
Příspěvky

Kniha syrová a temná, a přece poetická a plná naděje. O místech, kde i přes všechen moderní pokrok ještě převládají tradice, pověry, víra i animální magie. O místech, kde byste v žádném případě nechtěli žít, ale někdy ani z nich odejít...
Příběh dvou kamarádek - studentek je spíše pozadím pro líčení atmosféry, ducha Podlasí, způsobu života místních a myšlenek o koloběhu života i smrti a tenké hranici mezi nimi.
Zajímavá a zvláštní kniha.


Hrozně zvláštní kniha. Příběh mne zaujal, doslova vtáhl. Obrazy z války byly v mých představách jako živé. Atmosféru dokázal autor vykouzlit skvěle. Zato hlavní hrdina a jeho rozhodnutí mne často hrozně štvaly. Celkově ale hodnotím vysoko.


Láska, válka, poměrně časté spojení, které zní jako paradox, ale vlastně není.. Jak mám říct, že se mi kniha líbila, kdyz popisovala takové hrůzy? Proč mají lidi v sobě tolik zlého, že se masakrují i když nemusí, že se to znovu a znovu děje kvůli moci, vlivu, postavení, rozdílnosti nebo podobným důvodům? Ve válce pak trpí všichni, nejvíc ti, kdo z ní žádný prospěch mít stejně nebudou.. vždycky. Brečím, když si představím hladem umírající či zmrzačené děti, které by si měly šťastně hrát nebo se učit, starostmi a strachem vyčerpané ženy, které navíc znasilňují a bijou, nebohé seniory, kteří by měli již v poklidu žít své poslední roky, ale i muže, kteří bojují prostě proto, že musí.. proč, proč, proč? V Africe, na blízkém východě, nyní v Ukrajině.. vždyť je to jedno kde, válka je vždycky svinstvo :(
Autorka píše čtivě, i když v něčem mi ten styl úplně 100% neseděl, proto (ne kvůli válce) jen 4 hvězdy.


Někdy méně znamená více. Spousta skvělých myšlenek, neotřelých literárních nápadů, kombinace různě využitých stylů psaní.. ale bylo toho až moc. Jedno přechází do druhého, vzájemně se doplňuje i omezuje v pavučině propletených vztahů, situací i úhlů pohledu. Jako celek se ale jeví překombinovaně. Autor se mohl při takovém šmodrchanci dějových linek (který se mi, dlužno říct, líbil) držet jen jednoho způsobu zpracování, nebo prolínání dvou, jiné si zas nechat pro příště. Zbytečně to roztříštilo mou pozornost a bránilo hlubšímu ponoření do "děje". Není potřeba najít za každou cenu vždy něco nového.


Fajn oldschoolová detektivka. Není moc co dodat...


Příjemné "pohádkové" příběhy, krátká ponoření se do světa zeleného a kouzelného Irska.


Četlo se dobře, ale trochu takové "neurazí - nenadchne", chybělo tomu k 5 hvězdám něco malinko navíc.


Kniha, kterou stálo za to číst. I když je teď doba, kdy se nám aktuální válečné příběhy odehrávají doslova za humny. Tenhle příběh je strašný i krásný zároveň. Strašný, jak ukazuje hrůzy, jichž jsou lidé schopní. Krásný naopak tím, že líčí i dobro, které dokážou dělat pro druhé, a riskovat při tom vlastní štěstí a život. Mám z toho husí kůži a míchá se ve mě koktejl emocí - dojetí, obdiv, zhnuseni, strach ...


Tenhle Murakami mne neoslovil. Jak ho jinak mám ráda, tak tohle bylo takové nezvykle prázdné. Pro mne vyčnívaly povídky Tanec pro všechna dítka boží a Krajina s žehličkou. Ostatní povídky mne nezaujaly.


Velmi pěkně zpracovaná kniha. Člověk se dozví spoustu zajímavých informací o dodnes nevyřešených kauzách, a tak trochu i o politickém pozadí a zametání pod koberec. Nevím, zda je to náhoda výběru případů, nebo zda to nějak přitahuje - nějak často v těch kauzách figuruje moje rodná Plzeň a její okolí :)


Deprese je hrozný stav. Dokáže člověka úplně rozežrat zevnitř. Myslím, že je to taková nemoc doby. Máme na všechno v podstatě strašně moc času. A máme všeho moc. Nemusíme bojovat o fyzické přežití, nemusíme v potu tváře dobývat potravu, prchat nebo bojovat. Neřídíme se výhradně svými pudy k zajištění přežití svého i svého druhu. To všechno nám umožňuje náš mozek. Naše inteligence, naše sociální cítění. Ale mozek, ten úžasný orgán, spolu s celou CNS, je zároveň často i naše zhouba. Místo boje o existenci je tu zase tlak na výkon, společenská představa o tom, jaký by měl být náš spokojený život, atd.
Hlavní hrdina to prostě, a omlouvám se za výraz, v mládí prosral. Udělal tehdy pár chyb a jejich vinou skončil ve stavu v jakém je, hlavně v osamění. Ale takový stav sám o sobě nemusí být konečná. Chyby se dají napravit, člověk může hledat smysl života v jiných věcech. Člověk stižený depresí ale ne. Jemu to nedovoluje jeho nemoc. I když se můžeme nakrásně divit, proč hlavní hrdina nehledá dál štěstí, proč nezkusil jít za svou bývalou láskou, když neměl vlastně co ztratit.. proč si nenašel cokoli jiného, co by ho těšilo. Pro něj je těžké i vstát a udělat osobní hygienu. Antidepresiva ale přináší zase jiné problémy. Je to začarovaný kruh. Hlavní hrdina nás může neskonale štvát, ale on prostě nedokáže jednat jinak...
Zajímavá kniha, která se opět nebojí společensky aktuálního a trochu tabuizovaného tématu. Podaná v typicky Houellebecqovském stylu, s pornografickými prvky na jedné straně a intelektuálními rozbory na straně druhé. Nečte se snadno, sledovat myšlenky autora je kumšt. Ale rezonuje v hlavě ještě dlouho po dočtení.


Pátrání po bestiálním vrahovi? Soudní proces s vrahem (nebo ne?) hlavy jedné z mafiánských rodin? Jak to zapadá dohromady? V Grimm city rozhodně. V tomto díle se dostáváme konečně i na "druhou stranu" města, setkáváme se krom řady starých známých i s novými postavami. Pod povrchem města přitom něco bublá.. a obří krev to není. I Bestie drží laťku vysoko. Sup rulezz ;)


Jooo, tohle byla lahůdečka! Jako bonbón, který se pomalu rozplývá v ústech, příjemně sládne na jazyku a někde uvnitř, tam je ukryta šťavnatá náplň. Akorát že tohle není žádná slaďárna. Spíš trochu černota. No, když si představím Grimm City, tak asi spíš hodně černota :) Detektivka v tak trochu tarantinovském stylu, zasazená do smyšleného světa. Název (jak jinak) i obálka tak trochu odkazovaly na legendární Sin City, to mne na tom asi zaujalo. A nelituju. Ne není to Sin City, hlavní postava není žádný hrdina ve stylu Bruce Willise, ale to vůbec nevadí. Je to zatraceně čtivý, napínavý, má to super hlášky... a okamžitě jdu rozbalit další bonbón - Bestii.


Krásný příběh, hluboké osudy, skvostné užití jazyka. Nemohu hodnotit jinak než v superlativech.


Tak jako... mně se to líbilo. Karika má jiný styl a fakt to nemusí sedět každému. Snad až trochu přehnaně míchá dohromady rovinu strachu, paranormálna a vlivu lidské psychiky.. plus přidává kapku filosofování. Logika příběhu není důležitá, možná až naopak - určitá nelogičnost hraje prim. Jenže ono to tak je. Lidé se pod tlakem většinou logicky nechovají. Úžasně jsem se trochu bála a hodně přemitala, jak to asi autor rozuzlí.


Jako vždy, některé povídky sednou víc a jiné méně. V některých jsem se až viděla. Jako celek hodnotím výborně, krátké, příjemné, s nápady.


Skvěle se četlo, děj měl spád, postavy dobře propracované.. jen to bylo malinko.. méně uvěřitelné :)


Hřbitov nevěst se mi líbil, tak jsem se pustila i do další knihy od autora. Ale musím říct, že za mne - nene. Vůbec se mi nedařilo se začíst a soustředit myšlenky, což i hrozně znesnadňovala přeskakující dějová linka. Často jsem se vůbec nechytala, že autor přeskočil do jiné časové roviny. A to si v časově spletených příbězích zpravidla libuju. Reálie života a mýty Mansů to ovšem vcelku vyvážily, takže aspoň ty tři hvězdy dávám. Je smutné sledovat v knize umírající kulturu skomírajícího národa, to si člověk až posteskne, co všechno pokrok a globalizace zabíjí...


Sérii jsem si zamilovala. Krásná oddechovka, propracovaný svět, temnota, magie.. celkem sympatické hlavní postavy... jasně, jde o čtení nenáročné, ale i toho je potřeba :)


Asi začínám být na této sérii závislá.. je to parádní! Ale žít bych tam nechtěla...


Nezazlívejte mi, že jsem skoupá na hvězdy... ale přestože pana Sováka jako herce zbožňuju a jeho pohled na život je mi víc než sympatický, nemám ráda životopisy a knihy vzpomínek.. Přečetla jsem kvůli výzvě, mnohem raději se podívám na nějaký film nebo televizní pořad s panem Sovákem.


Po několika knížkách z řady "klasiky" ... jsem si to moc užila, jsem nadšená. Jo asi (určitě) to má svý mouchy, jo, poznámky pod čarou jsou povedené tak z 10%, zbytek je spíš pro zlost... ale musím říct, těším se na pokračování!


Oddych, relax, nenáročné a trochu lechtive čtení - vic jsem ani necekala.


Ve vztazích, v obchodování a v politice se postupem let téměř nic nemění. Tady krásná sonda do mezilidských vztahů zasazena do lázeňského prostředí, kde jsme se krom děje dozvěděli i řadu zajimavosti a pokochali se krásou krajiny.


Není to špatná kniha, čte se dobře, je z ní cítit opravdovost... a právě proto. Ne, ne a ne, ani v nejmenším netoužím žít na vesnici a být farmářkou. Z té představy mi běhá mráz po zádech. Brrr. Noční můra.


Zajímavé prostředí, napínavé pátrání, kde se spojuje minulost a současnost, znepokojivé myšlenky na to, zda některé věci v knize zmíněné opravdu jsou v Grónsku tak běžné...? Dobře se četla a ráda si přečtu i další.


Žádný komentář nedokáže vystihnout interní dojem z knihy. Slova těžko mohou postihnout to abstraktní cosi, co se při čtení knihy rodilo v mé mysli. Ne, to bych musela být tak dobrá jako autor, abych tohle dokázala. Nedokončené a přece hotové, tak vnímám příběh já. Stejně jako obrazy namalované hlavním hrdinou. To podstatné, ta základní esence je v díle přítomna. Jakýmkoli dolaďováním detailů by hrozilo, že na povrch vyleze něco.. něco, co už vidět nechceme.
Cítím vůni spadaného listí v hájku. Slyším zvuk rolničky. A když zavřu oči, vidím i svět tam za poklopem..
A co je úplně skvělé, dostala jsem obrovskou chuť něco namalovat. Jen tak mísit barvy na plátně, protože tvary nesvedu. Najít v barvách podstatu všeho.
Skvělé dílo.


Nečekala jsem, že to bude až tak dobré... úžasný styl psaní, pohlcujici atmosfera, propletene vesměs horkosladke osudy zapadlé vesničky, kde musel být život drsný i malebný zároveň..
