Alena_S komentáře u knih

Jak poznáte, jestli ještě máte trpět tiše nebo už je na všechno pozdě? Jak dlouho lze čerpat literární inspiraci z toho, že rodič chlastal? Paní DeVigan Vám na to ochotně odpoví. Nic víc, nic míň. Opět.

Až moc věcí se opakovalo. Vydržela jsem všechno to psycho - čí je tahle atmosféra šálek čaje, je to horor přesně pro Vás. Odpustila bych autorovi snad i hrdinovu (no..) neschopnost aspoň zkusit (!) se zorientovat v té jedné malé místnosti (kterou už předtím viděl a sám do ní své věci vybalil!!) - nakonec zřejmě mělo jít hlavně o beznaděj, a to se mu podařilo. Ale když si to po sobě pak nepřečte (aby viděl, kdy už stejnou myšlenku už použil jen jednu stránku zpátky), je dobrý záměr bohužel zmařen. :(
Navíc to bylo čím dál přehnanější, že ke konci už mi to připadalo jako parodie na horor.
Ale děkuji knize za to, že mě pobavila, když jsem se na konci přistihla, že si v duchu zpívám "severní vítr je krutý" :D

5 05.08.2019

Jak píše petaSk, berte pouze jako inspiraci. A vyzbrojte se trojitou dávkou nadhledu: Chystáte se totiž číst autora, který žije sám jen se svým iPhonem a nic (a nikoho) dalšího nepotřebuje, a Vy taky ne.
Líbí se mi části, co jsou spíš o hlavě, např. jak se vám uleví, když se nesrovnáváte s druhými a nejste zahlcení bordelem. Jak nakupovat věci, které vydrží a/nebo mají víc využití.
Jinak příště raději sáhnu po příběhu někoho, komu minimalismus a pořádek funguje v domácnosti s více lidmi. Mám dojem, že řídit se všichni podle pana autora, lidstvo by vymřelo. Ale spokojené. :-)

Začátek skvělý. Autor se odpovědně noří do ožehavého a dosud podceňovaného tématu EMP a ukazuje, že civilizace je i dnes velmi křehká věc. Většinou je i uvěřitelný, a je dobře, že takové knihy jsou. Teda až na přehnanou koncentraci uvědomělých vojáků, géniů a dalších superlidí, ale asi to tak pro příběh muselo být. Jinak se snaží být spíš realistou než mistrem napětí, ccož je dobře. Dramat nevyhnutelných je tam i tak víc než dost. A prý nás ještě šetřil. Ve třetině jsem se šla podívat na konec druhého dílu, jestli jim ten proud zprovozní, až tak jsem z toho byla na nervy.
To je první varování, je to o nervy - druhé patří lidem, co nemají rádi, když se nějaká dráze omílá v knize stokrát. Vážně, brzy zjistíte, která to je. Viděli jste Posla budoucnosti? Tak to si ještě třikrát vynásobte. :-)
Ke konci už mi tam ale drhne jedna věc: To kouzelné slovo vážně stačí, aby si všichni (!?) na povel sedli a s dovolením tak zůstali, dokud neumřou hlady, děkuji? Asi jiná kultura...

Doporučuju! Vtipné, snad každý se v tom aspoň občas pozná a ty kresby jsou místy ve své jednoduchosti geniální - jako bych viděla svůj vnitřní hlas na obrázku :)
Ani nevím, jaké situace tam mám radši, jestli ty, kde jsem na tom úplně stejně, nebo ty, kde zahřeje u srdíčka vědomí, že je na tom někdo ještě hůř :D

5 14.03.2019

Smutno, smutno mi z toho je. Obě postavy, i když se žádná nezdá vyloženě neschopná, váhají, jestli vzít život do vlastních rukou, nebo ještě vyčkat, jestli to někdo udělá za ně. A když i sama autorka řekne: Od toho tu nejsem, milánkové... Co pak zbývá.

5 17.02.2019

Trochu moc - od všeho ! Moc žánrů, zápletek, moc vlasů. A ničeho dost na to, aby se v tom člověk vyznal... Naštěstí jsem na to přišla zkraje: Tady pozor, musíš mít tu správnou náladu na tenhle druh příběhu, do té doby nech tu knížku v copu, rozpleteš ji pak. A pokud vás při čtení budou šimrat vlasy, je to zřejmě normální, jsou jen zvědavé ;-)

5 22.10.2018

Kniha je poučná, vyvrací některé omyly a přináší nové pohledy na úžasnou šelmu i na s ní spřátelené druhy, slovem i obrazem. Jen se mi stanovisko autorky chvílemi zdá moc idealistické (Tedy vůči vlkům. Lidem vzkazuje "Prostě se s tím smiřte a ty ovce si líp hlídejte.") Což ovšem z jiných kapitol činí skutečně krásné sugestivní čtení. (Ale u mě osobně stále vedou Vlci u dveří :-).)

5 27.06.2018

Jedna z knih, z kterých odcházím smutná, že už je konec. Trefné, zábavné a poslední část byla vyloženě krásná!

5 06.04.2018

Skeptické představy o tomto druhu společností se mi v této knize naplnily. Autora chválím za počáteční kuráž, s níž se do toho světa vypravil, a za humor, s jakým se s tím coby vyčnívající hřebík pral - opět počáteční. Ten ho přešel. Ale proč to nechal dojít tak daleko, už nechápu. Ano, zaopatřoval celé rodině pojistku, tomu rozumím, a byla tu vidina akcií. Ale když se už v té neúnosné fázi několikrát (!) ptal, jestli by se neměl začít (!) poohlížet po jiné práci, měla jsem chuť na knihu zařvat "Tys ještě nezačal?? Tak co tady řešíme!"

5 04.04.2018

Čtivé, napínavé a úderné. Inteligentnější zpracování zombie zápletky, než by bylo s použitím ječících roztleskávaček (či co; asi víte, co myslím ;-)). Jen z jednoho mi cukalo oko, a to z Dr Rudyho, který (malý spoiler) měl být rukojmím, ale brzy se do společnosti tolika pro něj 'krásně' traumatizovaných lidí začlenil rád a všem co pár stránek nezapomínal zdůraznit: "Ale je vám jasné, že se z toho už nikdy nevzpamatujete, že jo?"

5 15.11.2017

Zábavné i k zamyšlení, čtivost 50/50 - psané dobře, ale nedovolí vám "rychločtení", styl vyžaduje soustředění, ale stojí to určitě za to. Akorát to na mě vyznělo krapet smutně..

5 09.02.2016

Humor tady mi většinou spíš než černý přišel už prostě morbidní, ale hlavní hrdince nelze nefandit a zápletky jsou, no jak už tu bylo řečeno, sympaticky severské. K autorovi se určitě ještě vrátím.

Na to, co to je za šílený příběh, a že postavy jsou, slovy Tří sester, soubor kreténů, nakonec knížka překvapivě potěší oko, to vyprávění se prostě musí zažít. Ale chce to pak pár dní na vzpamatování. ;-)
Jen mám obavu, že už vždycky budu brečet smíchy, když uslyším slovo "pucování" - Kdo se na četbu teprve chystá, těšte se; scéna z díkůvzdání sice obsahuje jeden hodně k jídlu nevhodný popis, ale celkově nemá chybu :D

5 11.01.2016

Popis dětských her, líčení cestičky k rybníčku, klidné odpoledne na anglickém venkově, ze všeho čiší tajemství a nedá čtenáři spát!
Atmosférou, podáním a námětem mi velmi připomíná seriál Shin sekai yori - pokud jsou mezi čtenáři příznivci anime, tak doporučuji (také od autorů z Japonska, také tajemné a žánrově těžko zařaditelné a také nazvané podle hudební skladby, tam šlo o Dvořákovu Novosvětskou symfonii).
Jen mě mrzí, že na to, jak extremisticky podaná byla pointa knihy, jí autor nevěnoval zdaleka tolik pozornosti, kolik by zasloužila. Pravdou je, že opak by mohl zkazit atmosféru, proto za ustřižený konec neodebírám hvězdičku :)
Jinak se mi knížka moc líbila. Kromě Ruth. Kdo s ní má vydržet :)

5 27.05.2014

Chlupatý správce malé knihovny přišel ke své funkci už jako kotě, které se vlezlo zahřát do bedny na vrácené knížky. (A nebo ho tam někdo narval, k čemuž se prý přihlásilo asi 11 různých lidí, když se proslavil.)
Jen tohle při čtení musíte zkousnout: 1) Dewey, to není příběh jen jednoho kocoura, ale městečka Spencer v Iowě. A jeho knihovny. A lidí kolem ní, až je těch informací víc než dost. Aby vám to uběhlo, než si zvyknete, můžete si zahrát picí hru a loknout si vždycky u sousloví „byl výjimečný“, to byl druhý nešvar.
Časem se to ale zlepší a na jeho příbězích poznáte, že kocour byl fakt něco, nejen sympaťák, ale hlavně tělem i duší profesionální knihovník a terapeut, a je vlastně velká škoda, že už se s ním neseznámíme, a proč vlastně ještě nejsme v Iowě?? :-)
A nejpozději, když „přestane fungovat topení“, nezůstane oko suché.

4 29.11.2023

Kočky v obrazech, a (ne)skutečně roztomilé :-3
Při pohledu do těch ksichtíků vidíte, že autorka miciny a jejich výrazivo zná, a navíc naučí všímat si i kontextu.

4 14.11.2023

Oukej, zatím je to takové neurazí, nenadchne, ale nečekala jsem, že se tak nasměju u lechtivé story o tom, jak kluk bere spolužačce míry na šaty (a to je vlastně zatím celé). Je to veselé a pozitivní, a kresba krásná. Až mám dojem, že si autorka ty scény představovala už nějakou dobu před mangou, proto si dala tak záležet. :-)

4 21.09.2023

Příjemné čtení, i přes tu dojemnost pozitivnější, než některé z předchozích dílů. Jde zřejmě o příběhy, co se nevešly do prvního dílu (nebo jsou vymyšlené dodatečně, ale prý se odehrávají mezi prvními dvěma díly), a děj nikam neposouvají, ale pokud po třech knihách pořád "nemáte dost", nezklamou :-)

4 29.06.2023

Velmi podivný příběh, toto.
Je to vzaté za správný konec, vedle válečných útrap nechybí doba před válkou i jak dopadli přeživší lidé po ní. Paní Mala se nebojí říct, že přežít to nebylo jenom tak: člověk potřeboval hodně odvahy, málo skrupulí a strážného anděla.
Slušelo by se tam trochu šetřit sebechválou, ale je to její příběh, tak co budu rejpat.

Blbé je, že se kniha měla jmenovat spíš Mala a občas její kočka, anebo taky kocour. Dobře, u andělů se možná pohlaví neuvádí, ale když je řeč o živém tvoru, neměl by měnit gender 3-4x za knihu, než se usneseme na tom, že kočička je holka. Taky i když byla ve své době nejzásadnější tvoreček v Malině životě, Mala každou chvíli její existenci úplně ignoruje a jen občas se podiví, že to zvíře nevídá žrát. No, ona by si třeba dala, kdyby jí někdo něco nabídl, když už ne nuzný utečenec v lese, tak aspoň někdo, kdo má stálou práci v gastro, žejo...

Ještě jedna věc mě fascinovala, a to poválečný postoj systému ústy Maliných blízkých vůči ní. Poslechnou si, co prožila, a řeknou: "Dobře ty, to jo! Ale teď už dost srandiček a musíme tě ASAP provdat, patnáct už ti bylo, tak jaká pak škola..."

Celkově jako válečný příběh pro mladší nebo žánrem neotrkané čtenáře vhodné k doporučení. Kdo jste přišel taky kvůli kočičce, počtete si, ale riziko zklamání tu je.