Atuin komentáře u knih

Překvapivě působivá a zajímavá kniha, má takový zásadní tón a zároveň obsahuje lehkou poetiku. Postavy v knize vystupují zřetelně s pevnými obtisky které za sebou zanechaly v povědomí nás všech. Zároveň to neni6 kniha která vypadne z paměti..... vyvolává řadu emocí.

8 19.08.2022

Není to nezajimavá kniha, je to jakási letní epizoda Johanne, která ve velice krásném prostředí žije svůj všední vlastní život s nevšedními postavami kolem. Místo zachyceno lépe než cokoliv ostatní, vznikají vazby, které sebou nesou přitažlivé možnosti a Munch se svou osobitostí je tu držen poněkud stranou na úkor letního románku. Některé momenty jsou překvapivě strhující a nezapomenutelbé, celkově však kniha na 5* nedosáhne. Ovšem fjord, světlo lesa, jahody i strmé svahy popisuje autorka výborně.

9 14.08.2022

Četla jsem v polském překladu. Przyjazń.Kniha je pěkně napsaná , silná inspirace Elenou Ferrante, což trošku ( alespoň mě) znesnadňuje objektivní hodnocení. Knihu jsem ale dočetla a nemohu říct že bych nebyla spokojená, Jen jak to v takových případech bývá, pokud si někdo vezme příklad z nějakého konkrétního díla, vždy se s tím nese i to že si do vlastní tvorby odnese i část chyb, které v jeho podání budou více znatelné. Doporučit mohu s primhourenim oka :-)).

7 12.08.2022

Úžasná kniha, nemohu se od ní odtrhnout. Jazyk kterým je kniha vyprávěna je živý a s lehkostí překonává vzdálenost doby. Lidské srdce i úděly se vlastně nemění, kráčime pořád ve stejných šlépějích. Renesanční zážitek plný empatie. .5/5

13 10.08.2022

Ach, ach Lucy Maud Montgomery mě právě přesvědčuje že Anna nebyla zdaleka to jediné kde se dokázala trefně, ne-li trefněji vyjádřit k věcem které ji otáčeli, což je vzhledem k jejímu těžkému životu na smeknuti pomyslného klobouku...

...kdyby se lidé trochu víc starali o své

nenarozené děti - alespoň do té míry, aby jim zajistili náležitě fyzické, duševní a morální dědictví - byl by tento svět mnohem příjemnějším místem k životu a lidstvo by za jednu generaci udělalo větší pokrok, než jaký zaznamenalo za celou historii.....

Co myslíte měla Alice oprávněný strach...?

... Věřím,jak říkávala moje jedna skvělá, stará teta, že to co se má stát se stane, a co se stát nemá, se žel někdy stane taky....

11 30.07.2022

Ach můj ty bože, to je tak krásná knížka. To je tak citový, lidský a opravdový příběh a tak neuvěřitelně napsaný že by se v něm člověk utopil, propadl depresi a zároveň se znovu narodil. Velice silný nezapomenutelný text, který se zapíše do nejedné duše......5/5

12 29.07.2022

Mám dojem že pokud se kniha skládá z neustálých vstupů a výstupů, s tím že co druhá, třetí stránka je nová část, kapitola, podkapitola, potom se z toho může stát pouho pouhý slepenec, kde autor je tak trochu mystifikátor a klame. Anthony podle mě tento přístup užívá ve všech svých knihách. Býť jeho jazyk lahodí oku a má v sobě cosi vřelého, cupuje se to s postupem stránek na kousky a vytvořit kompletní atmosféru autor neumí, protože sám sebe dost často přerušuje. Není to špatné čtení, je v něm nota toho co v každé jeho knížce, je to však mírně řečeno povrchní a aura která vyvstane během čtení strašně rychle zmizí. A škoda...3/5

Skvělá knížka, démoni versus čarodějky ( ještě že obyčejní smrtelníci nemají o ničem tušení). Otevřené brány, magické kruhy, pokrevní spojení, ztráty a chuť přijít všemu na kloub. Navíc dobré ( magií šmrnclé) jídlo, víno a všechny možné doplňky....

9 14.07.2022

Polovina tebe mi přišla v mnohém lepší a kupodivu vyzrálejší. Tady mi to místy zavánělo až příliš velkou invencí od autorky, takovým zbožným přáním jak to funguje, když s tím pravdepodobne osobní zkušenost nemá. Hned zpočátku mi vadila vyloženě blbá profilizace " technika" což by podle mého měl být spíše lékař, protože vyhodnotit ultrazvuk není jako někomu udělat snímek plic nebo tak, kde nevím zda je to chyba překladu nebo něco jiného a navíc si nemyslím že by tak nemístné dotazy situovali na takové klinice i když vím že i lékaři umí často zabodovat. Začátek jako v rychlíku, žádné sepjetí s postavami ani s prostředím, prostě celkově horší dojem. Není to špatné čtení...k ikaru sedne ale po Polovině Tebe jsem čekala že budu v bodovém hodnocení hvězdičku přidávat ne chtít malém ubírat.

8 28.06.2022

Třetí kniha v níž autorka zpracovává totéž. Sice má neodiskutovatelně nenapadnutelnou formu, ovšem schéma a archetypy postav jsou stejné ( málem zaměnitelné).
Dost souhlasím s mnohými komentáři ( například dagmar7365 aj.) kde ne celkem jasně řečeno kde taková rozpolcenost vzniká. Možná by bylo dobré odpoutat se od toho že česká beletrie musí mít tyto atributy a naučit své jazykové schopnosti ( které Tučková má přímo TOP) využívat na běžnější témata. Na tohle by by byla pěkná publikace aby nemusel vzniknout takový napůl hybrid. Přečetla jsem knihu dvakrát z odstupem 1 měsíce a zvažovala jsem všechna pro a proti ale za mě to Opus Magnus Kateřiny Tučkové není. Pro srovnání. Nefunguje to to tak jako třeba v tvorbě Olgy Tokarczuk Knihy Jakubovi. Je v tom patrná nejistota. A méně je někdy více. Nejvíce se mi líbí Tobiin deník a vhled do některých dokumentů. Celkově mi to ale pohromadě nedrží. Od autorky si ráda něco přečtu, ale byla bych ráda kdyby opustila tyto vody, tj. toto schéma....
Moje hodnocení 3* nemá být vyslovením že je kniha špatná je ve mě rezonuje pocit mírného zklamání. Protože tohle všechno už přes jiné postavy a " příběhy" od autorky víme, chtělo by to závan čerstvého vzduchu, který zobrazil klidně věci nelehké ale jinou metodou.

Přeji všem krásný den a snad se s autorkou ještě někdy na stránkám setkám. Protože když vydala své Žitkovské bohyně bylo to pro mě ( a dosud je ) jako zjevení v našich vodách, stejně jako Gerta...

Děs. Běs. Nevím z jaké strany se na to koukat. Opravdu nevím. Asi bych trochu ocenila kdyby svět ( předložený a ukázány) nebyl takový buď anebo. Jako postavy v něm, zdá se že to poněkud ubírá na věrohodné představě o nich. Rozumím - ne nerozumím - Věřím, že takové případy kolem nás jsou, ale tato forma a přístup k ní mi spíše připomíná autoterapii ( což si nemyslím že je autorčin případ) a ta mi zrovna v tomto tématu nesedí. Pokud je to čistá beletrie, tedy fikce a autorka si příběh komplet vymyslela, potom by podle mě měla zvážit zda by to nechtělo lepší literární ruku. To že je to čtivé, z toho udělá taky snadno knihu na kterou po prvním jednodechovém přečtení snadno zapomenu. Zvláště když postavy nemají žádný grif.
Nechám to na třech hvězdičkách, obsah byl pro mě zdrcující ale forma byla pro mě taková střední ( pardon)

26 09.04.2022

Už jsem si myslela že to ani nejde, ale několikrát mě autor v knize překvapil. Očekávala jsem že děj povede tudy a on zahnul jinam. To bych v tomto případě už nečekala :-)).
Prostředí se mi nesmírně líbilo, postavy byly dobře vymyšlené a pasovali do celého toho krajobrazu úplně nesmírně. Líbí se že autora pořád baví vynelézat jistou neobvyklost mezi nimi a perfektně ze sebou dokáží komunikovat. Všichni. Nahlas i potichu

23 06.04.2022

Tuto knihu jsem četla dlouho, jako že na víckrát. Začala jsem někdy loni na podzim,ale někdy za půlkou jsem si musela dát pauzu. To se mi často nestává. Četla jsem to v polském překladu jako Middlesex. Kniha je výborně napsaná, občas až příliš zbytečně složitě. Opisuje celkem dlouhé období, tak že to působí jako sága. Některé monentky a monenty jsou doslova nezapimenutelné. Je to velká kniha, psaná s rozmachem, živým zájmem o vyprávění ale ( minimálně v polském překladu) až s jakýmsi proustovským gestem. Což by za mě ubírá jednu hvězdu. Ale čtení je to perfektní.

8 05.04.2022

Není mi z toho dobře, není mi z toho vůbec dobře a to je tak celé co dokáži ke knize říct. Přečetla jsem si knihu teď a nebyl v tom ani tak důvod něčemu lépe porozumět ( to podle mě úplně nejde - jestli vůbec). Spíš to vrhlo světlo na to jak jako lidé ( všichni) těžce selháváme.
To každého vyřídí.

Zajímavá kniha, kapitán Kidd se dostává do zvláštní situace a je mu " svěřeno" děvče, které od svých šesti do deseti let žilo u Kiowů. Nyní je indiáni ( tedy původní obyvatelé Ameriky) prodávají zpět bílým za několik dek a stříbrný servis, aby bylo na munici, protože vojsko federace za únosy hrozí tvrdými postihy. Děvče tak nepatří ani do jedoho z táborů. Míří ke svým příbuzným přes nehostinné pláně Ameriky ve společnosti člověka, který v té době jezdí krajem a dělá zpravodaje. Takového zajímavého zpravodaje. Peripetie na sebe nenechávají čekat, ať v podobě toho že v té době platil zákon že nikdo nesměl být ozbrojen, tudíž to neslo nemile následky, tak v podobě toho že děvče je na jednu stranu bílé jak nepopsaný papír a na druhou si je Kapitán Kidd jistý že by ho dovedla spolehlivě zabít.Dulezity je každý pohyb a gesto. Protože dorozumívání je také věcí náročnou, děvče anglicky neumí. Začíná tedy cesta v níž se dozvídáme historii dané doby na daných územích, celkem nenuceným způsobem se tam proplétají i postřehy a paralely do současnosti a hlavně je otázkou zda cesta vůbec nějak skončí.
Ovšem mohla by být trochu rozbudovanější, tudíž delší..

Čteno v polském překladu

5 29.03.2022

Typické, vrcholný Faulkner. Vytáhl na povrch všechna svá témata a nakombinoval je mistrovsky v jemu známém prostředí. To vše dává knize komorní ráz a na druhou stranu se i zde ukazuje jeho obrovský přesah do hlavy člověka - potažmo potom čtenáře- který ten komfort komorního rázu boří. Umí knihu vést v přesných jednoduchých tazích i v složitějších opisech, kde však není " zbytečně ukecaný" jen až nebezpečně poetický v situacích které by člověk poskládal jinak. Vyrazí dech. Podle mě je to velice přístupné dílo, ačkoli s jistou spoluprací musite počítat, ovšem příběh je to silný.

12 27.03.2022

Až znepokojivě dobře provedené povidky, které svým popisem snadno uspokojí románového čtenáře. Svá témata jež si autorka vybírá, těžká a pro někoho až nekomfortní, píše běž patosu a medu, ale optikou velice živou, která je drží kompaktní.(ne) Drobné peripetie často neviděné, jsou a bývají velkými zrcadly člověka a jeho mysli a chování.

7 26.03.2022

Já už jsem Faulknerovo knihy četla a mám dojem že až na povídky všechny, věděla jsem že je to " paráda" ale evidentně jsem to četla dost dávno na to abych stačila zapomenout ( ačkoliv atmosféru jsem neopomněla, ta vás neopustí- minimálně di na ní hned po začteni hned bleskurychle vzpomenete) jak velká je to " paráda". Jeho styl není z nejlehčích, ale na druhou stranu není to zase ani neobvykle těžké. Těžké je to co u něj nemusíte číst, tedy to co předává čtenář sám sobě skrze neviděné a netušené. 5/5...

9 23.03.2022

Kniha zpracovává důležité až bolestně důležité téma, ovšem autorka to podává stylem prostého czytadelka kdy ani s jednou postav neumí dobře pracovat a žádná s postav tak nezanechává hlubší otisk, byť je vše na oko velice znepokojivé. Charaktery jsou namodelované, až vyumělkované stylem " ala 21 st." a do kontextu vůbec nezapadají. Rovina Wiliama je tím úplně celé špatná. Současný jazyk této historické rovině nesedí a byť jako mozaika nemusí kniha fungovat špatně, chybí jí cit pro detail a propracovanost. Dialogy jsou zoufalé a Maja Lunde si na sebe vzala trochu moc. V knize je naplacano dost klišé a v podstatě je to taková červená knihovna. Byť téma je takový pravdivý a mrazivý potenciál, zpracování kulhá a vychází trochu příliš nijako.

Host do domu, slon domu, totiž hroch do domu.....
Magický realismus v plné síle. Severská literatura ukazuje své perelky a dobře je ukazuje. Takový debut to je až úplná drzost, ale je to opravdu fantastické čtení.
Doporučuji.

18 14.03.2022