Cleo De Nile
komentáře u knih
Antibohyně
Kendare Blake
Tak tohle vážně ne. Řeckou mytologii zbožňuju, a její modernizace mi v knižní podobě nevadí, pokud je to ovšem důstojnou formou. Tady to důstojné nebylo, Kendare Blake udělala z mocných a majestátních bohů hloupá náctiletá děcka, která přemýšlí většinu času o blbostech. Vůbec se nedivím, že u nás nikdy nevyšlo pokračování, celkově se mi autorčiny knihy vůbec nelíbí. Často jsem si říkala, že hlavní postavy jednají jako naprostí hlupáci.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Všemi zbožňovaná romantická klasika z pera Jane Austenové... O její kvalitě a proslulosti svědčí i to, že se pan Darcy stal synonymem ideálního muže, cosi jako Pan Božský. Je to skutečně velice krásné vyprávění o jedné rodině, které nám dává krásně nahlédnout do tehdejší doby. Upřímně jsem byla dost skeptická a říkala jsem si, co na takové beztak přeslazené a tuctové knížce tolik lidí vidí. Nemusím snad dodávat, jak hluboce svých slov lituji.
Spánek
Haruki Murakami
No konečně! Téhle knize jsem dala šanci jen s velkým sebezapřením, ostatní Murakamiho povídky ilustrované Kat Menschik se mi totiž vůbec nezamlouvaly. Nakonec jsem ale ráda, že jsem po knize sáhla, protože se mi doopravdy líbila. Uvítala bych asi něco delšího a s ne tak otevřeným koncem, ale celkově jsem spokojená. Nejde samozřejmě jen o ženu, která trpí nespavostí, ale na to ať si každý přijde sám. Doporučuji :)
Podivná knihovna
Haruki Murakami
Tak tohle byla naprostá ztráta času. Na nějaké čtení mezi řádky a metafory a podobné věci mě zkrátka neužije, proto jsem se do knihy vůbec nemohla začíst a celé mi to přišlo na hlavu. Jistě, je možné, že jsem to nepochopila a nedokážu to docenit, a nebo nejsou tyhle knihy, které ilustrovala Murakamimu Kat Menschik nic pro mě. To však můj názor a hodnocení nezmění, je mi líto. Ale ty ilustrace jsou povedené, to se musí nechat.
A proto skáču
Naoki Higašida
V první řadě jsem od knížky očekávala něco úplně jiného, kdybych věděla, že jde o sérii otázek, asi bych si ji nepořídila. V některých částech odpovídá Naoki za všechny autisty, a vzápětí dodává, že jsou každý jiný a to, co se nelíbí jemu, nemusí být nepříjemné i pro všechny ostatní. I tak ale musím ocenit přímočarost, se kterou na jednotlivé otázky odpovídá, a přijde mi jako hodně bystrý a cílevědomý chlapec, na svůj věk možná až moc vyspělý.
Malý život
Hanya Yanagihara
Příběh se rozjíždí velice pozvolně a nevinně, ale než se nadějete, dostane to spád. Příběh o čtyřech přátelích se z velké části točí hlavně kolem právníka Judea, jehož život se zprvu jeví jako dokonalý. Pak ale začne na povrch vyplouvat jeho tragická minulost, a vy nevíte, jestli Judea víc milujete a obdivujete, nebo ho nenávidíte za to, jak si ubližuje, a nevěří, že by ho někdo mohl milovat. Kniha je velice zdařilá, a také hodně depresivní, stála mě spoustu sil.
Temné kouty
Gillian Flynn
Moje nejoblíbenější knížka od Gillian Flynn. Už od prvních stránek je to strhující čtení, a hlavní hrdince, byť vám bude občas lézt na nervy (a ne málo), budete držet palce. Myslím si, že něco takového by se klidně mohlo stát, respektive stalo se. Pachatele podle mého názoru uhodne jen minimum lidí, a to ještě pomocí obyčejného tipování, já jsem měla v podezřelých někoho úplně jiného. Jinak jsou všechny postavy nesympatické, nejvíc mě vytáčely Diondra a Patty, ale není pochyb, že to tak sama autorka zamýšlela.
To
Stephen King
Starý známý Pennywise... Některé pasáže se četly o něco hůř, to je pravda, avšak většina byla vynikající. TO je označováno jako horor, ale najdeme zde také příběh o dlouholetém kamarádství, které můžeme sledovat z první řady. Jakmile se totiž začtete, knížka vás vtáhne a vy se ocitáte v Derry spolu s našimi hrdiny. Celé dílo je promyšlené a propracované, nic z textu neslouží jako nedůležitá vata a každá z postav je svým způsobem velmi důležitá. Počet stran není problém, naopak jsem si přála, aby jich bylo víc.
Manželovo tajemství
Liane Moriarty
Vynikající počin, první knížka od Liane, jakou jsem kdy četla. Seznámení proběhlo bez chybičky, a já si autorku a její styl psaní zamilovala. Příběh mě velmi rychle pohltil, a až do konce mě nechal napnutou a s hlavou plnou teorií, jak by to všechno mohlo být. A samotný závěr mi vyrazil dech. Autorka umí opravdu dobře propracovat a vykreslit postavy, až si říkáte, že vám vlastně připomínají vaše známé. Nejzajímavější je, že nebýt jednoho prchavého okamžiku, mohlo to celé skončit úplně jinak.
Sítě
Petra Dvořáková
Na těchto třech vyprávěních je nejděsivější to, že se nám mohou klidně odehrávat přímo před očima, a my o tom nemáme ani tušení. Osobně se mi asi nejvíc líbil první příběh o ženě, v jejímž životě všechno ovládal její partner, avšak nejvíc strhující a drsný byl ten poslední z prostředí zdravotnictví. Naďa byla opravdu hnusná karikatura člověka, a dostala, co si zasloužila. Je až děsivé, jak mají někteří lidé pokřivený charakter a pohled na svět.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Erich Maria Remarque patří mezi mé nejoblíbenější autory, a tohle dílo by si podle mě měl přečíst každý. Jedná se o mimořádně silný protiválečný román, u kterého zažijete emoční jízdu, a nebudete se moct odtrhnout. Jen těžko se dá uvěřit, že je to Remarquova první knížka, jeho styl psaní je vytříbený, postavy propracované, dialogy přirozené a příběh mistrně vystavěný. Na západní frontě klid se může pyšnit i osobitým, posmutnělým koncem, který tomu dodává tu pravou váhu.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Během čtení první kapitoly jsem si překvapeně říkala, co na té knize všichni vidí, Ove mi lezl na nervy a nechápala jsem, jak zrovna tohle dílo mohlo někoho rozbrečet. Velice brzy jsem ale změnila názor a Oveho s jeho mrzoutskou, upřímnou a pedantskou povahou jsem si zamilovala, rovněž i jeho novou sousedku Parvaneh, které říká Těhotná. Autor nám na několika seti stránkách odkrývá hluboký příběh o starém muži, který by zůstal na světě docela sám, nebýt kocoura, s nímž zprvu nevychází, a několika nových, nečekaných přátel. A víte co? Na konci jsem brečela taky.
Kam se poděla Elizabeth
Emma Healey
Tohle bylo jedno velké zklamání. Maud trpí zapomínáním v opravdu vysokém stádiu, a je tak velmi roztržitou vypravěčkou. Bylo velmi zajímavé podívat se do mysli takto nemocného člověka, Maud mi bylo moc líto a zároveň jsem jí fandila. Ale když jsem se dostala na konec, myslela jsem, že autorku zmlátím. To nebyl sakra nikdo schopný říct hlavní hrdince, jak to celé s Elizabeth teda je? Místo toho z ní raději dělali blázna... Rovněž mě vůbec nebavila linka odehrávající se v minulosti, kde pátráme po Maddiině sestře.
Kdy?
Victoria Laurie
Tato kniha mě velmi příjemně překvapila, protože vím, že spoustu lidí zklamala. Mě ani trochu nepřišlo, že by nedokázala autorka využít potenciál, který zápletka se čtením dat úmrtí nabízí, naopak. Hlavní hrdinka Maddie je velmi sympatická holčina, a musím přiznat, že bych se na jejím místě nejspíš nedokázala chovat tak statečně. Myslela jsem si, že jsem odhadla i vraha, celou dobu jsem měla dva tipy, které se mi ke konci zdály čím dál víc podezřelejší, ale netrefila jsem se. Moc příjemná young adult, po které někdy určitě sáhnu znovu.
Dům za zdí
David Mitchell
Tohle byla opravdu hodně zvláštní knížka, pořád tak docela nevím, co si o ní mám myslet. Příběh rozdělený chronologicky do několika částí mě uchvátil, četla jsem ho s mrazením v zádech, a když mi začalo být jasné, jak se to ve Slade House všechno má, nemohla jsem si pomoct a nabádala jsem hlavní hrdiny, ať tam nelezou. A poslední povídka... wow. To jsem nečekala, bylo to vynikající. Kniha má fantastickou atmosféru, není to sice přímo horor, ale bylo mi při jejím čtení úzko. Autor má sympatický styl psaní.
Hra na smrt
Asa Avdic
Ach jo, tahle knížka měla tak skvělý potenciál, a autorka ho takhle zahodila... Kdyby to nebylo tolik o politice a nemělo to takový přeplácaný závěr, který jsem nejspíš ani pořádně nepochopila - jaká byla pointa...? Od té první kapitoly s vyslýchajícími detektivy jsem navíc očekávala, že bude hlavní hrdinka děsně badasss, rebelský živel a všechno možné, a ona je to úplně obyčejná závislačka. Bavila mě jenom ta část, kde byli na ostrově.
Dopisy na konec světa
Ava Dellaira
Nádherná, dojemná kniha, kterou jsem přečetla hlavním dechem. Hlavní postava mi sice nebyla tak docela sympatická, ale musela jsem s ní soucítit a přála jsem si, aby byla konečně šťastná. Napsat příběh pomocí dopisů, které hlavní hrdinka posílá mrtvým celebritám, a píše tam i něco o nich samotných, byl vynikající nápad, četlo se to opravdu samo. Navíc ve druhé polovině dostává kniha spád a vy se přistihnete, že s napětím obracíte stránku za stránkou. Jedna z povedenějších young adult, myslím, že neurazí ani dospělé čtenáře.
Nejšťastnější dívka na světě
Jessica Knoll
Ani po přečtení anotace jsem netušila, co mám vlastně od knihy očekávat. Nakonec jsem byla moc mile překvapena, je to velice svižný román, dalo by se dokonce říct psychologický thriller, s velmi neotřelou hlavní postavou. Já osobně jsem si ji navzdory její ne zrovna příjemné povaze oblíbila, a poté, co jsem si knihu přečetla celou, jsem ji už naprosto chápala. Je to opravdu šokující vyvrcholení, a já jsem z knihy nadšená.
Sochař
Scott McCloud
Velice zdařilý grafický román s nečekaným koncem. Příběh mladého sochaře je poutavý a získá si vás už od prvních stránek, a dozajista se během čtení přistihnete, že mu držíte palce, a doufáte, že to všechno skončí jinak. Miluju knihy z uměleckého prostředí, a tahle není výjimkou. Navíc ty ilustrace jsou opravdu povedené, a barva, ve které jsou nakreslené, je velmi uklidňující. Navzdory obsáhlejšímu počtu stran jsem knihu přelouskala za pouhé dva večery, a čtení jsem si vychutnávala.
Lži
Greg Rucka
Přiznávám, že si nejsem tak docela jistá, jestli je to opravdu dobrý start pro začínající čtenáře, není to tam všechno úplně dokonale vysvětleno, a já bych v tom asi trochu plavala. To je však jediná vada knihy - příběh rychle odsýpá, střídání tří dějových linií, které se samozřejmě na konci protnou, mu sluší, a ohledně ilustrací nemohu říct jediného špatného slova. Jsem moc ráda, že se tu objevila Cheetah, která k Dianě neodmyslitelně patří.