capricorn__ komentáře u knih

Třetí knížka, kterou od autorky hodnotím, a můj komentář bude takřka totožný: protivné hlavní postavy, kdy každá je cíleně nepříjemná (nejspíš proto, aby čtenář nabyl dojmu, že každá z nich je podezřelá), děj takový nijaký, stručné věty, přítomný čas, nápad nic moc, konec "překvapivý"... Není těžké knížky autorky přečíst, za to jí dávám plus, ale pro mě jsou prostě její detektivky jako takové jednohubky nebo předkrmy před propracovanějšími knihami. Chápu, že své čtenáře/čtenářky si autorka najde, jen já mezi ně fakt nepatřím. :)

7 18.11.2020

Hodně zajímavá knížka, nad kterou musím pořád přemýšlet, našel jsem v ní spoustu zajímavých myšlenek. Haruki Murakami je specifický v tom, že napíše cokoliv a nebojí se zabrousit do všemožných detailů, klidně bude i nechutný, proto na jeho knihy snad nejde zapomenout. Všechny obsahují něco, co mě chytí a vtáhne. Hlavní postava mi připadala opravdová a jedinečná - sice jsem Kafkovi ne vždycky fandil, není to můj úplně nejoblíbenější hlavní hrdina, ale i tak mě zajímalo, co se s ním stane dál. První část se mi sice zdála o fous lepší než ta druhá, ale ve výsledku jde o opravdu skvělou knihu... Mám dojem, že její důležitost a jedinečnost asi docením, až se mi děj pořádně rozleží v hlavě. :)

8 06.11.2020

Štve mě, když napíší na obal srovnání s dvěma knihami, které mají společného s tou, kterou se chystáte číst, možná jen detektivní zápletku a nepříjemnou hlavní hrdinku. Fanoušek Zmizelé nebo Dívky ve vlaku Dokonalého cizince neocení, protože to zkrátka není ono...
Za co dávám to nejnižší hodnocení, které jde, je opravdu nudný styl psaní - kniha je opravdu tenká, ale i tak mi dělalo obrovský problém se jí prokousat, jak moc jsem se nudil a pokoukával po konci. Kniha je napsaná tak, aby seděla do žánru, který se nyní nejlépe prodává a po kterém - jak se zdá - sahají snad úplně všichni autoři, kteří zaplňují první příčky bestsellerů. Není v ní nic extra, nic, co by vás nutilo knihu ještě někdy otevřít.
Hlavní postavy mi možná nebyly tolik nepříjemné, jenže mně byly úplně jedno, a to je druhý extrém, který je možná ještě horší, než kdybych je neměl rád. Je fakt zvláštní, když se hlavní postavě dějí ty nejhorší věci na světě, a vy necítíte vůbec nic.

Detektivka není nutně špatně napsaná, mně se nápad celkem líbí - Samuel Bjork taky umí poutavě psát, první dva díly nasadily laťku poměrně vysoko, jenže co se mi nelíbí, je "vývoj" hlavních postav. Pokud někdo píše knižní sérii, čtenáři budou čekat, že hlavní postavy se nějak - jakkoliv - změní. Ať už k lepšímu nebo k horšímu, na tom vlastně nezáleží, člověk by po třetí knížce, která je napsaná s odstupem několika let, který se odrazil i v tom knižním světě, neměl mít pocit, že postavy jsou úplně stejné, nepřemýšlí jinak a se svými problémy nakládají stejně. To se mi nelíbilo...

24.10.2020

Čteno cca před rokem - z knihy si nepamatuju absolutně nic, jen to, že mě příšerně nudila a já si říkal, proč někdo autorčin styl psaní přirovnával ke Gillian Flynnové. Jediné, co se mi na knize líbí, je obálka. Jinak nic. Absolutní ztráta času.

Já chápu záměr autorky popsat každičkou postavu (kromě dítěte) jako opravdu nesnesitelnou, abyste nabyli dojmu, že každá postava v knize je podezřelá, jenže právě kvůli tomu se mi knížku ani nechtělo číst, protože jsem si říkal, že zase budu muset trávit čas s takovou bandou idiotů...

Hvězdička za čtivost a stručné věty.

4 24.10.2020

O něco horší než Marťan, ale ten mě taky moc nezaujal.
Jediné, za co dávám hvězdičku, jsou autorovy znalosti a představivost - fakt nechápu, jak někoho může napadnout psát zrovna o tomhle a ještě si s tím dát takovou práci, že román vyznívá přesvědčivě. V tomhle díle autor používá méně chemických a fyzikálních popisů, takže i můj humanitně-orientovaný mozek má šanci leccos z knihy pochopit a představit si.
Co se mi ale opravdu nelíbilo, byly dvě zásadní věci, které se ale táhly přes celou knihu: první je detektivní zápletka (či co to bylo), která mě fakt nebavila a do této knihy se ani moc nehodila. No a ta druhá je hlavní hrdinka - tento typ rádoby "edgy hlavních postav" mi nikdy neseděl, protože se s nimi vždycky pojí ten typicky laciný smysl pro humor, který mě strašně moc vytáčí.

5 24.10.2020

Knížka je napsaná skvěle, o tom žádná, je vidět, že si s ní dal Andy Weir fakt práci, ale dokud vám nejde chemie a fyzika (nebo se v těchto oborech aspoň trochu neorientujete), bude vás kniha nudit, protože ty jednotlivé procesy, které autor zdlouhavě popisuje prakticky na každé stránce, vám zkrátka nebudou nic říkat.

Líbila se mi izolující atmosféra, nápad a dokonce i hlavní postava byla taky fajn (trochu mě překvapovalo, jak moc byla v takové situaci klidná...), jen zkrátka není pro někoho, kdo ovládá JEN humanitní obory. :)

Možná jediný případ v knižním světě, kdy preferuju film na úkor knihy.

5 24.10.2020

Líbí se mi autorčin styl psaní, který bezpečně poznáte, jenže v této knize mě zklamala dějová linie, která byla dost nedotažená na to, že Liane přečetla nějaké psycholigické publikace, či na co tam v poděkování odkazovala. Jak jsem řekl: nápad je skvělý a první část knihy se mi moc líbila, jenže ta druhá...? Autorka děj zbytečně zkomplikovala, přidala tam zvrat, nad kterým mám chuť protáčet očima, protože to bylo takové klišé... A tohle klišé ani nebylo moc dobře napsané. Poslední stránky jsem dočetl se slovy: "A tohle sakra bylo co?"

2 24.10.2020

Já miluju celou sérii s Harrym, dokonce i ty první dva díly, které tu mají docela nízké hodnocení, ale pro mě je Nůž velké zklamání. Knihu jsem hltal možná tak do stránky 200, pak mě naštval ten "překvapující zvrat", který určitě čekal každý, kdo někdy Nesba četl, takže jsem pokukoval po konci, než na knížku budu moct zapomenout, abych si nezkazil dojem ze zbytku knižní série.
Nesbo má svůj styl psaní detektivních zápletek, který se v celé této sérii (a vlastně i při psaní jiných detektivních knížek jako třeba Syn), příliš nemění. Takže cca od Sněhuláka pro mě tedy jeho knihy ztratily to typické tajemno a momenty překvapení, protože jsem ho prokoukl. (Proto se mi tolik líbí jiné tempo ve Spasitelovi a Přízraku.) K tomu všemu mě trochu rozčilovala postava Harryho (já s alkoholiky prostě sympatizovat nedokážu) a to, že on prostě vždycky přežije všechno a vždycky je ve správný čas na správném místě.
Nůž jsem si chtěl přečíst, abych se dostal do "nostalgické nálady" po všech jeho ostatních knihách, ale kniha mě dost zklamala.

3 24.10.2020

Tahle knížka má obrovský potenciál, skvělý nápad, autor umí i dobře psát, ale provedení knihy mě velice zklamalo. Přeskakování z místa na místo, mnohdy prázdné kapitoly, nepříjemný hlavní hrdina, který nikdy moc nevěděl, co chce... Konec taky docela zvláštní... Tohle bylo asi jedno z nejnudnějších sci-fi, které jsem kdy přečetl.

3 24.10.2020

Knížku jsem četl hned, co vyšla (tedy na podzim 2017) a dodnes si pamatuju děj, dokonce i hlavní jména postav, což beru u knih jako úspěch. Zaujala mě především atmosféra tohoto díla, otázky psychologických testů za kapitolami byly taky pěkné odlehčení.
Thriller si nezakládal na šokových momentech, ale na temné atmosféře, která se postupně stupňuje, až na konci úplně vyhrotí.
Při čtení mě sice trochu rozčilovalo, že u vypravování jedné z hlavních postav chybí uvozovky u přímé řeči, ale hádám, že to byl autorův záměr, aby na čtenáře přenesl zmatení (?).
Za co ale strhávám hvězdičku, a co mi trochu zkazilo dojem, byl úplný závěr. Kniha je originální a jedinečná - konec (nebo respektive asi dvě poslední kapitoly) byl takový přetažený za vlasy a akorát otevřel spoustu zbytečných otázek.

6 24.10.2020

Autorka si ukousla příliš velké sousto: rozhodla se spojit dohromady detektivku a jakousi duchovní, spirituální rovinu. (Nebo já nevím, jak to nazvat - posmrtnému životu si říkejte, jak chcete.) A to je strašně dobrý a jedinečný nápad, proto jsem nakonec po knížce sáhl - čekal jsem, že by detektivka mohla být psaná v podobné atmosféře jako filmový snímek Duch z devadesátek. (Nebyla, to vůbec ne...)
Problém byl v tom, že ani jedna z těchto dějových linií mi nepřipadala dotažená do konce a autorka využila svého potenciálu jen asi napůl... Vadila mi taky -du forma a neschopnost hlavní postavy zasahovat do děje, přitom se pořád vztekala a chtěla věci změnit, což se dalo pochopit, ale i tak to nic nemění na čtivosti (to mě docela frustrovalo).
Děj byl dost předvídatelný a dal se dobře odhadnout.
Konec byl... Achjo…

Knížku přečtete rychle, je dost poutavá a se spádem, autor používá stručné věty, obratně se posouvá v ději, hlavní postavy vykreslí stručně a jasně - proti tomu nic. Jenže pokud se vás někdo zeptá, o čem "Věř mi" je, nebudete schopni odpovědět. Příběh je tak moc zamotaný a zapletený, že mám dojem, že ani sám autor vlastně neví, o čem pořádně psal.

A k čemu vlastně je takovou knížku číst?

7 23.10.2020

Já moc nemusím knížky od celebrit, protože je jasné, že vydavatelství od nich vezme všechno, protože je jasné, že knížku budou lidé rádi a hodně kupovat, a podle toho taky často vypadá kvalita. P. S. není nutně špatná knížka, docela mě i bavila, je poměrně oddechová a klidná, jenže jsem si nevšiml žádné převratné literární hodnoty. (Magnesia Litera?!) Nějak nechápu, proč se o knize jednu dobu tolik mluvilo. V knize jsem nepřečetl nic, co by mě nutilo přemýšlet... Fejetony mi jen tak projely hlavou a nic víc.

Kdyby P.S. napsal kdokoliv jiný, nakladatelství by se rozhodně texty nezabývala...

PS: Ilustrace jsou moc hezké! Proti nim nic!

1 23.10.2020

Na mě celá trilogie působí strašně strojeně a neoriginálně. (A ta reklama na Spotify v první knížce...?) Jako kdyby Kingovi došly nápady, ale on měl deadline, tak sesmolil jednoduché detektivní zápletky, aby vystačily na tři dost průměrné knížky. (Vyšetřovatel s psychickými problémy? Jeho kamarádka? Pošahaní vrazi? A dál...?) Ty jsem sice přečetl dost rychle, ale stejně tak rychle jsem na ně zapomněl. A to se mi u Kinga nestalo nikdy, protože má (obvykle) neotřelé a zajímavé nápady. V žádné knize nebylo nic, co mi utkvělo v paměti a upoutalo pozornost.

2 23.10.2020

Líbila se mi první část, pak to začalo jít z kopce, a konec byl mizerný...
Taková přeslazená a podstatně nudnější verze jakéhosi Matrixu či co.

6 23.10.2020

(SPOILER) Tohle je ale děsná knížka!
Zajímá mě, kolik toho autor ví o psychologii a jestli vůbec někdy mluvil s někým, kdo pomyslel na sebevraždu nebo se o ni pokusil. Hádám, že jeho úmyslem bylo snížit počet sebevražd mladých, jenže jeho provedení - a možná ještě horší seriál na Netflixu - dělá přesný opak.
Autor dává dívce, která spáchala sebevraždu, příliš velkou moc - je mrtvá, ale i tak zasahuje do životů ostatních svými kazetami, mstí se. (V seriálové verzi se vyskytuje doslova její duch...) K tomu je její osobnost strašně jednoduchá a nemá žádnou hloubku - z toho, co jsem se o ní dočetl, jsem pochopil, že to rozhodně neměla lehké, ale i tak na mě působila, jako kdyby snad čekala, než se nějaký důvod stane, aby ho mohla nahrát a přidat na kazetu. Neviděl jsem u ní jakoukoliv introspekci, otázku: "A co bych mohla změnit? Jak naložím s tím, co se mi stalo? Co budu dělat?" A především: "Chci si nechat pomoct? Dovolím ostatním, aby mi pomohli?" - My jsme ani neměli šanci si přečíst, co se jí honilo hlavou, když k tomu došlo a jestli nepochybovala nebo necítila zkrátka cokoliv, co by ji nutilo odklonit se od záměru se skončit. Nic. Hannah se chtěla zabít, tak to udělala.
Psaní charakteru pubertální osoby, která spáchá sebevraždu, je opravdu těžké a zatím jsem skoro u nikoho neviděl, že by to zvládnul dobře (možná v Norském dřevu...), proto je někdy původní záměr autorů úplně zbytečný a nakonec udělá více škody než užitku.
O této knížce - a seriálu - se vede spousta debat, a co mi vyšlo z všemožných komentářů lidí, kteří se se sebevražednými myšlenkami potýkali, je: mladí, kteří byli v problémech, po přečtení knihy nechtěli vyhledat pomoct, ale místo toho hledali důvody, proč odejít a pomstít se. To rozhodně není dobré, proto knihu nedoporučuju nikomu, kdo si zrovna prochází těžkým obdobím...
A jako třešnička na dortu: tahle knížka ani není napsaná dobře! Autor píše jak nějaká třináctiletá holka z Wattpadu!

Mě docela štve, že dávám autorovi jen tři hvězdičky, ale tahle kniha, byť je moc zajímává a je vidět, že si s ní dal autor spoustu práce, je úplně stejná jako předchozí dva díly.

2 23.10.2020

Já nevím, strašně nesnáším tyhle thrillery, kdy z každého řádku cítíte, jak se autorka snaží vykalkulovaně rozvinout zápletku a způsobit "šokový moment", na který je určitě každý, kdo tento žánr hltá, dobře připravený. Bylo mi úplně jedno, co se s postavami stane, protože nám o nich autorka skoro nic kvůli jejímu zrychlenému stylu psaní neřekla, a když už náhodou, tak mi byly příšerně protivné.

Navíc: skupina lidí ve venkovském hotelu při kruté zimě? Ale prosím... Tohle už tady bylo snad stokrát...