dalia1769 komentáře u knih
V mých očích určitě slabší než příběhy s Poirotem nebo slečnou Marplovou. Připadá mi, že čtenář je tak trošku klamán, když sleduje události z pohledu Michaela a přitom před ním jeho skutečné pohnutky a úvahy zůstávají skryty.
Příjemná povídka v klasickém Deaverově stylu. Pro čtenáře, který sleduje celou sérii, už je trochu zbytečné, jak jsou všechny postavy v každém díle vždy znovu představovány, ale chápu, že kdo by nečetl popořadě, takto se alespoň může zorientovat.
Odysseia mne osobně zaujala trochu více než Ilias, má více děje, méně zdlouhavých výčtů jmen a hlavní hrdina působí většinou sympaticky. Klasický překlad Otmara Vaňorného mi vyhovuje a dobře se čte. Je to poutavý příběh.
Moliere vždy pobaví, nadčasové hry, ke kterým se ráda vracím.
Velmi oceňuji, že konečně vyšlo české vydání Memoriálu, i když ve zkrácené podobě. Pěkné vydání s původními ilustracemi ze 40. let 19. století, obrazovou přílohou, částí Antomarchiho deníku z jara 1821, doplněné poznámkovým aparátem. Vydání zohledňuje i nově nalezený rukopis z British Library.
Kniha je v podstatě sborníkem příspěvků na přemyslovské téma z pera předních historiků. Velmi komplexní a obsáhlá, s množstvím fotografií a zajímavými přílohami. Některé příspěvky jsou čtivější než jiné, ale oceňuji, že nahlížejí danou dobu z různých úhlů pohledu. Na druhou stranu to u mne vedlo k pocitu určité nejednotnosti knihy. Je to takové shrnutí soudobého stavu poznání této problematiky a v obsáhlém poznámkovém aparátu lze najít tipy na publikace, které jednotlivé oblasti rozvíjí víc do hloubky. Určitě užitečná pomůcka ke studiu dané doby.
Autorku jsem neznala a kniha mne velmi příjemně překvapila. Čte se velmi dobře, nechybí trocha humoru a nadhledu, Roxana určitě není prvoplánově kladná postava, ale přesto jsem si ji poměrně rychle oblíbila. Román mi připomínal klasickou americkou detektivní školu, srovnání s Philem Marlowem není od věci. Vidím, že je označeno jako první díl série, takže se těším na další.
Z knihy mám smíšené pocity. Je zde řada úsměvných či vtipných situací, je to taková naprosto nenáročná oddechovka, s čímž ovšem podle mne dost (a zcela zbytečně) kontrastuje samotný závěr. Humor je čistě situační, nikoli slovní, kniha je psána opravdu jednoduše, až mne to u takto známého autora překvapilo (je to moje první kniha od Hartla). Asi nejsem tak úplně cílová skupina. Na druhou stranu kniha není obsáhlá a měla jsem ji přečtenou rychle. Zkusím od autora ještě něco jiného, abych viděla, zda se postupně trochu vypsal.
Velmi čtivé, napínavé povídky, originální nápad zachytit osudy obyčejných lidí spojených jedním místem v různých dobách... Líbí se mi ta drobná pojítka a zmínky, které vždy propojí následující příběh s předchozím... Autorovi se podařilo dobře zachytit dobové odlišnosti a zároveň i prvky v lidském myšlení a jednání, které zůstávají napříč dějinami stále stejné.
Výborná a velmi zajímavá kniha, kterou by si měl přečíst každý, kdo má rád ptáky a chtěl by jim alespoň trochu pomoci. Ačkoliv se kniha týká především Německa, popisovaná situace i druhy jsou vesměs u nás stejné. Z knihy je cítit, že autoři ptáčky opravdu milují a investují do nich nemálo času i peněz. Rozhodně doporučuji!
Zajímavé příhody a vzpomínky, líbí se mi, že se pan Suchý snaží na události i lidi ze své minulosti dívat střízlivě a s pochopením, nikoho a priori neodsuzuje, ale spíše se snaží pochopit jeho motivace. Některé vzpomínky jsou zábavné, jiné dojemné, mnohé moudré. Útlá knížka, která určitě stojí za přečtení.
Zajímavě psaná nostalgicko-vzpomínková kniha, zvláštní je změna stylu vyprávění v každé ze tří částí a určitá nesouvislost nebo útržkovitost vyprávění, jako by vypravěč vzpomínky zaznamenával tak, jak mu přišly na mysl. Trocha smutku, trocha nostalgie a pocitu pomíjivosti, hodně námětů k zamyšlení...
Nebýt posledních cca dvou stránek, dala bych plný počet. Ten konec to docela pokazil a navíc tam byl podle mne úplně zbytečný. Jinak napínavý příběh, řada zvratů, nejednoznačné postavy, psáno takovým "reportážním" stylem, ale většinou jsem se nemohla odtrhnout.
Výborná a čtivá biografie, možná ani ne tak provokativní jak se podle názvu a anotací zdálo, ale velmi dobře zpracovaná, oživená několika vtipnými kresbami. Vyzdvihuje i některé méně známé stránky Masarykovy osobnosti, mne osobně asi nejvíce zaujal kontrast mezi jeho neoblíbeností v Čechách před 1. světovou válkou a pozdějším téměř kultem, a dále význam, který v jeho životě měla náboženská víra, což je vzhledem k jeho rozporuplnému vztahu k církvím trochu méně známá skutečnost. Trochu chybí odkazy a poznámkový aparát, naopak velmi pozitivně hodnotím seznam masarykovské literatury na konci knihy i se stručnou poznámkou ke každému dílu, může to být výborná inspirace pro další četbu.
Povídky jsou rozmanité, jak stylem, tak dobou, kdy se odehrávají, některé jsou klasicky detektivní, jiné bych zařadila spíše mezi psychologické nebo noir. Jak už to u takovýchto souborů bývá, několik povídek bylo slabších (třeba hned ta první od Lee Childa mi připadala dost banální), ale naprostá většina se mi velmi líbila.
Ani další díl ze série nezklamal, originálně psané, napínavé, líbí se mi silná provázanost každého příběhu s daným ročním obdobím, které je vždy opravdovou součástí vyprávění. Zvláštním prvkem těchto knih jsou i pasáže psané jakoby z pozice obětí. Zajímavé, netradiční detektivky.
Výborná detektivka nebo možná spíše thriller. Líbí se mi autorčin odlehčený, vtipný a lehce cynický styl psaní i netradiční hlavní hrdinka. Určitě je to dobrý začátek případného cyklu.
Nedozvíte se tu nic převratného a nečekaného, ale je to příjemné a uklidňující čtení o tom, jak si navodit pocit pohody a žít co nejvíce přítomností. Většinu těch věcí člověk ví či tuší, ale zde jsou shrnuty milým a vtipným způsobem, takže je to fajn čtení, řekla bych hlavně na dlouhé zimní večery. Najde se tu i pár užitečných tipů a několik typických dánských receptů. Kniha je velmi pěkně graficky zpracována a doplněna řadou obrázků a fotografií. Spoustu věcí může člověk začlenit do svého životního stylu, i když to třeba nebude zrovna ten krb, ale jsou tu tipy, které může využít každý. Trochu problém bych viděla v tom, že prostě ne všichni jsou obklopeni spoustou blízkých a přátel...
Ano, je to hodně přímočará kniha a myslím, že není pro každého. I mně obvykle vadí vulgárnosti, ale... Laco Déczi je prostě originál, samorost, ale zároveň skvělý muzikant, který opravdu miluje to, co dělá, a je ve svém oboru skutečným profesionálem, takže u něj člověk tak nějak je schopen akceptovat ledacos, co by mne třeba jindy přimělo knihu prostě odložit. Tento rozhovor, protože je to opravdu spíše rozhovor doplněný reportážním vyprávěním než životopis v pravém slova smyslu, je prostě velice autentický, působí upřímně a opravdově a dokáže říct o svém protagonistovi víc než obsáhlá biografie. Navíc mnoho unikátních fotek a možnost nahlédnout do Lacova každodenního života... Kniha, která by neměla chybět v knihovničce žádného jazzového fanouška.
Výborný díl cyklu, řekla bych zatím nejlepší, možná i proto, že jsme v průběhu doby měli možnost lépe poznat postavu Eriky a ostatních vyšetřovatelů. I přes přenesení děje na novou policejní stanici mne potěšilo, že jsme se znovu setkali s Mossovou a Pettersonem. Těším se na další díly.