Ctenar1202 komentáře u knih

Námět knihy zní perfektně. Opravdu jsem se těšila, že poznám dalšího skvělého autora z Odeonu. Jenže....od samého začátku je kniha plná politických keců, propletenců, korupce a prostě všeho, co souvisí s ne moc hezkou politikou. Každý z funkcionářů, kterého se Lotosina žaloba dotýkala, se bojí o své místo a tak se snaží dělat vše pro to, aby byla Lotos umlčena.

V knize sledujeme dvacet let života a dvacet let bojů o důkaz, že byl rozvod neplatný. Jenže je to spíš taková smutná komedie. Lotos stále mění názory, jestli jet k soudu a prokázat neplatnost nebo nejet k soudu a nechat to být, přitom ve skrytu duše chce být rozvedena, ale je to pořád dokolečka dokola....Už mi i přišlo, že si ze soudců dělá šprťouchlata a vyloženě ji to baví....

Myslím si, že my nedokážeme ocenit nebo zcela pochopit o co čínskému autorovi přesně šlo. Přeci jen čínská mentalita a život je prostě jiný, než náš evropský. A v knize je rozhodně hodně skryto. Třeba jména postav jsou v konečném znění celkem ironická. Ono už jen jméno Lotos, které odkazuje na něco čistého a nevinného. Což hlavní postava fakt není.

Knížka je chvílemi velice čtivá, ale pak jak když autorovi dojde dech a je to nuda a šeď. Dočetla jsem ji jen proto, že mi bylo líto nezjistit, jak Lotos dopadne.

26.06.2021

(SPOILER) Postavy v knize mi lezly neskutečně na nervy. Všechny. Bez výjimky :D Opět jsem si musela zvyknout na osobitý styl psaní, který jsem u nikoho jiného než u Petry neviděla a jo, líbí se mi. Ač je knížka docela útlá, tak prožijeme s postavami v podstatě celý jejich život.

Život několika lidí vzájemně propletených rodinnými vztahy. Ty se protnou při dovolené u moře, kam vyrazí otec se svými dětmi. Dvě z toho již dospělé. No, nebudu vám nic nalhávat, ale takhle zpruzelou rodinu bych u moře potkat opravdu nechtěla. Otec, který si myslí, že je všechno super a nevidí, jak se jeho dcery trápí nejen pubertálními náladami. Ta rodina, ač jede společně, je neskutečně rozklížená. Vždyť oni spolu sice tráví čas, ale jen fyzicky, jinak ne. Jsou si tak vzdálení!

Na konci knihy se dozvídáme co se s postavami dělo dál. A prožijeme s nimi tak jejich celý život. Je to hezké, ale proč musí všechny zažívat tak těžké osudy? A nebo, že by život opravdu takový byl? Asi ano...

3 23.06.2021

Příběh v knížce nebyl špatný, ale...moc postav. Opravdu první půlku knížky se čtenář orientuje kdo s kým a proč a kdo je tenhle a tamta. Navíc je kniha rozdělená do částí, kdy je věnována jednotlivým postavám a když už jsem si říkala ok, chápu ty rodinné vazby, tak přišla další rodina. V druhé polovině se začalo konečně něco odehrávat, ale pořád jsem čekala na to velké waauuu. A to se nekonalo. Navíc na to, jak se začátek táhnul mi přišel konec zrychlený.

6 07.06.2021

(SPOILER) Od první stránky si mě příběh získal. I jsem měla při čtení mrazení v zátylku a o Drákulovi lezoucím z okna po zdi hlavou dolů se mi bude zdát

Příběh je vyprávěn několika lidmi formou deníkových záznamů či dopisů.

V 19. století, kdy byla kniha poprvé vydána, musela způsobit poprask už jen v těch strašidelných popisech.

13 05.06.2021

Čekala jsem vtipné čtení, ale nic takového jsem nedostala. Ba naopak mi při čtení bylo spíš úzko a říkala jsem si, že ruští občané jsou opravdu zvláštní povahy. Knížka je v ruské literatuře hodnocená jako nejvtipnější dílo moderní ruské literatury. Já se obávám, že my Češi nedokážeme asi jejich humor pochopit. Nebo já určitě ne.

4 26.05.2021

Tuhle knížku určitě doporučuji. Do děje mě vtáhla ihned a jen jsem četla s otevřenou pusou co vše je možné. Konec byl maličko jak já říkám, americký.

4 18.05.2021

Naprosto průměrná kriminálka. Ničím mě nepřekvapila, nenadchla, za dva dny nebudu vědět o čem byla...

1 08.05.2021

Knížka se mi líbila. I ta Sabinina zahořklost a odtažitost je pochopitelná. Přesto mi dalo docela problém se do příběhu zcela ponořit.

15.04.2021

Darcy vykreslila opravdu dechberoucí příběh party mladých lidí, kteří se vydali do lesů, aby pátrali na vlastní pěst po ztracené kamarádce, která se nevrátila domů a nikomu o sobě nedala vědět. Jenže v lese číhá cosi či kdosi a jde jim po krku...

U čtení nebudete napětím ani dýchat. Budete si hryzat prsty napětím a otáčet nedočkavě stránku za stránkou.

Asi od půlky jsem si říkala, že možná mám tip, kdo či co se v lese skrývá a nakonec jsem to i uhodla, ale zážitek ze čtení mi to ani maličko nesnížilo.

6 10.04.2021

Eva Khatchadourianová vypráví formou dopisů svému manželovi o dětství syna Kevina a svých pocitech, vzpomínkách a celkově životě před čtvrtkem...A proč? Kevin totož jednoho dne, ve čtvrtek, zcela promyšleně a chladnokrevně zavraždil devět lidí. Jakým způsobem prozrazovat nebudu, protože jsem s takovým způsobem vůbec nepočítala a šokovalo mě to. Ta chladnokrevnost, bezcitnost, surovost.

Kniha je od začátku velice čtivá. Pravda, prvních asi 50 stran jsem měla lehce problém, protože Eva se vypisuje hodně obsáhle ze svých pocitů a vzpomínek na minulost, která ještě nesouvisí s Kevinem. Ale pak mě příběh drapnul a nepustil a já zažívala smršť emocí od slz po znechucení, soucit, vztek a naprostý šok na konci po dočtení.

5⭐/5

2 08.04.2021

(SPOILER) Když se stavěl Temelín, tak to nechávalo mě, severočecha, tak nějak v klidu. Navíc jsem byla dítě. Nikdy mi nedošlo, že výstavbě takového gigantu muselo ustoupit x vesnic....až díky této knize a brouzdání po internetu mi byly odkryty osudy lidí z jedné vesnice.

Vesnice, kam se v roce 2008 po patnácti letech strávených v zahraničí, vrací Hanka. Kdysi dávno chtěla být učitelkou a ve vesnici učit. Osud tomu chtěl jinak. A tak se v poutavém líčení dozvídáme o tom, jak se museli šťastní a spokojení lidé postupně stěhovat, vyklízet své domy, kde žili generace lidí a se smutným pohledem se dívat na to, jak se do jejich obydlí zahryzávají bagry.

Hanka ne, Hanka byla rozhodnutá udělat vše pro to, aby vesnice nezanikla. Psala společně s několika lidmi petice a bydlela v domě do poslední možné chvíle....stále věřila...

7 30.03.2021

(SPOILER) Příběh je o ženě Fredově, která je umístěna v domě mocipánů, nosí červené roucho a před očima chlopně, aby se nerozptylovala okolím...její úkol a všech takto oděných je jasný. Jsou určeny k převýchově a rození dětí. Populační křivka totiž drasticky klesá a tak mají tyto ženy a matky rodit děti, které ale pak již nevidí.

V knize je vylíčeno spousty pocitů, frustrací, vzpomínek této ženy. Vzpomíná na svého muže, dceru s kterými tvořila šťastnou rodinu, než se svět dočista zbláznil....

Na konci knihy je věta Máte nějaké dotazy?
Ano!! Mám. Mám jich spousty. Já totiž nevím, jestli jsem knihu zcela pochopila...poslední třetina pro mě byla tak zmatená, zrychlená, chaotická v dějové lince, že jsem se zcela ztratila a najednou konec....a já zůstala očima na poslední větě a řekla si, dělá si ze mě autorka srandu?

Nedozvěděla jsem se, jestli se ještě někdy Fredova setkala s manželem, dcerou...jen, že to takový nějaký šťastný konec má a to takový, že posledních pár stran je zápis z konference v roce 2195, kde zasedají jak muži, tak ženy. Takže celá vize, která byla v knize, kdy ženy nesměly nic, se nenaplnila....

Upřímně, tahle kniha mi v paměti zůstane, navždy. Ale budu si ji pamatovat jako příběh, který mi nebyl dostatečne vysvětlen a kdy i po dočtení jsem měla v hlavě spousty otázek.

4 27.03.2021

Knížka mě fakt dostala. Jo, byla skvělá. Sice jsem u ní chvílemi nadávala jak špaček, že ty ženský myslí jen rodidly a říkala si, že v herecké branži je asi normální, že kámen souloží s cihlou, ale jinak celkově je to skvěle vykreslený příběh mámy malé holčičky, která hledá v životě své štěstí. A do toho má několik praštěných kamarádek a své našeptávající já.

Knížka je neuvěřitelně čtivá, vtáhne vás do děje a nepustí.

4 21.03.2021

Děj plyne sám. Opravdu. Příběh je totiž napsán tak jednoduše, že mi to chvílemi lezlo až na nervy. Měla jsem pocit, že je policistce náct (ne, není, je matkou) a hraje si na vyšetřovatelku a neohroženou Xenu, kterou někdo napadne, ale ona vždy neohroženě vstane jako by se nechumelilo.

Co mi opravdu lezlo na nervy a říkala jsem si, že to snad začnu počítat, byl výraz devítimilimetrovka. Raději bych četla zbraň, pistole cokoli, ale ne neustále toto.

Vím, že v thrillerech (počkat, ono to má označení thriller?) mám načteno hodně a jsem v tomto asi už naročnější, ale tohle ne. Tohle byl opravdu podprůměr. Spíš bych to označila za oddychovější detektivku.

19.03.2021

Jsem nesmírně ráda, že jsem mohla prožít týden s Ženkou, Julkou, Barkou, Anuškou a jejich rodinami. Týden, ale v knize 24 let...

Karin Lednická opět napsala neuvěřitelně čtivou knihu. Máte opravdu pocit, že s rodinami sedíte u stolu a debatujete, že prožíváte jejich radost, smutek, bolest, strach....vidíte je stárnout, umírat...prostě, příběh vás zasáhne. Znáte je některé vlastně od malička a prožíváte s nimi vše. A vše tak barvitě, tak opravdicky, jako kdyby vám před očima běžel film...

12 16.03.2021

Autorka má úžasnou schopnost vykreslit děj tak, že máte pocit, že jste se do příběhu zcela přenesli a vedle postav stojíte a prožíváte s nimi drsný život.

Barbora, Julka a Ludwik. Tři postavy, které rozehrávají všechny životní příběhy a vzájemně se proplétají.

Kniha začína důlním neštěstím v roce 1894, kdyz zemřelo mnoho mužů a zanechali po sobě manželky, snoubenky, děti....je to hodně silná scéna u které trne...

Každá z postav zažívá životní výzvy a po svém se s nima vyrovnává lépe či hůře...a když už se zdá, že se svět k lepšímu obrací, do jejich životů zasahují dějiny.....

Při čtení jsem si i googlila další a další informarce o tomto městě a při pohledu na kostel, který stojí sám a přitom byl součástí města, tak člověku úplně zatrne.

16 06.03.2021

Autorka sepsala naprosto fantastický román naplněný napětím od první do poslední stránky. V příběhu není jediné hluché místo. Žádná pauza na nadechnutí se a ba naopak, Colleen napětí stupňuje a stupňuje a pak? Pak čtenáři padne brada a říká si cože?! Opravdu?! ????????????

A o čem kniha je?

Verity, spisovatelka, která je po úraze indisponovaná a nadále se nemůže psaní věnovat. A tak šanci dostane dosud málo známá autorka knih Lowen, aby v psaní pokračovala.

Lowen se nastěhuje do domu, kde Verity žije s manželem a pětiletým synem. Dostane k dispozici Veritinu pracovnu a s chutí se pustí do čtení předchozích knih, aby si udělala představu o tom, jak by mělo pokračování vypadat....Jenže v pracovně najde v krabici Veritin rukopis, ve kterém formou deníkových zápisků čte o minulosti...a to, co se o Verity dozví jí nahání husí kůži...Ví o manželčiných činech i Jeremy? A měla by mu Lowen říct co objevila? Opravdu je v rodině vše tak, jak Verity líčí? Není vše jinak?

Chcete to vědět? Pusťte se do knihy, ale pozor, nebudete chtít dělat nic jiného než číst.

Pravda, nebo lež?

Dosud jsem měla Colleen za autorku milostných románů, ale touhle knihou vystřelila svoje spisovatelské umění do TOP spisovatelů psychothrillerů.

Postavy a události jsou v knize vylíčeny tak, že máte pocit, jako kdybyste se do příběhu zcela přenesli.

7 23.02.2021

Autorka v knize popisuje své smutné dětství, kdy nebyla vychovávána svou matkou, ale babičkou a dědou. Silvia byla od malička rebel, tvrdohlavec a průšvihář. A vedlo to až k tomu, že jednoho dne padla do rukou bohatého manželského páru, kterému měla Silvia hlídat malou dcerku....

Manželé Silvii uvěznili a opravdu drasticky ji mučili. Popisy jsou autentické a rozhodně nic pro slabé povahy.

Jen díky své silné vůli Silvia ten rok a kus svého života přežila a dokázala se dostat zpět domů.

Její následný život byl opravdu bouřlivý a já to svádím právě na otřesné zážitky a neradostné dětství, že po všem tom utrpení se nedokázala postavit na nohy a žít normální život...

To přišlo až mnohem, mnohem později.....jen jestli už nebylo pozdě....kvůli jejím dětem....

Miluju autobiografické knihy a tahle se mi taky dostala pod kůži, ale když jsem četla o jejím životě po věznění, tak jsem jí nadávala, kam až zašla...

Rozhodně knížku doporučuji přečíst.

1 21.02.2021

Taky jste se někdy na knihu tak moc těšili a po přečtení jste měly rozporuplné pocity? Mně se to stalo s touto knížkou. Nevím proč, ale čekala jsem duchařinu, že si budu hryzat prsty strachy....v anotaci se píše, že se v Jeruzalémské koleji objevil duch a z Londýna přijíždí John Holdsworth, aby všemu přišel na kloub.

O duchovi bylo celkem asi pět stran....a jinak zbytek knížky podivné šroubované dialogy. Prkenné chování postav. Utíkání z tématu do tématu....vyšetřovatel není vyšetřovatel, ale muž, který přijel, aby nastoupil na místo knihovníka....nejspíš to měla být detektivka...což o to, to by mi nevadilo. I jsem v průběhu čtení od vidiny duchařiny upustila, protože mi bylo jasné, že jsem anotaci pochopila jinak. Jenže ani jako detektivka mě kniha neuchvátila.

Pořád jsem čekala, kdy už se začne něco dít. Ale nic. ..trošku začátek vypadal nadějně a konec, ale jinak jsem četla, jen že mi bylo líto knihu nedočíst.

Miluju příběhy z viktoriánské doby, ale tenhle se mezi ně nezařadí. A za týden, dva nebudu vědět o čem kniha byla a to mě mrzí.

20.02.2021

Věra Sosnarová, češka, která prožila 18 let svého života v ruských gulazích po boku své sestry Nadi.

Zažívaly tvrdou práci, ponižování, zimu, bídu hlad a nemoci, ale přežily a nikdy nepřestaly bojovat, aby se vrátily zpátky do Brna odkud pocházely.

Knížka se mi líbila, ale od druhé půlky už se moc přeskakovalo v letech a najednou bylo Věře k třiceti a jako kdyby chtěl autor knihu rychle ukončit. Klidně mohla mít jednou tolik stránek.

V knize je i doslov, kde se dozvíme ve zkratce jak sestry žily dál a to jsem brala jako za úplný závěr a moc se mi líbil.

1 13.02.2021