BáraLind.
komentáře u knih
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Zatim nejlepsi z knih, co jsem od ni cetla (Hana, Hotylek, Slepa mapa). Mornstajnova ma zvlastni typ hlavnich hrdinu - jsou to casto lide, kteri neciti vinu a neciti se byt nijak zodpovedni za sve ciny. Uplne se s tim neztotoznuji, ale je mi jasne, ze kazdy clovek to ma jinak. Trochu me mrzelo, ze ten konec nebyl vice rozepsany, ale beru to tak, ze je to na fantazii kazdeho ctenare, co se odehralo na konci.
Opat chuligán aneb Dobré dílo Anastáze Opaska
Monika Elšíková
Pro mě trochu zmatečně sepsané, ale osobnost otce opata autorka vystihla velmi barvitě, a to mě na knížce bavilo.
Kniha Ester
Marek Pietoň
Potencial velky. Anotace me nalakala na zajimavy pribeh a ostravska mista, ale docetla jsem to jen s velkym premahanim. Zbytecne zapletene nabozenstvi/vira, ktere bylo jedna velka slatanina protichudnych tezi, ktere nedavaly smysl. Psano prilis zdobnym jazyken, velke mnozstvi metafor, personifikaci a jinych jazykovych kudrlinek, ktere branily plynulemu cteni. Kdyby to bylo o toto vsechno oprosteno a drzelo se to nejake jasne linie, byl by to moc hezky pribeh (par motivu a momentu v knize bylo velmi zajimavych - setkani s blaznivou Betou, pribeh Magdaleny..). Skoda.
Jsi tam, brácho?
Marek Herman
Každou druhou větu bych si nejradši vytesala do kamene, abych na ni při výchově dětí nezapomněla..
Tradinář: Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů
Monika Kindlová
Nápadité, neotřelé téma, plné inspirací pro tvoření, pečení.. Čtu to postupně tak, jak běží jednotlivé měsíce a vždycky mám chuť něco hned vyzkoušet, ochutnat, uspořádat, vyrobit. Líbí se mi propojení/vysvětlení pohanských & křesťanských tradic a to, že jedno s druhým se vůbec nemusí vylučovat.
Sama sebou
Jojo Moyes
Byť jsem nečetla předchozí dvě knížky, na které tato navazovala (jen jsem viděla film Me before you), tak to vůbec nevadilo. Další červená knihovna, ale napsaná poutavě, ne se stupidními dialogy (což oceňuji) a hlavně s myšlenkou.
Deník matky
Helena Černá
Pro mě kniha bez přidané hodnoty, s názory psycholožky jsem se ne vždycky dokázala ztotožnit.
Hana
Alena Mornštajnová
Začátek slibuje zajímavý/originální příběh, i místo, ale je to jako na houpačce, napínavé pasáže střídá nuda, pak se zase na chvíli objeví nějaká zajímavá postava nebo námět, ale není to rozpracované, takže to s další stránkou zaniká. Z knihy mám rozporuplné pocity.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Těžko se sympatizuje s hlavním hrdinou, který si hraje jenom na vlastním písečku.. "Jak je možné, že Václava si každý váží a má ho rád? Cožpak si nikdo nevšiml, že je to zbabělý, sobecký kripl, který kvůli svému pohodlnému klidu obětuje každého, kdo se mu nehodí? A pak udělá dobrý skutek, navštíví svoji ubohou Lucii a všechno špatné je odčiněno."
Nějak se nemůžu do knížek p. Mornštajnové ponořit, některé náměty jsou skvělé, neotřelé, ale bohužel málo rozpracované. Na mě mají knihy až moc rychlé tempo bez hlubšího vhledu do jednotlivých postav/období.
S láskou o dětském spánku
Lenka Medvecová Tinková
Možná kdyby byla o něco kratší, byla by čtivější. Ale velice si cením konkrétních příběhů maminek/rodin, velice inspirující.
Seznam tajných přání
Lori Nelson Spielman
Krásná kniha pro chvíle odpočinku, kdo by neměl rád happyendy?
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Trošku mě neštimoval k celé knížce ten konec a vlastně to i trochu shodil. Neíbilo se mi, že hlavní hrdinka v třetí generaci dokázala žít celý život s vinou (udavačství), a v podstatě nic si z toho nedělala.. Jinak příběhy prvních dvou generací byly velice čtivé.
Cizí žena a muž pod postelí
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Některé povídky dosti bizarní (třeba ta s tím krokodýlem), o to více jsem se u toho bavila, některé tak trochu o ničem. Dostojevskij napsal i lepší.
Dědina
Petra Dvořáková
Po přečtení každé takové knihy s tématikou vesnice, mezilidských vztahů, kořenů, rodiny atd. mi je vždycky smutno z toho, jak si někteří lidé nesou křivdy své i svých předků klidně i po několik generací. Krásná ilustrace souboje mezi starou a mladou generací (Maruna, její manžel vs. Zbynďa) nebo i mezi starou a tou nejmladší (babička vs. vnučka). Chybělo mi trošku větší propojení příběhů, ale možná o tohle v knize ani nešlo. Jsem ráda, žekniha nepředkládala žádný názor, žádné soudy, jen postavy, které si žily svůj vlastní život.
A humorného (jak se píše v popisu knihy) mi na tom nepřišlo nic...
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Kniha svým rozsahem krátká, ale svou myšlenkou hluboká. Myslím, že mnozí z nás is nedovedeme představit chaos v hlavě člověka, který zapomíná. Místy možná až příliš patetická, ale na druhou stranu v některých pasážích krásně poetická. Ze začátku jsem při čtení měla v hlavě stejný chaos jako onen starý děda, chvíli mi totiž trvalo, než jsem se zorientovala v tom, o co přesně jde, kdo je kdo, co se odehrává v reálném světě a co v hlavě dědy.
Pod sněhem
Petra Soukupová
Jedna velká deprese a po přečtení obrovská vděčnost za to, že naše rodina (byť nic není dokonalého) funguje.