andrii24 komentáře u knih

Klasik odmaskovaný, skalní Mozart loží. Věší šaty do komody. "Zkásne" polibky. Skartuje ctnost, jako markýz de Sade. Erósův "Vesuv." Zaklání klíny, jako K. H. Mácha, v nach. Smysly, na kterých si smlsl, zaklíní "v dóm satyra Kámasútry."

Milá, favoritka Gatsbyho. Mrštná ve Smrti rafinované A. Christie, vzlínající se z vln Benátek afrických. Fortelná Frankensteinka. Ďáblova rodička. Woodyho "májka," mýlka s freony.

Neklimbající klima na polibky. Ten pohár žáru rozlitý po froté, oheň v komnatě. Vyvolávač slasti, který sytí, když se vsítí... Orient Expres, ples(ír) postelí. Nejen s podvazky v mokka, koketními korzety. Požadavky korzárů nad kotníky. "Trofeje" Afrodité soukromí.

Filosofující svět. V křesle koňaků a cigaret. Nekrotká, nezkratkovitá, charismatická zpověď. Na plná ústa. Výhry, vrásky. Jiskry, rákosky bytí. Umění byró "stříbrné kapličky." Architektura mysli české Jeanne Moreau.

Rešerše ingrediencí, zakousnutí se do kontaktních choreografií, generálky hry dějů. Stmelování magnetek, než vyjdou na jeviště. Premiérové opony zákulisí hlubinného výškaře. Střípky a střepiny scén múz "inženýra mramoru."

Atlas v taktu intimních "ataků." Pro ty, co se svěří do Amorovy náruče. Nezasekne, zaskví se. Zabydlí v nejedné libůstce. Ve vzduchu visí platnost existence vyšší extáze. I vlasy zavýskají rozkoší. Po fyzickém laskání lásky, vypilovaném milování. Sladí se nejpřirozenější procedura. Důvod "dát si do těla..." Kvalitu, titána. Sůl duševního semknutí.

Hvězda mezi tituly s hvězdičkou. Lechtivá, líbivá "léčitelka" libida. Svůdné stránky odestlaných intimit. Bar man dnů a nocí, které učí lože snít, sáhnout po slasti. Nejeden karmínový paprsek nám naložit do očí.

Dle libosti, osobního nastavení, dle sémantické vyspělosti... Po řádcích. Onen posvátný, řídící list. Velký princip. Černé na bílém, z řádu Literatury pravd.

Uměla nosit svět světnic, venkovský sandál. Rozprostřít zemitost. Nic nezastírat, "pod zástěrou." Z popelavých činů blízkých udělat rázný oheň slov, když je ho potřeba. Uměla nosit městský střevíc. Síť tmavých (siu)let, na sítnici. Kafkovské si(l)nice, táhnoucí se jako armáda. Enigmatický norek, vzorek zapeklitých múz. Magnátka v monetovském, která se nezastavila o nízký taburet života. Mi(ni)stryně imaginací postav. Francouzský "náměsíčný" svit Marlene Dietrich, nebo naší Jany Dítětové, jak chcete.

O umění dívat se. Do hlubin. Z koše balónu, z balkónu "Alcronu." Pod krustu. Na věci dění, nesené v obálkách imprese. Perličky denní. Na křesťanovském hřišti. Fantazie, k zamyšlení. Myšlenky, s fantazií. Ofouknuté kouzlem metafory. Neblazeovaně, jako když pod ruzyňským kloboukem, vcukuletu, vyroste "Brooklyn."

"Kněžka" knížek. Ikonická v(ý)loha, na tělo těla. Od líček po malíček, aneb když nezahalení nezahálejí. Jeho pilný v její otevřené pudřence. "Promoce" necudných. Šarlatový jazyk muže a ženy. Afrodiziakum i pro váš pelíšek. ;-)

Pro ty, kdo lační po dlani, sladce štiplavé. Omamné, bloudivé. Mlhavých (sc)hodech, co mají drajv. Kremrolce "kremační." Po mejdanu z repertoáru růžových paběrků, z par kafkovského cukrkandlu. Po divadlu jehlic na líci chtíče, divadlu krajt, tarantulí v pudřence.

Mekka tebe. Pozvolna chorobného, zlovolného moku zlomu, kabátce morového sboru. Kre(m)ace ega. Erbenova bohatce, v ebenové.

Óda, ladovsko-hüttnerovská, na dny staromilské, které samy byly darem, "radarem" k vlastnímu usebrání se.

Na čele. Muž, který nezamlčoval své postoje. Měl "PIN" na startovní čáru, finále. Louis de Funés špacírujících obrazů.

Jó, Lino, to bývalo KINO, jako babiččino linecké pečivo. A filmové adresy, které obýval, ty ne(do)volily rutinu, v té linoucí se vůni inventur charakterových ingrediencí.

Jeho píle nabyla na síle. Sype si to s imaginací. Rozvětvený. Spektakulární. Stavitel výšek, spelolog duší.

Sala terrena, aperitiv, jak zapříst zásnuby. Rozkvést v hlavní náplni, v manželství doteků, sálající závratí.

Zpod Adamová žebra zrozená. Do barvy čarovné výbavy, červánkového negližé. "S pompadurkou," do které se vejde vše, mimo zdrženlivosti. Malinové, milované arabesky. Milostné rošády. Odhodlaná se protahovat na hermelínovém sofa, za každého rána. Přestup "z baroka" do bárky nabourává, je totiž nehodný baronesy.

Bible loží, která svádí k vyzkoušení, i za bílého dne. ;-) Matador(k)y, debutant(k)y, co nejbližší intimity, jež svědčí obřadu Erósových aranží.