1alena1
komentáře u knih
Sběratel motýlů
Dot Hutchison
Souhlasím s tím, že námět je originální, ale dost nereálný. Ale čte se to výborně a co nejdřív se pustím do další knihy (už je připravená na stolku) od této spisovatelky. Doporučuji k přečtení.
Letní děti
Dot Hutchison
Kniha Sběratel motýlů se mi líbila o maličko více, ale i Letní děti je kniha, která vás nechce pustit ze svých spárů, protože se nemůžete dočkat jak to dopadne. Ale je pravda, že po dvou knihách od Dot Hutchinson si musím přečíst zase něco z jiného soudku, aby si člověk trochu odpočinul od "ošklivostí světa", kdy se ubližuje dětem a mladým dívkám. K přečtení doporučuji - na prázdniny moc fajn čtení.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Nádherná rodinná sága z doby více než před 100 lety. Možná je právě teď ta doba (taková nová, zatěžkávací na nás všechny) vhodná k přečtení si o tom, že naši předci to často měli sakra těžké k přežití. A budiž jim za to velký dík, že to bylo často jen díky neskutečně silné osobnosti, že se to přežít dalo. Nefňukejme a snažme se být alespoň z malé části tak stateční a zodpovědní, jako byli oni. Jestli má někdo teď trochu víc času (když nelze provozovat různé aktivity), ať si knihu přečte, je to poučné. Doporučuji a autorce blahopřeji a děkuji za čas, který tomuto dílu věnovala.
Zápisník alkoholičky
Michaela Duffková
Fandím autorce v tom, že zvládla svůj boj se závislostí na alkoholu, ale na druhou stranu trochu nechápu, proč se k pití uchýlila. Myslím, že její problémy byly takové, že kdyby to byl důvod k pití, tak pije asi 90% populace. Každý jsme si prošel nelehkým obdobím života a leckdo myslím mnohem složitějším. Útěk k pití není nikdy řešení.
Je dobře, že o tomto vyšla kniha, kéž to někomu otevře oči a dojde mu, že alkohol problém nikdy nevyřeší, naopak. Nejsem puritán a víno mám velmi ráda, ale s přáteli při posezení a ne sama. Držím palce autorce, ať se daří.
Vrány
Petra Dvořáková
Smutný příběh, přečteno za jeden den. Moc krásně napsáno, Petra Dvořáková opravdu umí. Je mi moc líto, že v době, kdy netrpíme materiálním nedostatkem, je pořád ještě spousta dětí, jež nežijí v prostředí, které by si každé dítě zasloužilo - v klidném, bezpečném a láskyplném. Každý by měl něco málo, cokoli udělat, aby všechna děcka žila v klidu a pohodě. Mějme oči otevřené a sledujme okolo sebe, jestli to tak opravdu je, mnohému se dá předejít.
Tisíc východů slunce
Sabina Zelená
Přečetla jsem v letadle cestou z dovolené a cesta mi uběhla dobře. Jinak je to ale taková červená knihovna dnešní doby.
Mona
Bianca Bellová
Bohužel nemohu napsat, že se mi knížka líbila. Vadí mi, že se nedozvím kdy a kde se děj odehrává a příliš deprese bez vize. Souhlasím v 99 % s popisem uživatele snimcibdim - i já mám schizofrenní pocit, líp bych to nenazvala.
Hospoda U Konce světa
Tereza Herzogová
Dostala jsem jako dárek útlou knížečku povídek Terezy Herzogové a zcela náhodou asi po půl roce jsem po povídkách sáhla. Nádhera. Povídky jsou velmi lidské a ač každá z trochu jiného soudku, hodí se k sobě. Navíc jsou velmi krásně ilustrované. Děkuji.
Provařená
Simona Votyová
Knížku jsem si vzala na dovolenou a líbila se mi. Není to žádná literatura na Nobelovu cenu, ale je to o tom, že i když se člověk dostane "shodou okolností" nebo lépe řečeno výběrem špatné společnosti kolem sebe až na dno, ta naděje - odrazit se ze dna - vždy je, jen se musí strašně moc chtít a ne pokaždé se to povede. Ty shody náhod jsou v knížce lehce přitažené za vlasy, ale je to čtivé a "holkám" určitě fandíme.
Kdo ví, kde budu zítra
Jindřich Šídlo
Rozhovor těchto dvou novinářů mě opravdu bavil, přečteno během 2 večerů. Svým povídáním mě Tomáš Etzler potvrdil spoustu mých domněnek o žití v Americe, o názorech na Trumpa apod. Všemu věřím. On si nemá důvod věci překrucovat. A jsem ráda, že jsem si to mohla přečíst. Doporučuji.
Pozorovatelka
Petra Braunová
Velice mě kniha oslovila, ostatně jako všechny knihy od Petry Braunové, mrzí mě. že to ještě nepokračovalo, ráda bych se dověděla ještě jak to bylo dál a dál...… Baví mě číst knihy této autorky, protože velice poutavě píše o lidech, kteří jsou něčím jiní (tady invalidita, jindy sexuální orientace), řekla bych, že velmi zajímavé a hlavně poučné.
V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
Čtivá severská krimikniha, na mě tam bylo příliš mnoho postav (ale to je můj problém). Tým kriminalistů mi byl velmi sympatický, zkusím další knihu s těmito vyšetřovateli. Některé linky mi přišly nedotažené (rodiče chlapců z domku v lese ? nebo více o sektě ?)ale vcelku hodnotím kladně.
Chci tě mít ve skříni
Simona Votyová
Nechci knížku podrobně rozebírat, ale je velmi čtivá - od první do poslední strany mě bavila. Je zde velmi dobře cítit, že autorka má osobní zkušenost se soužitím s "komplikovanými" blízkými. I takový je život, nerouhejme se a nefňukejme nad malými neúspěchy a karamboly našeho běžného života.
Začátek
Lenka Chalupová
Velice mě knížka bavila, příběhy od psychologů bych mohla číst nepřetržitě - velice mě baví sledovat jak často událost, kterou hlavní postava nemohla nijak ovlivnit, naprosto převrátila celý další život. Je strašně těžké zažít něco velmi velmi silného a nenechat si tím zbourat dosavadní život, obzvlášť když se jedná o dítě nebo mladého člověka. Mám knížky Lenky Chalupové velmi ráda, je to další česká spisovatelka, která stojí za pozornost.
Vítěz
Klára Janečková
Knížce nelze upřít čtivost, ale je to tentokrát od Kláry Janečkové červená knihovna se vším všudy. Ale nemyslím to hanlivě, člověk si někdy rád přečte i takovou knihu, určitě si tento ženský román najde své příznivce.
Určitá míra facky
Jiří Černý
Jsem ráda, že se mohu účastnit večerů s autorem a jeho vyprávěním. Přínosné, zajímavé. Jeho fejetony mám moc ráda, jsou trefné. Opravdový odborník ve světě hudebním.
Mé cesty do hlubin mozku
Martin Moravec
Báječné povídání s naším nejlepším neurochirurgem o jeho práci i o jeho životě. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavých informací o tak složitém oboru jako je neurochirurgie a o tak složitém a geniálním orgánu jako je náš mozek. Klobouk dolů před tak výjimečným člověkem a děkuji, že si našel čas na toto zajímavé povídání.
Vděk
Delphine de Vigan
Další z knih Delphine de Vigan, která je "slabá" počtem stránek, ale neskutečně "silná" svým příběhem. Přečteno jedním dechem se slzami v očích, protože paní spisovatelka opravdu umí. Umí se ponořit do nitra svých hrdinů. Moc se mi líbilo, že v tomto díle je jen málo postav, ale o to víc jsou napsané tak, že máte pocit, že je znáte. Těžké, ale úžasně popsané, období posledního úseku života. Smekám i výbornému a určitě nelehkému překladu dvorní překladatelky této autorky. A slovo VDĚK jsem si přikázala více v životě dokazovat.
Samotní lidé
Jitka Prokšová
Půvabná knížečka povídek, které mají duši a moře citu stejně jako velice zdařile vybrané snímky k povídkám. Dohromady působí jako kompaktní celek, který pohladí nitro každého citlivého čtenáře. Je štěstí, že takové umění v dnešním příliš rychlém (a bohužel čím dál víc povrchním) světě ještě existuje. Doporučuji nejen k přečtení, ale k zakoupení, protože to je klenot do domácí knihovny.
Bez ohlávky
Jiřina Šiklová
Báječné čtení, ta ženská má ve svém věku v hlavě vše naprosto úžasně srovnáno, mohlo by se od ní spousta mladých všeumělů poučit. Díky své vzdělanosti a životní zkušenosti si umí vše perfektně zanalyzovat. Jak sama říká, škoda, že když člověk získá tolik vědomostí a zkušeností je nemůže jako celek předat někomu dál. Obdivuji její stálý optimismus a smysl pro realitu.