dagmar.rub komentáře u knih

Skvělá knížka, i když vás z ní bolí celá duše....nejde přestat číst, chcete na té cestě dospíváním Štěpána držet, jít vedle něj, nějak mu pomoct, být s ním....cokoliv.

Ne všechny děti mají cestu k soběstačnosti snadnou, umetenou od rodičů, přesto to neznamená, že budou horšími dospělými. Možná naopak.

Děkuju za tenhle čtenářský zážitek.

23 02.08.2020

Neskutečná krása jazyka, ani se nechce věřit, jakým stylem lze popsat vztah dvou podivínů. Není to oddechová knížka, v člověku to po přečtení ještě musí dozrát, ale zážitek neskutečný. Klobouk dolů před překladatelkou, Magnesia Litera je ve správných rukou.

15 02.06.2017

"Protože tady celá léta pohřbívali naši úctu k sobě samým. ......"
Lidé jsou pořád stejní, to režim dává jejich chování směr. Padesátá léta nesmějí zůstat zapomenuta, díky za tuhle knížku, stylem vyprávění srozumitelnou i mladším.
Při nejbližší návštěvě Prahy zajdu na hřbitov v Ďáblicích, k jeho severní zdi.

11 15.08.2023

500 stran duševní tíhy a stejně nemůžete přestat číst.
Na tuhle knihu člověk dlouho nezapomene.

10 11.01.2023

Mně osobně na Báře nepřipadalo v jejím chování nic nezvladatelného, byla to prostě úplně normální holka, divná mi přišla spíš její sestra :-) vlastně mi v celém krátkém díle přišla Bára nejnormálnější. Matka ani otec nevykazovali známky dospělých osobností, jejich chování muselo Báru krutě poznamenat. Člověk často naráží na nepochopení od okolí, ale šrámy na duši od rodiny se hojí hodně těžce. A splnit všechna očekávání rodičů se taky nedá. Mně se kniha líbila, i přes drsný děj, přečteno na jeden zátah.

10 09.02.2020

Útlá knížka do které se vešlo tolik emocí, ztřeštěných nápadů veselých i smutných, až se z toho hlava točí. A kniha má Slečnu Nadbytečnou, tu nejde nemilovat... prostě krása. Stejně jako písnička Mr. Bojanglese.

10 18.07.2017

Zápisky příběhů pacientů z protialkoholní léčebny, které Josef F. sepsal a z nichž běhá mráz po zádech. O tom, jak alkohol mění charakter člověka, o co všechno je člověk kvůli alkoholu schopen přijít a kam až spadnout. Ten alkohol, který je v Česku pořád tak moc tolerován a kdy nepít je známkou divnosti.

9 13.08.2018

Teprve až o lidi přijdeme si uvědomíme, jak moc pro nás vlastně znamenali. Kolik toho mezi námi zůstalo nevyřčeno. Jak moc můžeme ovlivnit život druhých pouhým slovem, gestem, myšlenkou...... Neskutečně silná knížka.

9 26.01.2018

Přátelství dvou kluků, tak čisté a bez předsudků, jak to dokáží snad jen děti. Žijí sobě na dohled, odděleni plotem a i když si nikdy spolu nemůžou doopravdy hrát, je to přátelství na život a na smrt. Nikdy člověk neví, kde najde ty opravdové přátele.

9 12.01.2018

Jak se asi cítí takové "nabarvené ptáče", kde se ho ostatní z hejna snaží vyštvat jen pro jinou barvu? Téma opět nebezpečně aktuální. Bohužel.
Odhalení lidské malosti a špíny jak jen to jde a jak to jen čtenář unese. Knihu jsem nedokázala přečíst na jeden zátah, ale ani úplně odložit. Každopádně zkušenost nepřenosná.

9 21.12.2017

Na pár stránkách popsán život v koncentračním táboře tak, že to čtenáře zasáhne maximálně. Bez příkras, bez iluzí o charakteru člověka ať je na pozici vězně nebo dozorce. Žádný příběh zasazený do koncentráku. "Jen" popis života tam, co všechno vězeň prožívá, kromě fyzického utrpení i to psychické. O tom, jak často rozhodují o osudu člověka náhody a že nejdůležitější ze všeho je mít nějaký životní cíl. A v neposlední řadě o tom, že ani osvobozením to nekončí, duševní utrpení přežívá ještě dlouho.

8 08.03.2018

Dobrá detektivka, zápletka napínavá, člověk trne, jestli to ta parta policajtů vůbec stihne... dějových linek je tam víc, některé je škoda, že nejsou dále rozvinuty , ale celkově spokojenost.

8 22.07.2017

Pohled na život lidí, kteří žijí jinak, než většinová společnost. U některých jsem jejich motiv pro život v divočině chápala víc, u jiných míň a stejné to bylo i s mými sympatiemi k nim. Ale nakouknout do jejich života bylo určitě zajímavé. Vždyť chtějí žít bez lidí a formou rozhovorů se lidem otevřeli docela dost. Podle mě pro některé docela těžký krok. Kniha graficky krásná a obsahem hrozně zajímavá.

7 12.08.2018

Lachdar, marocký chlapec, který i přes překážky, které mu osud klade do cesty neztrácí chuť žít, byť marnost je často tak skličující. Láska k Juditě, četba a víra v lepší zítřek ho drží nad vodou. Neuvěřitelně silný příběh, ne nějakou zápletkou, ne napínavým vypávěním, prostě jen tím, jak moc je to ze života a o věcech, které se dějí.

7 17.05.2018

Island, drsná příroda, těžký farmářský život....všechno tolik vzdálené našemu běžnému životu a přesto jsou lidé tak stejní....nedůvěra k jinakosti, ke všemu neznámému, raději odsoudit, než si dát práci poznat blíž. I když byl tragický osud Agnes od začátku knihy jasný, nakonec několika lidem opravdu chyběla. Kniha je to čtivá, i když o smutných věcech.

7 03.10.2017

Největší "práci" mi dalo vůbec knihu začít číst, tloušťka knihy budila respekt :-) ale jen jsem se do toho pustila, tak jsem nelitovala ani chvilku. Čtete historii Gruzie a ani vám to nepřijde, prožíváte osud rodiny a víte, že takhle to funguje....někdo jde s režimem, někdo proti, život přináší situace dobré i špatné, nic není černé nebo bílé a i ta nejlahodnější čokoláda není jen voňavá a sladká.
Byl to vážně zážitek!

6 07.02.2022

Edita se vine jako červená nit celým příběhem, i když se o ní právě nepíše....karty měla do života rozdány ne zrovna šťastně, ale bojuje jak nejlíp umí a když je úplně nejhůř, pořád je tu Irma. Úžasně čtivý příběh jedné rodiny "v kulisách " válek.

6 08.06.2020

Skvělá knížka, kéž by se společnost dokázala z minulosti poučit.

6 10.01.2019

Strhující pouť životem mnoha lidí, vzájemně propojených i když o tom mnohdy ani netuší. To, co člověk v sobě neustále odsouvá a čemu uhýbá, ho stejně dožene. Závěr knihy psaný jako Bělin deník je zajímavým zpestřením.

6 04.12.2018

Napínavý sci fi thriller od začátku do konce. A zjištění, že v každém světě člověk bojuje nejvíce sám se sebou. Skvělá jízda, tahle Temná hmota.

6 16.02.2018