beveron
komentáře u knih
Jak mi Starbucks zachránil život
Michael Gates Gill
Moc me to nezaujalo. A i když ma tak malo stranek, nedočetla jsem.
Pokání
Ian McEwan
Jsou knihy, které dočtu a téměř hned muzu cist další. Pak jsou tituly, po kterých si musím dat malou pauzu a vstřebat je. Ovsem Pokani je pro mne kniha, po které jsem několik dlouhých tydnu nemohla absolutně nic. Pro me kniha cislo 1 celeho meho zivota. Prolinani časových rovin, nádherný jazyk, morální hodnoty jednotlivých postav, vse naprosto dokonale. Touha male Briony psát, jeji pokusy o drahu spisovatelky, touha po pozornosti, myslenkove pochody: ohne se driv prst a mozek to prijme, nebo nejdriv mozek řekne at se prst ohne a prst to udělá..., jeji chyba, lez a cely život zasveceny pokusu o odpusteni, sebetryzna, valka.. Neskutecne poutava kniha. Film jsem viděla taky, mam rada Mcavoye, takze se mi i film líbil, ale knihu opakuju častěji. Necte se to uplne lehce, ale to vůbec neni na závadu.
Věčná Ambra
Kathleen Winsor
Vecna Ambra byla hrdinka meho "mladi" hned vedle promiskuitní Angeliky nebo pozdeji doktorky Samanthy. Kapitoly popisující morovou ránu jsou pro me nejzajímavější casti cele knihy a někdy si je rada přečtu znovu, bez te omacky kolem.
Hvězdy, ty studené hračky
Sergej Lukjaněnko
Za me absolutně nejlepší!!! Nic me uz nesebralo tolik, jako zrovna Peta Chrumov. Dodnes jsou situace, kdy si říkám: Kualkuo, zahaj útok. Stoji za precteni
Bludiště odrazů
Sergej Lukjaněnko
Miluju Hlubinu, na par hrach jsem taky ujížděla, závislost na virtuální realitě je vcelku realna a diver je super zaměstnání.
Ernest Hemingway
Carlos Baker
Cetla jsem tuto knihu uz pred lety, ted listuju ve strankach a vubec si to nevybavuji. Mela bych si to připomenout, vždyť to byl Hemingway!
Hlava XXII
Joseph Heller
Jediná kniha, kterou jsem si vypůjčila a uz nikdy nevrátila. Často premyslim, zda bych ji vrátila, kdyby bylo komu (bohužel uz neni)....a jsou dny, kdy si říkám, ze urcite ANO. Vrátila bych tento usmoulany, poniceny a stokrat cteny paperback a okamzite si pořídila pevnou vazbu, novoučkou a voňavou knížku, nikdy nectenou, nikdy neprolistovanou, bez otisku prstu a bez stop DNA (slzy a atakdal) Ale pak si uvědomím, ze vlastně NE. NE!
Noční vlaky
Barbara Wood
Jediná kniha na tema holocaustu, ke které se v odstupu let rada vracím. Možná je to tou kombinaci války a epidemie, protože obe témata i samostatne patri k mým oblíbeným, natož takhle ruku v ruce. Neni to klasicka Woodova a to je dobre. Je zde tolik silných momentu a za me asi nejsilnější, protože jsem ho nikdy nepochopila, je okamžik, kdy partyzáni zastavi jeden vlak, s nasazením vlastních zivotu otvírají vagony a ukazujou cestu pryč, moznost uteku, moznost volby, a nikdo se nezveda......
Vypravěčka
Jodi Picoult
Krasny příběh. Od začátku do konce. Role bratru mi v samem zaveru neco připomněla. Jako bych uz toto nekde cetla, jen paměť mi uz neslouží. Silne emoce - pokora a ucta k zivotu, občas člověk musi neco takového přečíst, aby se zase hodil " do normálu". Vim, ze casem zapomenu urcite detaily a možná si knihu přečtu i znovu, co ale nezapomenu je ta vůně kynutého testa a cerstve upečeného chleba. Nakonec ty nejobyčejnější veci pro me meli v te knize největší kouzlo.
Dáma v autě s brýlemi a puškou
Sébastien Japrisot (p)
Detektivku mi vyhrabal muz pote, co jsem nadávala na Dívku ve vlaku. Toto bylo lepsi. Urcite rysy ale mají knihy spolecne - zmatek, nejistota, pochybnosti o všech okolo a nejvíc o sobe same.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Kniha se mi nelíbila, přišla mi lacina, všechny tri hlavni zenske postavy mi přišly stejne, evokovaly ve me stejne emoce a stejný nezájem. Chvili mi trvalo nez jsem pochopila, ze to jsou opravdu tri rozdilne postavy nikoli jedna schizofrenní alkoholicka, nebo ne? :-)
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Kniha se mi líbila, a to hodne. Pro me silnejsi a lepe napsane nez Vypravecka. I když je asi nefer ty knihy srovnávat jen proto, ze jsem je cetla hned po sobe. Zase trochu jiny uhel pohledu. O zvěrstvech netřeba detailně psát a presto tam jsou, atmosféra doby primo hmatatelná. Epilog taky úžasný. Jsem furt naivni a vzdycky cekam nějaké velké rozuzleni, happy end, zvrat na poslední chvili, superhrdinske kousky, lide co toto prožili přece nemůžou dal zit obyčejný život, nemohou jen tak v tichosti zemrit, a prave ta skromnost, obyčejnost, lidskost je nakonec to, co mi vhani slzy do oci.