dagmar.rub komentáře u knih

Je opravdu k neuvěření, že se tohle stále děje, jak zaslepení jsou lidé k odlišnostem. A navíc jak zlí umějí být. Ve Francii, byť někde na venkově. Nejpíš je to tím jejich "zacyklením" života....místní škola, pak práce v místní továrně....a z vesnice se dál nepodívají. Chlapi pijí a ženské se starají o děti a o domácnost. Jinakost je děsí. A čím drsněji to dám najevo, tím větší frajer budu. Eddy se dokázal odpoutat, odjet a snad mu jeho rodiště nakonec ukáže i tu vlídnější tvář.

5 02.08.2019

Už Anežka byla dobrá a Houbařka mě zasáhla taky. Přečteno jedním dechem, musela jsem číst dál a dál a dozvědět se, co za tím vším stojí. Silný příběh a obávám se, že bohužel není nijak výjimečný. Že kolikrát se ty největší křivdy dějí od lidí nejbližších a do kterých by to nikdo neřekl.
A aby to nebylo jen neveselé..... hned jak bude volný čas, vyrazím s košíkem do lesa :-)

3 05.07.2019

Tohle prostě nemůže člověka nezasáhnout...výpovědi vojáků, co přežili o tom, jaké to je, žít se stínem "afghánu", žen, které pracovaly jako zdravotní sestry nebo vojenské úřednice, matek, kterým ve válce padli synové či dcery- tyhle výpovědi patří asi k nejemotivnějším, a taky těch, co se vrátili jako invalidé. Důvody do války jít byly různé, ale hrůza, která byla v Afghánistánu přítomna čiší z každé výpovědi. A návratem domů živ to rozhodně nekončí.

5 30.06.2019

Úžasný zážitek tahle knížka....člověk úplně cítí přírodu kolem sebe a jako by sám těmi mokřady proplouval. Jak se ale Maarten dokázal sžít s přírodou, to mu chybělo ve vztahu s lidmi. Ale já už teď vím, jak vlastně vypadá vodouš šedý, skorec, luňák....atlas ptáků jsem měla při ruce :-)

4 18.04.2019

Aneb jak vám služební cesta někam daleko, kam se vám ani trochu nechce, změní život od základů. Přežít všechny ty potíže a útrapy v komunistickém Československu s nadhledem, to se mohlo podařit jen díky lásce.

5 10.01.2019

Skvělá knížka, kéž by se společnost dokázala z minulosti poučit.

6 10.01.2019

Strhující pouť životem mnoha lidí, vzájemně propojených i když o tom mnohdy ani netuší. To, co člověk v sobě neustále odsouvá a čemu uhýbá, ho stejně dožene. Závěr knihy psaný jako Bělin deník je zajímavým zpestřením.

6 04.12.2018

Strašně dobře se to četlo, i když to žádná oddechovka není. Každá z postav prožívá své smutky, trápení a řeší je po svém. Nejjednodušeji a přitom nejtragičtěji to řeší Jos, na dně sklenky hledá i on naději, ale sám tomu nejpíš už ani nevěří. Všichni ostatní naději mají a jdou jí naproti....i Eva.
Nemůžu jinak, než tuhle knížku doporučit. Stejně jako druhou knihu autorky.
Je to prostě život sám.

2 14.11.2018

Čtivé, i když ani trochu veselé čtení. Na konci zůstala jen duše sevřená nad vší tou marností. Příběh plný zvratů, kdy každou stránkou čekáte, že se to přece v lepší obrátí.... Osobně mi nejvíc vadilo chování Iny, jak pořád chtěla být strašně dokonalá a správná, ale hlavně jak nezvládala to, že se to prostě pokaždé nepodaří. Malka....ta byla zoufalec neustále, ale u ní člověk tak nějak chápal, proč se zmítá v nejistotách a že hledá sebe samu. Že při tom ničí vše okolo bylo bolestné a omlouvat to jejím původem nalezence rozhodně nešlo. Co mně ale scházelo bylo vysvětlení, čím byla pro Romana i Petra tak fascinující, že byli ochotni pro ni pálit mosty.
Jako debut ale skvělá kniha!

4 04.11.2018

Laco má energie na rozdávání, je to fascinující člověk a geniální trumpetista. Se vším dobrým a špatným, co k výjimečným osobnostem patří. Navenek drsnej chlap, který když vidí, že se vám z těch sprostých slov a urážek neroztřepou kolena, tak by se pro vás rozdal. Jeho svobodnou duši a mysl nezbývá než závidět. V hlavě to má srovaný, životní priority dávno jasný a toho se drží. Hrozně mu fandím, aby u toho jazzu ještě dlouho vydržel. Každý jeho koncert je zážitek, stejně jako tahle kniha. Tomáši Poláčku, díky, že jsi se s Bártem za ním vydal a vydrželi jste to s ním. Vznikla kniha drsná a dojemná zároveň.

4 04.10.2018

Rodinná tragédie, láska, msta, politika, zpackané vyšetřování...toho všeho je v téhle knížce vrchovatě. O napětí a zvraty není nouze, čte se to dobře, i když konec mi už přišel trochu přehnaný, ale Carl mě bavil a tajemný Asad ještě víc. A Merete prostě nejde nefandit.

4 26.09.2018

Čte se to samo, ze začátku to bylo fajn, ale zhruba od půlky knihy mi to už začalo vadit, jak děj plyne jen po povrchu. Vlastně jsem pak jen čekala, jakou vatou vyplní autor prostor mezi dalšími sexuálními zážitky. Historka střídá historku, věřím, že všechny jsou víceméně reálné, ale na jednu knihu a pár postav mi jich přišlo až příliš. Nicméně....oddychové čtení, na dovolenou tak akorát.

4 31.08.2018

Zápisky příběhů pacientů z protialkoholní léčebny, které Josef F. sepsal a z nichž běhá mráz po zádech. O tom, jak alkohol mění charakter člověka, o co všechno je člověk kvůli alkoholu schopen přijít a kam až spadnout. Ten alkohol, který je v Česku pořád tak moc tolerován a kdy nepít je známkou divnosti.

9 13.08.2018

Pohled na život lidí, kteří žijí jinak, než většinová společnost. U některých jsem jejich motiv pro život v divočině chápala víc, u jiných míň a stejné to bylo i s mými sympatiemi k nim. Ale nakouknout do jejich života bylo určitě zajímavé. Vždyť chtějí žít bez lidí a formou rozhovorů se lidem otevřeli docela dost. Podle mě pro některé docela těžký krok. Kniha graficky krásná a obsahem hrozně zajímavá.

7 12.08.2018

Svědectví o masakru v Kwangdžu, o kterém ani jihokorejská veřejnost neměla dlouho tušení. A o tom, jak celá tahle tragédie zasáhne navždy životy všech lidí okolo. Jenom číst o tom, jak vláda vyšle proti vlastním lidem armádu a zasáhne takovou brutalitou je děsivé a té tíhy se nejde zbavit. Pořád dokola mi v hlavě zní věta velitele prezidentovy ochranky: " V Kambodži nechali zabít miliony. Není důvod, proč my bychom nemohli udělat totéž."
Děkuji za tuhle knížku, za skvělý překlad, na tyhle události se nesmí zapomínat.

5 03.08.2018

...aneb jak v sedmdesáti vypadat na pětatřicet :-)

27.07.2018

S lehkostí napsaná knížka o jednom genetickém experimentu. Na několika málo stranách se dostanete do prostředí bezdomovců, veterinářů, cirkusáků, genetiků....a při tom všem si zamilujete Sabu. Krásné a milé to je.

09.06.2018

Vše, co Viola Stern prožila je teda na jeden lidský život až až. Nad hrůzami války a podmínkami, kterým byli Židé vystaveni zůstává rozum stát, že to dokázali lidé přežít, nezbláznit se a najít sílu o tom ještě mluvit si zaslouží obdiv.
Ale nejsou všichni Židé vylíčeni jako chudinky a všichni Němci jako ti nejhorší.....lidé jsou dobří i zlí, ať už patří k jakékoliv národnosti či rase. Mě osobně nejvíc zasáhlo chování Baby a Hanse.

5 28.05.2018

Lachdar, marocký chlapec, který i přes překážky, které mu osud klade do cesty neztrácí chuť žít, byť marnost je často tak skličující. Láska k Juditě, četba a víra v lepší zítřek ho drží nad vodou. Neuvěřitelně silný příběh, ne nějakou zápletkou, ne napínavým vypávěním, prostě jen tím, jak moc je to ze života a o věcech, které se dějí.

7 17.05.2018

První kniha Petry Soukupové, která se mi dostala do ruky. A trochu rozpaky. Na jednu stranu se to četlo samo, děj ubíhal a člověk se nenudil, na druhou stranu jsem nedokázala žádnou hlavní postavu nějak rozumně pro sebe uchopit. Přečtení ale nelituji, jen jsem možná očekávala až moc.

1 05.05.2018