Donbas: Reportáž z ukrajinského konfliktu

Donbas: Reportáž z ukrajinského konfliktu https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448884/bmid_donbas-reportaz-z-ukrajinskeho-konf-GyF-448884.jpg 5 222 44

Mrazivá reportáž slovenského novináře je svědectvím z místa konfliktu, který je nám blíž, než by se zdálo. Autor na východě Ukrajiny, na obou stranách fronty, zachytil živý kaleidoskop mnoha životních příběhů: Gruzínec Mamuka bojuje s ruskou agresí s kalašnikovem v ruce už od čtrnácti let, český dobrovolník Jirka se přidal k řadám doněckých separatistů, Líza z Luhanska se smiřuje s údělem uprchlice a zneužívané ženy. Forró nevytvořil jen plastický obraz válečné každodennosti, ale také brilantní analýzu příčin konfliktů zamrzlých v prstenci obklopujícím Ruskou federaci — v gruzínské Abcházii a Jižní Osetii, moldavském Podněstří či naposled na ukrajinském Donbasu.... celý text

Žánr:
Literatura faktu , Válečné

Vydáno: , Paseka
více info...

Přidat komentář

empivarci
21.12.2023 5 z 5

„Ukrajinští fašisté existují hlavně v představách lidí, ale představy dokážou vyvolat strach a strach dokáže rozpoutat krveprolití.“

--

Málokdo se vyrovná polským reportérům. Jestli ale někdo takový mezi námi chodí, je to Tomáš Forró. Z jeho nasazení, profesionality a stylu jsem na větvi úplně stejně. Tři roky se pohyboval na Donbasu po obou stranách fronty, nasazoval život, odnesl si válečné trauma a než skončil u psychiatra, odnesl si taky silné lidské příběhy z blokpostů, domovů i politických kabinetů, včetně moc zajímavých českých stop. Je až neuvěřitelné, se kterými lidmi se mu podařilo mluvit a čí důvěru si získal.

Pravda, věty jako „Mariupol má to nejhorší za sebou“ aged like milk a kniha se dnes čte jinak, než se četla před 24. únorem, přesto jsem musel několikrát listovat zpátky na impresum, abych si ověřil, že je opravdu z roku 2019. Je to mimořádná, strhující kniha, u které vám na začátku naskočí reálná husí kůže a neseskočí až do konce.

--

„Všichni ale měli jednu věc společnou s vojáky, kteří ho zajali u elektrárny: nebyli mezi nimi skoro žádní Abchazové. V separatistické armádě sloužili Arméni, Čečenci, a dokonce Řekové nebo Bulhaři. Jen Abchazy aby v ní člověk pohledal. Kdo tedy byli lidé, s nimiž Gruzie prohrála abchazskou válku?
Právě tuto otázku si budou klást o jednadvacet let později obyvatelé ukrajinských měst, až se v jejich ulicích objeví jednotky mladých mužů s automatickými ručními zbraněmi, bez označení a insignií.
Hybridní války na území takzvaného ruského světa – tedy zemí bývalého Sovětského svazu, které Rusko i nadále považuje za své kolonie – zpravidla nevede běžná armáda. Zastupují ji improvizované oddíly složené z civilistů nebo vojáků, kteří se za civilisty vydávají. Právě v tom tkví zásadní omyl západních pozorovatelů a novinářů, kteří se během ukrajinské války snažili hledat důkazy masové přítomnosti ruských vojsk na Donbasu, a když je nenašli, byli ochotni souhlasit, že nejde o vnější invazi, ale o občanskou válku.

Kdo zná jeden hybridní konflikt ruského typu, zná je všechny. Mění se jen data a názvy zemí.“

Janadvorackova
20.12.2023 5 z 5

Svědectví, které by se jisté části obyvatel, která hlásá "něco o nacismu" nelíbilo. Ale protože nikdo není svatý a žádná ze stran úplně čistá, jsem vlastně s knihou spokojena, pokud to jde takhle napsat.
Pohledu na začátek konfliktu ze všech stran si moc vážím.
Copak asi dělají... náhodní hrdinové dnes?


tomas1794
10.10.2023 5 z 5

Pokud má někdo zájem pochopit pozadí konfliktu na Donbase, a přejít od "Rusko za to nemůže", případně "Ukrajina za to nemůže" k hlubším úvahám, je tahle kniha právě pro něj. Příběh podává svědectví o době před i po roce 2014, a jeho centrem je právě oblast Donbasu. Situace tam není, nebyla a nebude černobílá, postavy na obou stranách konfliktu podávají svědectví, která jsou autentická, a některým myšlenkám lze bez problémů věřit. Kniha si dle mého názoru neklade za cíl změnit něčí názor, spíš ukázat, jakým směrem by se úvahy měly ubírat, aby si čtenář například některá fakta sám chtěl ověřit.

Auto999
05.07.2023 4 z 5

Hlavní problém začal, když se západní část Ukrajiny chtěla integrovat se západní Evropou a východní část se chtěla osamostatnit. V tom jí ovšem západní část zabránila silou. Tak začala na východní části Ukrajiny občanská válka. A jelikož ve východní části je ze všech obyvatel několik desítek % rusů, tak se přidalo v bránění východní Ukrajiny i Rusko. To ovšem pouze využilo situace, tento konflikt nezačalo! V knize je mnohokrát opakováno, že Rusko nestojí o žádnou část Ukrajiny kromě Krymu.
Také je v knize je napsáno, že ukrajinská armáda mnohokrát útočila na civilisty. Často bombardovali přímo různá sídliště.
I proto je spoustu uprchlíků z východní části.
Ti se ovšem mají stejně špatně v Rusku i ve zbytku Ukrajiny. Všude jsou nechtění a např. na Ukrajině přišli i o volební právo a sociální dávky atd.
Velmi čtivá kniha od proti ruského autora, který však časem zjistí, že hlavním spouštěčem této situace není Rusko.
Velký nedostatek knihy je, že obsahuje pouze 9 fotografií, včetně obálek ze všech stran. A to i přesto, že autor neustále píše jak fotil to a ono a jak to bylo nebezpečné.

kure91
10.03.2023 5 z 5

Kniha mi doma ležela nějaký ten měsíc a pořád jsem se do ní kvůli tématu nedokázal či nechtěl pustit. Pak přišla ruská agrese a nadále se mi knížka otevřít nechtělo. Až teď. A musím rovnou říct, že to byla chyba, protože autor napsal vynikající sondu do světa na pomezí Ukrajiny a Ruska a velmi čtivě popisuje, co se dělo zejména na Donbase a příběhy konkrétních lidí zasazuje do běhu velkých dějin a období po roce 2014. Velmi přínosný je pohled na tehdejší frontovou linii na Donbas, čtenáři jsou pohledem našince přiblíženy naprosto neuvěřitelné podmínky v DLR a LLR a jak se tam funguje, jak tam funguje propaganda a jak tam "nebylo Rusko". Tohle by měla být jedna z těch povinných četeb nejen pro všechny proruské flastence, ale vlastně pro všechny, protože ukazuje, co dnes umí hybridní válka a kam vede, když se dav bezmyšlenkovitě vydá za svými halasnými vůdci (no a taky kam vede ne úplně optimálně zvládnutá úvodní reakce centrální vlády...)

Crozz
08.03.2023 4 z 5

Dobrá kniha, samozřejmě úděl na všech stranách hrozný. Velice složité místo ten Donbas.

puczmeloun
04.03.2023 5 z 5

Citace: "Ztratil jsem svůj mentální kompas ukazující, která ze stran je obětí konfliktu. Obě jsou plné horlivých, umírajících vojáků a zoufalých civilistů. Obě, zdá se, upadají stále hlouběji."

Neuvěřitelná jízda čtená skoro bez dechu. Kniha je napsána jako velmi dobrá fikce, přitom jde ale o popis syrové reality*. A nejen to, mezi příběhy i vyprávěním vojáků, ozbrojenců, politiků, aktivistů i civilistů (atd. atp.**) všech stran konfliktu se organicky objevují fakta, připomínky historie i jiných souvisejících konfliktů, střípky zapojení dalších zemí (včetně české stopy komunisty "O jako obušek"), zajímavosti či odkazy na další rozhovory, reportáže či výzkumy. Přitom se kniha pořád skvěle čte a vše je velmi přirozeně seřazeno v jeden celek.

Opravdu velmi dobrá práce při editování knihy a kombinování všech dřívějších samostatných reportáží se projevuje především při pohledu na to, jak velké množství osobních příběhů kniha obsahuje. Čas sice někdy nepřehledně poposkočí a protagonisté se střídají jako na kolotoči, přesto není cítit, že by se ztrácela zamýšlená nit vyprávění. Čtenář si tak projde všemi fázemi konfliktu - od boje proti Rusku a separatistům se začátkem konfliktu přes návštěvy okupovaného/separatistického Donbasu, který stále nemůže zapomenout na surovost "fašistické" Ukrajiny, po zamrzlý konflikt dnešních dní (pozn. psáno v říjnu 2020, všichni bohužel víme, jak dnes Rusko ve své agresi pokračuje) dopadající na uprchlíky a další obyvatele bydlící na obou stranách konfliktní linie.

Je jasné, že všechny podrobnosti se do nějakých 300 stránek vejít nemohou, výběr i zestručnění událostí (stále velmi hutné) a jejich vývoje dává přesto velký smysl. Číst podobné shrnutí a ještě si užívat styl psaní je prostě krása. S plným vědomím, že je při čtení cítit bezmocnost místních, beznadějnost celé situace a krutosti i nespravedlnosti války. A zlost vůči všem těm, kteří sobecky válku začali a zamrzlý konflikt udržují...

Zároveň je nutné ocenit otevřený přístup k tématu, kdy autor chápe jeho komplexnost, a přes popsání podrobného zapojení Ruska a jeho nezpochybnitelné kroky, se dívá i do hlubší minulosti a hledá chyby následných obětí ruské agrese, které k invazi vedly (a to např. i v Gruzii). Nemluvě o snaze vysvětlit a ukázat i stávající ukrajinskou kulturu a společenské vztahy - dominanci žen, které jsou ale sluhy mužů, korupci či mafiánské okrádání. To vše doplňované i autobiografickými částmi, které ale organicky doplňují celý obraz. Od zajetí Berkutem, které mohlo skončit opravdu velmi špatně, přes předstírané zasnoubení se slečnou žijící na Donbase, která sloužila jako součást autorova krytí pro pobyt na místě, po noční můry z Ukrajinců vyvolané propagandou lidových republik...

Citace: "U velké části ze stovek respondentů ve frontových oblastech si výzkumníci všimli zjevně proruské nálady a negativních stereotypů o Ukrajině, její armádě a politicích, které jsou běžně šířené ruskými médii a sociálními sítěmi. Všechny tyto vesnice byly v dosahu vysílání ruských médií a jejich obyvatelé se ani netajili tím, že je sledují radši než ty ukrajinské. Když potom v několika vesnicích vypnuli vysílání ruských televizí a rádií, výsledek se dostavil už po pár týdnech. Obyvatelé těchto vesnic neměli jinou možnost než sledovat ukrajinské stanice, a zároveň s tím začali výrazně měnit své názory. Výzkumníci najednou zaznamenali prudký nárůst důvěry v ukrajinskou administrativu a instituce."

Kniha si zaslouží také pochvalu za krásné zpracování, povedený minimalismus a sjednocenou grafiku myslící i na drobnosti. Na druhou stranu je mi líto, že poznámky nejsou rozdělené na ty doplňující kontext a pouze odkazující na zdrojuje. Pro čtenáře není ideální pořád listovat až na konec knihy a hledat, zda je poznámka užitečná či nikoli. Ty doplňující kontext by měly být pod čarou. A textu by slušelo také více autorových fotografií.

A doporučená četba k tématu?
Pochopení mentality obyvatel Donbasu nabízí "Doba z druhé ruky. Konec rudého člověka".
Další středoevropský pohled na válku, tentokrát v Sýrii, lze najít v knize "Ve válce - Příběhy obyčejných lidí z Iráku a Sýrie".
Obtížné je vstřebat silnou historii "Krvavých zemí" od T. Snydera.

*Rozhodně není náhoda, že si člověk může na zadní straně přebalu přečíst tento citát Marka Twaina: "Pravda býva často menej uveriteľná než fikcia, pretože vymyslený príbeh sa musí riadiť pravidlom pravdepodobnosti, kým ten pravdivý nie."

**Celý text je opravdu více než bohatě ilustrován mnoha různými charaktery, které "hlavním příběhům" dodávají další barvy a hloubku. Od místních obyvatel, kterým se na střechách jejich paneláků usídlily pro/ruské jednotky střílející na Ukrajince, úřednice pašující dokumenty z Donbasu, nebo vedoucí dětského domova, která odmítne převést své svěřence do Ruska i pod pohrůžkou zastřelení, přes neskrývané neonacisty bojující na obou stranách konfliktu, uživatele neustále padající separatistické mobilní sítě Fénix (protestující za znovuzavedení Vodafonu z "fašistického západu"), babky bydlící v bunkru i bojovníky z evropských zemí, kteří věří v chemtrails a různá spiknutí, po pro/ruské separatisty, kteří se neštítili rabovat trosky havarovaného letu MH17.

hladko
02.03.2023 4 z 5

Jestliže někteří tvrdili, že lidé v Donbasu stáli o připojení k Rusku, je to jen jeden malý střípek vytržený z množství informací, které je nutno poznat, abychom byli schopni prohlédnout a zanalyzovat situaci v dané lokalitě.
Vyvodit zodpovědnost za daný status quo až tak složité už není. Složitější však je vyhodnotit, z čeho pramení nevraživost, nenávist a strach Ukrajinců z vlastního národu, strach lidí žijících v Donbasu. A v tu chvíli Tomáš Forró předkládá jednotlivé příběhy utrpení, které dohromady postupně skládají onu mozaiku pochopení konfliktu jednoho národu, vnitřního konfliktu který sice nakonec skutečně existuje, ale je intenzivně a cíleně podporován a zveličován za pomoci masových propagandistických nástrojů sousedního státu. Tedy jak píše Forró: Ázerbájdžánský Náhorní Karabach, Moldavské Podněstří, Gruzínská Abcházie a Jižní Osetie, Ukrajinský Krym a Donbas - Kdo zná jeden hybridní konflikt ruského typu, zná je všechny. Mění se jen data a názvy zemí."

Kotrlat
11.02.2023 5 z 5

Po ruské invazi bylo pro mě přečtení této knihy naprostou povinností, přestože jsem si dával na čas, což byla chyba. Skvělé, skvělé a zase skvělé. Tomáš Forró přináší reportáž o radostech, ale hlavně strastech lidí, kteří se nám ve zpravodajství vinou osudu před očima mění v pouhá čísla zabitých a zraněných, protože se narodili v regionu bez viditelné naděje na lepší budoucnost - na Donbase.
Kniha popisuje řadu tragických až tragikomických lidských příběhů, událostí a každodenností typu absurdního fungování mobilní sítě Fénix, ale jako mrazivý vrchol knihy vidím kapitoly "Evropští stoupenci ruského světa", která pojednává mimo jiné o pochybných proruských figurkách z ČR typu Nely Liskové nebo o těžko uvěřitelném setkání s tehdy ještě komunistickým poslancem Ondráčkem v Doněcku, a "Ženský stát, ve kterém žijí chlapečtí muži".
Zatímco Forró končil svou knihu v roce 2019, tedy v době dlouhodobě zamrzlého konfliktu bez větších obětí, veskrze pozitivně, její vyznění je v kontextu pozdějšího vývoje mnohem depresivnější.

changaj
04.02.2023 5 z 5

Forró má dar srozumitelně popsat hodně spletité kořeny ukrajinsko - ruského konfliktu. Myslím, že v době dezinformací a zamlžování je taková knížka mimořádně cenná, protože se mu podařilo získat důvěru a vhled do situace na obou stranách konfliktu, kde jeho reportáž vznikala. Realita se tak jeví už ne tak černo-bílá (jak je v poslední době prezentovaná v médiích) ale v nejlepším případě šedo-černá. Vyzdvihla bych ještě tu část knížky, kde se věnuje ženskému údělu, který je ve válce a obležení ještě mnohem horší než osudy mužů. Čtení je to samozřejmě strašně smutné a těžké.

joachim36
31.12.2022 5 z 5

Až maniakálně dokonale zpracovaná reportážní kniha, která nás skrze osudy mnoha postav provede všemi stranami konfliktu. Nechá nás prožít a vcítit se do jejich pohledu na svět. Poznáme jak někdo v pozadí, ten jejich (i náš) pohled ovlivňuje. A pokud měl někdo z místních postoj ambivalentní, tak krutá realita se už postará, aby se zařadil. Třeba prostřednictvím pažby samopalu, nebo úřední šikany. Celé je to navíc vynikajícně ozdrojované a opravdu dobře napsané a dávkované. Bude vás mrazit v zádech. Budete dojati k slzám. Budete cítit pocit smutku a zmaru. A budete se i smát. Definitivně jeden z TOP počinů reportážní literatury.

Sandik
15.11.2022 5 z 5

Neuvěřitelně silné, dobře napsané a přitom opravdu šílené čtení. Tomáš Forró skutečně nestraní nikomu a jeho snaha dobrat se skutečných příčin konfliktu je obdivuhodná. Události z letošního února knihu antikvovaly pouze zdánlivě, ve skutečnosti je její výpověď dnes snad ještě naléhavější než v roce 2019 nebo 2020, kdy vyšla nejprve slovensky a pak i česky... Celkový dojem: 90%

TipsyChipsy
08.11.2022 5 z 5

Úžasná reportážní literatura faktu. Vše, co člověku vrtalo hlavou kolem Donbasu, Tomáš Forró nastínil. Autor nejprve umísťuje konflikt do kontextu hybridních válek ve státech kolem Ruska. Konflikt na Donbasu zachycuje názorně, jak se vyvíjel, kdo měl na tom zájem, kolik různých skupin hrálo roli, armády, separatisté, partyzáni… Proč se obyvatelé Donbasu chtějí odtrhnout? Co vlastně chtějí? A jak se jejich názory vyvíjejí? Tomáš Forró byl přímo u toho, ale nesklouzl k pouhé osobní reportáži, dal si s tím zodpovědnou práci, ze svých zjištění sestavil nadčasový komplexní obraz. Protože pochybuji, že někdo někdy napíše o Donbasu tak pravdivé, autentické obsáhlé dílo, protože už prostě nebude přímo u toho, dala bych Tomáši Forró Nobelovu cenu.

Ivan53
05.11.2022 5 z 5

Ojedinelá kniha takéhoto druhu, ktorú takmer dokonalou nečiní iba zvolený spôsob spracovania, ale i dar slova, ktorým pán Forró nepochybne oplýva. Ak chcete pochopiť postať vojny na Ukrajine (bez znalosti ukrajinčiny či ruštiny), tejto knihe sa nemožno vyhnúť. Povinné čítanie pre Slovákov i Čechov – aby sa ukrajinský scenár nezopakoval i u nás (v knihe sa napr. píše o spravodajskej hre v ČR, o zločincoch z Prahy na fronte, či o mienke miestnych ľudí o Slovensku).

A klobúk dolu pred pôvodcom knihy! Aby domov doniesol hodnoverné zvesti o tamojšej vojne, riskoval zdravie i vlastný život. Milerád som zistil, že medzi Slovákmi sú ešte odvážni a rozumní mladí muži.

Deia
17.09.2022 4 z 5

Skvelá reportážna kniha, ktorá mapuje konflikt na oboch stranách frontovej línie Donbasu.
Autor sa sám vybral na vojnou sužovaný Donbas, kde si získal dôveru ľudí z oboch bojujúcich strán. Dozvedel sa ich osudy, prežil s nimi bombardovanie... A napísal o tom výbornú knihu.
Do tejto knihy sa mi až tak nechcelo, ale som veľmi veľmi rada, že som si ju prečítala. Autor má môj hlboký obdiv za to, že sa vydal do vojnou sužovaných oblastí a v podstate tam riskoval svoj život. Takisto som rada za osvetlenie mnohých stránok konfliktu, hlavne prepojenie na iné separatistické republiky, kde sa dialo to isté, čo na Ukrajine. Ale kniha samozrejme hovorí hlavne o tých ukrajinských – Doneckej ľudovej republike a Luhanskej ľudovej republike. A o ľuďoch, ktorí tam bojujú a prežívajú. A práve skrz ich osudy sa dozvedáme, čo sa tam deje. Či už o tom hovorí Mamuka, Gruzínec, ktorý prišiel bojovať za Ukrajinu, alebo Jura, Čech, ktorý zas bojuje na ruskej strane. Tretia časť je o Líze, žene, ktorá ušla spolu s rodinou z Luhanska a žije v Mariupole. Táto časť bola pre mňa najťažšia, pretože autor o Mariupole hovorí ako o meste plnom života a... vieme, ako to vyzerá teraz a láme mi to srdce. Ale tieto tri postavy nie sú jediné, ktoré v knihe vystupujú. Je ich tam veľa, či už na jednej alebo druhej strane. A osudy mnohých sú ťažké. Veľa vecí ma v tejto knihe prekvapilo, priznám sa, že vtedy som tento konflikt nevnímala a tak ma teraz zarazilo mnoho (zlých) rozhodnutí Ukrajiny. Keďže táto kniha je nestranná, tak sa vďaka nej dajú pochopiť obyvatelia Luhanska a Donecka, ktorí nadŕžajú Rusom, aj práve kvôli jednaniu ukrajinskej strany. Naozaj som vďaka nej toho veľa pochopila. Ale občas som mala problém s tým, že som sa v knihe strácala, raz bol rok 2014, raz 2018 a niekedy som si nebola istá v ktorej časovej rovine práve sme. Tiež niektoré kapitoly ma nebavili, ale takých bolo našťastie málo. A čo mi ešte vadilo je to, že všetky vysvetlivky/poznámky boli na konci knihy a bolo potrebné neustále listovať, viac by mi vyhovovali ako poznámky pod čiarou. Ale oproti všetkým pozitívam tejto knihy sú toto vskutku len také drobnosti.

roman6788
10.08.2022 5 z 5

Náročné čítanie, ktoré však nezaujato vysvetlí staré známe konflikty a potvrdí opakujuce sa scenáre. V súčasnosti lepšie umožní pochopiť vojnu na Ukrajine. Akurát tento raz osvedčený scenár nevychádza. Vojna je vždy o tom istom o moci a peniazoch. Aj keď to nie je vždy príjemné čítanie, je to rozhodne potrebné si prečítať.

valda
04.08.2022 3 z 5

Abcházie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach, Sýrie, Čečensko, Podněstří, Krym, Donbas... Moc nevíte, proč se tam lidi zabíjejí, ale naštěstí je to daleko. A najednou tanky zastaví těsně před Kyjevem, městem, které dávno patří do Evropy, ne do Novoruska. A vám dojde, že kdyby je stateční Ukrajinci nezastavili, tak klidně můžou jet dál.... Pokud chcete vědět, jaká je denní realita Ruské verze hybridní války přelévající se od roku 2014 v otevřený konflikt, tak doporučuji tuhle knihu.
"War. War never changes."

nefarit
17.07.2022 5 z 5

výborný rozbor pojatý s obrovskou nezaujatostí. dovolím si říct, v této podobě, velice ojedinělé čtení

nai.ivka
06.07.2022 5 z 5

Nevšimla jsem si, že by autor nadržoval jedné nebo druhé straně. Hodně tou knihou vysvětluje. Říkám si, že nejhorší je, že dvě skupiny obyvatelstva tak dlouho spolu nemluvily a tak dlouho snily protichůdné sny, až třetímu stačilo hodit sirku a bylo to. Proč mi dění na Ukrajině připomíná situaci u nás před druhou světovou?

Mituli78
13.06.2022 5 z 5

Někdo si o tom může číst....někdo to žije....