Měla jsi vůbec někdy rodinu?
Bill Clegg
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/347705/bmid_mela-jsi-vubec-nekdy-rodinu-9Cy-347705.jpg
4
90
32
V předvečer dceřiny svatby otřese domem June Reidové děsivý výbuch. Následný požár pohřbí celou její rodinu, minulost i budoucnost. Všechno. Zoufalá a ochromená June prchá z místa katastrofy, až skončí v motelovém pokoji kdesi u oceánu, stovky kilometrů od někdejšího domova. Ponořená do drásavých vzpomínek neustále přemýšlí o chybách, jichž se dopustila při výchově jediné dcery Lolly i při budování svého vztahu s partnerem Lukem a které vedly až ke tragickému konci.Zároveň s June však nechává autor promlouvat i další lidi, jichž se tragédie dotkla. A právě díky jejich vyprávění se před čtenářem začíná rozprostírat ucelený obraz toho, co se skutečně stalo, ale také svědectví o síle lidského ducha, o schopnosti vyrovnat se s tragédií nepředstavitelných rozměrů, ale také o moci přátelství a podání pomocné ruky. A v neposlední řadě také o tom, co skutečně znamená mít rodinu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , DominoOriginální název:
Did You Ever Have a Family , 2015
více info...
Přidat komentář
Co všechno se může stát než dojde k tragédii.
Skvěle napsaný příběh žibota několika lidi na malém městě.
Dávám průměr. Tato kniha z mého pohledu nesedne každému. Já jsem hodně na vážkách ale úplně z knihy nadšený nejsem. Jak již bylo několikrát psáno v jiných komentářích i já jsem se občas ztrácel v množství postav. Bylo jich zbytečně moc a pořád autor skákal z jedné na druhou a navíc do toho i zamotal že June vystupovala i pod jiným jménem. Nevěděl jsem co od knihy očekávat a spokojený rozhodně nejsem. A konec takový nijaký.
Pokud někdo ví, jaké to je ztratit úplně vše, tak je to June Reidová. Den před dceřinou svatbou přišla kvůli požáru o celou svou rodinu.
Ve vyprávění se dočítáme o všech maličkostech, které vedli k tomuto tragickému konci. Dočítáme se také o příbězích lidí s jizvami na duši a každý z nich je propletený do příběhu toho druhého.
A o tom jak moc předsudky mají vliv na náš život.
V knize je mnoho vypravěčů, vypráví své úhly pohledu, které se od těch ostatních liší ale společně vytváří zucelený obraz.
Občas bude složité se ve všech postavách zorientovat (důvod proč ubírám hvězdičku v hodnocení) ale konec stojí za to.
Každý čtenář si z příběhu odnesu to své. Hlavně to, jak dál žít po smrti někoho blízkého, a jak odpustit a jít dál.
Budete se držet abyste u toho nebrečeli, až se dozvíte kolik věcí si mezi sebou oběti požáru neřekli a jak by to celé mohlo mít dopad na jiný konec příběhu... Opravdu silné čtení. Jsem ráda že jsem se nenechala odradit začátkem
Velmi se mi líbí, že se čtenář k pochopení celé pravdy musí dopracovat přes osobní příběhy a osudy hlavních i vedlejších postav. Každá kapitola má svůj podíl na tvorbě celku, který se v průběhu čtení postupně odkrývá, až se odhalí úplně. Zároveň mě na knize zaujalo, že je propracovaná opravdu do těch nejmenších detailů.
Působivý příběh o rodinných dramatech - četla jsem téměř nepřetržitě, takže množství postav mně nevadilo, neztrácela jsem se, jak tady někteří psali, ale kdybych četla s většími přestávkami, měla bych asi problém. Jenže tahle kniha vám ty větší proluky prostě nedovolí....
Jak už tady bylo již řečeno, na začátku knihy jsem se ztrácela, pro množství postav a prolínání děje jsem zachviliku nevěděla kde jsem. Kniha mě vůbec nechytla a tudíž ani nebavila.
Hodně syrové a zároveň jemné jak písek na pláži poblíž Moonstone. Někdy se mlčením vydává srdceryvný řev. A někdy to všechno může být úplně jinak. Děkuji za tuto knihu, která je jako život sám. Víme, že jednou zemřeme a přesto se dokážeme radovat a prožívat lásku...
Je to velmi silný příběh o křehkosti vztahů, o promarněných okamžicích a o slovech, která bolí, když je někdo nevysloví, o slovech a drobných gestech, která naopak nejdou vzít zpět.
„Netuší, co by měla udělat, a tak nedělá nic. Cítí se zahnaná do kouta, je vzteklá a ví, že se nechová správně.“ Jenže pak jí osud zamíchá kartami a nedá se nic změnit.
Příběh se postupně skládá jako mozaika z vyprávění jednotlivých osob. Může být náročné se mezi vypravěči zorientovat, protože o koho se jedná, je potřeba pochopit z kontextu. Ale postupně všechny díly skládačky do sebe zapadnou a výsledkem je silný čtenářský zážitek.
Možná si kniha zaslouží hvězdiček více, možná potřebuje soustředěnějšího čtenáře s tužkou a poznámkovým blokem. Na malém městě se stane tragédie, dotýká se mnoha obyvatel a blízké rodiny. Ze "zpovědí" jednotlivců, jejich životních příběhů a postojů čtenář postupně poznává celý rozsah události i jejího dopadu na každou z postav této knihy. Jenže těch postav je prostě moc a jejich vypravování pozvolné, na pokračování. Byla jsem dezorientovaná, ztrácela jsem se, i když mě bavilo odkrývat vztahy, myšlení i souvislosti.
Knihu hodnotím průměrně, hlavně pro její začátek, kde jsem se ztrácela, pod množstvím postav a různého prolínání děje. Námět nebyl špatný, nakonec to do sebe zapadlo, nic co by se nějak nevysvětlilo, ale chyběla mi tam taková ta jiskra. Musela jsem se někdy nutit, abych knihu znovu otevřela a dočetla.
Hutné čtení. ..autor neztrácí čas se zbytečným popisem a k rozuzlení vede skrze výseče z životů jednotlivých postav
Tohle bylo úžasné. Citlivé, překvapivé, lidské. Jedna tragédie, na jejímž pozadí stojí postavy, které jsou velmi uvěřitelně napsané. Skvělá kniha.
Zajímavě vystavěný příběh, jehož podstatě se blížíte s každou odloupnutou slupkou v podobě nové kapitoly. Vyprávění o lidských slabostech, nepochopení, provinění mezi nejbližšími, ale současně i naději v hledání cesty k odpuštění a smíření. Knihu bych zřejmě běžně ohodnotila až 4 *, ale neboť jsem ji četla záhy po "Haně" Aleny Mornštajnové (a ač příběh reáliemi zcela jiný, ve filozoficko-etické podstatě velmi podobný), musím zůstat na 3 a půl *. Určitě ale stojí za přečtení !
Čekala jsem víc. Dočetla jsem s přemáháním. Postavy - hlavní problém, kdybych to četla podruhý, udělám si poznámky, kdo je kdo. Protože jednotlivé kapitoly jsou brány z pohledu postav, ale nestřídají se nijak dynamicky, hlavně ze začátku jsem naprosto ztrácela orientaci, kdo to vlastně mluví a jakou má v příběhu roli.
Co se ještě dá přidat ke komentáři Pett?
Další nenápadná knížka do ruky, která má silný příběh. Obálka rozhodně neklame, i když může odradit, stejně jako zpočátku trochu nepřehledný způsob vyprávění, který je však velmi naléhavý a pohltí vás. A tak: buďme vděční za to, co máme, mluvme spolu a važme svoje slova, určená těm, na kterých nám nejvíc záleží. Když to jde, pomáhejme nebo aspoň neubližujme. Některá odhalení mě doslova drásala a musela jsem si při čtení dělat pauzy (také se mi zdály dost zlé sny). Nakladatelství Domino musím tentokrát pochválit také za rozumný rozměr knihy, obálka sice ponurá, ale souznějící s obsahem.
Vyprávění o žití, které je leckdy k nepřežití... kterak se vyrovnat s vinou... rodinou... smrtí... tou nejhlubší prázdnotou... odlupujete si z jejich životů stránku za stránkou, až vás záložka dovede k samotnému jádru příběhu... tak krásně a lidsky napsáno... jak málo někdy stačí k osudovému životnímu kotrmelci, který vaší duši pomačká na hodně hodně dlouho... silné čtení, které vás posunuje k ještě silnějšímu konci... poslední písmenka jsou totiž dechberoucí... žádná megalomanie... prostě život!
Obrovské překvapení od tak nenápadné knížečky!
Soubor rozmanitych osobnich a rodinnych dramat a tragedii, ktere dohromady utvari tento velice pusobivy roman. Proste ze zivota...
V předvečer svatby Lolly a Willa se ozve ohlušující rána - dům June Reidové vybuchne. Pohřbí její dceru Lolly, bývalého manžela Adama, přítele Luka a nadcházejícího manžela její dcery Willa . Svět se jí zhroutí, stejně jako Lydii, matce Luka. Obě ztratily vše na čem jim záleželo, ale místo toho aby držely pospolu, se rozdělí. A kdo vlastně může za výbuch? Příběh o beznaději, nekonečném smutku, ale i porozumění a lásce.
Postavy pro mě byly v této knížce jediným problémem. Bylo jich strašně moc a hodně dlouhou dobu mi dělalo velký problém se zorientovat kdo je kdo. Když jsem to zvládl a mohl jsem se na ně zaměřit i jinak, než pouze zkoumat kdo to vlastně je, tak jsem zjistil, že autor je propracoval do posledního detailu.
Styl psaní byl skvělý, akorát mi přišlo zvláštní, že knížka je chvíli psána v ich-formě a pak zase v er-formě. V každém případě byl čtivý a autor krásně vykreslil, jak se lidé cítí, když ztratí někoho, na kom jim záleží a když vás život pošle na úplné dno.
Také se mi líbilo, že se tam neřeší pouze ohromný smutek, ale kdo vlastně za výbuch může. Poslední kapitola byla opravdu filozofická a bylo v ní spousta zajímavých myšlenek. Knížka je hlavně hodně psychologická a je takovou sondou do lidské duše, což se mi opravdu líbilo.
Knížku celkově hodnotím jako dobrý kousek, jen mě zklamal počet postav, poněvadž mi začátek knížky trochu zkazil a byl důvodem proč jsem ji četl tak dlouho. Ale jinak se mi moc líbila!
Štítky knihy
rodina psychologické romány sebepoznání, sebepoznávání mezilidské vztahy předsudky
Měla jsi vůbec někdy rodinu?Kniha Měla jsi vůbec někdy rodinu? je v
| Přečtených | 101x |
| Čtenářské výzvě | 15x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 81x |
| Chystám se číst | 99x |
| Chci si koupit | 14x |
Malá knížka - velké puzzle. Každá kapitolka je jako jeden dílek a ještě navíc osvícený z jiného úhlu a jinou intenzitou, tak jak měsíc postupuje svým cyklem. Chvíli se ztrácíte v množství postav, ale pak se najednou začne objevovat obraz, který vás chvíli vede k jednomu dojmu, ale s další kostičkou je všechno zase trochu jinak. Až s tím posledním kouskem je obraz úplný. Za mě úžasně propracovaný a promyšlený příběh.