Ctenar1202
komentáře u knih
Hrobník
Oliver Pötzsch
Tuhle knihu doporučuji všem milovníkům historických románů. Najdete v něm vše. Historii pohřbívání, působení půdy na rozklad těl, moderní pokroky ve vyšetřování a to celé zakomponované do velice čtivého příběhu, který si vás od první stránky získá. Autor prošel a pročetl stovky a stovky záznamů o tomto tématu, např. Almanach pro hrobníky či Příručku zdravotní policie a dokonce se inspiroval skutečnými postavami. I hřbitov, který je v knize zmiňován, je skutečný a je opředen mnoha legendami. Na pozadí celého vyšetřování můžeme sledovat, jak moc nesměly ženy mluvit či celkově se zajímat o práci policie.
Určitě si Hrobníka přečtěte. Bude vás bavit, přiučíte se a navíc dostanete velice kvalitní detektivní příběh.
Devět dní
Zuzana Strachotová
Příběh si mě od první stránky získal. Ani mi nepřišel vyloženě sci-fi, kdy moje představa sci-fi jsou roboti, moderní technologie a různé vychytávky, které slouží hrdinům k přežití. Pro mě byl spíš dystopický s vykreslením povah dvou hlavních postav. Autorka umí vše popisovat velice dopodrobna, takže máte pocit, jako kdybyste se do příběhu přenesli. Stejně jako vylíčení pravidel v Citadele, kde jsou krutá pravidla a jejich porušení se trestá smrtí. Jde například o zpívání si, či poslech hudby. Povstalci mají životy lepší, ale přesto jim hrozí nebezpečí a smrt. Lidé jsou v neustálém stresu a všechny tyto pocity, zákazy, příkazy a boj o život Zuzka skvěle vylíčila.
Poslední třetina byla plná akčních scén a soubojů, ale to se přiznám, že na mě bylo už moc. Hrdinové vstupují do bojů v zoufale malém počtu a bezhlavě se bijí a bojují. Tam už jsem se přistihla, že moje pozornost klesá, protože nemusím tyto akční scény. Ale to je pouze můj problém a čtenáři, kteří milují akční scény budou nadšení.
Podoby architektury
Tom Velčovský
V knize najdeme stavby z celého světa a jejich ilustrace jsou nádherné. Kniha má veliký formát, aby vynikly detaily ilustrací. U každé stavby je napsáno kde ji najdeme a její popis do jakého slohu patří a čím je zajímavá.
Já bych tuto knihu doporučovala hlavně školám,které z ní mohou čerpat informace do výuky. Je určena čtenářům od 12 let.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Příběh začíná pozvolna, seznamujeme se se světem ve kterém Violet žije a první třetina je taková poklidná, seznamovací se. Potom poznáváme draky a to je tak nádherně napsaný, že mi srdce plesalo. Opravdu autorka dokázala barvitě draky vylíčit tak, že i člověk s maličkou dávkou fantazie nebude mít problém si vše představit. Příběh se začíná zamotávat, komplikovat, jsou popsané další schopnosti jezdců a jejich vztahy mezi sebou, což čtivost příběhu ještě vyšvihlo. Na řadu přijde i sexuální napětí, které je obohaceno určitou schopností, která byla velice zajímavá a úsměvná. Bavila mě, ale klasika, popisy sexu v knihách prostě byly, jsou a budou svým způsobem trapné.
Závěr knihy byl dechberoucí a já ani nedutala, ale pak jsem přečetla poslední dvě strany a přišlo obrovské cože?! Opravdu?! A byla jsem opravdu velice, velice zklamaná. Chápu, že si autorka připravila cestu k dalšímu dílu, ale proč takto. Samozřejmě vám nic neprozradím. Akorát, opravdu nelistujte konec knihy před čtením, pokud to někdo děláte!!!
Přečtu si další díl? Ráda a moc, protože draci mě bavili, ale nesdílím celosvětové nadšení. Jelikož já z fantasy knih nemám téměř nic načteno, tak mě příběh ale bavil. Prostě škoda toho konce.
Všechny květy Paříže
Sarah Jio
Čtenáře čeká příběh plný lidského odhodlání, vytrvalosti, houževnatosti, statečnosti a hlavně síly se nevzdat. Každá z postav je uvnitř velice silná a nenechá se zlomit. Ať je to boj s pamětí nebo snahou utéct před válkou. Střídáním linek se rozplétá velice dramatický příběh, který je protknutý romantikou a určitým klišé, které do tohoto žánru asi už patří.
Já jsem se na tento příběh moc těšila, protože kombinace historie a současnosti je teď v knihách velice populární. Bohužel si mě moc nezískal. Caroline pro mě byla těžce uchopitelná a pochopitelná, protože její jednání mi přišlo zpočátku dost divné. Postupně, když začala odhalovat minulost osob, které poznala, už byl příběh čtivější. Historická linka byla mnohem propracovanější a možná, kdyby autorka psala pouze o Céline a jejím osudu, byla bych spokojenější. Za pár týdnů nebudu vědět o čem kniha byla.
Každopádně knihu doporučuji těm, kteří si u čtení chtějí zarelaxovat a nechtějí moc přemýšlet. Je to poklidná romantická kniha s trochou dramatu.
Někdo z nás
Kristýna Trpková
Top psychologický thriller, jaký jsem kdy četla. Tohle je příběh, který vás chytne, drží,mačká, kroutí, nepustí a na konci z vás zůstane emočně vyždímaný člověk. Slibuju, že po dočtení budete konsternovaně sedět a říkat si, proboha, tak to byla jízda. Autorka dokázala napsat opravdu psychologický thriller, který vás nadchne.
Pět sourozenců, kteří mají vlastní životy, ale rádi se scházejí u maminky v domku, kde vyrůstali. Stejně je tomu i jednoho dne, kdy se chystá oslava pětadvacátých narozenin nejmladší dcery, benjamínka Nely. Nic dopředu nenasvědčuje tomu, že by se oslava neměla povést. Bohužel dojde k okolnostem, které nejen, že oslavu překazí, ale navíc se začíná pátrat v minulosti této rozvětvené rodiny. A to, co se postupně dozvídáme, je naprosto šokující.
Autorka nám zpočátku líčí jednotlivé sourozence i s jejich partnery, manželkami atd, abychom si dokázali udělat obrázek a sžili se s nimi. Není to lehké čtení, protože snad kromě Nely, která má čerstvě přítele, žijí všichni v podivných a těžkých vztazích. Nechci však nic blíž vyzradit, každopádně se připravte na to, že s vámi budou cloumat emoce.
Při čtení jsem si říkala, že tuším, co a jak bude, ale kdepak. Ani maličko jsem se netrefila. Prožívala jsem obrovské množství emocí. Napětí, strach, tlak až v oblacích, vztek, i jsem se zasmála jedné pro mě vtipné scénce, ale chápu, že to někdo tak mít nebude. Holt, nejsem pejskař, respektive lidumil malých plemen. Pak přišly slzy, strach, znechucení, otřes. Prostě všechny emoce, které si dokážete představit, v knize najdete.
Pokud si chcete přečíst dokonalý psychologický thriller, tak tento stoprocentně doporučuji.
Příběh mateřídoušky
Miriam Blahová
V lince z přítomnosti poznáváme Annu. Mladou maminku, která řeší krizi v manželství a aby načerpala sílu, odjíždí i se svým synem k mamince. Zde by ráda odpočívala a přemýšlela nad tím, proč se její manželství hroutí a kdo na tom nese vinu. Chtěla být skvělá manželka, matka a vlastně pozapomněla na sebe a svoji seberealizaci. Nedokáže však nečinně sedět a domluví si alespoň doučování. Když se jednoho dne vydá podívat do chaloupky, která patřila předkům, netuší jaké dobrodružství na ni čeká.
V lince z minulosti poznáváme Věrku. Malou holčičku z které vyroste sebevědomá a pokroková žena. Přeje si být učitelkou, což je v dané době naprosto nemyslitelné a podivné. Navíc se ona i její rodina musí vyrovnat s hrozící válkou a vyhrocenými vztahy mezi Poláky a Čechy, kdy si ani jeden národ nemohl přijít na jméno. S Věrkou prožijeme velice důležité události na Jablunkovsku.
Před Miriam smekám, protože příprava knihy znamenala obrovské množství rešerší, pátrání v archivech, protože historické události, které jsou v knize uvedené, jsou dle skutečnosti. S úžasným citem jsou vloženy do příběhu, který volně plyne a my se tak dozvídáme o historii Jablunkovska. Tyto typy románů mě moc baví, protože se při čtení vzdělávám a pokud je příběh navíc ještě tak čtivý a napsaný od srdce, je to pro čtenáře radost. Konce umí autorka perfektní, takže vám bude bušit srdíčko a zažijete smršť emocí.
Po dočtení knihy na vás čeká od autorky velice milé překvapení, které vám pomůže celý příběh ještě intenzivněji vnímat a za tento nápad obrovský palec nahoru.
Šašek
Devney Perry
Začátek knihy pro mě byl nemastný, neslaný, podivně poskládaný, kdy se autorka do důležitých informací snažila vměstnat minulost členů motorkářského klubu a připomenout rodinné vazby, ale celé to bylo podivně chaotické. Leo s Cassandrou se na svůj věk chovali jako nevyspělí jedinci a já jsem z jejich dialogů, chování a pocitů, šílela. Postupem čtení se ale příběh začal zlepšovat a já už tolik nekroutila očima. Tušila jsem, kam se celý příběh bude vyvíjet, protože je to romantická série, takže nemohu očekávat nějaké hluboké myšlenky. Od poloviny knihy přišlo několik zvratů, které udělaly příběh čtivější. Stále jsem si připomínala, že čtu o drsném motorkářském klubu, kde prostě zákony fungují trochu jinak a dochází k vyřizování účtů. I vztahy mezi páry byly prostě jiné a muži si své ženy bedlivě hlídali, protože měli stále pocit, že jsou v nebezpečí. Prostě drsný život nebezpečného, ač zaniklého klubu. Minulost však smazat nejde.
Konec knihy mě nepřekvapil, protože už z předchozích dílů si čtenář odvodí kam autorka míří. Každopádně jako odpočinkový román, kdy vám příběh plyne před očima, Šaška doporučuji.
Srdcová desítka
* antologie
Deset autorek, deset příběhů a desetkrát jiný žánr, než autorky běžně píšou. Do rukou se vam tak dostane velice zajímavá směs příběhů, které vás budou bavit hodně i méně.
Povídka Pod čarou od Barbory Šťastné byla opravdu hodně zajímavá. V příběhu se dočteme o matce,která udělá vše pro to, aby se její dcera dostala na školu...
Lucie Šilhová napsala naprosto dokonalou povídku s názvem Chtěl bych tě fotit. Ta mě z celé knihy zaujala úplně nejvíc. Sledujeme v ní umělce Egona Schieleho, který byl velice úspěšný, ale bohužel, zemřel na španělskou chřipku...přeneseme se o sto let později, do života fotografa Šimona, když celosvětově řádí Covid-19... Velice skvěle zkombinované těma umění a pandemie.
Scarlett Wilková mě zaujala povídkou, která člověka donutí se zamyslet nad honbou za dokonalostí. Ale ne u ženy, ale u muže. Povídka se jmenuje Selhání dokonalého muže a je zaměřena na vysoké požadavky a seberozvoji hlavně v pracovním procesu. Velice zajímavě zvolené téma a skvěle napsané.
Moc a moc děkuji všem autorkám, že zkusily napsat příběhy, které běžně nepíšou. Já jsem si všechny povídky užila. Jelikož je kniha malého formátu a v paperbacku, je dokonalá na cesty. Vejde se snad do každé kabelky.
Dokonalé městečko
Kateřina Karolová
Ema je mladá žena, která se rozhodne udělat tlustou čáru za svým dosavadním životem a rozhodne se přestěhovat do městečka, kdy musí každý obyvatel projít výběrovým řízením a podepsat spousty papírů, které ho opravňují k tomu, aby mohl užívat dům v městečku, které je určeno jen pro vyvolené. Ema je nadšená z toho, jak jsou k sobě obyvatelé milí, laskaví, ale postupem času zjišťuje, že ne vše je zalité sluncem. Občas jí přijde, že se obyvatelé chovají zkratovitě či nepřiměřeně dané situaci. Přesto se snaží nenechat si kazit nadšení z nového života. Navíc ona sama skrývá tajemství a doufá, že nebude nikdy prozrazeno.
Knížku jsem přečetla na jeden zátah. Nešlo se od ní odtrhnout a na konci jsem si říkala, že autorka opět bravurně zakomponovala psychologii a určitou problematiku (nebudu samozřejmě blíž specifikovat) a vznikl dokonalý psychothriller. Napětí od první do poslední stránky, které vás nenechá vydechnout a nebudete chtít přestat číst. Celou dobu jsem si říkala, že jsem podobnou knihu už četla, ale kdepak, Kateřina v druhé polovině zacílí zcela jinak a vy čtete s otevřenou pusou. Snažíte se rozklíčovat celou problematiku, protože dokonalé městečko je jen špičkou ledovce. Před Kateřinou smekám, protože na její knihy musí být čtenář naprosto soustředěný, ale pak dostane skvělý čtenářský zážitek. Všem, kteří mají rádi napětí tuhle knihu doporučuji.
Meč pro krále
Michal Zmítko
V příběhu poznáváme město Přelouč, Kutnou Horu a blízká okolí. V Přelouči dojde k násilnému činu, kdy je zavražděn kovář. Poctivý muž, který byl mistrem svého řemesla, byl zabit i s manželkou. Jejich syn Michael, který je několik let neviděl, se tuto nešťastnou informaci dozví a rozhodne se pátrat kdo a proč ublížil jeho rodičům.
Dostáváme se tak do víru intrik, zákeřností a zlostí, kdy si nikdo nemůže být jistý, zda člověk stojící před ním je zrádce či přítel. Michael je čestný člověk a čeká ho velice náročné období. Boj o spravedlnost.
V příběhu poznáváme několik dalších osob, které se vzájemné setkávají, kamarádí, intrikují, nenávidí a objeví se i trocha romantiky.
Já musím smeknout před autorem, protože jestli toto byla prvotina, tak doufám, že další knihy si udrží stejnou kvalitu. Popisy středověkého života a drsných bojů mě nadchly. Tušila jsem, jakým směrem se bude příběh vyvíjet, protože přeci dobro vítězí nad zlem, ale popis popravy a pocitů odsouzeného, to bylo velice čtivé. A konec, tak ten jsem dočítala s bušícím srdcem a úsměvem na tváři.
Chtěla bych vám tuto knihu určitě doporučit. Neřešte nakolik je to fikce či pravda a užijte si celý příběh ze středověku naplno. Já měla vysoká očekávání a autor je dokázal překonat.
Sekta
Valerie
Sekta má téměř 1500 stran a byla pro mě opravdu oříškem.
Monika, hlavní postava v knize, nám svými dá se říct deníkovými zápisky vypráví svou zkušenost s kanibaly, kteří byli součástí jejího života ač si to zpočátku neuvědomovala. Sledujeme její život od dětských let až do dospělosti, kdy se sama stává babičkou. Kapitoly v knize jsou krátké a ač se autorka snažila o určitou posloupnost a časové dodržení děje, tak jsme se v příběhu občas posunuli zpět či něco bylo nakousnuto a dovysvětleno později. Což vás nutilo stále číst. Jenže já se ztrácela. V rodinných vazbách, v textu, který byl proložený nářečím (pravý význam věty vysvětlen v závorce) a hlavně v pro mě naprosto zbytečném natahování děje různými odbočkami k informacím, které vůbec nemusely v příběhu být. Chápu ale, že se autorka snažila, abychom Moniku dokonale poznali.
O samotném řádění kanibalů a popisech jejich činů tak pro mě bylo v tak objemné knize, málo. Některé jejich činy vyvolávaly pocity znechucení, jiné mi přišly opravdu přitažené za vlasy. Celou dobu jsem si však říkala, nakolik je příběh pravdivý...a může být pravdivý? To si přečtěte ty.
Kdyby měla kniha o několik set stran méně, myslím si, že by jí to prospělo. Takový počet stran v tomto tématu je prostě moc. Ač je posledních cca 200 stran velice čtivých, tak mě předchozí ne tak záživné čtení, unavilo.
Kdyby
Simona Votyová
V příběhu se setkáváme s Nelou. Mladou studentkou medicíny, která je jednoho dne na špatném místě a kvůli jednomu muži dojde v jejím životě k obrovskému zlomu. Nela je znásilněna a my čtenáři si můžeme přečíst dvě verze jejího následujícího života.
Simona psala o tom, že si Nela dítě ponechá a snaží se ho vychovávat sama jak nejlépe umí. Bravurně zde popisuje veškerá úskalí a problémy matek, které jsou na výchovu dítěte samy. Přesto se mi vůbec nelíbil konec, protože mi do příběhu nesedl.
Sabina popisuje variantu, kdy si Nela dítě nenechá a očekává, že se její svět vrátí do starých kolejí a tahle zkušenost bude jen bolavá vzpomínka. Bohužel, člověk míní a život mění. Nela se nedokáže psychicky s touto životní situací smířit a dostává se do kolotoče, který zásadně ovlivňuje její myšlení. Tento příběh se mi líbil o mnoho víc. Přesto nerozumím tomu, proč i Sabina zvolila konec takový, jaký zvolila, protože mi opět k příběhu nesedl.
Kdyby měly příběhy jiná zakončení, byla bych nadšená. Toto se může stát jakékoli ženě a je dobře, že se o této problematice píše. A je dobře, že jsem se na ni mohla v této knize podívat ze dvou pohledů. Nic není totiž černobílé...
Tichá pošta
Tereza Herzogová
Šárka je sedmatřicetiletá žena, která žije se svým partnerem Ivanem. Nic neobvyklého, ale Ivanovi je sedmdesát. Věkový rozdíl jim dosud nevadil a prožili spolu zatím sedm let. Šárka si přeci jen začíná všímat, že je Ivan prostě starý. Ač je proti jiným vrstevníkům stále vitální, tak už ho zdravotní neduhy také postihují. Šárka jednoho dne zjistí, že bude muset s Ivanem probrat velice zásadní problém. Není si však jistá ani vlastním rozhodnutím a tak tuto debatu odkládá co to jde.
Zároveň v příběhu sledujeme několik dalších dějových linek. Například Šárčinu maminku, která se stále cítí být plná sil a nechce sedět jen doma a stárnout. Dále linku Patrika, Šárčina bratra, který je ženatý s Anetou a též řeší trable. A další linkou je Ivanova dcera Tereza, která své manželství s Lubošem taky přehodnocuje.
Dějové linky se vzájemně prolínají a skvěle se doplňují. Nemáte problémy se při čtení orientovat. Jsou příjemnou sondou do českých manželství a vztahů, které řeší spousty rodin.
Nadchlo mě povídání o architektovi Janu Blažejovi Santini-Aichelovi, který se proslavil vlastním stylem, nazývaným barokní gotika. Vše nám zprostředkovává restaurátor Bartoloměj, který se přátelí se Šárkou. Za to autorce moc a moc děkuji.
Příběh se mi líbil, ač nejsem vyloženě nadšená. Jsem ale ráda, že děj nebyl předvídatelný a byl tak čtivý od první do poslední stránky. Takový klasický vztahový příběh.
Herbář vzpomínek
Erin Litteken
Zajímavý příběh z třicátých let dvacátého století, kdy na Ukrajině propukl hladomor způsobený povinnými odvody zemědělských komodit a celkovou kolektivizací. Lidé byli rádi, když si vypěstovali zeleninu a ovoce pro vlastní obživu a teď byli nuceni vše odevzdávat, protože všechno má patřit všem. Násilně byla lidem odváděna i zvířata. Výsledkem byl děsivý hladomor, který zabil dle odhadů, 4-10 milionů obyvatel.
Autorka nám v příběhu podává dvě dějové linky. Jednu ze současnosti a to z Ameriky, kde žijí potomci ukrajinských obyvatel a druhá linka je právě z období hladomoru, který zažila jedna osoba z příběhu a který se nám postupně odkrývá. Příběh ze současnosti mě moc nebavil, protože jsem se nedokázala vcítit ani do jedné postavy. Byly pro mě moc ploché, málo vylíčené a takové toporné.
Historická linka byla na druhou stranu děsivá. Lidé trpěli a opět veškerá příkoří odnesli zcela nevinní, kteří chtěli jen a pouze spokojeně žít. Hladomor byla pohroma pro Ukrajinu. Utrpení lidí bylo pro mě naprosto nepředstavitelné a děsivé, protože vše co je v příběhu zmíněno se stalo. Ti lidé opravdu zažili příšerná zvěrstva.
Celkově se mi příběh líbil, ale četla jsem již lepší. Víc propracované a s větším důrazem na chování a pocity postav. Konec mě však dojal a pozvedl tak moje hodnocení směrem nahoru.
Autorčin doslov v Herbáři vzpomínek byl ale velice čtivý a já zjišťuji, že doslovy jsou v některých knihách lepší, jak samotný příběh.
Obchodníci s dětmi
Hana Hindráková
Kniha se zabývá problematikou obchodování s dětmi. Jak snadné je koupit si v Africe dítě, které je adoptivní rodině představeno jako sirotek... bohužel ve většině případů se o sirotka nejedná a dítě bylo matce, většinou mladé dívce, odebráno násilím hned po porodu. V knize poznáváme několik dívek, které jsou ve věku nácti let těhotné, jsou chudé, žijí ve slumech, kde jsou naprosto otřesné hygienické podmínky. A nejen to. Denně všem lidem žijícím ve slumech hrozí smrt, protože vztahy mezi lidmi jsou na bodu mrazu. Dívky nepoznaly nic jiného než násilí, bídu, utrpění a teď vědí, že po porodu se horko těžko postarají o dítě.
Izabela je žena, která tolik touží po dítěti, ale bohužel se jí nedaří počít. Miluje Afriku, miluje na ní tu obrovskou malebnost a jednoho dne ji napadne, že by si v Africe mohla adoptovat děťátko. Poznává tak, jak snadné je v Africe adoptovat dítě a že není vše právně zcela v pořádku jí dojde velice rychle.
Příběh v knize mnou otřásl. Je plný bolesti, utrpení a jelikož autorka Afriku velice dobře zná, tak je příběh napsaný velice autentický. Doporučuji ji všem, ale pozor, opravdu není vhodná pro citlivé osoby.
Pokoj pro hosty
Andrea Bartz
Příběh v knize byl čtivý od samého začátku. Cítíte napětí a myslíte si, že víte jak se celý příběh bude vyvíjet a jakým směrem se autorka vydala. Napětí střídá milostná linka, která pro mě byla v thrilleru neobvyklá, ale zcela na místě. Ač se chvílemi objevila hluchá místa, jako kdyby autorka potřebovala nabrat dech, tak poté začala brnkat na čtenářovy nervy a příběh vygradoval takovým zvratem, že mi vyrazil dech. Moje teorie byla naprosto zničena. Ač má kniha přes 400 stran a místy je slabší, tak ve výsledku je to velice povedený thriller, který mě bavil. A uměla bych si ho představit jako film.
Princ
Devney Perry
První polovina knihy plynula pozvolně, až jsem si říkala, že autorka ztratila dramatický styl a zaměřila se víc na romantiku. Jelikož bylo od začátku jasné, že se Scarlett a Luke dají dohromady, tak jsem se lehce nudila a čekala jsem na pořádnou zápletku. Přiznám se, že postelové scény jsem přeskočila, protože si byly velice podobné s těmi v předchozích knihách. Inu, co taky pořád vymýšlet, že...Od druhé poloviny přišel zvrat a romantika byla upozaděna dramatem, což se okamžitě četlo lépe. Autorka zakomponovala do příběhu i předchozí postavy a vylíčila velice čtivě rodinnou soudržnost.
I čtvrtý díl se mi líbil, ale pravda, už té romantiky na mě bylo moc. Každopádně se těším na pátý díl.
Můj bratr
Karin Smirnoff
Tenhle příběh je napsaný tak moc depresivně, bolavě a všechny postavy zobrazuje s takovým pesimismem až zlostí, že se to odrazilo při čtení i na mé náladě. Cítila jsem tu zlobu spojenou s nevlídným prostředím, lezavým počasím, zabahněným statkem. Lidi, kteří jsou manuálně zruční, ale intelektu moc nepobrali. Ženy jsou prosté a muži násilničtí.
Knížka je psaná velice zvláštním stylem na který si musíte zvyknout. Bez přímé řeči, uvozovek, čárek v souvětí a jmény s malými písmeny. Zpočátku jsem si říkala, že kdyby to nebyla recenzní kniha, tak ji snad i odložím. Po přibližně třiceti stranách přišel naprostý zlom a já nedokázala přestat číst. Je to příběh, který vás znechutí a zároveň zasáhne. Příběh u kterého budete nadávat, ale i slzet. A konec? Ten mě rozhodil úplně, protože až po dočtení jsem zjistila, že jde o první díl rozepsané série
Princezna
Devney Perry
Toto byla třetí kniha v sérii a měla jsem maličko obavy, aby mě autorka nenudila svými popisy, jak se žena a muž nemusí, jak si k sobě hledají cestu a pak skončí v posteli. Ano, je to romantická série, takže s tím musím počítat a i když se toto téma v knize opět objevilo, nevadilo mi to. Autorka totiž přidala dramatickou linku, která vyvážila a předčila tu romantickou.
Milovníci romantiky budou spokojení a ti, kteří ji načtenou nemají a zkusí tuto sérii, budou nadšení. Navíc se mi líbí, že autorka v každé knize shrne co bylo v předchozích dílech, takže se dají knihy číst i samostatně.