tu práci ) nenajdete na všemocné síti ani zmínku. Ano čte se to dobře a leckdo uvěří, přesto děkuji za dnešní dobu, kdy je možné si téměř všechno ověřit hned z několika zdrojů. Na rozdíl od stejnojmenného autora z této edice Edwardse, který většinou popisuje zdokumentované události i s fakty, je tento Frank u mě jen úspěšným fabulátorem, případně si k ověřeným fenoménům ( v případě této sbírky např. sestřelení KAL 747 ) přibalí své báchorky - 35 %
S výjimkou Černého oka a Tyckaře se jedná o podprůměrné povídky, převážně z německého vesnického prostředí - 40 %
V této sbírce mě zaujaly pouze 2 kusy : Věc na prahu a Zvíře v jeskyni. Zbytek povídek, ve kterých se Lovecraft zaobírá svými typickými fantaskními světy a postavami mě vyloženě nebaví - jako celek - 45 %
Druhé pokračování cyklu Planety záhad je o chloupek povedenější než předchozí Tajemná minulost - autor se věnuje záhadným působením sil na naší matičce Zemi. Většina z událostí je podložená, nicméně Vašíček se opět nevyhnul zahrnutí záhad starých jako Metuzalém, u kterých je výpovědní hodnota i vzhledem k času a svědkům s otazníkem. Nejvíce se mi líbily kapitoly zabývající se fenomény mizejících lidí, strojů času, fakírů a lidských přízraků - 70 %
Dvojice nevýrazných Verneovských dobrodružství, které mě v dospívání minulo. První Honba za Meteoritem je místy úsměvná, rozhodně ale předvídatelná etuda o potřeštěných, svárlivých amatérských astronomech, jejich sňatkuchtivých potomcích a jednom nebeském tělese, které vyvolá pozdvižení na celém světě - 50 %.
Druhá lehce satirická, povídková taškařice o chemickém útoku na jedno ospalé vlámské městečko. Jeden by snad ani nevěřil, že ji spáchal pan Verne - 40 %. Jako celek hodnotím lehce podprůměrně - 45 %
Další z nevýrazných Verneovských dobrodružství, které mě v dospívání minulo. Místy úsměvná, rozhodně ale předvídatelná etuda o potřeštěných, svárlivých amatérských astronomech, jejich sňatkuchtivých potomcích a jednom nebeském tělese, které vyvolá pozdvižení na celém světě - 50 %
Marťanská invaze sice už notně vousatá a místy natahovaná v první části díky popisům bratra hlavního hrdiny, přesto místy nelítostně drsná. Druhá, kratší postapokalyptická část je pěkně ponurá, konec přichází nečekaně rychle. Ve své době musela být pecka - 80 %.
Neviditelný jako knižní předloha k pozdějším několika filmovým ztvárněním pro mě představovala zklamání. Těžkopádný průběh, který spíš než rozehranou hrou ve smyslu, co všechno se dá v neviditelnosti podniknout, popisuje konfrontaci ostatních s hlavní postavou a moralizuje nad zneužitelností vynálezů. Prakticky se něco začne dít až v závěrečné třetině, kdy Griffin vypráví svůj příběh Kempovi, zklamání - 50 %. Jako celek v lepším průměru - 70 %
Stroj času je mým prvním setkáním s legendárním autorem - útlá knížečka se čte sama, i po jednom a čtvrt století od napsání je až na pár dnes už neplatných a úsměvných myšlenek je to pořád zajímavé počteníčko, především námětem, o kterém nebudu zastírat, že jsem jeho velkým fanouškem. Jedno je ale jisté, jsem přesvědčen, že lidstvo se rozhodně 800 set tisíc let nemá šanci dožít :-) - 70 %
Neviditelného knižní předloha k pozdějším několika filmovým ztvárněním pro mě představovala zklamání. Těžkopádný průběh, který spíš než rozehranou hrou ve smyslu, co všechno se dá v neviditelnosti podniknout, popisuje konfrontaci ostatních s hlavní postavou a moralizuje nad zneužitelností vynálezů. Prakticky se něco začne dít až v závěrečné třetině, kdy Griffin vypráví svůj příběh Kempovi. Zklamání - 50 %, ve výsledku jako celek - 60 %
Wellsova knižní předloha k pozdějším několika filmovým ztvárněním pro mě představovala zklamání. Těžkopádný průběh, který spíš než rozehranou hrou ve smyslu, co všechno se dá v neviditelnosti podniknout, popisuje konfrontaci ostatních s hlavní postavou a moralizuje nad zneužitelností vynálezů. Prakticky se něco začne dít až v závěrečné třetině, kdy Griffin vypráví svůj příběh Kempovi. Zklamání - 50 %
Klasika psychothrilleru, která by nezískala nesmrtelnost nebýt adaptace v podobě nejslavnějšího Hitchcocka filmu a logicky ztrácí pro čtenáře, který se k ní dostal, až dlouho poté, co viděl filmovou verz, svoje kouzlo ve smyslu už dopředu známé pointy. Zvědavost je nicméně silnější a tak i přes výše zmíněný fakt a díky tomu, že se jedná o útlounkou, přímočarou knížku, kterou jsem ztrestal za odpoledne, dávám čtyři hvězdy s lehkým nadprůměrem - 75 %
Zajímavý námět o zrození jednoho monstra, nicméně výsledná forma tady rozhodně převyšuje obsah. První polovina knihy popisující mládí a ranou dospělost Rudiho je k uzoufání zdlouhavá až nudná a nevyvažuje strojově nekompromisní popis praktik likvidace židovských jednotek v samotném koncentračním táboře v poslední třetině knihy. Musím říct, že je to docela zklamání, vzhledem k místnímu hodnocení, i když až zpětně jsem si uvědomil, že něco podobného jsem prožíval kdysi při čtení Malevilu - 60 %