cibulka 8 komentáře u knih
Ben byl úžasný. To jak si dokázal poradit za každé situace, využít veškerých materiálů... Ashley neskutečně statečná - vyrovnat se s tím, že je vážně zraněná a nemůže nijak pomoci.. A závěr mě překvapil. Co se týče vztahů, myslela jsem, že to dopadne úplně jinak.
Nechápu označení bestseller, za mě je to spíš průměr. Marie mi byla zpočátku nesympatická, ale průběhem knihy se to změnilo. Postavy mohly mít více rozepsaný svůj vnitřní život. Na druhou stranu nahlédnutí do života smetánky i sloužících bylo zajímavé. V globálu jsem si knihu užila a časem vyhledám i druhý díl.
Uf, konečně dočteno. Od téhle autorky už nic vyhledávat nebudu.
Veronika je milá a sympatická hlavní hrdinka, která má ráda zvířata. Potká muže svých snů a téměř vše je dokonalé. Věděla jsem, že v příběhu nastane nějaký zvrat, ale to co jim autorka přichystala, to jsem nečekala.
Důstojné zakončení celé série. Opět laskavé a milé. Nad Jackem Taylorem mi až srdce usedalo.
Četla jsem dceři před spaním. Pokaždé žadonila ještě o jednu kapitolu.
Na celém příběhu se mi nejvíce líbily jména hlavních hrdinů. Jinak knížka patří k těm slabším. Neustále se opakující dialogy na jedno téma, že sex ne, že to nemá cenu, už mi lezly na nervy. Pavla zde měla působit jako vyrovnaná žena, ale na mě působila spíše opačným dojmem.
Příběh se mi moc líbil. Bylo to tajuplné i romantické. Až brutální scény na konci mi dojem trochu pokazily.
Tuto knížku jsem četla před čtyřmi roky a zařadila ji do kolonky slabší průměr. Nyní jsem si ji půjčila v knihovně jako audioknihu. Načtení Táni Vilhelmové příběhu velmi pomohlo a posunulo ho o level výš.
Hynek Tas z Boru je jako hrdina z akčních filmů, který jde sám proti 30 ozbrojencům, kličkuje mezi kulkami a zatímco on všechny zlikviduje, sám vyvázne jen s pár škrábanci.
Ale i když je to nájemný zabiják, jeho postava je kladná. Nelze než mu fandit.
Moje druhá kniha od Sophie. Jako první jsem četla Lásku na zavolanou a ta se mi líbila víc. Tady mi to někdy už přišlo přehnané. Ale i tak jsem četla jedním dechem.
František Nepil úžasně vypráví o domácích zvířatech s laskavostí a humorem jemu vlastním. Opět nezapomenutelné,
Bohužel jsem ani nedočetla. Hodnotím jedním slovem: nuda.
Zajímalo mě jaký příběh to dceru tak chytl za srdce. Evidentně nejsem ta správná věková kategorie, protože i když téma mluvících zvířátek je slibné, příběh mě nijak nenadchl a určitě se to dalo zpracovat i lépe. Nicméně po dceřině nadšení jsem doobjednala i zbývající tři díly.
Nejkrásnější pro mě byl proslov Johanky z Rožmitálu na zemském sněmu v Benešově roku 1473.
Přečetla jsem si první příběh jen tak ze zvědavosti a pak už jsem knihu nedala z ruky. Najednou jsem tolik známá evangelia viděla z jiné perspektivy. Původní texty jsou asi hlubší, ale i tak mě to obohatilo.
Zajímalo mě, co si dcera půjčila v knihovně a musím říct, že tohle je přesně vhodné pro desetileté slečny. Knížka je psaná svižným jazykem, příběh dobře plyne a i když je to občas přitažené za vlasy, fantazii se meze nekladou.
Tento díl je smutnější, protože otec Tim prochází depresí. Mně osobně přišla tato kniha do ruky ve správný čas, kdy mi pomohla utřídit si myšlenky.
Jako dítě jsem všechny díly četla stále dokola. Kája i Zdeňa byli moje vzory a dodnes si pamatuji některé poučky, např. 'Ať neví pravice, co dává levice' nebo 'Jak peřina stačí' či 'Nemusíš být u všeho'.... Tenkrát to byly knihy mého srdce. Dnes už se na to dívám střízlivěji a praktičtěji, takže už vnímám i stinné stránky života na samotě v lese..