biki
komentáře u knih
Příběh služebnice
Margaret Atwood
Už nějakou dobu jsem si pohrávala s myšlenkou na tuto knihu, ale nebýt Čtenářské výzvy asi bych se k ní nedokopala. A to by byla opravdu škoda. Naprosto fascinující příběh, který se vyznačuje mimořádně dusivou atmosférou s extrémně vysokým stupněm paranoie, kde nikdo nesmí věřit doslova nikomu, pokud chce přežít. Vypravěčka příběhu patří do skupiny žen, kterým vzali prakticky všechno a degradovali je jen na chodící inkubátory, bez nároků na nějaké smysluplné sociální vztahy či duševní podněty, a kterým zbyly jen jejich vlastní myšlenky a vzpomínky. A ani jimi si občas nebyly jisté.
Jak se společnost do takového stavu dostala je v knize jen naznačeno, snad jen, že začátek byl nenápadný a až teprve úder na zaměstnávání žen a jejich finance ukázal směr, kterým se situace bude ubírat. Bylo pak jasné, že v této fázi byl již významnější odpor vyloučen, klíčová místy včetně ozbrojených složek již byla obsazena příznivci tohoto nového zrůdného režimu. Není také divu, že jakákoli odbojová činnost musela být v tomto systému těžce riziková a s nízkou úspěšností.
Přiznávám, že jsem se ke čtení musela často nutit. Ale když už jsem se začetla, bylo zase těžké se od ní odtrhnout. Rozhodně jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední roky četla.
Hurikán
Dick Francis (p)
Je skutečně neuvěřitelné, do kolika rozličných oborů již ve svých knihách autor zabrousil a vůbec si v tom nevedl špatně. V tomto útlém svazku se opět vrátil do leteckého prostředí s několik velmi napínavými akcemi, a k tomu nově přidal meteorologii s problematikou předpovědí počasí, což mě osobně ohromně bavilo. Oproti současným, vesměs hodně a hodně rozsáhlým krimi románům nezřídka v sériích, musí našinec ocenit velmi úsporný styl vyprávění, který dovolil vměstnat poměrně bohatý děj do pár stránek (kéž by totéž dokázala valná část současných autorů). Vypravěč v roli hlavního hrdiny příběhu nese rysy společné prakticky všem ostatním Francisovým hrdinům - houževnatost až zarputilost, se kterou jdou za svým cílem bez ohledu na osobní nepohodlí či nebezpečí, smysl pro čest a spravedlnost ...
Jen ta špiónská linka není to pravé ořechové a příběh trochu kazí.
Mrtvá schránka
Kristýna Sněgoňová
(SPOILER) Musím přiznat, že těch cizích světů a jejich bizarních obyvatel už na mně bylo trochu moc. Proto si také velmi cením toho, že se autoři vrátili zase na Zemi, kde k překvapení posádky Kraksny lidstvo přežilo v uspokojivém množství, i když za nezanedbatelnou a hodně trpkou cenu (a proto se také existence Loyda stala zbytečnou). Plnění Vodičkových přání se jako obvykle neobešlo bez řady komplikací, které nabídly širokou škálu akcí, mezi nimiž si naši hrdinové stačili sotva trochu vydechnout (jakou já jsem dostala chuť na smažák!). Potěšil také vývoj některých postav, méně už potěšily další personální změny posádky Kraksny. Stejně jako v předchozím dílu byl závěr opět smutný, ale co naděláte, když bojujete proti takovému nepříteli.
Osobní poznámka - v některých komentářích k předchozím dílům se vyskytlo pár rejpalů, kteří nebyli spokojeni, že skupina hrdinů prochází příběhem beze ztrát. No, tak jim autoři vyhověli.
Vlak z Paddingtonu
Agatha Christie
Druhá ze známějších knih A.CH., které znám jen z filmového (či TV?) zpracování. Proto jsem v rámci ČV neodolala a odhodlala jsem se k četbě. Musím totiž přiznat, že příběhy se slečnou Marplovou patří až na asi dvě výjimky k mým nejméně oblíbených z autorčina díla. Úvodní scény kolem zločinu ve vlaku jsou ale skutečně geniální, jako vždy je také velmi zdařilé a výstižné vykreslení jednotlivých postav a rodinných vztahů. Jenže v dalších částech knihy, v průběhu detektivního pátrání i následujících událostí, na mně již autorka i slečna Marplová působily poněkud unaveně, jako by už ztratily šťávu. Prostě Agátiny starší knihy se mi líbily o trochu víc.
(pozn. - ale stejně mám nejraději knihy, kde nevystupuje ani jeden z dvojice Poirot -Marplová).
Kód růže
Kate Quinn
Jak se tak ohlížím na svou letošní bilanci přečtených knih, tak tato je bezesporu na úplné špičce. Příběh tří naprosto odlišných dívek na pozadí skutečných událostí a množství perfektně zpracovaných historických faktů je opravdu fascinující a mimořádně čtivý. Těžko si dnes představit, jak obtížné bylo v tehdejších podmínkách (bez pomoci počítačů) prolamování šifer a kódů. Jak extrémně stresující tato práce byla, jak doslova pohltila většinu těch, kteří se jí zabývali a jak hluboce ovlivnila jejich životy i po válce. Že se příběh zdá někdy zdlouhavý? Ale on vytváří opravdovou mozaiku, která, jak se domnívám, vystihuje tehdejší válečnou dobu, v níž ale lidé včetně našich hrdinek prožívali také své osobní, nezřídka i tragické příběhy. Myslím, že to dokonale shrnula jedna z hrdinek, Osla (zkráceně): "Já vím, že je válka. Jenže zároveň s ní se odehrává ještě něco dalšího - život."
A doporučuji opravdu si přečíst také doslov, který ještě některé dějové linky z příběhu dokresluje a také doplňuje další fakta i z poválečné doby.
Lord se špatnou pověstí
Bethany Bennett
Nová autorka na scéně romantické literatury se uvedla čtivým a překvapivě kvalitním příběhem se zajímavými hrdiny, kteří mají za sebou společný, pro oba velmi nepříjemný zážitek. Postupné sbližování hrdinů je okořeněno mimo jiné také napínavou zápletkou, která celému příběhu dává šmrnc. Opravdu se mi to líbilo.
Význam lásky
Stephanie Laurens (p)
Po dlouhé době jsem si novou knihu této autorky opravdu užila bez větších připomínek, připomněla mi ty nejlepší díly cynsterovské série. Romantický příběh se slušnou detektivní napínavou zápletkou. Hlavního padoucha jsem sice vytušila poměrně brzy, ale vůbec mi to nevadilo. V rámci žánru tedy nejvyšší hodnocení.
Sladký nepřítel
Kristen Callihan
V současné depresivní situaci a v krátkých sychravých dnech není nic lepšího, než si trochu osladit život takovou (či jinou podobnou) knihou. Co jsem od knihy čekala, to jsem také dostala - možná, že až trochu moc přeslazený, ale jinak přiměřeně zajímavý příběh o dvou celebritách, které nečekaně dostaly facku od života, ale přes jisté komplikace se s ní vyrovnaly. Jasně, že je to předvídatelné, ale i to se v tomto žánru očekává.
Vévoda pro Dianu
Sabrina Jeffries
Zajímavá a neotřelá výchozí situace - obchodní podnikání tří sester aristokratek, nic podobného tu myslím ještě nebylo. Těší mě, že i v tak zprofanovaném žánru lze ještě přijít s něčím originálním. Samotný příběh je příjemně čtivý, hlavní postavy výstižně prokreslené, zvlášť novopečený vévoda se mi opravdu líbil. Ale i když jsem si knihu užila, na můj vkus byla přece jen trochu moc poklidná.
Nenech to být
Harlan Coben
Poté, co se mi moc líbila kniha s Winem, rozhodla jsem se dát Cobenovi další šanci. Jenže v tomto případě jsem v rozpacích. Zhruba první polovina knihy, v níž probíhalo klasické detektivní pátrání, byla fakt dobrá. Také vysvětlení celé tragédie v minulosti i události současné, to všechno v celém příběhu dávalo opravdu smysl. Ale bylo nezbytně nutné použít jako vyvolávající faktor ono tajné zařízení? No jo, jenže to by pak zase ztratila smysl zápletka kolem Maury a její matky. Zkrátka, tento motiv mi přišel hodně přehnaný, nevěrohodný.
Za co ale přidávám jednu * je způsob vyprávění - asi nejvíc na mě zapůsobilo, jak byl zásluhou nově zjištěných skutečností vypravěč nucen postupně měnit názory na některé osoby včetně svého bratra. To se autorovi opravdu povedlo.
Vrah andělů
Andrew Mayne
A.M. v této knize uvedl na scénu dalšího, už třetího vyšetřovatele, či spíše vyšetřovatelku se zcela unikátními zkušenostmi a schopnostmi. Tentokrát měl sice úlohu ulehčenou, protože vycházel ze svého původního povolání, ale i tak - kouzelnice jako agentka FBI, to tu myslím ještě nebylo, stejně tak jako naprosto bizarní, až nadpřirozeně působící způsoby vražd. A kdo jiný by mohl přijít s řešením, než kvalifikovaný kouzelník? Strhující napínavý příběh také dává aspoň trošku nahlédnout do metod, kterými nás iluzionisté okouzlují.
Takže všechno by bylo fajn, ale stejně jsem málem strhla jednu hvězdičku za ten závěr - sakra, co to jako mělo být? Damian jako deus ex machina? Tak to bych Andymu radila, aby to v dalším dílu pěkně vysvětlil!
V cizím zájmu
Matthew Richardson
Na rozdíl od předchozí komentující se mi to líbilo o něco víc než úvodní díl. Vzhledem k přítomnosti zrádce v nejvyšších kruzích se mi zdálo logické zaangažovat do pátrání někoho zkušeného, kdo ale již stojí mimo organizaci (a druhý důvod se ozřejmil v závěru). Líbila se mi "honba za pokladem", sledování drobečků informací a indicií a z nich vyvozovaných názorů, i když s velkým podílem nejistoty, i to, jak toho jistá osoba využila ke svému prospěchu. A líbil se mi i způsob zakončení příběhu. Co ale nemůžu autorovi odpustit, že svého hrdinu nechal zapomenout na hlavní zásadu v tomto povolání - nevěřit vůbec nikomu. Proto taky ta jedna hvězdička dolů.
Na jménu nezáleží
Nora Roberts
Těm z nás, které čteme knihy N.R. už po řadu let, je hlavní zápletka knihy dost povědomá (a u Nory to není poprvé). Naštěstí je opět schopna ji osvěžit několika novými nápady a prvky, takže to autorce mohu odpustit. Navíc se kniha jako obvykle velmi dobře čte, hlavní hrdinové a jejich přátelé jsou velmi sympatičtí, hlavní padouch jak jinak než odpudivý. Jen bych v knize přivítala trochu víc napětí, přinejmenším při té závěrečné akci.
Sedm let hříchu
Sylvia Day
Docela zklamání. Totiž ten hlavní příběh, který se měl odehrávat mezi Jess a Alistairem, postrádal smysluplnou zápletku a aspoň nějaký děj a až na pár erotických scén byl zcela jalový. Nemohu si odpustit sarkastickou poznámku - cesta (plavba) tam a zase zpátky.
Tu třetí hvězdičku dávám za podstatně zajímavější příběh Hester a Michaela, který by si rozhodně zasloužil víc prostoru.
Rok v ráji
Sarah Goodwin
(SPOILER) Vůbec jsem nečekala, že zcela náhodně narazím na tak kvalitní a opravdu napínavý příběh, který jsem přečetla za pouhý jediný, byť víkendový den. A který vlastně potvrzuje, proč z duše nesnáším všechny ty reality show (fakt nechápu, co na nich lidi mají) - totiž to, jak si jejich tvůrci dávají záležet, aby složení účastníků slibovalo co nejvýživnější a nejubožejší konflikty, ve kterých zpravidla vyjdou najevo ty nejhorší lidské vlastnosti. Dovedu si představit, že kdyby byl reálně uveden survivalistický pořad podobného typu jako v knize (a co já vím, možná že byl), že by opravdu mohlo jít i o život. Ale snad by byl pod větší kontrolou než v této fikci - úplná ztráta spojení, na niž nikdo z produkce nezareagoval, to je asi to jediné, co bych knize vytkla.
Domnívám se, že charaktery účastníků i vývoj fungování skupiny jsou vykresleny více než věrohodně. Občas se mi totiž udělalo až zle z některých skupinových scén, které si dovedu dost dobře představit i v reálném životě. V některých komentářích je vytýkáno, že je obraz jistých osob jen povrchní, domnívám se ale, že to závisí i od toho, do jak blízkého kontaktu se s dotyčným dostala vypravěčka příběhu Maddy. Ta sociálně nezkušená a tím výrazně hendikepovaná Maddy, která jen chtěla uniknout ze svého zhrouceného světa a dozvědět se něco o sobě. Způsob a okolnosti, za kterých to skutečně dokázala, jsou opravdu dechberoucí, ale i trochu děsivé. Prostě přežila.
Zachráněná pověst
Eloisa James
Pro mne zatím nejlepší díl série. Milý a vtipný příběh se zajímavými hlavními hrdiny, kterým zdatně sekunduje přítel Otis, a skutečně pozoruhodné pojetí Shakespearova Hamleta - vůbec jsem netušila, že by mohl být tak zábavný. Opravdu jsem se moc pobavila a zasmála.
Temné ozvěny
Loreth Anne White
Jak už se stalo mým zvykem, opět jsem začala od druhého dílu série. Původně jsem si od knihy moc neslibovala, jenže když už jsem se do ní pustila, opravdu jsem měla problém četbu přerušit aspoň na nezbytně nutnou dobu. Příběh je neskutečně čtivý, přestože vesměs neoplývá nějakou třeskutou akcí (tedy až na ten závěr), ani tam netečou potoky krve, ale zato můžeme sledovat poctivé, logicky probíhající detektivní pátrání v atraktivním prostředí zimní zasněžené kanadské krajiny. Zajímavé a výstižně prokreslené charaktery nejen hlavních hrdinů, nečekané zvraty ve vyšetřování, které zasahuje hluboko do minulosti, ale i skrytá a nečekaná tajemství některých zúčastněných. Zkrátka - špičkový thriller, kterému z mé strany nelze nic vytknout a můžu ho jen a jen doporučit.
Pád do tmy
Wendy Dranfield
Už v upoutávce na knihu mě zaujali oba navýsost originální hlavní hrdinové se skutečně nezáviděníhodným osudem, který sám o sobě sliboval velmi zajímavé momenty. Po této stránce mě autorka rozhodně nezklamala - Nateův příběh je sice poměrně jasný, ale Madison svá tajemství v této knize rozhodně ještě neodhalila v celé šíři. A jejich první společný případ vůbec není jednoduchý - pohřešované dítě, jeho rodina s tragickou minulostí a jen s tušením jakýchsi spodních proudů..., liknavý přístup policie při vyšetřování - to všechno vytváří svižný napínavý příběh, který se velmi dobře čte. A jak již bylo dříve řečeno, Brody znamená opravdové zpestření příběhu a zcela jistě v něm hraje roli.
Proč jsem ale strhla jednu hvězdičku? Události v závěru a celkové rozuzlení příběhu mi totiž připadají už trochu překombinované, nevěrohodné, jakoby tam těch dílčích motivů chtěla autorka nacpat co nejvíc. Kdyby zde byla jen trochu umírněnější, neváhala bych s nejvyšším ohodnocením. Ani tyto výhrady mi však nezabrání těšit se na pokračování série (velmi slibný nástřel v závěru této knihy).
Plavba do nenávratna
František Niedl
Zaujala mě anotace a také komentáře ke knihám s postavou Daberta, takže jsem se rozhodla to s jednou z nich zkusit. Přestože byly úvodní části knihy trochu rozvláčné, musela jsem ocenit, že v nich autor zmínil nějaké útržky z Dabertovy minulosti, takže nevadilo, že jsem od něj dosud nic nečetla. Situace v průběhu plavby, zvláště od onoho "ztracení", už byly podstatně zajímavější. Upoutal mě dlouholetými zkušenostmi podložený, naprosto racionální způsob, jakým Dabert řešil jednotlivé problémy, jak vždy chladně zvažoval poměr rizika versus zisku, jak vtipně si dokázal poradit s nepředvídatelnou situací (teď mám na mysli onen veřejný "výslech" ), a to vše aniž by ohrozil nevinné. Příběh se mi opravdu líbil, ale za ten přepálený závěr přece jen jednu * strhávám. Rozhodne se ale pokusím přečíst i předchozí knihy série.
Po západu slunce
Linda Howard (p)
Nejprve musím ocenit, že se autorky v tomto žánru jako jedny z mála spolehly na matku přírodu jako příčinu apokalypsy a nemusely do děje tahat nějaké atomovky a jiné výdobytky civilizace, či viry a podobné potvory. Jinak ale apokalypsa probíhá tak nějak pokojně a dalo by se říct až idylicky. V knize je sice pár konfliktů a pokud dobře počítám, tak jen dvě opravdu nebezpečné situace, ale obyvatele údolí se s nimi vyrovnávají pozoruhodně vyrovnaně a rozumně, aniž by propadli panice. Jistě, nezanedbatelnou roli v tom hrají vůdčí osobnosti Sely a Carol na straně jedné a Bena s jeho zkušenostmi na straně druhé. Ale i když se kniha čte velmi dobře, stejně mi celková situace, tak jak je v knize vykreslená, připadá dost nevěrohodná - čekala bych ji podstatně drsnější, s krutými střety v boji o život a tedy i s podstatně většími ztrátami na životech.
Dlouho jsem váhala mezi 3 a 4*, nakonec jsem se díky čtivosti knihy přiklonila k vyššímu hodnocení.