Tisíc východů slunce

Neuvěřitelně silnej a emocionální příběh, kde se ze životních tragedií postupně stává součást života. I když konec byl už tak ve třetině knihy předvídatelný, kniha mě nepustila a já hltala každou stránku.

Po dlouhé době příběh, který mě opravdu chytil a nepustil. Užívala jsem si každou stránku

Příjemný romantický příběh, který končí happyendem navzdory úvodní životní tragédii hlavní hrdinky.

Knihu jsem četla v prosinci 2021 a stále ji mám v sobě, krásný příběh, sice smutný, ale četlo se samo a těším se na další knihy od autorky, mám připraveny dvě, Stmívá se dřív a nejnovější Dám ti noční nebe.

Tak tohle se mi líbilo mnohem víc než Dívka s labutí. Možná se mi to víc trefilo do nálady, ale jsem ráda, že jsem autorce dala ještě jednu šanci.

(SPOILER) Zacatek knizky ctivy (byt smutny), ale jak dej postupoval, tim vic patosu a preslazenych koncu. Nic moc zazitek, musim rict.

Smutné příjemné čtení, jen na to musí být nálada.

Příběh ze života. Smutný a krásný zároveň. Neumím si takovou situaci představit. Moc mě to bavilo číst. Přečteno za jedno odpoledne.

(SPOILER) Tak tohle bylo moje gusto. Příběh tak lidský, že mě to až překvapilo. Pavla měla krásný život, ale to se během chvilky změnilo a upřímně, už prolog ve mě mnohé zanechal. Jak málo stačí k tomu, aby se absolutní štěstí změnilo v takové neštěstí. Pavly mě bylo opravdu líto a od první chvíle jsem s ní soucítila. Další postavou byla babička Věrka, kterou jsem si také hned zamilovala. Představovala jsem si ji jako takovou tu "čupr" babču a tou bez pochyb také byla. Dokázala Pavlu zachránit před pádem na absolutní dno a za to jsem ji byla i já vděčná. A pak se objevil Zbyšek s Eliškou, další postavy, které do příběhu krásně, naprosto nenásilně zapadly a mě bylo jasné, že to mezi ním a Pavlou zajiskří. Moc jsem jim to přála. Líbilo se mi i odbočení od hlavního děje v podobě Mandy a psího útulku a bavil mě i styl vyprávění, kdy jsem příběh mohla vnímat z různých pohledů jednotlivých postav. Oproti vyprávění jen jedné osoby, jak jsem v drtivé většině zvyklá, tohle byla super změna. Kniha se mi moc líbila, doslova jsem ji zhltla a jsem ráda, že nakonec štěstí zvítězilo.

Román se příjemně čte a zároveň ukazuje, čím si procházejí ženy po smrti manžela i to, jak jim můžeme trochu pomoci.
Vřele doporučuji k přečtení i nepříliš romantickým duším :)

Lehké, čtivé, pohodové .
Konec byl tedy dosti predvidatelný.
Asi nejslabší kniha autorky i když- slza opět ukapla

Je to takové smutné čtení se sladkým koncem. Ale i to je někdy třeba.

Knihu jsem přečetla během večera. Nemá moc stránek a čte se sama. Podle anotace jsem očekávala něco jiného a přiznávám, že mě kniha docela zklamala. Možná, kdybych byla starší, tak bych to vnímala jinak. Avšak pro mladší čtenáře to není, myslím. Ovšem že jsem u knihy taky brečela, protože situace sama o sobě je dost silná. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem knihu přečetla, ale vracet se k ní nebudu. Určitě je to nová zkušenost, ale není to můj styl.

super kniha

Přečetla jsem v letadle cestou z dovolené a cesta mi uběhla dobře. Jinak je to ale taková červená knihovna dnešní doby.

SPOILERY
Dokonalý otec. Dokonalý manžel. Žádné předchozí zklamání, citové zranění (krom toho, že nepoznala vlastní mámu), žádné problémy. Pak teda dobře - nehoda, při které přišla o oba. Ale nastoupila dokonalá babička, dokonalí sousedi, dokonalé městečko s dokonalou kartářkou a dokonce dokonalí spolupachatelé té nehody, nemluvě o dokonalé extchýni a extchánovi a dokonalých dvojčatech, která navíc původně ani nechtěla. Tak si říkám, co by dělala, kdyby jen jedna věc nebyla tak bezchybná. Nebo kdyby jí někdo jednou řekl i to, co nechtěla slyšet. A další věc - autorka je o dva roky mladší, než já. Hrdince má být čtyřiadvacet. Pak ale nechápu, proč v knížce nikdo nepoužívá mobil, proč hrdinka posílá fotky z ultrazvuku tchýni do Ženevy dopisem a ne mailem, a proč jí ten věk prostě vůbec nevěřím. Jí ani supermuži číslo dvě.

Takové nemastné neslané čtení s předvídatelným dějem. Kniha mě nijak neoslovila, myslím, že na ni brzo zase zapomenu.

Z knihy nejsem úplně nadšená. Pavla se na začátku pořád jenom lituje a časem mi to začalo lézt pořádně na nervy. Potom se to konečně rozjede a děj utíká před očima, ale je poměrně dost předvídatelný. Ovšem na vánoční večery příjemné počtení.

Život nikdy není takový, jak si ho představujeme. K mladé Pavle byl obzvlášť krutý, protože jí v jednom z nejcitlivějších období vzal oba muže, které nadevše milovala. Zdrcená Pavla utíká před realitou zpět do míst svého mládí, do Hor Páně ke své drahé babičce Věrce. Ta Pavle pomáhá překonávat nejhorší trápení a pokouší se ji opět vtáhnout do života. Osud přivede Pavle do cesty uzavřeného Zbyška, jeho milou sestru Elišku a také úžasnou fenku Mandy... rázem život začne dostávat nový směr.
Kouzelné. Dojemné. Milé. Smutné. Romantické. Nadějeplné.
S radostí doporučuji!!!

"Tisíckrát slunce zapadlo za obzor, nechalo utopit svět v šeru a pak zase vyplulo na oblohu, aby svými paprsky temnotu prozářilo. Jako připomínka toho, že dneškem nic nekončí a zítra nás čeká něco nového, pěkného..."