Česneksmedem
komentáře u knih
Zálesácká kuchyně
František Alexander Elstner
Stejně jako vlkodlaq jsem hrdým majitelem druhého vydání z roku 1991. Naštěstí ta moje kniha prozatím drží pohromadě. Taky jsem za ni tehdy dal srdcervoucích 10 Kč.
Je to sice už taková nostalgie, ale mnohé recepty stále používáme. Nedávno třeba Živáňskou pečínku. Moc se mi také líbí názvy některých kapitol – například „Maminka není doma“ nebo „Máte rádi divočinu?“. My, co se neustále touláme po stále řídnoucích lesích, si v knize listujeme a oživujeme znalosti. Prostě paráda!
Evin deník
Mark Twain (p)
(SPOILER) Kratinká parodie, ve které se překvapivě nenachází slovo sex, zato tam najdete termín axiom (asi perlička od překladatele). Pro některé možná bude zpátečnické, že se zde nachází pouze dvě pohlaví. A Eva už tehdy zřejmě zjistila, že u toho druhého jsou určité rozdíly. To hlavně rozpoznala, když blízko sebe stál Adam a brontosaurus...
Také docela překvapí, že v deníku není zmínka o dětech. Možná to bude tím, že některé listy Eva použila v rámci hygienického Experimentu (dnes projektu). Fakt se to v knize píše s velkým „E“. Těch Experimentů je tam několik a vlastně by se mezi ně mohla zařadit i tahle deníková „kniha“.
Z nuly na milion
Pavel Říha
Doplnil bych (v rámci jeho přesvědčování) za devadesát dní. To by se snad dalo vydržet. Chce to jen malou drobnost. Najít dostatečný počet naivních lidí (cílová skupina), kteří živnost vašich snů naplní tím milionem. Ve svém komentáři n.ezn.amy upozorňuje na člověka, kterému říkejme třeba „Kam vítr, tam motýle“. A jistá paralela zde rozhodně je, neboť se zřejmě oba řídí ideou, že vyhrává ten, kdo nejlépe porozumí snům oné cílové skupiny, dovede ji patřičně nadchnout (oblbnout) a vyždímat ke svému užitku a uspokojení. Někdo to prostě zaplatit musí a rukama vydělat milion je hodně namáhavé a zdlouhavé.
Himmelradsteinský vrah žen a dívek
Benjamin Klička
Dvě předešlé čtenářky a jeden čtenář ohodnotili tuto knihu shodně třemi hvězdičkami. Souhlasím s nimi. Je to přece jenom na dnešní dobu poměrně naivní a málo záživné. Rozhodně to téma šlo zpracovat mnohem lépe.
Desátý muž
Graham Greene
Zajímavé je, že děj se odehrává v okupované Francii, ale v původním konceptu byl inspirován občanskou válkou ve Španělsku. Jak se říká, cesty Páně jsou někdy nevyzpytatelné.
Bylo to milé překvapení. Psychologické knihy mám docela rád a navíc ten konec je celkem klasika, takže spokojenost.
Pohyblivý svátek
Ernest Hemingway
Docela jsem se pobavil, jak Hem (tak mu v knize někteří říkají) píše, že se v Paříži tehdy dalo žít prakticky z ničeho. Jó, časy se mění. V době, o které v knize píše, mu bylo 25 let. Je to takové méně výrazné povídání a některá jména umělců jsem ani neznal. Doslov napsal Josef Škvorecký.
Hypotéza zla
Donato Carrisi
Zpočátku jsem na některé stránky tupě zíral jak velbloud na šalinu a nechápal, že má druhý díl ještě lepší hodnocení jako první. Postupně se to ale zlepšilo, a taky jsem si uvědomil, že tento díl je ještě o kapánek temnější a ulítlejší. Těch ďáblů je asi fakt na světě daleko víc než v pekle...
Našeptávač
Donato Carrisi
Tak tohle si nechám líbit, takový styl detektivek fakt můžu. Jo, bylo to poněkud komplikované a vyžadovalo to soustředění. Pokud to ale čtete takřka v jednom tahu, tak to není problém. Hodně se mi líbí to, že vyšetřovatelé nejsou žádní supermani a prakticky všichni mají své chyby a jako mi ostatní, i oni mají své kostlivce ve skříni. Velká spokojenost!
Vždyť je to hračka
Agatha Christie
Při čtení si uvědomíte, jak ACH rozděluje aktéry knihy. Dámy jsou daleko chytřejší, důslednější a tvrdohlavější než pánové (neříkám, že to tak v životě není). Vyšetřovatel Battle je tam jen jaksi mimochodem, takže si musíme vystačit s Lukem. Nevím, jestli je to potomek Šťastného Luka, ale tento by snad nechytil ani kapavku v bordelu.
Abyste neumřel smíchy
Erle Stanley Gardner
Sice se v knize občas něco jako humor najde, ale umřít u ní smíchy, to fakt nehrozí. 98% knihy jsou jen takové plky a pořád si říkáte, jestli vůbec došlo ke zločinu. Taková lehce zapomenutelná, oddychová detektivka. Někdy je i jednou moc.
Případ půvabné žebračky
Erle Stanley Gardner
Velká chuťovka. Žádných 50 až 80 stran na rozjezd, okamžitě a hned tvrdě na věc. Perry Mason a jeho spolupracovníci jsou opět perfektní. Vřele doporučuji!
Klekánice
Tereza Bartošová
(SPOILER) Řekl bych, že jako prvotina to není nejhorší. Fakt je, že ti vyšetřovatelé vyznívají jako přihlouplí amatéři. Téma je to smutné a navíc to kukaččí dítě za odběhnuvší matku nemůže. Kniha je to krátká, takže se to dá lehce udolat.
Soumrak bílého muže
Benjamin Kuras
Doporučuji si knihu pozorně přečíst, zamyslet se a poté se řídit moudrem Charlese Bukowského: "Život se nás snaží naučit jen jedno - držet hubu a užívat si výhled.".
Satanova prohra
Josef Lukavský
Tak tohle bylo jako čerstvý chléb s domácím sádlem a česnekem – chutné, mastné a příjemně štiplavě ostré. Také to bylo jako striptýz. Sloupávalo to z nás lidí jednotlivé slupky, až zbyly jen tělní tekutiny, úchylky a faleš. Jen konec se lišil. Ten chutnal jako jahodová cukrová vata.
Pět sekyr poručíka Hamáčka
Miloslav Švandrlík
Tak tohle bylo co? Tohle bylo hodně dobrý čtení. Zvlášť pro nás, kteří jsme to co? Kteří jsme to období zažili. A možná ještě něco podobného znovu zažijeme, neboť kdo seje fazole, sklízí větry.
Oběť v pasti
John Sandford (p)
„...tihle prodejní odboráři,
kteří si říkají učitelé...“
Citát z knihy
Velice čtivý chaos. Lukas postupně ztrácí trpělivost a zábrany. Sice zaláskovaný, ale značně namíchnutý, neboť jde o znásilňování a o děti. Hodně dobré čtení!
Noční oběť
John Sandford (p)
Znát pachatele hned od začátku knihy mi nevadí. Podstatnější je to, že je kniha čtivá a napínavá a to tato rozhodně je. Najdete zde humor, smutek z nemoci i poměrně solidní konec. Výborná kniha!
Mrtvá zóna
M.W. Craven
Další skvělá kniha od M. W. Cravena. Ke konci jsem byl napnutý jako tanga dvěstěkilové striptérky. Opět naprosto úžasná Tilly. Ta její občasná neohrabanost knize hodně pomáhá. A Poe? Žádná stádová ovce a to mám moc rád.
Střevíce z lýčí
František Nepil
Pan Myšák (jak mu říkala jeho manželka) opět nezklamal. Pro nás venkovské obyvatele sice mnoho nového v knize není, ale vyprávění je to takové melancholicko - laskavé, takže paráda. Hodně píše o slepicích. Jako dítě jsem při pronásledování této drůbeže spadnul do potoka. Musím vyvrátit teorii, že je slepice hloupá. Spíš bych ji označil za docela „vyčůranou“. Čtení jsem si opravdu užil.
Na cestách s Franzem Kafkou
Judita Matyášová
Je to vlastně fotokronika s 65 hesly. Fotografie jsou doplněny letopočtem a krátkým příběhem. Se svým přítelem Maxem byl i v pařížském nevěstinci. Vzhledem k tomu, že se kniha dá pořídit již kolem 50 – 80 Kč, tak to pro čtenáře určitě stojí za zakoupení.