Česneksmedem komentáře u knih

Takové knihy by měly hradit zdravotní pojišťovny. Věřím, že i fest nakrknutý občan u takové pogodové knihy musí nasát kvantum optimismu a dobré nálady. TOP 3 dle mého jsou: Herbalife, Azbestová Maruna a Nukleární hraní. Jak možná víte, Sandra se prý chystá napsat rodinný román, takže už teď se těším.

53 05.01.2024

Zásadně odmítám, že by téma této knihy nějak souviselo s mým názorem, kam bude směřovat tento rok.
Kniha je to útlá, netradiční a prakticky apolitická. Jen si nejsem jistý, jestli se ty nové názvy ujmou. Zdají se mi totiž poněkud málo průbojné a rázné. Pokud prohlásíte, že je něco „v Baroku“, někteří v okolí si možná pomyslí, že jste slušňák nebo sečtělec. Ostatní možná budou více průbojní a rázní... Tentokrát nebudu kazit partu, takže za pět.

55 02.01.2024

Namasté! Gamache je takový trochu nevýrazný, ale o to spíš ho lze podcenit. Pachatele uhodnete lehce, ale to neva. Musím pochválit obálku, ta je velice pěkná. Celkově slušné počtení.

63 27.12.2023

Na první vraždu si počkáte takřka do půlky knihy, takže žádný fofr to není. V některých domácnostech je ho ovšem před Vánoci dost, takže se to srovná. Je to velice decentní detektivka, která se v závěru poněkud rozjede. Docela solidní dílko.

56 22.12.2023

Docela se divím nízkému hodnocení některých čtenářů. Asi to vzali moc vážně. Bavil jsem se, protože u nás doma bereme tyto svátky hodně vlažně a stromek máme pouze do Tří králů. Lutherovi jsem to teda vážně nezáviděl!
A ten konec? Ten je takový americký, i když si nejsem jistý tím, jak moc je reálný.

59 19.12.2023

Možná už je to dnes jinak, ale za mých mladých let schovat něco na strom by byla totální blbost, neboť my byli na nějakém vylezlí co chvíli. Jednou se mi dokonce podařilo spadnout v lednu ze stromu do potoka, takže bylo i otužování. Námět tím pádem považuji za slabší. Autorky sází na lehkou úsměvnost příběhu a postupný nárůst náhod. Taková dost naivní americká pohádka pro dospělé, ale princezna to není, jasný pane.

55 15.12.2023

Knihy Jamese Pattersona jsem kdysi četl jak na běžícím páse, až jsem se jich tak nasytil, že jsem si musel dát delší pauzu. A teď jsem se k němu a k Alexi Crossovi vrátil. Byl to docela příjemný návrat. První část knihy je dobrá ukázka toho, jak stačí udělat jednu hovadinu a najednou koukáte, jak se ta koule nabaluje. Ke druhé části. Zde vložím prst do rány na těle společnosti, protože tito lidé pro mě budou navždycky enigma.

56 12.12.2023

V úvodu tohoto povídkového souboru se dozvíte, co ACH jedla jako třináctiletá o Vánocích. Pak už to jde postupně – HP a veleznámá bonboniéra, tentokrát dost ukecaná Jane Marplová, přijde vysoký pan Quin... Je to docela reprezentativní výběr, ze kterého bych ocenil hlavně povídku Mužnost Edwarda Robinsona, Plymouthský expres nebo Záhada bagdádské truhly.

60 08.12.2023

Tento krátký příběh vyšel poprvé na Štědrý den v roce 2016. Když jsem si četl příspěvky čtenářů (i jinde než na Databázi), občas někdo namítá, že jde o klišé nebo citové vydírání. Každý má nárok na svůj názor. Možná, že je potřeba na takovou knížku zestárnout nebo znát hodně zblízka někoho, kdo s rakovinou bojoval. Za sebe musím jednoznačně konstatovat, že se mi příběh líbil a doporučuji nejenom přečíst, ale také se hluboce zamyslet. Na závěr jeden skoro citát: „Studí smrt?“. Hádejte nebo si počkejte...

65 05.12.2023

Letos uplynulo již 98 let od prvního českého vydání (Ottovo nakladatelství). Od té doby má tato kniha u nás 14 vydání. Do povídky autor začlenil (i ze své zkušenosti) tehdejší těžký život dětí. Sám totiž musel pracovat už od deseti let.
V této epické povídkové próze tak najdeme i autobiografické prvky (bída, hlad a bolest). V protikladu je zde patrná dětská nevinnost, až naivní upřímnost chudých a stařecká sobeckost a zatrpklost bohaté hlavní postavy, která se jmenuje Scorooge (Skruž). Jen strach ze smrti jej donutí k lepšímu chování.

77 04.12.2023

Duchařskou a nadpřirozenou tematiku moc nemusím, ale tahle povídka je světlou výjimkou. Je to pohádka pro kluky v tom nejlepším smyslu slova. Navíc jsem se s jedním mužem od RAF osobně znal. Vyprávěl mi o tom, jak jako dítě viděl nad naší obcí letět vzducholoď Italia na své poslední výpravě. A to ho inspirovalo k jeho zálibě v létání.
Zpět ke knize. Jak známo, FF ji vytvořil jako vánoční dárek pro svoji manželku. Nevím, jak z něj byla nadšená ona, ale já hodně. Parádní jednohubka!

57 01.12.2023

Povídkové knihy mi připomínají švédský stůl. Něco je vynikající, něco dobré a občas něco musíte vyplivnout. U této knihy převažuje hned ta první varianta. Velkou zásluhu na tom má i velice sympatická postava lorda Petra Wimseymho. Jeho logické detektivní schopnosti a neobyčejná všímavost připomínají – hádejte koho?
Jedna z povídek (Perlový náhrdelník) se odehrává na Vánoce. Protože je toto moje poslední přečtená kniha v listopadu, hodí se mi to jako můstek k prosincové četbě, neboť všechny knihy se budou týkat právě Vánoc.

56 29.11.2023

Hodnocení od pětky po odpad. Takové knihy mám celkem rád. Docela jsem se na čtení těšil s otázkou, na kterou stranu se nakonec přikloním?
Díky tomu, že jsem toho od knihy mnoho neočekával, nejsem úplně zklamán. Je fakt, že je to celé takové poněkud naivní, slunéčkové, medvídkové a Aničkové. Litry kávy a hodně jídla v lepších podnicích, tajemní zákazníci s kupou peněz, prostě taková mírně netradiční oddechovka. No a pro některé to snad bude i inspirativní.

46 26.11.2023

Chvála by možná zmírnila dojem z této knihy, ale chválit vlastně není co. Bylo to celkem zmatené, některé věty se opakovaly doslovně, jiné jen trochu upravené. Moc nového jsem se nedozvěděl. Možná každý neví, ve kterém hotelu nocoval v roce 1938 Chamberlain, když jednal s Hitlerem o Sudetech nebo v čem Hitler spával. V hodnocení budu tentokrát přísnější než komentující přede mnou.

44 23.11.2023

Aby spisovatelkám v mém listopadovém čtení nebylo smutno, musel jsem jim přihrát alespoň jednoho chlapáka. Není už sice nejmladší, ale zdá se, že je ještě pořád celkem výkonný. Tím samozřejmě myslím jako spisovatel.
Horory zrovna moc nečtu. Možná je to dáno i tím, že stáří je občas horor sám o sobě. A právě horory jsou hlavním tématem této další parádičky od mistra Miniera. Dost dobrá byla postava režiséra, který se jmenuje Morbus Delacroix, přičemž jméno lze přeložit jako nemoc. No a příjmení je také docela zajímavé, neboť takové měla například za svobodna matka Jamese Bonda nebo milenka belgického krále Leopolda II.
Zůstalo tam několik nedořešených věcí a závěr je zcela jasně směrován na další knihu. Přesto jsem velmi spokojen.

57 21.11.2023

Je to taková Johančina povídková tragédie. Napsala ji v roce 1871, a je to údajně její první prozaická povídka. Moc se mi líbil archaický jazyk, popis pražského trhu i postupný nárůst smutných událostí. Černý Petříček byl všímavý a inteligentní, ovšem jinak zjevně prohrál v genetické loterii. Mám ale takovou obavu, že dnes by se kniha musela jmenovat jinak. Po vzoru mouřenína z čokolády možná Mo(u)drý Petříček.

46 18.11.2023

„Hrozny a obilí se
nemají nikdy míchat.“
Citát z knihy

Na závěr vysvětlím, abych nepřeskakoval. Hned na začátku knihy paní spisovatelka Dorothy LS lehce podráždila moje chuťové buňky, neboť v klubu se pilo portské víno Cockburn 1886. Tohle teda zrovna doma nemám a obávám se, že by to už bylo dnes spíše k namazání na topinku, ale na letošní svátky mám náhodou speciální reservu od Cockburnu, takže si při pocucávání vinné dobroty na tuto dámu i knihu vzpomenu. V závěru se pak podávalo (stejně jako v knize Můj strýček Oswald) víno Romanée Conti, tentokrát ročník 1908. To se docela divím, protože tento rok ovlivnilo v Burgundsku kvalitu vína špatné počasí. Lepší jak krabicák to ale určitě bylo.
Tak už to u těchto vtipných a stylových detektivek ze staré Anglie bývá. Děj se odvíjí pomalu a krve je zde minimum. Přesto se to krásně čte a četbu si užíváte. Dobře napsané dialogy jsou tu prakticky samozřejmostí.
U citátu jde samozřejmě o současném pití koňaku a whisky. Brrr, to by bylo ráno!

53 16.11.2023

„Vždycky se vám může hodit zjištění,
jak v letním dnu zapadne petržel do másla“.
Citát z knihy

Tak to byla jedna lahůdka pro milovníky Holmese. Jinak jsem samozřejmě v mém měsíci spisovatelek nemohl vynechat Agathu Christie a oblíbenkyni Jane.
Slečna Jane Marplová opět rozplétá, co někdo zamotal. Jak už jsme u těchto detektivek zvyklí, tempo je poklidné, ošetřovatelka Knightová upřímně protivná a paní Agatha nás opět houpe. Jestlipak houpala i svého tichého Maxe?
Jemná a inteligentní detektivka z Anglie, jaká už dávno není. Vzhledem k tomu, že Jane tentokrát dostala docela málo prostoru (až na závěr), dávám 3,666 bludišťáka.

57 14.11.2023

(SPOILER) Taková je životní zkušenost. Pokud dámě navrhnu, aby si na výlet nic nevzala, znamená to nic nakonec asi pět kufrů. A tak nějak podobně začíná i tato kniha. Fakt je ten, že pokud bych měl jet na rok na Špicberky (pořád se mi tam plete Špilas), tak si rozhodně vezmu ponožky z velbloudí vlny a naše moravské léčivé kapky, protože nohy, ledviny a játra je nutné mít v teple.
K návštěvě lákají už názvy – Záliv hrůzy, Záliv nářků nebo Strašidelný záliv. A strava je tam ryze domácí – například palačinky z tulení krve.
Tato kniha má prý v Německu již šestnáct vydání. Ani se tomu moc nedivím. Je to příjemné a celkem vtipné vyprávění, které rozhodně doporučuji k přečtení. Obzvláště dnes na Martina. Venku po sněhu ani památky, ale v knize je ho dost a dost.

59 11.11.2023

Přiznávám, že to rozhodně není zpěvačka, kterou bych pravidelně poslouchal. Vím, že je velmi vlivnou postavou newyorské punkrockové scény, a to počínaje albem „Horses“ z roku 1975, na kterém se podílel i Ivan Král. Jejím největším hitem je zřejmě singl „Because the Night“. Tomu ovšem předcházela práce na tovární montážní lince a poté tvorba básní.
Těch autobiografických knih napsala hned několik. Tato právě přečtená má tu výhodu, že to nejsmutnější se dozvíte hned na začátku. Docela jsem se bavil u vyprávění o focení polaroidem, kde působila jako modelka. Někteří možná znáte její fotografii s prstem v nose. Zvláštní, ale moc fajn kniha!

58 09.11.2023