Bakana komentáře u knih
Předchozí díly jsem nečetla takže nemůžu srovnávat. Ale podle mě autorka udělala chybu, když nazvala knížku - asi aby měla chytlavý název a lidi si ji hodně vybírali v knihkupectvích - podle něčeho, co zase tak velkou roli v celém příběhu nehraje. A taky ta středověká atmosféra ke mně nějak ne a ne dolehnout.
Ale detektivka sama o sobě to byla dobrá.
Ráda si představuju, jak to mohlo v Praze na začátku 15. století vypadat. Knížka je plná detailů, které atmosféru dokreslují.
Moc by mě zajímalo, jestli Hus byl opravdu tak vzorný duchovní, jak ho Hrdlička vykresluje. Jestli by opravdu měl tolik důvtipu, zájmu a nakonec empatie a odpuštění :-).
(SPOILER) Já tedy souhlasím s tím, že knížka mohla být tak o 100 stránek kratší.
Ze začátku mě ti dva sobci iritovali, hlavně Liv se svou obscesí narozeninové oslavy, na kterou se chystala 20 let. Na to už snad je diagnóza, ne?
Na druhou stranu - smrt dítěte je to nejhorší, co může člověk zažít. Žádné vyhořelé domy nebo nedejbože nějaká pitoreskní ztráta zaměstnání téhle tragédii nesahá sni po kotníky. Takže ze začátku jsem s Adamem a jeho panikařením souzněla. Ale pak už to trvalo moc dlouho
(SPOILER) Moc dobře se to čte. Sice přitažené za vlasy a konec je sladký až hrůza, ale jako brakové čtení super :-).
Až na tu dvojitou love story, na můj vkus zbytečně předvídatelné a patetické, skvělý příběh. Napínavé, hlavního padoucha bych tedy netipovala (ale v tomhle jsem vždycky úplně mimo), a z Hugha, který mi připadal hodně ambivalentní, se nakonec vyklubal velkorysý sympaťák. Asi to nebude moje poslední knížka z téhle série.
Nedá mi to, abych nenapsala recenzi podruhé.
Zeširoka vyprávěné historické souvislosti, které vedly k vyslání Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu + průběh jejich misie. Geniální, kdo má rád historii, bude nadšený. Kniha není suchopárná, naopak je to barvité líčení určené pro laickou veřejnost.
Dobré, ale mohlo to být i lepší. Vadilo mi moc otevřených konců najednou, Fabian byl až moc velký klaďas a Irene byla tak nesympatická, že jsem jí ty průšvihy skoro až přála.
Takže tak tajná organizace, že o ní nikdy nikdo neslyšel?
A všichni ti sice snaživí, ale v porovnáním s naším nepřekonatelným agentem neschopní muslimové, Rusové a já nevím kdo všechno, co nenávidí nejlepší stát a pupek světa Spojené státy?
To byla ale trapná kniha :-(
(SPOILER) Taková červená knihovna 19. století. Kdyby to nebyla tak stará kniha, dala bych hodnocení ještě horší.
Nevím, ale děj měl opravdu ubohoučkou zápletku, příběhy typu “jak hodná chudá dívka ke štěstí přišla” mě nikdy moc nebraly a jednu celou hvězdu ubírám za naprosto nepravděpodobný dějový zvrat, že Rochester na konci knihy začal vidět.
Beck byla s prominutím kráva, kterou bych poslala do háje maximálně po třetím rande, Joe patří do detenčního zařízení a jediná normální (i když možná s výhradami) byla Karen.
Od Miky Waltariho jsem četla Egypťana Sinuheta (skvělé, 5*) a Pád Cařihradu, který byl pro mě napsaný tak nezáživně, že jsem ho jako jeden z mála knih nedočetla. Jeho království je něco mezi tím.
První polovinu knihy jsem přemýšlela o tom, jestli se mi vůbec chce bknihu dočítat. Pak to alespoň trochu vzalo jakýs takýs spád, ale ani tak to Egypťana Sinuheta nedosahuje ani náhodou.
Aby bylo jasno: mám ráda historii, tzn. mám ráda historické romány a mám ráda populárně naučné knihy o historii. Nevyhýbám se ani odborným knihám, pokud nejsou až moc suchopárné. Waltarimu se v Jeho království podařilo bravurně vyhnout všem těmto žánrům. Kdokoliv se zajímá o historii počátků křesťanství, je odrazený množstvím fikce, kterou si Waltari do knihy přidal. Z toho důvodu to rozhodně nemůže být populárně naučná kniha, koneckonců není tak psaná a ani neměla být. Historický román to je možná nejvíc ze všeho, ale na spràvný román je v něm na mé gusto příliš filozofování.
Prostě kniha mě jednoduše neoslovila, ale protože svoji hodnotu určitě má, tak 3*.
(SPOILER) Možná už jsem jaksi předetektivkovaná, ale Clona na mě nezapůsobila jako něco, co bych si chtěla přečíst znovu.
Mia mi se svými psychickými myškami přišla otravná, vrah byl klasicky pošuk a to, že vraždil kvůli Mie, vidím jako nepravděpodobné, ohrané až únavné. A přitom knížka začala poměrně slibně, jen prostě byla čím dál tím horší…
Skvělé jako vždy. Zjistila jsem, že mě nudí popisy bitev a přeskakuju je, ale jinak velmj dobré.
Dávám jen 4*, pfotože k úplné dokonalosti tomu ještě něco málo chybí...
Na mě byl ten příběh hodně rozvláčný, zbytečně podrobný a taky dost zamotaný.
Na přečtení dobré, ale vracet se ke knize nebudu a další díly už si asi taky nepřečtu.
Souhlasím s předchozími komentáři.
Kruh není žádné velké literární dílo, jeho hodnota tkví v aktuálním tématu. Ve jménu dobra, lidských práv, ulehčení práce a všech podobných velkých keců se část populace ráda a dobrovolně, část pomalu a s odporem, vzdává své svobody a svého soukromí.
Jen málo hlavních hrdinů mi kdy bylo tak nesympatických jako Mae: narcistická, nadutá, netolerantní, zamindrákovaná, manipulovatelná i manipulativní, ambiciózní, pokrytecká, citově plochá...
A z toho konce až mrazí.
Perfektně čtivě napsáno. Robert Graves byl odborník na antiku, a proto se dá říci, že co se týče dohledatelných faktů kniha odpovídá historii. Díky ní si pamatuji posloupnost římských císařů od Ceasara (i když ten de facro císař nebyl) k Neronovi a ještě sem tam nějaké to jméno navíc :-)))
Ke konci to vzalo až moc rychlý spád, ale jinak velice zajímavé! Poslouchala jsem jako audioknihu a vůbec jsem se nenudila.
Chudák holka, hlavně ze začátku mi jí bylo moc líto. Važme si toho, jak pohodlné životy máme, a taky že máme někoho, kdo nás má rád a komu na nás záleží.
Není to špatné, ale tak nějak nevybočuje z průměru. Za měsíc nebudu vědět, o čem knížka byla.
Ke konci sice trochu překombinované - nepravděpodobné, ale dobré. Pořád čekám, jestli Jeoffrey náhodou nebyl totální hajzl.
Já vím, že to není brakovka jako jiné kousky z tohoto žánru. I ten závěr byl moc zajímavý.
Jenže mi to přišlo celé jaksi nenapínavé, že bych se třeba bála tak to mě ani nenapadlo a spíš jsem se těšila, jak to skončí, ať to mám za sebou. Asi už jsem holt ten povrchní moderní čtenář :-(.