Dae komentáře u knih

Musím říct, že mi tahle knížka připomněla moje oblíbené finkovky: celkem rychlý spád, pěkné dialogy, místy vtipné, trocha akce i romantiky... Věřím, že se k ní časem ještě vrátím.

17.11.2018

Osobně jsem u knih mísící realitu a fikci opatrný, ale tady si autor dal zjevně záležet. Co jsem si k tématu zjišťoval sedí a naopak mám tak problém vůbec fikci odhalit. :o)

Kniha lehce střídá tempo, takže během pár desítek stránek nejde ani odložit a tu možnost dá až poté. Čte se opravdu dobře, místy z toho až mrazí...

Paradoxně jsem po přečtení ani tak neřešil, zda to celé mělo nějaký smysl, jako spíš otázku, kdo mohl za utrpení lidí kolem Hasila. Pokřivený pohled, že Hasil mi přijde (bohužel) až příliš častý. :o(

7 28.10.2018

Moc mě tato kniha překvapila. Nechal jsem se strhnout názvem a nevěnoval tolik pozornosti podtitulu "Jaroslav Foglar a Protektorát", případně "Čtenářské kluby, zakázaný skauting a Kuratorium pro výchovu mládeže". Ty nicméně o knize vypovídají mnohem lépe.

Ačkoli je toto téma zpracováno až (řekl bych) vědeckým přístupem (o čemž mluví skoro 100 stran odkazů, rejstříků atd.) a zdrojů je tak použito skutečně mnoho, je kniha čtivá a v žádném případě nenudí.

Za nejzajímavější ale považuji ne přiblížení osudů JF za Protektorátu, ale téma výchovy mládeže a mezilidských vztahů v Protektorátu obecně. Čím dále jsme od války, tím více se nám její obraz mění, přestává být barevný a téměř se stává černobílým. Z našeho pohledu je tak jednoduché odsoudit chování některých lidí. Přečtení této knihy podle mě pomůže k pochopení nejen doby minulé, ale mnohé je možné si z ní vzít i pro současnost a budoucnost.

Na začátku jsem k téhle knize přistupoval s despektem a měl ji za další v pořadí, kde se někdo na JF snaží zviditelnit. Na konci musím smeknout, děkuji že vznikla!

3 19.10.2018

Začínám se obávat, že čtu Vondrušku trochu ze setrvačnosti a hlavně díky oblibě postav. Už několikátý nově vydaný díl mi připadá spíše horší a horší a jedním dechem (jako dříve) se mi to opravdu nečte. Klidně knížku odložím 20 stran před koncem a dočtu o týden později, což byla dříve věc nevídaná. A tento díl tuto sérii jen natáhl. Možná i tím, že mě kniha nechytla a čtení jsem kouskoval jsem se v postavách docela ztrácel (hlavně teda v trubadůrech :o) ).

2 23.09.2018

Pokud v ní někdo (dle recenzí na internetu) bude hledat druhou Záhadu hlavolamu, tak bude asi zklamán. Ale mě i v dospělém věku přišla zábavná a četla se každopádně velmi dobře. Napětí, tajemno, často těžko předvídatelný další děj. Ke spokojenosti mi to naprosto stačilo.

3 25.08.2018

Četlo se to dobře, o tom žádná. Ale to už je takový Vondruškův standard. U řady událostí jsem ale měl problém uvěřit, že by se tak opravdu staly (třeba jo :-) ) a ke konci už to bylo dost průhledné (byť se Ota v některých nepodstatných predikcích sekne).

24.02.2018

No, nevím, jestli stálo za to vydat čtyři krátké povídky jako samostatnou knihu. Nemůžu říct, že by mě to zklamalo, ale taky ani nenadchlo...

1 21.05.2017

Skoro až do půlky jsem se obával, že je kniha opět pojatá jako povídková (byť s jednotným tématem), ale pak se to začalo postupně spojovat, až se to pospojovalo úplně. :o) Jinak by to bylo podobné jako u prvního dílu a ten (právě proto) řadím v porovnání s ostatními na poslední místo. Ačkoli je můj dojem z celé knihy velmi dobrý (Leonard opět nezklamal a má můj obdiv za svůj široký přehled), přesto u mě zatím vítězí třetí díl série.
Na závěr snad opět upozornění: tuto sérii čtěte určitě popořadě. Příběh je sice samostatný, ale souvislostí s předchozími díly je opravdu mnoho.

1 20.05.2017

U prvního dílu jsem si říkal, že mohl být klidně o 100 stran kratší, druhý mi přišel tak akorát a tenhle třetí (ač jinak taky objemný) mohl být pro mě i delší. :o) Ne, že by mi tam něco chybělo, ale fakt se to četlo výborně.

5 07.07.2016

Měl jsem rád Sucheta v roli Poirota ještě před přečtením této knihy. Po něm ho mám ještě radši.

6 23.06.2016

Snažil jsem se, ale nedočetl. :o( Ani tak nejde o to, že by se mi to špatně četlo po vypravěčské stránce, ale nakonec jsem nedokázal překousnout, že autor píše o skutečné osobě a ohýbá známá (a snadno dostupná) fakta dle libosti. Chápu, že jde o románovou formu, ale je to podávané tak, že je autor zasvěcený a příběh skutečný. A to mi právě dost vadí, protože to není pravda. Čtenář, pro kterého bude tato kniha jediným zdrojem informací o Jaroslavu Foglarovi bude mít uvedené informace za fakta. Jenže stačí přečíst třeba jen vlastní životopis JF (Život v poklusu) a oproti Jestřábově letu se dozvíte např., že JF neskautoval od dětství a Sluneční zátoku také neobjevil už v dětství.

Prostě příběh možná ok, ale nemělo být uvedeno, že jde o Příběh Jaroslava Foglara, protože to vážně není pravda (těch smyšlenek je tam tolik, že by to vydalo na samotnou knihu).

2 11.06.2016

Podle mě má co dát i dospělému. Je to bezesporu kniha čtivá, vtipná, dojemná i poučná. V každém případě doporučuji ke čtení a to i v případě, že už nejste v 6. třídě. :o)

01.05.2016

Musím říct, že mi chvíli trvalo, než se mi povedlo se začíst. Ale pak už jsem nelitoval a bavil se dobře. Mrzí mě, že už si o ní s Kidem nepopovídám...

1 27.04.2016

Vždycky jsem obdivoval Kidovu fantazii a v této knize jí dal opravdu prostor. Až jsem si místama říkal, že to přehnal a je to na mě už trochu velká divočina. :o) Každopádně doporučuju jednak nejprve přečíst předchozí díly (minimálně Ostrov kapitána Doughertyho), protože na něj se tato kniha odvolává a jednak tuto knihu dočíst až do konce, prtože teprve na posledních pár stránkách to všechno dostane alespoň nějaký smysl.

27.04.2016

Z této série pro mě nejlepší, bavil jsem se. Minimálně z pohledu zajímavých nápadů autora, kterých zde najdete nepočítaně. Odpočinkové čtení s možností zamyslet se nad tématem cestování v čase.

27.02.2016

Zase po delší době jedna "Vondrušovka", která mě opravdu bavila. Možná i tou netradiční konstrukcí zločinu.

2 08.02.2016

Předchozímu dílu (Volání kukačky) jsem dal 4 hvězdy hlavně za roztahanost. Prostě se podle mě dala ta knížka napsat o sto stránek kratší a příběhu by to jen pomohlo. Hedvábník je taky celkem rozsáhlý, ale tenhle pocit jsem z něj už neměl. Ano, příběh by zase šel napsat podstatně stručněji, ale chyběla by tam pak linie vztahu mezi Cormoranem a Robin (a to by byla podle mě škoda). V této kombinaci to sice není asi úplně klasická detektivka, ale mě to sedlo a fakt bavilo.

Jsem docela zvědavý, kdy se dočkáme zfilmování, protože kombinace soudobý Londýn, originální příběh bez zbytečných efektů a jméno autorky mi přijdou jako neodolatelná kombinace. :o)

31.12.2015

Výsledný dojem z této knihy podle mě dost záleží na tom, co od ní čekáte. Bezesporu za přečtení stojí, méně pokročilým webdesignérům ukáže, kam se mohou posouvat a zadavatelům, co mohou vyžadovat. Na druhou stranu, pokud čekáte, že bude pro Vás kniha návodem, tak tady se obávám, že spokojeni nebudete. Ono je celkem logické, že kvalita není zadarmo, ale dělat weby tak, jak je zde popisováno znamená mít i na menší web šesticiferný rozpočet. A ten mají zase jen větší hráči, kteří si pak najmou na jeho tvorbu nějakou renomovanou agenturu nebo etablovaného odborníka, jako je autor této knihy. Takže dojdete k nutnému závěru, že z knihy použijete jen nějaký ten drobek, který Vás posune dál (v tom vidím přínos knihy), ale zase budete vědět, že spostu věcí vlastně děláte špatně. :o)

Z pohledu zadavatele webu je to podobné, ten se zase z knihy dozví, že pokud chce supr web, musí sakra našetřit. :o)

5 11.01.2015

Velmi čtivě napsaný detektivní příběh, který mě držel až do konce. Stále je možné zpracovávat indicie a vyřešit si tak případ sám (teda pokud se vám to povede, mě to vyšlo tak na 50 % :o) ).

Bylo to mé první setkání s autorem a ačkoli je to 13. díl série, ničemu to nevadilo. Vše podstatné je nenásilně vysvětleno a jsem sám překvapen pokrokovostí doby Fidelmy v Irsku.

1 01.01.2015

I u mě převládá spíše pocit zklamání. Nápad je to výborný a od Pavla Čecha jsem se na něj těšil. Ale zpracování mi přijde nedotažené. V úvodní pasáži je na několika "zatoulaných" ilustracích vidět to, jak jsem si to od začátku představoval (Mirek Dušín mezi mušketýry, Maxipes Fík se olizuje při pohledu na Peska a Kočičku, jak vaří dort atd.), tj. že zatoulané ilustrace vstoupí do děje tam, kam se zatoulaly. Bohužel samotná honička pak probíhá "nad" ilustracemi a u řady z nich jsou jen jakoby na obrázku (tj. nikoli v obrázku) stopy po honičce. Pak je vlastně úplně jedno, kudy běží (stejně do obrázku nezasáhnou, jen ho překryjí). Z tohoto pohledu mi nedává smysl ani závěr, kde oba aktéři najednou opět s ostatními ilustracemi "spolupracují". Tři hvězdy hlavně za moc pěkný nápad.

1 01.01.2015