Aya81 komentáře u knih

Na knihu jsem se hodně těšila, ale nedala mi to, co jsem čekala. Téma je těžké a smutné, ale postrádá nějaký vývoj, emoce jsou z mého pohledu ploché, jako by se ani nejednalo o rodinnou tragédii. Hlavní postavy jsou těžko uchopitelné, málo do hloubky propracované. Snad jen malý Jacob měl trochu prostoru pro to ukázat něco v sobě.
Neberu mormonům jejich víru, ale jsou pro mne naprosto nepochopitelné některé její aspekty. Nechápu např. striktní odmítání psychologické pomoci ve chvíli, kdy byla tato pomoc evidentně potřebná. Lpění na formě oproti obsahu. Rodina je věčná, rodina je na předním místě.. ale evidentně není, když spolu členové rodiny nedokážou sdílet opravdové prožitky namísto náboženské věrouky, když si nedokážou pomoci, když "práce" je i zde důležitější než slib rodině. Víra sice nakonec došla svého naplnění, ale ne, prostě nechápu. Tím samozřejmě neodsuzuju, ani nechci nějak knize podsouvat snahu o podstrčení víry čtenáři, to rozhodně nedělala. Ale zklamala mne.

1 10.07.2019

Říkám JO JO JO! a tleskám. Vestoje. Kniha plná ironie, sarkasmů a absolutně lahůdkového jazykového stylu, kde po poetické větě plné květnatých přívlastků následuje direkt přímo na solar v podobě až vulgárního vtipu. Krátké povídky, zejména skvělá titulní "Hod mrtvou labutí" svými trefnými postřehy ohledně moderní společnosti, zejména "rádoby vyšší střední třídy", cílí přesně a tnou do živého. Opravdu radost to číst! Drobné mínus za rozuzlení opakovaně tak trochu horkou jehlou, ale v absurditě zápletek poměrně pochopitelný důsledek. Ondřeji, piště dál, prosím!

6 24.06.2019

Kniha mne neoslovila. Možná jsem nebyla na tenhle styl naladěná, ale nemám ani chuť to zkoušet znova. Co má kniha nabídnout čtenářům? Dokumentace života ve věznici..? Bezvýznamnost víry v nápravu odsouzených..? Uměleckou kreativitu v užívání stylů..? Literatura v rauši..?Nevím, prostě tak nějak všechno a přitom nic. Snad jen zvolat "Jo! Povedlo se mu pořídit si zápisky a dostat je z lochu ven!" To je ale podle mého dost málo na nějaké zásluhy. Prostě ne, tohle mi nic nedalo.

1 18.06.2019

Detektivní příběh skvělý jako vždy. Jen ten konec, ten konec. Už podruhé mi připadá, že ho Bryndza zbytečně urychlil, usekl, prostě s ohledem na dlouhé předchozí pasáže na mne působí zrychleně. Nemůžu se rozhodnout, jestli toho soukromí Eriky není pro mne v knize už moc, na úkor detektivní zápletky. Na jednu stranu to pomáhá utvořit si vztah s hlavní postavu, na druhou to někdy odvádí pozornost od případu.
Jo, a je zajímavé, že detektivové - ztroskotanci jsou vždycky nejchytřejší. Erika, Hary Hole,... :D

3 04.06.2019

Další skvělá kniha Roberta Bryndzy. Hvězdičku ubírám jen za podle mého trochu moc zrychlený konec. Ale už se těším na další případ Eriky Fosterové, který načnu hned dneska ;)

3 28.05.2019

Kniha na mne zapůsobila. Podle anotace jsem čekala spíš thriller s rozuzlením, než sondu do hlubin lidských pudů, emocí, strachu a temných stránek. O to víc mne ale kniha pohltila. Není zde podstatný příběh hlavních postav, ani důvod situace, v níž se ostrov ocitl, ba ani "happy end", kterého se vlastně nedočkáme. Důležité je uvědomit si, jaké jsou kořeny a důvody (zpočátku i chvályhodné a pragmatické) lidského chování v extrémní situaci, a snad se z nich trochu poučit. I když nevím, zda to jde. Dokud nejsme tváří v tvář krizi, nemůžeme vědět, jak se budou chovat naši sousedi, naši přátelé, ba ani my sami. Je tak snadné ovládnout davy lidí. Chování samozvané vlády nutí k zamyšlení - kde je hranice mezi jednáním v zájmu zachování pořádku a udržení společnosti, kde už je pevná ruka tou špatnou?

9 18.04.2019

Tento žánr (cestopis i humoristické dílo) není šálek mého čaje, ale musím uznat, že se to četlo hezky, lehce.

10.04.2019

Výborná napínavá detektivka. Četla se jedním dechem.

2 01.04.2019

Nádherná kniha o srdcích pro potěchu srdce. Nejde sice o milostný příběh, ale autor má úžasný dar popsat lásku v jednoduchých každodenních okamžicích.. jednoduše, prostě, lehounce, ale tolik dojemně.
Děj není složitý, je dokonce i předvídatelný, ale to není důležité. Děj tu totiž (při vší úctě) není vůbec podstatný. To nejúžasnější na celé knize jsou emoce, které kniha vzbuzuje, cit, který vás při čtení úplně zaplaví. I smutné věci jsou popsány s pozitivním nádechem.

8 11.03.2019

Kniha mne oproti očekávání zaujala. Historická data se spojují se smyšleným příběhem, příběh nemá hluchá místa i přes svůj značný rozsah. Reálie života v italských sídlech 16. století jsou zajímavá, zákulisní politické intriky taktéž.
Vadila mne ale trochu naivita až hloupost hlavní hrdinky, která ač přímo v centru intrikaření nedohlédla na špičku svého nosu.

25.02.2019

Ctiva napínavá detektivka se zajímavým "pozadim". Pro hudebního analfabeta místy složité, ale o to zajímavější pasáže k hudební teorii i praxi. Příjemne překvapení.

02.02.2019

Zhodnotit tuto knihu je dost těžké. Autor preskakuje v časech, místech, dějích i myšlenkách zřejmě tak,jak mu momentálně velí zdrogovany mozek. Není nouze o výstižne metafory, neotřela slovní spojení a intelektuálně zajímavé myšlenky. Otázka je, zda by bez vlivu drogy bylo dílo autora o několik tříd lepší, nebo naopak o ničem.
Jako dokumentace života komunity fetaku to svou hodnotu určitě má. Autor vystupuje s názorem ohledne spravnosti legalizace drog, včetně heroinu, o svobodné volbě fetu, větší toleranci společnosti (fetovat přece není takové zlo).. když ale zároveň popisuje sebe a život svůj i své komunity, názorně ukazuje, jakou z něj drogy udělaly trosku a jak mysl fetaka ovládá jen jediná myšlenka - jak a kde sehnat další dávku. Z mého pohledu tak dokázal pravý opak svých tvrzení.

1 01.02.2019

Kniha mne příjemně překvapila. Čtivá, se zajímavou zápletkou, zasazená do ponurého prostředí sídliště v Ostravě. Pasáže věnované minulosti příjemně doplňovaly hlavní linku vyšetřování případu vraždy. Při líčení setkání malého Erika s matkou ve vězení jsem měla slzy v očích... Rozuzlení bylo podle mého trochu očekávané, přitom ale trochu nedotažené, pozitivně hodnotím i "neamerický" osud vyšetřovatelů.
Rozhodně doporučuji a nevylučuji, že si od autorky ještě něco přečtu.

3 21.01.2019

Téma, o kterém člověk musí přemýšlet. Otázky, které se znovu a znovu vynořují na povrch. Pro nás "civilizované" naprosto nepochopitelný způsob života pod taktovkou zvykového práva, které ovládá všechny detaily života obyvatel Plošiny v Albánii. A zejména hrůzná pravidla krve. Krevní msta, které je podřízeno vše, která je životním posláním rodin po celé generace. Kolotoč nekonečného zabíjení, kde lidský život na jednu stranu nemá cenu žádnou, ale přitom má zároveň cenu absolutně nejvyšší. Kanun, který nabádá lidi k vraždám - krev chce být pomstěna.
Ubrala jsem v hodnocení hvězdu za to, že to co mne opravdu zaujalo je hlavně téma, které je sice zpracováno citlivě a zajímavě, ale konec příběhu Besiana a Diany mi přišel nějak useknutý, až hluchý...

1 16.01.2019

Za mne zatím nejlepší kniha od Roberta Bryndzy. Mělo to spád, napětí, přestože znáte pachatele cca od poloviny knihy, stejně nevíte, jak to dopadne, sledujete vyšetřování krůček po krůčku. Zatím to Bryndza prostřídal - 1. a 3. kniha nevíte pachatele, 2. a 4. kniha jej znáte :) Jak to bude dál? Chladnokrevně už na mne čeká, ale proložím to jiným žánrem.
A samozřejmě jsem zvědavá na vývoj Eričina soukromého života.

5 09.01.2019

Skvělá detektivka, Bryndza opět nezklamal. Nepostrádá napětí i trochu toho soukromí hlavních postav. Mám jeho styl ráda.

6 03.01.2019

Chuťovka tří lehce mrazivých povídek o upírech. Nečekejte žádnou romantiku a la Stmívání nebo naopak drsný horor s potoky krve. I nenapsané ale dokáže působit strašidelně. Rozhodně stojí za přečtení.

1 14.12.2018

Kniha je spíš taková oddychovka. Dobře se čte, má zajímavou zápletku, nemá hluchá místa. Líbilo se mi prolínání vyprávění s novinovými články. Místy trochu drhne logika a přírodní zákony, ale na to jsme ve sci-fi a v katastrofických knihách i filmech zvyklí. Ambice k tomu stát se literárním skvostem kniha zjevně nemá, to k čemu je určena ale podle mne zcela splňuje.

10.12.2018

Myšlenky o knize se mi honí hlavou, ale nedaří se mi je zachytit písmenky. Z knížky mám v hlavě i v srdci poušť. Krutou, nelítostnou, všudypřítomnou. Ne, poušť není místo pro mne. Stejně jako ani kniha nebyla nic pro mne. Její kvality a myšlenky v ní obsažené nezpochybňuji, ale je na mne příliš drsná.

1 26.11.2018

Nebylo to špatné, ale.... seriál jsem neviděla, resp. asi jeden díl, ale domnívám se, že v tomto případě bude lepší volbou než kniha. Kniha je příliš rozvláčná, příliš romantická, příliš se opakující. Přiznám se, že jsem se už těšila na konec, abych mohla přesedlat na jiný žánr. Možná byla ode mne chyba číst Vážku hned po Cizince. Napsaná není špatně, jen prostě nebude mým šálkem čaje. Mořeplavce si možná přečtu s větším odstupem, uvidím.

31.10.2018